Šukací ráj na tropickém ostrově

Šukací ráj na tropickém ostrově

Služby

Šablony

Okružní plavby

Zájezdy

Reference

Kontakt

Réunion - vulkanický ostrov v tropickém ráji

strava: polopenze strava: polopenze

Zájezd nemá k dispozici žádné termíny.

(Popis zájezdu byl aktualizován 16.06.2022)

Naše služby

WEB business
WEB plus
WEB design
Cestování
Okružní plavby
Moje Paleta

O systému

Pro touroperátory
Provizní prodej
Databáze
Šablony
Newsletter
Domény

Podpora

Ke stažení
Archiv novinek
Můj účet

Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies pro analýzy, přizpůsobený obsah a reklamy.
Souhlasím
Další informace

CK Poznání s.r.o. Palackého třída 2744, 53002 Pardubice
Ostrov Réunion je bohatý na přírodní scenérie plné překvapujících kontrastů. Ve středu ostrova jsou dochované původní deštné pralesy a lesy a tři ohromné základní kaldery. Jedná se o propadlé sopky, které vznikly postupnou vulkanickou činností i dlouhodobou erozí. Jsou těžko dostupné díky až 1 500 m vysokým stěnám. Je zde vybudováno více než 1000 km vyznačených pěších stezek, od lehčích pro rodiny s dětmi po několikadenní pro náročného turistu. Vedou dechberoucí krajinou okolo sopečných kráterů v téměř měsíční krajině, bujnou tropickou vegetací i na vrcholky hor. V nižších polohách se setkáme s hlubokými kaňony s působivými jezírky i nádhernými vodopády, stezky vedou i okolo divokého rozeklaného východního pobřeží. Ve vnitrozemí se nacházejí půvabné kreolské vesničky, z nichž některé musí být pro svou nedostupnost zásobovány helikoptérou. Ve větších městech na pobřeží se setkáme nejen s mnoha ukázkami elegantních kreolských staveb, ale i s tamilskými a hinduistickými chrámy nebo mešitami. Na západním pobřeží lákají turisty k odpočinku modré laguny se zlatými plážemi s bílým pískem. Od roku 2010 je část ostrova Réunion zapsána pro své přírodní krásy v UNESCO. Díky rychlé aklimatizaci aromatizovaných rostlin a keřů se mu přezdívá i voňavý ostrov. Slavná je především vanilka, divoká orchidej nebo druh pelargonie, ze které se vyrábí vonné esence i oleje a vétiver, poměrně vysoká tráva se silnými kořeny s vůní podobnou pačuli s citrónovým tónem. Pro naše klienty, kteří budou po celou dobu pobytu ubytováni na jednom místě na západním pobřeží s nejhezčími plážemi ostrova, jsou připraveny jednodenní výlety střídavě se dny odpočinku. Uvidí nejen divokou krásu středu ostrova, budou se kochat fantastickými výhledy, ale navštíví i hlavní město, proslulé kreolskými stavbami i botanickou zahradou. Dostanou se i do blízkosti aktivní sopky Piton de la Fournaise. Budou mít možnost ochutnat i typickou kreolskou kuchyni, ve které se mísí vlivy i vůně koření francouzské, indické i čínské. Nesmíme zapomenout i na ochutnávku proslulého rumu, vyráběného z místní cukrové třtiny nebo tropických koktejlů, připravovaných na základě čerstvého ovoce. Nechybí ani nabídka místního piva Dodo. Ve chvílích odpočinku můžete relaxovat na proslulých plážích, potápět se u korálových útesů nebo navštívit další zajímavá místa v blízkosti místa ubytování. Široká je nabídka projížděk po moři (pozorování delfínů, objevování podmořského světa na lodi se skleněným dnem apod.). Zajímavý zážitek vás čeká i na farmě, kde se chovají mořské želvy. Pokud vás přitahuje svět z ptačí perspektivy, doporučujeme přelet helikoptérou nad nejkrásnějšími divokými částmi ostrova. Provází E. Červená. Poznámka: pro vstup do destinace je nutný negativní PCR-test na Covid19 ne starší než 72h a certifikát o ukončeném očkování.
2. den: přílet na RÉUNION, transfer na ubytování, večeře.
3. den: snídaně, volný den, možnost návštěvy nedělního dopoledního trhu s neuvěřitelně širokou nabídkou tropického ovoce, zeleniny i kreolských jídel vč. ochutnávek, pohoda na pláži, ideální místo pro šnorchlování, večeře.
4. den: po dřívější snídani přejezd blízko plošiny LES MAKES, odtud pěšinou pestrobarevnou krajinou kolem bohatě kvetoucích keřů, pak lesem kryptomérií (původně japonský cedr) s úžasnými výhledy na plošinu s políčky a zahradami, později se otevřou pohledy do kaldery CILAOS. Obdivujeme pozoruhodnou krajinu s mnoha vesničkami na úbočích roklí i při úpatí skalních masivů. Vydáme se k nejvyšší vyhlídce LA FENETRE (okno) ve výšce 1 587 m na okraji kaldery CILAOS. Lesem sestup na parkoviště (↑↓530 m, 4,5 hod). Návrat do hotelu, večeře.
