Vyleští mu káru i kládu

Vyleští mu káru i kládu

Full text of " Ottu v slovník nučný. Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí "

See other formats

This is a digital copy of a book that was preserved for generations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project
to make the worlďs books discoverable online.

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was nevěr subject
to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books
are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge thaťs often difficult to discover.

Marks, notations and other marginalia present in the originál volume will appear in this filé - a reminder of this book's long journey from the
publisher to a library and finally to you.

Usage guidelines

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken steps to
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying.

We also ask that you:

+ Make non-commercial use of the filé s We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for
personál, non-commercial purposes.

+ Refrainfrom automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the
use of public domain materials for these purposes and may be able to help.

+ Maintain attribution The Google "watermark" you see on each filé is essential for informing people about this project and helping them find
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner
any where in the world. Copyright infringement liability can be quite severe.

About Google Book Search

Google's mission is to organize the worlďs Information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers
discover the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web

at|http : //books . google . com/

'/ci v '?J>O^J(^

HARVARD
COLLEGE
LIBRARY

o

N3W T-

SLOTNÍK NAUCNÝ.

ILLUSTROVANA

ENCYKLOFiCDIE OBECNÝCH VĚDOMOSTI.

OSMÝ DÍL.

Dřevené stavby — Faliovánf.

SE 17 PŘÍLOHAMI A 196 VYOBRAZENÍMI V TEXTU.

>//

1894.

VYDAVATEL A NAKLADATEL J.OTTO V P R A Z H.

TISKEM VLASTNt KNIHTISKÁRNY.

HAmr^llO COLLEQp LIBRARY
COOLIDGE FUNO

JUN 17 'o^-^

VEŠKERA PRÁVA SE VYHRAZUJÍ.

f^

Nově přibylí spolupracovníci

Dr. Bayer Edvin, assistent botaniky

v Praze EBr,

Dvořák Ladislav, frintanista ve Vídni dk.
Maohatka FrantiSek, architekt v Praze Afcht.
Dr. Pekař Jos., kandidát professury . Pkř,
Penízek J., žurnalista ve Vídni . . . JP,
Dr. Polívka Jiří, univ. docent v Praze jpa.
Prenc Augustin, inženýr v Praze . . Pne,
Procházka Vlád. J., geolog musejní
v Praze VJP.

Prousek Jan, akademický malíf v Tur-
nove .... Prsk.

Dr. Schauer Ant. advokát \ Praze AS-r,

Sláde&ek Ant., učitel na Kladné . S-čk.

Salda František, spisovatel v Praze . Sld.

Skorpll Josef, assistent na české tech-
nice . . . Spí.

Inž. Ursiny Michal, konstruktér stro-
jírny dříve Ruston a spol. v Kar-
líne . . U-y.

Zemřelí spolupracovníci.

černý Jan M., sekretář Českého Musea.
Čížek Karel, ředitel obec. kanceláře v Karlině.
Dr. Herrmann Emil, advokát v Praze.
Homik Mích., redaktor Časop. Matice Srbské
v Badyfiínč.

Dr. Jandous Alois, lékárník v Praze, hlavní

spolupracovník pro farmacii.
Dr. Steffal Václ., professor anatomie na čes.

univ. v Praze.

-*í>>^

Ze Třenice u Litomyšle: a) plot, b) zvonice, c) stodola.

Dům p. Boříkův v Náchodě.

.A

^^^^^B^-^^^^V^-i^

\r.

Tm ^m^^^tii^t ^-^ ,<■!

Kathedrální chrám ve vsi Kyžlch v Rusku.

Dům p. Havlíčkův v Náchodě.

D.

