ČESKÁ KUNDA SE NEUBRÁNÍ VYBAVENÉMU ČERNOCHOVI

ČESKÁ KUNDA SE NEUBRÁNÍ VYBAVENÉMU ČERNOCHOVI
Tento web používá cookies. Pokračováním v prohlížení těchto stránek bez změny nastavení cookies v prohlížeči souhlasíte s použitím informací. Souhlasím Více informací

Menu

Zprávy
Sport
Kultura
Krimi
Ekonomika
Foto, video
Kalendář akcí
Blog
Adresář firem
Reality
Auto
Práce
Chat

Česká republika by se nedokázala sama ubránit případnému útoku teroristů ze vzduchu.

Jméno

Zadejte vaše jméno

E-mail

Zadejte váš email

Text komentáře

Zadejte komentář

    0

+

Naše databáze obsahuje 1 nabídek volných pracovních míst !
Zobrazit všechny nabídky

Doporučujeme

REGIONZAPAD.CZ
REGIONJIH.CZ
REGIONPRAHA.CZ
REGIONVYSOCINA.CZ
REGIONUSTI.CZ
REGIONOLOMOUC.CZ
REGIONOSTRAVA.CZ
REGIONBRNO.CZ

Česká republika by se nedokázala sama ubránit případnému útoku teroristů ze vzduchu. Žádá proto o pomoc NATO. S odvoláním na ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD) o tom informují dnešní Lidové noviny (LN). Česko požádalo Brusel, aby Severoatlantická aliance zrušila plán, podle kterého se má každý stát bránit proti vzdušným teroristickým útokům sám.    Podle listu nedokáže zastaralé české letectvo ubránit vzdušný prostor nad republikou, a ten je tak nyní otevřen vetřelcům. Právě unesenými civilními letadly zaútočili předloni 11. září teroristé na budovy v New Yorku a Washingtonu.    Takzvané civilní hrozby, mezi něž spadá i unesené letadlo, ale podle nedávno schváleného projektu NATO nazvaného Renagade (Odpadlík) si musí narozdíl od vojenského napadení každý členský stát vyřešit sám. "V alianci je nyní projednáván náš požadavek na zrušení konceptu Renagade, " řekl listu Tvrdík. Zatím to ale vypadá, že česká vláda se svou prosbou v Bruselu neuspěje.    "Většina států NATO se podle našich předběžných informací postavila proti a bude trvat na národní odpovědnosti při ochraně svého vzdušného prostoru proti nevojenským hrozbám v dobách míru, " poznamenal ministr. Taková situace by podle listu zřejmě pomohla vojákům v tom, aby přesvědčili politiky o nutnosti nákupu stíhaček.
    O tom, jak bude země chránit svůj vzdušný prostor, by měl kabinet rozhodnout zřejmě do konce května. Česká armáda už musela kvůli zastaralosti vyřadit ruské stíhací bombardéry Su-22. Nyní má ve výzbroji stíhačky MiG-21. Jejich životnost ale příští rok končí.

Sbírejte pracovní zkušenosti ještě během studia! Hledáme šikovné studenty technického směru, kteří nám pomohou rozvíjet spolupráci s našimi klienty oblasti výstavby inženýrských sítí, pozemních staveb a speciálních technologií. Potkáte-li nákladní ...
Místo pracoviště – ŠtěnoviceCo bychom Vám rádi svěřili? Administrativa spojená s vedením sekretariátu společnosti Komunikace s mateřskou firmou v Německu Spolupráce s marketingovým manažerem na přípravě obsahu (tvorba textu alehké grafiky) pr...
Popis pracovní činnosti Řidič nákladního automobilu pro stavební divizi Vedení základní dokumentace Pomocné práce na stavbách Požadujeme Řidičský průkaz C, EPlatný profesní průkazZkušenosti ve stavební firměNástup – co nejd...
Popis pracovní činnosti Pokládka vodovodů a kanalizacíPráce s malými stavebními stroji, zemní prácePožadujeme SOU technického směruŘP sk. B (sk. C - výhodou)Nabízíme 5 týdnů dovolenéOdměna formou 13. a 14. mzdyKompenzace nákladů na dojížděníPříspěvek...
Popis pracovní činnosti Servis a opravy elektrického a strojního zařízeníÚdržba trafostanic VN/NNElektromontážní práce na distribučních vedení NN a VNMontáž a kompletace elektrorozvodných skříní a kabelových svazkůdle technické dokumentace pro nové s...
Místo pracoviště – ŠtěnovicePopis pracovní činnosti: Vedoucí montáže přesných dílů v čistých prostoráchKoordinace prací v oplachových místnostechDenní sledování plnění úkolůSledování skutečné spotřeby hodin pracovníků k plánuHodnocení spolupracovníků...
Místo pracoviště – ŠtěnovicePopis pracovní činnosti Ručně, pomocí nástrojů grotovat/odjehlovat opracované dílyProvádět vizuální kontrolu vykonané prácePožadujeme Uvítáme manuální zručnost, pečlivost, zodpovědnost a spolehlivostVyučení v oboru zámeční...
2000‐2022