5. den: po snídani odjezd zajímavou pobřežní silnicí na severní pobřeží, návštěva farmy, seznámení s pěstováním a zpracováním vanilky, možnost nákupu vanilky i dalších zajímavých výrobků. Krátký přejezd k řece ST. SUZANNE, lesní pěšinou pod vodopád, úžasný zážitek z koupání pod kaskádami uprostřed divoké vegetace. Po příjemném osvěžení přejezd do hlavního města SAINT DENIS, společná prohlídka nejvýznamnějších památek, elegantních kreolských staveb, nábřeží s živým rybářským přístavem, zastřešenou tržnicí, exotickou zahradou, ale i návštěva katedrály, případně tamilského chrámu či velké mešity. Možnost ochutnat i místní cukrářské speciality nebo navštívit jedno z muzeí. V podvečer odjezd do hotelu, večeře.
6. den: po snídani přejezd na západní stranu ostrova do blízkosti aktivní sopky PITON DE LA FOURNAISE. Zastávky na vyhlídkách uprostřed PLAINE DE SABLE (písečná planina) pokryté vrstvou sopečného písku. Pokračujeme na konec cesty sopek, na parkoviště u malého občerstvení Pas de Bellecombe s vyhlídkou na neskutečnou měsíční krajinu. Odtud klesá kamenné schodiště do hlubin nejmladší kaldery, tvarované do podkovy ENCLOS FOUQUE. Okružní pěší výlet fantastickou sopečnou krajinou původního kráteru přes malou sopku FORMICA LEU, kterou lze obejít po okraji sopečného kužele, ke kapli v lávové jeskyni. Cesta vede sopečnou pustinou přerušovanou pitoreskními útvary ze zchladlé lávy s mnoha barevnými odstíny zpět na parkoviště (↑↓440 m, 4,5 hod.). Přejezd do hotelu, večeře.
7. den: po časné snídani přejezd na parkoviště ve výšce 1 000 m nad vesnicí DOS D‘ANE, kratší výlet okolo severního okraje kaldery MAFATE s mnoha vyhlídkami do kráteru, které patří k nejobdivovanějším na ostrově. Uvidíme zblízka nejdivočejší kalderu, jejíž panenská příroda uprostřed dramaticky členěné krajiny je přístupná pouze helikoptérou nebo několikahodinovým pochodem. Okolo zajímavé skalní formace VERRE BOUTEILLE, cestou zpět po kamenitém ostrohu, se otevírají nádherné vyhlídky na západní pobřeží ostrova (↑↓240 m, 2,5 hod.). Na zpáteční cestě k pobřeží zastávka na nejslavnějším trhu ostrova v ST. PAUL. Uvidíme pestrobarevnou směsici stánků s nabídkou místního ovoce, zeleniny, sýrů, koření i řemeslných výrobků. Určitě neodoláme ochutnávce vyhlášených koktejlů či místního piva Dodo. Odpoledne přejezd do hotelu, večeře.
8. den: po snídani přejezd panoramatickou silnicí vysekanou do skály se spoustou serpentin a neustálým prudkým klesáním i stoupáním do kouzelného městečka CILAOSU ve výšce 1 200 m uprostřed kaldery stejného jména. Výlet okolo původních termálních lázní nádhernou krajinou, kde se střídá les kryptomerií s vyhlídkami na ostře řezané okolní vrcholky i tajemné vodopády v srdci CILAOSU, zastávka u vodopádů BRAS ROUGE (↑↓300 m, 2,5 hod.). V případě dostatku času vyjedeme ke skalní vyhlídce ROCHE MERVEILLE, odkud budeme ještě jednou obdivovat dynamickou krajinu se zalesněnými vrcholky i skalami obklopenou hradbou vysokých štítů hor. Prohlídka městečka CILAOS, obchůdků s rukodělnými výrobky, event. posezení v restauraci. Přejezd do hotelu, večeře.
9. den: snídaně, volný den, relax na pláži nebo místním busem k nedaleké farmě KÉLONIE, kde se seznámíme se zajímavou expozicí. Můžeme pozorovat i chov mořských želv nebo se přesunout (opět místním busem) na vyhlášenou pláž BOUCAN CANOT s palmovým hájem a pestrou nabídkou barů i restaurací.
10. den: dřívější vstávání (snídaně formou balíčku), výjezd k vyhlídce LE MAIDO, do výšky 2 171 m na jižním okraji MAFATE, rozloučení s impozantními srázy, zalesněnými roklemi a strmými masivními stěnami i nejvyšším vrcholem PITON DE LA NEIGE. Odměnou za brzké ranní vstávání nám budou dech beroucí pohledy do přírodního amfiteátru, který se obvykle brzy zahalí mraky. Okružní pěší výlet kosodřevinou podél kraje kráteru směrem na vrchol GRAND BÉNARE, odbočkou k původní ledové jeskyni a zpět na parkoviště (↑↓360 m, 4,5 hod.). Večeře.
11. den: po snídani odjezd na parkoviště na lesní cestě BÉLOUVE/BÉBOUR v těsné blízkosti kaldery SALAZIE, okružní nenáročná cesta jedním z posledních původních lesů na Réunionu - nejkrásnějším deštným pralesem a mlžnými lesy s bujnou tropickou vegetací většinou po dřevěných chodnících až k vyhlídce TROU DE FER, kde uprostřed zeleně se řítí do hloubky přes 500 m vysoká soustava úžasných vodopádů. Každou chvíli se proud vody střídá s mlžným oparem. Zpět pralesem i lesem tamaryšků přes vyhlídku s barem BÉLOUVE na parkoviště (↑↓250 m, 4,5 hod.). Přejezd do hotelu, večeře.
12. den: snídaně, dle letového řádu odlet domů.
Open Travel, s.r.o.
nám. 14. října 2, 150 00 Praha
E-mail: info@opentravel.cz

