Zralá prsatice Andi James je divoká i v 52 letech

Zralá prsatice Andi James je divoká i v 52 letech
Tento web by rád používal k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací Nesouhlasím Souhlasím
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divoka-prasata-zname-je?sel_ids=1
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

titulní strana
zpravodajství
publicistika
zelená domácnost
kultura
kalendář akcí
fotobanka

partnerská sekce

příroda
rozhovory
eseje
názory a komentáře

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Rostislav Stach / Naše příroda
Víme, reklamy jsou otravné. A respektujeme, že je máte vypnuté :-) Budeme rádi, když nás podpoříte jinak.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Rostislav Stach / Naše příroda
Prase divoké

hmotnost: 50–200 kg
délka: 1–1,2 m
ocas: 20–40 cm
tlupy o 5–30 jedincích
dožívá se až 12 let
samice vrhá až 12 mláďat
lovný druh zvěře (1. VIII. – 15. I.)

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Hedvika Bečvářová / Naše příroda
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Hedvika Bečvářová / Naše příroda
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse . V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK . ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu . Navštivte Ecomonitor .
Copyright © BEZK . Copyright © ČTK , TASR . Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Zapomněli jste heslo? Změňte si je .
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali .

Zapomněli jste heslo? Změňte si je .
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali .

Obava lidí z nečekaného setkání s divokým prasetem často pramení z malého povědomí o jeho životě. Rád bych proto čtenáře v následujícím textu seznámil alespoň se základními poznatky z oblasti biologie a etologie tohoto druhu.

Prase divoké ( Sus scrofa ) je rozšířeno téměř v celé Evropě s výjimkou Britských ostrovů, kde byla jeho populace vybita již před dávnými časy. Nenalezneme jej ani ve vysokohorských polohách a v klimaticky nepříznivých severních krajích s dlouho trvajícími zimami. Naopak hojně se vyskytuje v teplých a lesnatých částech Asie a v severní Africe. O velkém rozšíření prasat v rámci Evropského kontinentu vypovídá i vysoký počet původních poddruhů. Najdeme mezi nimi například prase iberské ( Sus scrofa castilianus ) rozšířené na Pyrenejském (resp. Iberském) poloostrově, prase italské ( Sus scrofa majori ) obývající oblast Apenin, či prase karpatské ( Sus scrofa attila ) vyskytující se v Polsku a v západních oblastech Ruska.

Divoká prasata zjevně vynikají mezi ostatními druhy našich velkých savců svojí velkou mírou přizpůsobivosti prostředí. O tomto faktu svědčí i rychlost nárůstu jejich stavů. Přitom ještě před druhou světovou válkou byli divočáci výhradně oborní zvěří. Jednalo se hlavně o zbylé jedince původní populace, která byla z velké míry vyhlazena intenzivním lovem během vlády Marie Terezie. Na konci druhé světové války však bylo mnoho těchto obor poničeno a divoké prase se tak stalo opět přirozeným obyvatelem české přírody. Další posílení jeho populace přišlo ze sousedního Slovenska, neboť vyplašená zvířata prchala před postupujícími boji, mimo jiné i na naše území. O tom, že divoká prasata našla v naší, z velké části zemědělské krajině příhodné životní podmínky, se můžeme přesvědčit i na příkladu dvou údajů o odstřelech. Jestliže v roce 1950 bylo na území ČR zastřeleno pouhých 200 jedinců tohoto druhu, pak v roce 1962 byl odstřel jedenadvacetkrát vyšší, tedy 4 200 kusů!