Zpravodajský a informační portál přináší od roku 2000 denní zprávy z Plzně a Plzeňského kraje, poskytuje ověřené kontakty na regionální firmy, kalendář kulturních akcí, inzerci realit, automobilů, články o zdraví , nabídky práce, menu restaurací... Nyní jste to především vy, lidé Plzeňského kraje, kteří tvoří obsah těchto stránek, sdílí dobré zprávy a za to vám děkujeme.

Portál REGIONPLZEN.CZ je členem mediální skupiny REGION24.CZ . Provozovatelem sítě regionálních a informačních portálů je společnost UNIWEB s.r.o . Online agentura UNIWEB vytváří www stránky vybavené redakčním systémem UNIWEBSET .
Nabízíme cílenou regionální propagaci a online reklamu (včetně kompletního SEO servisu ) pro firmy, místní živnostníky, instituce, samosprávu, podnikatele a provozovatele eshopů.
© UNIWEB s.r.o. všechna práva vyhrazena Prohlášení o ochraně osobních údajů | VOP | 0,375 s

My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Přihlášení členové Deník Klubu čtou vše bez omezení.

Ilustrační foto

|
Foto: DENÍK/Martin Švec

Jiří Mašík,
Chrudim,
Trojovice,
silnice,
peníze,
policie,
černá skládka,
houby,
zima,
automobil

O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

Chrudimsko - Čtyři tuny odpadu, téměř 700 hodin práce a více než 1500 najetých kilometrů. Taková je bilance úklidu příkopů u silnic II. a III. třídy v Cestmistrovství Chrudim. Leč dvoutýdenní úklid přišel vniveč, protože podle cestmistra Jiřího Mašíka se už včera u Tří Bubnů znovu objevily plechovky od barev.
„Majitel tam ovšem zapomněl také fakturu se jménem a adresou, takže to oznámíme na policii," říká cestmistr, avšak jedním dechem dodává, že toto je ojedinělý případ. Nalézt viníka bývá takřka nemožné. „Monitorovat všechny cesty nemůžeme. Lidé tam odpady vyhazují hlavně brzo ráno a v noci, takže si jich nikdo ani nevšimne a šance na potrestání viníků je velmi malá," dodává Jiří Mašík.
Úklid příkopů začal 27. prosince minulého roku a skončil teprve v úterý. Pro cestáře to byla práce těžká, nepříjemná a dokonce nebezpečná.
Při nakládání odhozených pytlů z nich na pracovníky vytekla neznámá tekutina a do hodiny jim na těle vyskákala ošklivá vyrážka. Cestáři museli okamžitě do nemocnice na testy, které odhalily, že látka byla jistým druhem hnojiva.
„Nalezli jsme také pytle plné použitých dětských plen, nebo kolem Trojovic ležela spousta obalů od plechovek s kočičím žrádlem, v němž byly nahrnuté kočičince," doplňuje Jiří Mašík.
Trend vyhazování odpadů neustále sílí. Jenom novoroční úklid příkopů stál 250 tisíc korun. „Začíná to být hodně katastrofální, ale nepořádek musíme uklidit. Tyto peníze byly utraceny zbytečně. Kdyby lidé nevyhazovali odpad do příkopů, mohli jsme tuto částku použít na nutné opravy silnic," dodává Jiří Mašík.
Úklid příkopů se provádí plánovaně dvakrát až třikrát do roka. Chrudimští cestáři v prosinci využili příhodných podmínek díky mírně zimě a pustili se do díla.
Černé skládky se však podle Jiřího Mašíka množí jako houby po dešti. Největší z nich jsou v příkopech na cestách mezi Zaječicemi a Libanicemi, Markovicemi a Medlešicemi a u Trojovic.
„Hodně se začala v příkopech objevovat suť a stavební materiál, třeba z přestavby koupelen. To způsobuje velké potíže, protože nám to poškozuje sekačku -odpad není ve vysoké trávě vůbec vidět. U Transporty jsme našli také hromadu eternitových deset, což je nebezpečný opad a jeho uložení stojí velké peníze," říká cestmistr.
Černé skládky se neustále tvoří na stejných místech. Mezi nejoblíbenější lokace patřilo odpočívadlo na cestě z Markovic do Medlešic. Cestáři proto místo překopali, aby se tam nedalo vjet autem. Leč práce přišla vniveč. Nová značka zakazující skládku v těchto místech zmizela po dvou dnech a řidiči s odpadky popojeli o kousek dál a vyhazují je do příkopu.