My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám

Redakce Euro.cz , Mgr. Pavel Pokorný, 19. 2. 2009

Copyright © 1997 – 2022 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Politické nepokoje oslabují turistickou přitažlivost malebného ostrova v Indickém oceánu

Začalo to v podstatě nevinně. Dle měřítka evropské demokracie neškodně. Vlivná televizní stanice, kterou vlastní mladý a ambiciózní starosta hlavního města (takový malý Berlusconi), si dovolila odvysílat interview s bývalým prezidentem republiky. Ten se ve zlém poroučel ze země po volbách, které vyhrála současná hlava státu, což je – nikoli náhodou – vlivný mediální magnát (takový velký Berlusconi). Až potud, byť trochu nestandardně, vše fungovalo. A prostor dostal i kritický názor na adresu vlády! Další vývoj však již demokracii nepřipomíná. Koneckonců nejde ani o Česko, ani o Itálii, ale o divoký a krásný Madagaskar.

Televizi Viva starosty hlavního města Antananarivo Andryho Rajoeliny prezident promptně zakázal kvůli „narušení míru a bezpečnosti“. Tento incident postupně přerostl v krvavé nepokoje a boj o moc na čtvrtém největším ostrově světa. Starosta se vyhlásil vůdcem opozice, svolává demonstrace a vybírá si vlastní ministry. „Dokud nebude jmenována přechodná vláda, budu to já, kdo bude dávat pokyny k řízení státních záležitostí a všem ministerstvům,“ sdělil sebevědomě čtyřiatřicetiletý Rajoelina 31. ledna na shromáždění několika tisíc nadšených opozičních stoupenců. Fakt, že madagaskarská ústava neumožňuje, aby se hlavou státu stal člověk mladší 40 let, neřeší. Prezidenta Marka Ravalomananu, mimochodem také někdejšího starostu metropole, obvinil bývalý diskžokej (viz DJ alias TGV) z nastolování diktatury a zpronevěřování veřejných prostředků. A také z toho, že za pakatel rozprodává bohatství Madagaskaru zahraničním firmám.
Dnes již exstarosta (odvolán 3. února) je kupodivu stále naživu, nebo alespoň nesedí za mřížemi, jak by se v případě podobné vzpoury v tamních zeměpisných šířkách dalo očekávat. Během demonstrací a rabování budov a obchodů od 26. ledna však zahynulo v Antananarivu již přes 120 lidí a OSN, Africká i Evropská unie a další organizace vyzývají znepřátelené strany v bývalé francouzské kolonii, aby usedly k jednacímu stolu a skončily s násilnostmi. Dohoda se však zatím nekoná. To znervózňuje představitele armády, kteří hrozí, že vojáci přestanou „střílet do vzduchu“. Jak potvrdil člen jejího velení generál Fred Rakotovao: „Armáda čeká na rychlé a nesilové řešení současné situace. Není tu od toho, aby se chopila moci, ale je připravená plnit rozkazy.“
Armáda již jednou moc v zemi převzala – takzvaná Nejvyšší revoluční rada vládla v letech 1972 až 1976. Do prezidentského křesla tehdy vynesla Didiera Ratsinaku. „Nemáme tady pučistickou tradici,“ tvrdí přesto analytik Jean-Eric Rakotoharisoa. Zapomněl?