Již stavba žaludku a utváření chrupu svědčí o všežravosti divokých prasat a jejich přizpůsobivosti. Divočáci požírají nadzemní i podzemní části rostlin, semena lesních dřevin (zejména žaludy a bukvice), hlodavce, mláďata obratlovců a také padliny. Podíl živočišné složky potravy je u prasat malý (zhruba 4 %) a v průběhu celého roku poměrně konstantní. Během přesunů za potravou urazí zpravidla v nočních hodinách i několik desítek kilometrů. Velké oblibě divočáků se těší rozsáhlá kukuřičná pole či pole osetá řepkou. Zde totiž nalézají nejen dostatek krmiva, ale i potřebné krytové podmínky. Pokud je v blízkosti voda, neopouští divoká prasata kukuřičné lány mnohdy po několik dní. I přes důmyslné snahy zemědělců zabránit prasatům v nevítaných nájezdech do jejich polí, si divočáci vždy najdou cestu za lákavou, křupavou pochoutkou, v podobě kukuřičného klasu.

V jídelníčku divokého prasete můžeme najít i houby, ty však nikterak zvlášť nevyhledává, ale spíše je jen příležitostně ukusuje. Značné škody mohou divočáci napáchat při hledání larev, žížal a jiných bezobratlých živočichů žijících v zemi nebo při hledání oddenků a kořínků různých druhů bylin. Během několika hodin tak louky mění v hnědě zbarvené, čerstvě zorané pole. Tento obraz pak přivede nejednoho zemědělce k zuřivosti. Naopak prospěšná je tato činnost v lesním hospodářství, kde prasata hubí lesní škůdce. Nejčastěji jde o larvy bekyně, chrousta, sosnokaze a zámotky ploskohřbetky.

Divoká prasata jsou velmi plachými, skrytě žijícími tvory. Díky vysoké míře osídlení krajiny člověkem byla postupně nucena přesunout svoji původně denní aktivitu do nočních hodin. Jedná se o zvířata velice společenská trávící život v rodinných tlupách. Výjimku tvoří pouze dospělí samci (kňouři), kteří žijí samotářsky. V tlupách existuje přísně daná hierarchie jednotlivých členů. Vedoucí úlohu zastává vždy nejstarší (vedoucí) samice, zpravidla matka ostatních samic v tlupě. Postavení dalších členů tlupy pak závisí především na jejich věku a pohlaví, nikoliv na síle. Po vedoucí samici tak v hierarchii následují další samice od nejstarší po nejmladší. Na pomyslné nejspodnější příčce tohoto žebříčku se nacházejí členové samčího pohlaví. Jedná se o samečky starší deseti měsíců až jednoho roku.

Samci starší jednoho roku (v myslivecké mluvě – lončáci) se v rodinných tlupách již zpravidla nevyskytují, neboť silně nepřátelské chování ze strany samic je donutí tlupu opustit. Tímto jednoduchým mechanismem je tedy zamezeno degradaci genofondu a páření rodinných příslušníků uvnitř tlupy. Selata mají v rámci hierarchického žebříčku zvláštní status. Mohou si tak dovolit cokoli vůči kterémukoli rodinnému příslušníku. Toto období u nich končí nejpozději ve stáří deseti měsíců.

Jak již bylo řečeno, staří samci žijí samotářsky a k tlupám se připojují pouze v období páření. To začíná u divokých prasat začátkem listopadu a přetrvává do konce ledna. V tento čas kňouři vyhledávají říjné samice a na krátko se tak opět stávají příslušníky tlup. Samci o samice svádějí prudké boje, ve kterých v krajním případě smrtelné. Zajímavým jevem je odvedení selat samčího pohlaví z blízkosti boje alespoň jednou ze samic, která je tak před rozzuřenými dospělými samci chrání. Ti je totiž v zápalu boje mnohdy napadají, neboť je považují za potenciální soky.

Páření může z různých příčin (narušení sociální struktury tlupy, příhodné podmínky) nastat i v jiných ročních obdobích. Samice po 16–20 týdnech březosti rodí v jednoduchém hnízdě 3–12 selat. Ta ihned po narození vidí a jsou velmi čilá. Již ve čtrnáctém dnu svého života následují matku a snaží se sbírat potravu, přestože je tato ještě dva měsíce kojí. Samice dosahují pohlavní dospělosti v 8. měsíci věku, samci o několik měsíců později. Mláďata z časných vrhů se tak mohou zapojit do reprodukce již v prvním roce života. Březí samice poté můžeme vidět celé léto a s malými selaty se lze setkat i v prosinci.

