Z knihy bylinkářky...
„V konvenční medicíně je považováno za nevyléčitelné. Také veškeré viry, bakterie a plísně tehdy získávají větší sílu a svobodu. Strach z onemocnění vhání člověka do nemoci. V dnešní době se lidi odcizují pocitu léčení, aby chtěli chránit své zdraví, přijímají umělé léky – často mnohem nebezpečnější než samotné nemoci.“... Sv. Hildegarda z Bingenu
Léčivé kořeny
– Chráníme brambory a vyhazujeme plevel. A ten je přitom často cennější než brambory. Žádný plevel se nesmí vyhazovat. Pro každého člověka přijde den, kdy nebude potřebovat brambory, ale léčbu. Všechny plevele léčí! Všechny ty těžko odstranitelné plevele dokazují, že jsou potřebné pro všechno živé na Zemi.
Vždycky říkám: „Chcete být úplně zdraví – vykopejte si tři kořeny – lopuchu, pýru a pampelišky.“ Z těchto kořenů si udělejte směs a pijte ji. Pro sebe sbírám 25 kořenů, ale vy nebudete schopni nasbírat všechny, takže stačí tyto tři.
Pýr – to je úporný plevel, který nám Pán dává doslova pod nohy pro naši léčbu. Není zahrady, kde by nerostl. Není nemoci, kterou by neléčil, počínaje očima a konče onkologií. Léčí se jím všechna divoká zvířata, kočky i psi. Pro člověka je neocenitelný, protože obnovuje narušený metabolismus. Nálev a odvar z oddenků pýru se používá při vodnatelnosti, otocích různého původu, zánětu močového měchýře, inkontinenci, ledvinových a žlučových kamenech, při všech plicních a ledvinových chorobách, chronických bronchitidách, střevních onemocněních, cukrovce a vysokém krevním tlaku.
Oddenky pýru se používají jako lék proti bolesti při dně, revmatismu, ústřelu, při všech zánětech kloubů. Šťávu a odvar z čerstvé rostliny lze užívat v létě, velmi dobře pomáhají při částečné ztrátě zraku. Oddenky pýru léčí osteochondrózu, poruchy vaječníků u žen, tuberkulózu plic, ekzémy a furunkulózu. Neexistují žádné kontraindikace pro jeho použití.
Z kořenů pýru jsme mleli mouku a pekli chléb. Je zdravější a chutnější než pšeničný. Dají se z nich dělat kaše, káva. V hladových letech pomáhal všem.
Kořen pampelišky je také plevel. Brzy na jaře je třeba sbírat listy pampelišky, namočit je na dvě hodiny do slané vody, aby se zbavily hořkosti, a udělat salát. Z jejích listů jsme vařili polévku a kořeny smažili. Kořen pampelišky léčí zhoubnou anémii, rakovinu žaludku a jater, zánět lymfatických uzlin, diatézu, deformující artrózu, artritidu, osteochondrózu, všechny klouby. Na podzim, když uvidíte pampelišku, která nevydala všechny své síly na kvetení, vykopejte ji.
Lopuch – „akademik“
Jednou jsem na přednášce řekla: „Existuje takový akademik, který léčí všechny nemoci. Sedí v zemi akademik-lopuch a čeká, až si ho člověk vezme a začne se léčit.“
Dnes jsou téměř všichni lidé nemocní. Rakovina lidi doslova kosí. A lopuch léčí všechny onkologické nemoci. Léčí cukrovku, bronchitidu, zánět vedlejších nosních dutin, revmatismus, dnu, artritidu, osteochondrózu, zlomeniny kostí, vyhřezlé ploténky, aterosklerózu, ušní choroby, chronickou ischemickou chorobu srdeční.
Lopuch léčí hepatitidu! V Moskvě mnoho lidí, zejména mužů, trpí hepatitidou. Dokonce i úporná hepatitida typu C se lopuchem beze stopy vyléčí. Po dvou až třech měsících léčby po hepatitidě není ani památky. Kořen lopuchu léčí také nádory jater a dokonce i cirhózu jater! Léčí zánět žlučníku, nemoci ledvin, drtí kameny v ledvinách a žlučníku.
Léčí všechny kožní nemoci: popáleniny, proleženiny, vředy, ekzémy, vypadávání vlasů, bércové vředy, lupénku, lupus erythematodes a tak dále. Žádný dermatolog nedokáže léčit všechny kožní nemoci, ale on ano!
Během chřipkové epidemie lidé běží k lékařům a ti jim předepisují antibiotika. Ale kořen lopuchu léčí chřipku, snižuje horečku.
Za války jsme neměli boty. Už přišly mrazy a my jsme stále chodili bosí. Občas jsme se nachladili, stoupla nám teplota. Maminka nám dala kořen lopuchu a lipový květ, teple nás zabalila. Zpotili jsme se a horečka byla pryč.
Kořen lopuchu léčí ochrnutí! Nikdo nikdy ochrnutí nevyléčil. Ale on ano.
My jsme z těchto kořenů pekli chléb, vařili kaše, dělali koření. Z mladých listů lopuchu jsme připravovali polévky a saláty. Samotný kořen jsme smažili, pekli, dělali z něj kávu. Když mě na návštěvě pohostí kávou, piju a myslím si: „Tohle že je káva!“ Káva by se měla dělat z kořenů čekanky, lopuchu a pýru. Maminka dělala takovou kávu – byla prostě vynikající!
Ve své praxi jsem měla takový případ: Léčila jsem jednoho starého kněze v Sergijev Posadu, který měl velké výhřezy plotének. Měli ho operovat lékařské kapacity v Moskvě. Řekla jsem mu: „Ať vaše kapacity počkají jeden měsíc.“ Pil tinkturu z kořenů a po měsíci jsem ho viděla: jde svižně od auta ke mně a říká: „Nemám žádné výhřezy!“.