„Zůstávám prezidentem a dělám vše potřebné pro rozvoj této země. Země je v klidu,“ tvrdil 31. ledna devětapadesátiletý Ravalomanana novinářům v prezidentském paláci. A zdůraznil, že ho obyvatelé zvolili. To je sice pravda, ale týká se až jeho znovuzvolení (2006) do nejvyšší funkce. Při prezidentských volbách v prosinci 2001 byl totiž výsledek nejasný. Nakonec ve prospěch opozičního Ravalomanany rozhodl až ústavní soud po pěti měsících zmatků a násilných střetů s příznivci tehdejšího vládce Ratsinaky, který poté emigroval do Francie. Současnému prezidentovi vyprší mandát na konci roku 2011.
I s tvrzením, že „dělá vše potřebné pro rozvoj země“, lze silně polemizovat. Díky jeho vládě sice znovu ožila těžba drahých kovů, která za minulého marxistického režimu skomírala, ale „nájezdy“ firem, jako jsou Rio Tinto a Sherritt International, jež chtějí na ostrově těžit nikl, bauxit kobalt a ilmenit, mnoho obyvatel nevnímá s povděkem.
Madagaskar zatím není dobře geologicky prozkoumaný. Odborníci jen tuší, že se zde skrývají zásoby zlata, platiny, safírů, rubínů, diamantů a smaragdů. Obchodníci s drahými kovy odhadují, že se na jihovýchodě Madagaskaru těží víc než polovina safírů, které se dostávají na světové trhy. „Zdejší zásoby jsou největší, o nichž se na světě ví,“ míní geolog Earl Young. Potenciál zisku je tedy pro investory velký.
Jinak je to se zemědělskou půdou. Té je v rozmanité krajině ostrova, kde se lze setkat s horami, deštnými pralesy, savanou i s naprosto vyprahlými oblastmi, pomálu. Přesto vláda prezidenta Ravalomanany bezprecedentně pronajala loni v listopadu na 99 let jihokorejské společnosti Daewoo Logistics neuvěřitelných 1,3 milionu hektarů půdy k pěstování hospodářských plodin. To představuje přes polovinu veškeré orné půdy na Madagaskaru. Jak napsal list Financial Times, jde o největší dohodu svého druhu. Firma Daewoo, která chce odsud do Koreje vyvážet kukuřici a palmový olej, údajně za velkorysý kontrakt nepřispěla do státní pokladny ani centem. Ravalomanana dohodu silně podporoval s tím, že vytvoří stovky pracovních míst pro domácí farmáře. Opozice zase poukazuje na to, že mnoho zemědělců ztratí kontrolu nad svou půdou. Dle analytiků je podezřelý pronájem půdy jedním z hlavních důvodů současné vyhrocené situace v zemi.