Období vodění selat je také jediným obdobím, kdy jsou divoká prasata opravdu nebezpečná. Při obraně potomků jsou samice vůči vetřelci nekompromisní a reagují rychlým útokem, který je zpravidla veden s neobvyklou razancí. V tento čas je proto dobré chovat se při procházkách lesem obezřetně, zejména při venčení svých čtyřnohých kamarádů. Ti totiž svým zájmem o mladá pruhovaná selátka celkem spolehlivě útok vodící bachyně vyprovokují. Bohužel velmi rychlá útočná reakce samice, která mnohdy váží i přes sto kilogramů, často ohrozí i samotného majitele psa. V některých případech je útok veden i několika samicemi najednou, přičemž alespoň jedna z nich zůstává selatům na blízku.

Pokud však bachyně nebezpečí včas zaregistruje a není tak náhlým narušitelem přímo zaskočena, raději volí klidný odchod, nežli otevřený konflikt. Z tohoto důvodu jsou tedy nejčastějšími místy těchto nebezpečných setkání husté, mladé porosty, či pole osetá zemědělskými plodinami vyššího vzrůstu. Obecně tedy místa pro vodící samici méně přehledná. V případě náhodných setkání s vodící bachyní je nejlepší volbou rychlý a klidný ochod do bezpečné vzdálenosti.

Divoké prase má v současnosti velkou šanci stát se nejhojnějším evropským sudokopytníkem. Příčiny vedoucí k tomuto stavu jsou různé – ať už se jedná o postupnou změnu druhové skladby našich lesů, agrární politiku či znečištění ovzduší. Přestože se tedy zdaleka nejedná o žádný ohrožený druh, dostalo se divočákům nebývalého zájmu ze strany biologů, myslivců a ochránců přírody. Nikoliv neprávem. Jejich skrytý způsob života, míra inteligence a přizpůsobivosti či složité sociální vztahy uvnitř tlup jsou stálým zdrojem mnoha otázek. Až čas ukáže, na kolik z nich člověk najde uspokojivou odpověď. Stále totiž platí, že teprve při dlouhodobém studiu jednoho druhu si uvědomujeme, jak málo o něm vlastně víme.

Zapomněli jste heslo? Změňte si je .
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali .

Počítače

Počítačová poradna

Software

Hardware

Internet

Technologie

Windows

Notebooky

Testy

Týden Živě

Google

Microsoft

Apple

Facebook

Intel

AMD

Nvidia

Programování

Linux

Bezpečnost

Sociální sítě

Umělá inteligence

Prohlížeče

Procesory

Grafické karty

Další rubriky ▶

Mobily

Katalog mobilů

Nejlepší telefony

Recenze mobilů

Mobilní aplikace

Smartphony

Chytré hodinky

Focení mobilem

Galerie fotomobilů

Android

iOS

Tarify a mobilní služby

Samsung

Apple

Xiaomi

Realme

Další rubriky ▶

Byznys

IT Byznys

Startupy

Cloud

Kryptoměny

eGovernment

Zprávy z firem

Věda a technika

Věda

Technika

Vesmír

Kosmonautika

Výzkum

Doprava

Vojenství

Zdraví

Elektromobily

NASA

SpaceX

Projekt Artemis

Koronavirus

Hry

Recenze her

Hry pro PC

Hry pro Playstation

Hry pro Xbox

Hry pro Nintendo

Mobilní hry

Herní hardware

Další rubriky ▶

Sledujte nás:
Facebook
Twitter
Instagram
Zprávy e-mailem
RSS

Palo
|
20. 6. 2017 21:37:50
|
Odpovědí: 0

Prasklý displej Baterie Aktualizace softwaru
Čtečka otisků v displeji Čtečka otisků prstů Smartphony
Kazachstán Sovětský svaz Atomová bomba
to máš reklamu z chrome, redakce je v tom nevině i po víně, či slívovici, obrazně, tak dá se říci