Dřevtoé stavby se stanoviska tech-
nického. Hlavni věci při d-ných s-bách je
spojeni dřev nebo vazba trámA. Spojili
se dva nebo vice trámO tak, že Hcné plochy
tvoří jednu rovinu, jsou trámy položeny vazné
a sice dle směru právo- nebo levovaznč
(příloha obr. a levovazné). Jsou-Ii osy trámO
v téže roviné, jsou trámy položeny do os
(obr. b), Čásf trámu vyčnívající přes líce při
spojení trámft nazývá se žhla ví a plocha
trámů přes vlákno vedená sluje čelo (obr. c\
zhlavf je mn; Čelo je tečkované opo'p*),
ZpĎsoby spojování trámO: i. Nejjednodušší
spojení, resp. prodloužení trámO máme, když
jejích Čela přiléhají k sobč; 2. trámy se křižují
buď kolmo nebo šikmo (obr. d); 3. ve spojení
konči jeden trám neb i oba; 4. dva nebo více
trámfl pojí se po celé délce v celek t. zv.
ToiL Pil Spojování trámO ke konstrukcím sta-
vebním jest říditi se pravidly: a) trámy spo-
jené musí míti výméry, aby v mezích dovole-
ného namáhání vzdorovaly silám účinkujícím;
b) spojení má tvořiti tuhý celek, pročež musí
se dokonale vázati, k Čemuž jest užiti výmčr
vyhovujících příslušnému namáhání.

Prodloužení trámfi pouhým přiložením
trámu ke trámu slově lípnutí a je buď rovné
(obr. a) nebo klínové (v obr. a tečkované)
nebo Šikmé (obr. b). Spojení stuží se skobou
Jkramlí), železnými pasy nebo Šrouby. — Spo-
jování trámů dčje se dále plátováním a to
rovným (obr. i.), vyžadujícím větší styčné
plochy, a šikmočelným (obr. 2.)« jehož uží-
váno při prĎhybu. Proti pošinutí stranou
působí dubové kolíky 2 — 3 cm silné; užívá
se dvou, každého do V, úhlopříčny plochy
plátované. Za různých směrů sil užívá se
u plátování různých pomůcek: proti svislé
si e šikmých čel, při síle kolmo na líce půso-
bící klínových zapuštění nebo čepů, při šikmém
účinku síly užíváme ozubu. Na příloze u pláto-
vání značí obr.3. rovné plochy s ozubem, obr. 4.
klínové zapuštěné. Působí-li více sil v růz-
ných směrech, užívá se šikroočelné plochy
s čepem (obr. 5.). Obr. 6. jest francouzský
zámek, obr 7. Sikmočelné plátování s ozubem,
Čepem a dvěma klíny. Tyto dvě konstrukce
na obr. 6. a 7. jsou skoro náhradou za celý
trám Není-li na překážku sesílení trámů, jež
se mají spojiti, t. j. větší rozměr co do vý-
šky nebo hloubky, moŽno použiti spojová-

Ottfiv Slovník NaaCný, ar. VIII. xx/io 1893.