Ostrov v Indickém oceánu, který se nachází asi čtyři sta kilometrů od východního pobřeží Afriky, si buduje pověst pozemského ráje, v němž jsou v bezpečí zahraniční investice a samozřejmě i movití turisté z různých koutů světa. Současná politická krize ohrožuje obě oblasti. Jen turistický ruch představuje bující průmysl v hodnotě 323 milionů dolarů ročně. Tedy příjem, který je pro jednu z nejchudších zemí světa, v níž tři čtvrtiny obyvatel přežívají z jednoho dolaru denně, životně důležitý.
Madagaskar se před 165 miliony let oddělil od východní Afriky. I nyní se stále pohybuje rychlostí téměř dva centimetry za rok jihovýchodním směrem. Jeho dlouhodobá izolace z něj učinila v biologickém světě něco ojedinělého. Vysoký stupeň endemismu se týká prakticky všech forem madagaskarské přírody.
Na území sedminásobně větším, než je Česko, se můžeme setkat nejen s horským i nížinným deštným pralesem, suchým opadavým lesem, chladnými horskými borovými háji, krajinou posetou rýžovišti, banánovými plantážemi a se savanou s termitišti a baobaby, ale i s naprosto vyprahlou oblastí i pobřežím s vysokými písečnými dunami.
Madagaskar sice dělí od Afriky jen čtyři sta kilometrů široký Mozambický průliv, ale má s černým kontinentem pramálo společného. Nežijí na něm sloni, žirafy, antilopy, hroši, lidoopi ani velké dravé šelmy. Největší šelmou tu je fosa, cibetkovitá šelma jen o málo větší než kočka. Nejsou tu ani klasičtí jedovatí hadi, jako jsou zmije či chřestýši. Díky všem těmto skutečnostem se na Madagaskaru mohla příroda opravdu vyřádit. Je však zároveň nesmírně křehká a zranitelná. Vždyť tropické deštné lesy již zmenšily svou rozlohu o více než 75 procent. A jak vyplývá z posledních průzkumů, polovina z celkové ztráty připadá na posledních 40 let.
Ostrovní národ, složený asi z osmnácti etnických skupin, je unikátní směsicí kultur. Stopy tu zanechalo několik vln imigrantů už od starověkých dob – počínaje mořeplavci z oblasti dnešní Indonésie a konče návštěvníky z východní Afriky, Arábie a Komorských ostrovů. Stále významnou součástí každodenního života místních obyvatel jsou i rituály, které přežívají věky (například někteří Malgašové na znamení úcty exhumují mrtvoly už dávno zesnulých příbuzných).
Madagaskar je prostě ráj antropologů, botaniků, entomologů či lovců motýlů. A samozřejmě turistů. Zdejší chabou infrastrukturu snadno zastíní krásy přírody i přívětivost ostrovanů. „Spolehlivost a vstřícnost lidí jsou tam běžnou věcí, s níž se počítá u všech,“ vzpomíná například Češka Lucie, která v roce 2005 s přítelem procestovala Madagaskar.

Prvním Evropanem, který stanul na Madagaskaru, byl zločinec. Když 10. srpna 1500 vplul koráb portugalského kapitána Diega Diaze do obrovské zátoky neznámého ostrova, vyslala posádka jednoho takového odsouzence k smrti, aby prozkoumal pobřeží. V případě, že by se mu nic nestalo, se mohli vylodit i ostatní námořníci. Posel kapitána Diaze měl štěstí. Vrátil se živý, a navíc bohatě obdarovaný ovocem. Zpráva o velkém a pohostinném ostrově se brzy rozletěla do světa. Po neúspěšných pokusech Portugalců a Nizozemců podmanit si Madagaskar projevili největší vášeň pro ostrov Angličané. Ti v polovině 17. století vyslali na ostrov dokonce kolonisty, kteří si však vybrali špatný a nehostinný kout země. Ani domorodci nebyli po dřívějších zkušenostech s cizinci přívětivě naladění.
Nakonec přišli na řadu Francouzi. S těmi v roce 1773 připlul na Madagaskar i slovenský šlechtic a dobrodruh Matúš Móric Beňovský. Zanechal tady výraznou stopu. Jako dobrý organizátor nechal postavit mnoho domů ze dřeva, nařídil obdělávat pole a po dvou letech ho místní domorodci prohlásili za ampansakabéa neboli nejvyššího pána. Na svém osudovém ostrově Beňovský nakonec také zemřel – zabili ho francouzští vojáci. Dnes je po něm mimo jiné pojmenována jedna z hlavních tříd v Antananarivu (Rue Benyovski).
Madagaskar se stal francouzskou kolonií v roce 1896 a kromě krátkého období za druhé světové války, kdy ostrov obsadili Angličané, jí zůstal až do roku 1960. Tehdy vyhlásila Malgašská republika nezávislost. Jako perličku na závěr lze zmínit, že Madagaskar se na počátku dvacátých let objevil i v koloniálním hledáčku Masarykovy první republiky. Leč z plánů brzy sešlo.

BOX
DJ alias TGV
Andry Rajoelina (34) je jednou z hlavních postav politické vřavy, která nyní ovládá Madagaskar. Kvůli bleskové cestě na vrchol ho přezdívají „TGV“ – po známém francouzském rychlovlaku. Tato tři písmena jsou rovněž akronymem vytvořeným z názvu hnutí, které vede – Tanora malaGasy Vonona (Odhodlaní mladí Malgašové).
Chlapecky vyhlížející Rajoelina, který se v prosinci 2007 stal starostou hlavního města Antananarivo, se vynořil jakoby odnikud. Právě to však voliče velmi přitahovalo. Jeho poselství bylo pozitivní a os
Moc šikovné nožičky krásné blondýny fervideo
Dva čuráci pro černovlásku
Stará žena a mladý pár

Šukací ráj na tropickém ostrově

Report Page