Jméno:

U jména lze použít pouze české znaky a číslice Zadejte prosím jméno

E-mail (nepovinné, adresa bude v zabezpečené podobě zobrazena u přezdívky):

Omlouváme se za zdržení, ale počítačová síť, ze které se připojujete, zatím nebyla zařazena do seznamu důvěryhodných. Vaše odpověď se proto v poradně ukáže až po schválení. Nemělo by to trvat déle než jeden pracovní den. Příčinou tohoto oznámení může být také aktivní doplněk pro blokování reklam, který posílá komunikaci vašeho prohlížeče přes zahraniční sítě. Váš dotaz se v takovém případě pravděpodobně uloží a zobrazí, jistější je ale doplněk v prohlížeči vypnout.
Zasláním příspěvku do Poradny souhlasíte s těmito pravidly:
Megatest 15 NVMe SSD s kapacitou 1 TB

Monika Bezuchová o přemnožení divočáků

Pro kontrolu napište číslo dvacet tři:

Typ chyby:

pravopisná chyba
obsahová chyba
u videa nejde přehrát zvuk
nehraje video
je vložené špatné video
jiné

Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

Pro kontrolu napište číslo dvacet tři:

Vyšní Lhoty přijmou prvních pětatřicet běženců

aktualizováno

7. 8. 2015 15:10

Vyšní Lhoty - Nové středisko pro zajištění uprchlíků ve Vyšních Lhotách se připravuje k převzetí první skupiny pětatřiceti cizinců, které policie zadržela na území republiky ...

Registr vozidel bude spravovat O2, stát ušetří až 100 milionů

vydáno

7. 8. 2015 14:54

Praha - Ministerstvo dopravy v zakázce na spravování registru vozidel vybralo firmu O2. Ta má od října nahradit současného provozovatele problematického registru, firmu ICZ. O2 chce registr ...

Počet turistů se zvýšil o desetinu, nejvíc přibylo Číňanů

aktualizováno

7. 8. 2015 14:38

Ve druhém čtvrtletí navštívilo Českou republiku o 9,3 procenta turistů víc než ve stejném období loni. Přibylo tuzemských i zahraničních hostů. Oznámil to ...

OBRAZEM: Bláznivé fanouškovské kreace na MS v ragby

vydáno

8. 10. 2015 06:00

Londýn - Ragby je pro miliony fanoušků po celém světě srdcovou záležitostí. Bitevní pole na zelených trávnících po celé Anglii jsou obklopena příznivci pestrobarevně pomalovanými ...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.
Ochrana soukromí.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.
Ochrana soukromí.