čího dřeva a plátování s ozubem obr. 8. Na-
máhá-li se prodloužený trám na průhyb, musf
trámy býti Šikmo plátovány a mimo to že«
leznými pasy a šrouby staženy; obr. 9. uka-
zuje šikmé, Sikmočelné plátování s podložkou.
Přeplátování je zasahování jednoho trámu
do druhého; neúplné přeplátování viz na obr. i.;
h je hloubka přeplátování; úplné přeplátování
(obr. 2.) hloubka =^ polovině výšky trámu;
šikmé přeplátování se zapuštěním (obr. 3.).
Jednoduché nárožní přeplátování (obr. 4);
Šikmé nárožní přeplátování (obraz 5.); kry-
tého rybinového nárožního přeplátování
(obr. 6.) užívá se, má-li zpQsob spojení býti v líci
skryt. Rybinové nárožní přeplátování s ozubem
viz na obr. 7. — Kampováním neb osazo-
váním na ozub zamezuje se pošinutí trámů.
Vystupující čásf jednoho trámu, řečená kamp,
musí úplně zapadnouti do vyhloubené části trá-
mu druhého, jež slově hnízdo. VýSka kampu
nebo hloubka hnízda obnáší obyčejně '/s — Va
výšky proíilu trámu. Máme kampování po-
stranní (obr. I.), střední (obr. 2.) a křížové
(obr. 3.). KonČí-li jeden trám v druhém a má-li
býti jeho Čelo skryto v líci stěny, užíváme
jednostranného rybinového kampování s plá-
tem (obr. 4.). Dvojstranný rybinový kamp zná-
zorněn v obr. 5. a perspektivním obr. 5'. Končí-K
oba trámy ve spojení, užívá se rožního rybi-
nového kampování (obr. 6.). Rybinového kam-
pování se zapuštěním (obr. 7. s perspektivním
pohledem 7'.), užívá se, je-li vodorovně polo-
žený, tahem namáhaný a ve spojení končící
trám svisle zatížen. Všeliké přeplátování i kam-
pování 8 rybinou opatřuje se kolíky. — če-
pování: Čepem opatřen jest jeden, přísluš-
ným k tomu dlabem druhý trám. Čepy nejvíce
užívané jsou: Rovný, jednoduchý čep (obr. i.a
i'), u silných trámů dvojitý čep (obr. 2, a 2',), na
rohu' odsazený čep (obr. 3.). Zaklínovaným
čepem spojují se trámy velmi pevně (obr. 4.).
Čep s jedním nebo dvěma pláty (obr. 5.) slouží
k opoře hořejšího trámu. Dále jest Čep na po-
kos (obr. 6|.) a šikmočelný Čep (obr. 6. a 7.);
tohoto užívá se při výměnách komínových
u stropnic. Rybinový čep (obr. 8.) slouží k vod-
ním pracím, poněvadž se můŽe zapustiti a též
rozvázati, aniž nutno k němu přistoupiti, třeba
pod vodou. Čep křížový znázorněn v obr. 9.
Čep hřebenový neb ostřih (obr, 10.) upotře-
buje se hlavně u krokví. Čep s rovným za-

1

2

Dřevěné stavby.

puMčním (obr. ii.) nebo se šiknvým (obr. 12.);
doporučuje se u trámA na pi^hyb namáha-
ných a do sIoupQ Čepovaných. Ke spojení
čepem v koncích hodí se odsazený Čep šikmý
(obr. 1$.); není-li na konci trámu, užívá se
Čepu obyčejného (obr 14.). Proti poSinutí
trámů Šikmo postavených užívá se čepu se
zapuštěním jednoduchým (obr. 15.) nebo dvo-
jitým (obr. 16. a 17.). ^ikmé trámy jest třeba
pfi spojování s jinými k zabezpečení pevnosti
spojiti železnými pasy nebo šrouby, jak v obraz-
cích na příloze naznačeno. Ke spojení tři
trámfl na vzájem veskrze kolmých užívá se
čepu středního (obr. 18.). — Osedlání: Obr. a
znázorňuje obyčejné osedlání střední vaznice
krokví v jalových vazbách, obr. b obyčejné
osedlání hřebenové vaznice dvěma krokvemi,
obr. c osedlání se zapuštěním a obr. d osedlání
8 ozubem.

Stěny dřevěné slouží k ohrazení prostor
a jsou buď úplně nebo jen částečně ze spal-
ných látek (ze dřeva) složeny. Stavební řád
pro král. České dovoluje v krajinách, kde je
nouze o kámen a cihly, užívati ku stavbám
hospodářským, obytním i průmyslovým též
dříví (pro král. České § 105. odst. 10. stav.
řádu, pro Prahu § 51.), Nařizuje se při tom, aby
byla podezdívka stavěna do výšky 60 cm nad
povrch země, tak aby stavení melo větší trvan-
livost, jsouc tím chráněno od vlhkosti zemní.
Na podezdívce provádí se pak stavba se stě-
nami srubovými nebo se stěnami hrazděnými.