My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Přihlášení členové Deník Klubu čtou vše bez omezení.

Velenice,
silnice,
kamion,
Zákupy,
Jan Růžička,
Brniště,
Kamenice (přítok Nežárky),
Policie České republiky,
Jiří Krupička,
Česká geologická služba,
automobil,
nákladní auto,
oprava

O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

Velenice - Nákladní automobily na čtyři měsíce obsadí Velenice, protože zde povede objízdná trasa. Místní s ní ale nesouhlasí. V cestě navíc autům stojí nebezpečná skála.
Desítky kamionů denně jezdí do průmyslové zóny v Nových Zákupech, kde sídlí firmy IAC a Ladeo. Doposud k tomu používaly silnici nedaleko Zákup, kde nerušily obyvatele. Podél komunikace totiž nestojí žádné domy. Nyní se však silnice na asi čtyři měsíce uzavře kvůli opravám dvou mostů, které jsou ve velmi špatném stavu.
Uzavírku budou kamiony objíždět přes Kamenici, Velký Grunov, Brniště, Velenice až do Nových Zákup. V cestě jim však stojí skála ve Velenicích, ze které padají kusy kamenů. Veleničtí se navíc obávají zvýšeného provozu v obci, která má vesnickou památkovou zónu. Zastupitelé s objížďkou nesouhlasí.
Starostka Velenic Šárka Němečková proto navrhla, aby vedle opravovaného mostu postavili náhradní. Krajští silničáři se brání tím, že na to nemají peníze. Navíc není jisté, zda by Povodí Ohře stavbu náhradního mostu vůbec povolilo. Objížďka tak přes Velenice povede. Jen se ještě neví, kdy. Počkat se musí na to, až se nebezpečná skála stabilizuje.
„Horniny skalního výchozu u úpatí Velenického kopce jsou navětralé až silně zvětralé. V současné době hrozí pády dalších kamenů, které ohrožují životy a zdraví občanů, kteří se pohybují po silnici a v jejím okolí. Česká geologická služba proto doporučuje provést detailní průzkum výchozu a vypracovat projekt sanace," napsal ve své zprávě Jiří Krupička, specialista České geologické služby pro inženýrskou geologii.
„Stačí, když víc zafouká vítr a hned ze skály padají kameny. Nedokážu si představit, že by kolem ní projížděla téměř stovka kamionů denně. Navíc v obci máme památkovou zónu. Silnice, která obcí vede, prostě podle mě není stavěná na tak velkou zátěž," popsala důvody nesouhlasu Šárka Němečková.
Silnice na objízdné trase jsou úzké, vedou skrz malé obce, kde mají lidé často domy přímo u nich. V úseku mezi Brništěm a Velenicemi jsou ostré serpentýny.
Na objížďce budou stát tři semafory.
Nejideálnějším řešením by podle Šárky Němečkové byla stavba náhradního mostu. K tomu však silničáři potřebují územní rozhodnutí, museli by se domluvit s majiteli pozemků a také s Povodím Ohře. Most navíc stojí v záplavové oblasti, jeho stavba by byla technicky náročná. Podstatným problémem jsou samozřejmě peníze. A ty silničáři na náhradní most nemají.
„Měli jsme na výběr ze dvou objízdných tras. Zvolili jsme tu, která nejméně zatěžuje obec, navíc je kratší. Schválit objízdnou trasu ale musí dopravní inspektorát Policie ČR a rozhodnutí o ní vydává příslušný odbor dopravy. A ten nám ho nedá do té doby, než skálu ve Velenicích zasanují a cesta tak bude bezpečná," řekl ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje Jan Růžička.
Jedno plus však naplánovaná objízdná trasa má. Již v loni totiž začali krajští silničáři s opravami komunikací, po kterých povede. Tak se například zpevnily krajnice na silnici mezi Kamenicí a Velkým Grunovem, v současnosti se také na trase vyplňují výtluky.
„Po dokončení rekonstrukce předpokládáme, že silnici třetí třídy ve Velenicích opravíme," slíbil Jan Růžička.