Olomouc/Slapy – Přemnožení divočáků, na které si letos stěžují zemědělci, už nezasahuje pouze pole či lesy. Na divoká prasata si začínají stěžovat už i lidé z obcí a měst. Chtějí, aby zakročili myslivci. Ti však tvrdí, že dalšímu množení prasat nezabrání – za vše podle nich mohou zemědělci, kteří vytvořili pole tak, že se v nich zvířata snadno skryjí. Změně zákona, která by usnadnila lov divočáků, se však myslivci brání.
Díry, které divočáci vyryjí, jsou vidět takřka na každém poli. Podle zemědělců tam, kde se divoké prase nakrmí, už nic neroste. Škody však zdaleka nevznikají pouze na polích, potíže s divočáky jsou například i na golfových hřištích. Majiteli toho ve Vésce na Olomoucku každoročně ničí trávník za 50 tisíc korun, letos se objevily díry i uprostřed areálu. Vznikly tak mnohem větší škody než obvykle. "Je otázka několika týdnů i měsíců, než se trávník dá do původního stavu," upozornil Jan Císař z Golf Resortu Olomouc.
Ještě horší je to ve středočeských Slapech. I zdejší golfové hřiště divočáci poškodili, nezastavili ale ani u pláží slapské přehradní nádrže a začali se objevovat i v centru obce. "Jsou tak drzá, že lezou na farskou zahradu," rozzlobila prasata slapského starostu Františka Neužila. Podle pracovnice slapské fary Blanky Pikalové přicházejí divočáci v noci. "Za tmy je nevidíte, hlavně slyšíte. Jsou dost hluční a podle mě i nebezpeční," upozornila.
Prasečí invazi podle hospodářů odstartoval vstup do Evropské unie. Pro zemědělce začalo být lukrativní pěstování vysokých plodin, jako je kukuřice nebo řepka. V takových polích stáda nic neohrožuje a neruší. Podle předsedy Agrární komory Miloše Porče jsou ke změně situace potřeba dva kroky. "Zemědělci by měli ve velkých lánech kukuřice nebo řepky zasít průseky nějaké nižší plodiny, aby se dalo lovit – a myslivci mají za povinnost lovit," shrnul.
Myslivci ale tvrdí, že lov divokých prasat neomezují pouze nevhodné podmínky na polích, ale také výrazná přesila zvířat – je jich asi 400 tisíc oproti 75 tisícům myslivců. Řadě z nich se navíc množství prasat regulovat nechce. "Regulace spárkaté zvěře je velmi náročná na čas a peníze. Myslivců, kteří jsou ochotni toto absolvovat, ubývá," poukázal místopředseda olomouckého mysliveckého spolku Vojtěch Vychodil. Sám loni ulovil šestnáct prasat, na každé ovšem musel číhat v průměru deset nocí.
Zajímavou posilu myslivcům slibuje připravovaná novela zákona, již chystá ministerstvo zemědělství. Myslivci se jí ovšem brání. Ministerstvo totiž chce umožnit vznik profesionálních loveckých agentur – to by však myslivcům narušilo jejich výsadní postavení, které si budují již od první republiky.

8. 8. 2015 10:00

Getsemanská zahrada doplnila biblický příběh na Svatém kopečku

8. 8. 2015 08:00

Klesající hladiny řek ukázaly dávno zatopené stavby

7. 8. 2015 17:28

Koupání v kašnách - lidem hrozí vyrážky a kožní onemocnění

7. 8. 2015 17:04

U Dobříva na Rokycansku hasí požár lesa i vrtulník

Česká televize na sociálních sítích:
Divácké centrum je tu pro vás každý den v době 7:30 — 20:00 hod

© Česká televize 1996–2021 • English version
Divácké centrum je tu pro vás každý den v době 7:30 — 20:00 hod

© Česká televize 1996–2021 • English version

Chyba : Email není ve správném formátu.
OK : Váš email byl úspěšně zaregistrován.
Dobrý den je mi 52 myslíte že by byla vhodná operace zpevnění prsou i v tomto věku?Děkuji Dana.
Dobrý den, děkuji za váš příspěvěk! Rád bych Vás tímto pozval na osobní konzultaci, při které posoudím vhodnost operace. Rozhodnutí, zda podstoupit či nepodstoupit tento zákrok, má mnoho faktorů, které se nejlépe proberou během osobní konzultace. Pro termín si prosím zavolejte na tel. č. 242 426 432, nebo 731 503 123.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.
*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz
Jakékoliv užití obsahu webu www.femina.cz, včetně převzetí článků, je bez souhlasu společnosti Viaso, s. r. o. zapovězeno.
Společně s našimi partnery přistupujeme k údajům na zařízení nebo je ukládáme. Patří mezi ně jedinečné identifikátory souborů cookies, které slouží ke zpracování osobních údajů. Tyto volby můžete přijmout nebo je spra
Borec ošuká ujetou spolubydlící
Synáček vystříká píču nevlastní mámě
Česká studentka podvádí přítele na castingu

Zralá prsatice Andi James je divoká i v 52 letech

Report Page