Stěnys rubové skládají se z trámů těsně
na sebe položených; výměry řídí se délkou,
hloubkou a výškou pater (obyč. 15—20 cm)*
Trámy jsou buď úplně nebo částečně vyhra-
něny. Spojení děje se plátováním jednodu-
chým a provléknutím tyče as 2*5 cm silné
z tvrdého dřeva středem plátování všech trámů,
Čímž zamezuje se vybočení trámů stranou;
spojení takové jest Vytvořeno ze dvou rovin a
má roh hladký. Přesahují-li přes líce ostatní
stěny, t. j. mají-li trámy zhlaví, spojují se ry-
binovým přepláto váním. U posledních 2—3
trámů pod konstrukcí střešní přesahuje po-
stupně čím výše tím větší zhlaví, jež bývá
lía koncích pěkně profilováno; tím zároveň
také střecha přesahuje, kryjíc tak zvaný žá-
ru bec, t. j, otevřenou chodbu buď dlážděnou
nebo prkny pokrytou a nad okolní terrain vy-
výšenou, tak že pod prahem je plocha zárubce
a vnitřní podlaha je jen as o 3 cm níže vý-
Sky prahu. U dveří a oken čepují se do vodo-
rovných trámů sloupce s drážkou; jsou-li
okna dvojitá, se drážkou na obou stranách do
otvoru; u dveří bývá drážka obyčejně uvnitř
pro otvírání do vnitř. Trámy srubové natírají
se olejovou barvou; poněvadž omítka Špatně
drží, nejsou-li trámy úplně vyhraněny, ucpává
se oblá' spára mezi trámy smíšeninou' hlíny
fl' mechem nebo řeZankou, též se senem nebo
pazdeřím, a spáry se potom buď bílí vápnem
nebo se natírají nějakou ban*ou nerostnou.
Stavba taková má tu výhodu, že je teplá, ale
ovSerti není ohnivzdorná. Na přiložené příloze
jsdu uvedeny rtialé příklady- stěn srubových,
nejprve části a sice řezy: a, bj c; pahředy c', J.

Pak je čelní pohled na domek srubový rázu
českého venkovského (Á), Dále na konci vy-
obrazení D označuje řez a pohled na hospo-
dářské stavení práce ruské a vyobr. E detail
okna při podobném ruském stavení s rohem,
kde jsou vystouplá zhlaví.

Stěny hrazd ěné skládají se z kostiy
trámové, jejíž mezery vyplňují se látkou ohni-
vzdornou: cihlami, kamenem nebo lepenicí.
Užívá-li se k zakrytí mezer prken nebo fo-
šen v trámové konstrukci, nazývá ss stěna
taková prkennou nebo fošnovou. Konstrukce
dřevěná, sloužící za kostru stěn a staveb
hrazděných, jest složena: a) Z trámů hlav-
ních, vodorovně uložených na podezdívce,
jež šlovou prahy dolními jsouce oby-
čejné z tvrdého dřeva, aby vlhkostí z* pode-
zdívky netrpěly; pak jsou prahy mezi výší
každého poschodí a konečně pod samou stře-
chou, a ty zovou ře prahy jednotlivých
pater a prahy střešními. — b) Z trámů
hlavních svisle stojících Čili sloupců;
ty jsou nárožích obyčejně 02— 4 cm silnější
než trámy vnitřní, jež jsou umístěny ve vnitř-
ních dělicích stěnách, u dveří a oken; mimo
to řídí se umístění sloupců i dle fa9ady a dle
vzdálenosti stropnic, ale maxim. 2 »i. Vý-
měry trámů řídí se tím. čím se mezery vy-
plňují a zdáli se spáry vypalují nebo vyzděná
pole se omítají. Omítá-li se, musí líce trámů
více vynikati, tak aby as o 2 cm přesahovala
Je*li více pater, dávají se sloupky průbČ7n^,
procházející celou výškou stavby a to buď
jednoduché nebo dvojité. Aby Časem nepo*
vstala mezera mezi trámy a hmotou vy-
plňující mezery, přibíjí se trojhranná laf smě-
rem trámu. Též pro lepší spojení dřeva
s cihlami kladou se laťky, a cihly se píi-
sekávají dle lafky, jež tvoří pak klín ve
zdivu vyplňovacím. — c) Z vaznic (ližin se
užívá obyčejně 15 až 18 cm silných, jako
u středních sloupků), jež slouží ku spojení
sloupků a k ukončení stěny každého poschodí;
mají býti co možno dlouhé, aby tuhost stěny
netrpěla. Na vaznicích leží stropnice, tvořící
stropní konstrukci. Spojení stropnic a vaznic
je rybinové kam pováni (viz vazbu dřev).