My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Přihlášení členové Deník Klubu čtou vše bez omezení.

dřevo by se postupně stávalo nebezpečné i pro návštěvníky a zaměstnance archeoparku. Na snímku ukazuje zničené kusy modelu slovanských hradeb ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.

|
Foto: Deník/Richard Kutěj

Farou dýchala historie, četly se tu dávné dokumenty
Nová stezka pro pěší i cyklisty spojí Skřečoň se Záblatím

O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

V Archeoparku Chotěbuz-Podobora obnovují chátrající dřevěné palisády, věže a slovanské hradby.
Staří Slované uměli svá osídlení stavět i tak, aby byla co nejhůře dostupná pro případné nepřátele. Stovky let po jejich původním osídlení to dnes poznávají i stavbaři, kteří obnovují chátrající dřevěné palisády, věže a slovanské hradby v Archeoparku Chotěbuz-Podobora. Dostat sem potřebný materiál a vybavení bývá někdy těžký oříšek.
Současné stavby v archeoparku byly dělány tak, aby co nejvěrněji kopírovaly i původní technologické postupy z dávných dob. Jejich zemní části byly umístěny přímo do země. Věrnost historickým stavebním technologiím ale přinesla i postupnou zkázu.
„Veškeré objekty jsme pravidelně ošetřovali potřebnými nástřiky, zvenčí se léta zdálo být vše v pořádku. Postupně jsme ale zjišťovali, že některé kůly jsou například nestabilní při velkých větrech. Dendrologický průzkum pak ukázal, že zvenku zdánlivě zdravé dřevo je napadeno dřevokazným hmyzem a půdními mikroorganismy zevnitř, tedy přímo z půdy,“ vysvětluje při kontrolním dni přímo na místě ředitel provozovatele archeoparku, kterým je Muzeum Těšínska, Zbyšek Ondřeka.
Obnovené modely obydlí dávných Slovanů jsou tedy již nově založeny do betonového základu. Stejně tomu bude také v případě palisád, věží a slovanských hradeb. „Je to takový kompromis,“ podotýká ředitel Muzea Těšínska.
Současným celosvětovým trendem je totiž stavět modely dávných osídlení tak, jako tomu bylo původně.
Týká se to především míst, která naši dávní předkové skutečně osídlovali, což je i případ Chotěbuze. V některých zemích jdou tak daleko, že dané stavby dělají zásadně jen za použití tehdy dostupného nářadí. Běžný návštěvník ale betonové základy nepozná a stavby v Chotěbuzi jinak věrně odpovídají tomu, co zde stálo při původních osídleních.
„Je to výzva, nejtěžší je vzhledem k umístění lokality řešit logistické problémy, musíme dodržovat i podmínky památkového ústavu a archeologů. Není to zkrátka obvyklá stavba,“ popsal pak nelehký úkol po stavební stránce projektový manažer zhotovitele díla Petr Piprek.
Akce potrvá do konce příštího roku a archeopark má nyní lehce omezený provoz.

hadí žena v pornu
Hubená holka má první anální video
Malá blondýna a mega péro

ČESKÁ KUNDA SE NEUBRÁNÍ VYBAVENÉMU ČERNOCHOVI

Report Page