Ukazka

Jsou, mniši, tři kořeny neprospěšného: chtivost, nenávist a zaslepenost. Chtivost v jakékoli podobě je neprospěšná. Jakákoliv kamma, kterou chtivý člověk nahromadí skutky, slovy či myšlenkami, je rovněž neprospěšná. Jakékoliv jednání, kterým chtivý člověk, přemožený chtivostí, s myslí ovládanou chtivostí, pod falešnou záminkou působí druhému utrpení - zabíjením, uvězňováním, konfiskací majetku, falešným nařčením či zapuzením, hnán myšlenkou: „Já mám moc a chci mít moc."- jakékoliv takové jednání je rovněž neprospěšné. Tímto způsobem v takovém člověku vyvstává mnoho zlých neprospěšných mentálních stavů, zrozených ze chtivosti, zapříčiněných chtivostí, majících původ ve chtivosti, chtivostí podmíněných. Nenávist v jakékoliv podobě je neprospěšná. Jakákoliv kamma, kterou nenávistný člověk nahromadí skutky, slovy či myšlenkami, je rovněž neprospěšná. Jakékoliv jednání, kterým nenávistný člověk, přemožený nenávistí, s myslí ovládanou nenávistí, pod falešnou záminkou působí druhému utrpení - zabíjením, uvězňováním, konfiskací majetku, falešným nařčením či zapuzením, hnán myšlenkou: „Já mám moc a chci mít moc." - jakékoliv takové jednání je rovněž neprospěšné. Tímto způsobem v takovém člověku vyvstává mnoho zlých neprospěšných mentálních stavů, zrozených z nenávisti, zapříčiněných nenávistí, majících původ v nenávisti, nenávistí podmíněných. Zaslepenost v jakékoliv podobě je neprospěšná. Jakákoliv kamma, kterou zaslepený člověk nahromadí skutky, slovy či myšlenkami, je rovněž neprospěšná. Jakékoliv jednání, kterým zaslepený člověk, přemožený zaslepeností, s myslí ovládanou zaslepeností, pod falešnou záminkou působí druhému utrpení - zabíjením, uvězňováním, konfiskací majetku, falešným nařčením či zapuzením, hnán myšlenkou: „Já mám moc a chci mít moc." - jakékoliv takové jednání je rovněž neprospěšné. Tímto způsobem v takovém člověku vyvstává mnoho zlých neprospěšných mentálních stavů, zrozených ze zaslepenosti, zapříčiněných zaslepeností, majících původ v zaslepenosti, zaslepeností podmíněných.

KOMENTÁŘ: Jak jasně ukazuje zmíněná pasáž, tři kořeny zlého mají coby příčiny krutosti a utrpení ničivý dopad na společnost. Buddha tyto tři kořeny líčí jako motivy bezuzdného

22 Sloveso abhisankharóti, „nahromadit", se vztahuje na kammické hromadění prostřednictvím volních kammických formací (sankhára), v tomto případě formací neprospěšných. Komentář zdůrazňuje skutečnost, že chtivost, nenávist a zaslepenost nejsou neprospěšné pouze samy o sobě, ale jsou i kořeny budoucích neprospěšných podmínek. 23 Asatá; doslova: křivě, nepoctivě.

zneužívání moci a v textu uvedené příklady jasně naznačují, že má na mysli moc politickou: zneužívání moci vládci ať už v době války proti nepříteli země, nebo v období míru proti vlastní populaci. Během svého života musel být Buddha svědkem mnoha případů násilí a útlaku. Musel rovněž vědět, že jak za války, tak v míru se taková zneužití moci ospravedlňují za pomoci falešných záminek. Lživá propaganda proti státnímu nepříteli a nactiutrhačná kampaň proti vybraným obětem ve vládcově zemi se očividně vyskytovaly už před 2500 lety. Popravdě řečeno všechny příklady násilí a útisku zmíněné Buddhou nám dnes znějí dosti povědomě. A hybné síly v pozadí jsou pochopitelně stále tytéž: chtivost, nenávist a zaslepenost. V moderní historii však ústřední roli postupně přebrala zaslepenost, vyživující nejrůznější agresivní ideologie náboženského, politického a rasistického charakteru. Když Buddha pronášel následující verše ze začátku sutty o „Užití násilí" (Añña-daõóa-sutta), mohl jimi narážet na svůj předchozí život prince na otcově dvoře: „Násilí plodí jen teror: hleď národ zmítající se v rozbrojích! Jak se to dotklo mého srdce, jak byl jsem pohnut, chtěl bych nyní sdělit. Vida davy ve zběsilém pohybu, jako hemžení ryb, když rybník vysychá; vida, jak se lidé hašteří a přou, strachem a hrůzou byl jsem jat." (Sutta-nipáta, strofa 935-36) O temných stránkách tehdejší společnosti Buddha mluvil jen zřídka, oněch několik málo pasáží však svědčí o tom, že byl velmi bystrým a účastným pozorovatelem. Obecně řečeno skutky násilí a útlaku zmiňované v uvedeném textu mohou vyrůstat ze všech tří kořenů. Ačkoliv v konkrétních případech může převládat kterýkoliv z nich, prvek zaslepenosti či nevědomosti bude přítomen vždy. Vládcové mohou vést války hlavně kvůli touze po novém území, bohatství, ekonomické či politické nadvládě; aby však pro válku získali podporu u vlastních lidí a vznítili u nich chuť bojovat, využijí účinků nenávistné propagandy. V náboženských válkách minulosti byla zaslepenost rovněž převažujícím motivem a i v současnosti ji můžeme vysledovat v pozadí nejrůznějších ideologických válek a revolucí a také za náboženským, politickým a rasovým útlakem. Ve všech těchto případech zaslepenost ústí do nenávisti, s chtivostí až příliš často skrytou v pozadí. Tyranské režimy jsou ve svých činech zaměřených proti skupinám vlastní populace vedeny týmiž motivy. Vzájemná interakce neprospěšných kořenů je někdy poměrně komplexní a jednotlivé kořeny sílí tím, že se podporují navzájem. Psychologie mocných, které Buddha tak dobře porozuměl, se v průběhu tisíciletí v zásadě nezměnila. Veškeré bezpráví, od vyvražďování až po vyhánění nevinných obětí, se děje z nezřízené touhy po moci - kvůli požitku z moci, touze si ji zabezpečit, nutkání zvětšit její rozsah. Toto mocenské bláznovství je samozřejmě obsesivní zaslepeností spletitě svázanou s pravomocí. Všichni, kdo se těší moci nad druhými, od vládců staré školy až po moderní diktátory, jsou mocenským bláznovstvím ohroženi. Před tímto nebezpečím si není jist ani ten nejnepatrnější byrokrat v úřadě: i on se může těšit ze svého titěrného podílu na moci a vystavovat na odiv své odznaky pravomoci.