d) Z paždíků, t. j. trámců vodorovných, jež
slouží ke stužení konstrukce, dělí velké me-
zery, oddělují okna a dvéře ve stěnách. Spojení
se sloupky jednoduchým čepem nebo čepem
s rovným zapuštěním. Počet a umístění paž-
díků závisí na fa9adě, abychom na ní obdrželi
pěkné souměrné a geometrické figury. —

e) Ze zápor opět ku většímu stužení slou-
žících, jež kladou se do mezer mezi sloupce'
směrem Šikmým, ale nesmějí míti směr stále
stejný, nýbrž musí se směr souměrně mě-
niti ^tesaři říkají: nesmí se honiti). V prahu
a ve vaznici jsou zápory Čepovány a s paž-
díky plátovány; křižují-li se, jsou též pláto-
vány. Při stýkání se dvou pater buď vystu-
pují čela stropnic kolkolem nebo jen na
stranách podélných budovy, nebo se zakryjí
mezery mezi stropnicemi vystupující římsou
z profilovaných prken. Máli taková budova,
sloužiti k obývání, je záhodno, aby byla stěna

Dřevěné stavby.

8

ispoň 3acm'siWá. "Vyzdíváňf má se díti Opa-
trné a vSade náležité s trámy upnputi. K vy-
sdívání je dobře užiti cihel dutých aspoň do
vnitř mezer, kde se nepřisekávaj{; též pékné
vypadají cihly polévané, jeSté lépe cihly ře-
čené Šlemované, jež jsou na povrchu hladké,
tje nelesknou še a z nichž pékné se délají
různobarevné dessiny. Všecky trámy natřou
se -dobrou olejovou barvou. Též dobře působi
v^ oko přiroéřené seříznutí hran trámových.
Na naši příloze jest naznačena dvojí kon-
strukce koster hrazdéného zdiva označená
F a G. Součásti obou jsou označeny malými
písmeny, pod kterými jsme o nich pravé po*
jednali; stropní trámy poznamenány písme-
nem f. Dále jsou na příloze dva pohledy, jeden
podélný B, obyčejné naše hrazdéné staveníi
čásf domku lesního z doby novéjší, druhý
perspektivní pohled C na hrazdénou budovu
ze XIV. stol. ve franc. městé Annonay. Pří-
zemek této jest kamenný, i. a 2. poschodí
hrazdéné a vyšší poschodí vždy přečnívá přes
nižší. Srv.Facold, Stavitelství pozemní. MchU
Zajisté již k nejprvnéjším pokusfim stavi-
telským užil človék dřeva, jež se mu k tako-
vému účelu zamlouvalo mnohými výhodný-
mi vlastnostmi: jef pomérné pevné a lehké,
snadno spracovatelné, naléeá se téméř všude
u veliké hojnosti; chrání svou Spatnou vodi-
vosti tepla před zimou i před horkem a j;
Proto stavění ze dřeva jest pravé tak staré,
ae-li starší, jako staveni z kamene; ovšem
ustoupilo dřevo kameni v nékterých zemích
dříve, v jiných pozdéjj, někde z Části, někde
úplné, a to pro rfizné nedostatky dřeva, které
jest podr
Překrásná Veronika Zemanova se nechá šukat zezadu
Vydojení ptáka pod stolem
Krásná mamina pro porno na tel

Vyleští mu káru i kládu

Report Page