Tři kluci gay, nebojí se toho
🛑 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Tři kluci gay, nebojí se toho
Browser wird nicht unterstützt Du verwendest einen Browser, der von Facebook nicht unterstützt wird. Wir haben dich daher an eine einfachere Version weitergeleitet, um dir das bestmögliche Erlebnis bieten zu können.
Offenbar hast du diese Funktion zu schnell genutzt. Du wurdest vorübergehend von der Nutzung dieser Funktion blockiert. Wenn dies deiner Meinung nach nicht gegen unsere Gemeinschaftsstandards verstößt, teile uns das bitte mit .
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa:
Na tomto zařízení zůstaneš přihlášený, dokud se sám neodhlásíš. Používej to pouze na zařízeních, ke kterým nemá NIKDO jiný přístup.
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
21. 02. 2015 v 05:24 peto20 (30/195/109)
Souhlasím - 30 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
21. 02. 2015 v 07:23 colombo (101/192/90)
Jen poznámka k poslední věci, ač nepropaguji našeho prezidenta, hloupý určitě není, v tom se autor velice plete. Ale jinak celkem dobrý rozhovor.
Souhlasím - 32 • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
21. 02. 2015 v 09:08 onlip (59/180/85)
Zaujala mě pasáž o rodině, škole a vztazích v zaměstnání.
Tobě, Oldo, přeju, abys už nikdy nemusel psát "tehdejší přítel".
K růžové: v Řecku si vždycky uvědomím, jak mužům sytě růžová sluší, jak to k černým vlasům a opálené kůži padne, nosí ji i starší chlapi; nemyslím, že by byli gayové. U nás to je složitější. Růžovou si na sebe vezme jen chlap, který je pevný v kramflecích, a že takové dobré kolegy mám. S hetero kamarádem máme hru: Já mu řeknu o krásném klukovi v růžovém tričku, on řekne "A už by ji měl!" - ale víme, že to je škádlení.
Za fotky z hor/přírody palec nahoru.
Souhlasím - 7 • Nesouhlasím
Nahlásit
21. 02. 2015 v 10:11 Mio (38/181/85)
Nemělo by být v nadpise spíš na potkání, než li na počkání :D Jinak to nedává smysl a nadpis je přece jen nadpis...
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
21. 02. 2015 v 11:10 Leader (99/165/-)
Sympaťák každý coulem. :)
Přeju hodně štěstí do života. :)
Souhlasím - 10 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
21. 02. 2015 v 12:15 Romannnn (26/185/-)
Krásnej rozhovor i krásnej respondent :)
Souhlasím - 5 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
21. 02. 2015 v 19:40 Wheee (25/179/66)
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
21. 02. 2015 v 20:27 Clas (27/-/-)
Současný prezident České republiky je hajzl, ale hloupý určitě není. To, že ho Oldřich považuje za hloupého spíš dokazuje jeho vlastní hloupost.
Souhlasím - 9 • Nesouhlasím - 3
Nahlásit
21. 02. 2015 v 23:36 somerone (34/180/80)
Nesympatizuju s názory k pride a k***ice našeho prezidenta, ale zdá se, že tento kluk ví co chce. 100 lidí, 100 chutí. Je sympatický a inteligentní. Přeji mu, ať se mu vše splní a jeho nadhled mu vydrží do dalších let.
PS: Přijde mi to tak, nebo je tento rozhovor z části reklamou pro sdružení STUD, především práci Queer Ball? :D
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 6
Nahlásit
22. 02. 2015 v 23:37 Darren (25/170/66)
Velmi sympatický kluk :) naprosto se vším s ním souhlasím a určitě musí být fajn s ním trávit čas :)
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
23. 02. 2015 v 09:06 joseph1 (46/-/-)
Jeden z mála rozhovorů, který jsem přečetl se zaujetím až do konce. Díky. Přeji mu hodně štěstí a optimismu do dalších let.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
23. 02. 2015 v 13:39 jirkaxx (28/-/-)
On neřekl, že je hloupej náš prezident, hloupej je náš národ, že si ho zvolil. Miloš je prostě něco hroznýho, blbej neni, ale je to prostě k****n.
Souhlasím - 9 • Nesouhlasím - 5
Nahlásit
31. 03. 2015 v 18:10 ceky (29/180/70)
sympaťák a asi dost v pohodě kluk, inteligent též :) Přeju mu jen to nejlepší :)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
22. 04. 2015 v 15:38 sirEragon (56/182/82)
A zase jen do 26 ti let. Pro starší se srazy ne pořádají? My nemáme právo na seznámení?
Souhlasím - 4 • Nesouhlasím
Nahlásit
26. 05. 2015 v 16:58 bruklyn (25/186/-)
hezkej kluk hned bych ho chtěl doma !
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
30. 05. 2015 v 21:01 cervix (34/174/72)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
28. 07. 2015 v 13:43 odehnalik (22/179/86)
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
21. 02. 2016 v 22:30 DJs.Zbynek (37/175/70)
hrozne ja bych ho chtěl viděl na vojně a vas zbitek tak přizdi srači na p**oviny jste chytři
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
09. 04. 2016 v 10:44 fogacer (54/172/66)
Velmi sympatický rozhovor a jistě bezva kluk. Držím pěsti aby mu vše vyšlo.
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
08. 11. 2016 v 08:40 aloiszachara (68/183/90)
strašný sympaták,rad bych ho poznal osobně..
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
26. 01. 2017 v 00:30 misanek007 (23/-/-)
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
09. 08. 2017 v 23:30 Milujiibisky (37/178/85)
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
13. 09. 2017 v 10:55 Alda29 (34/192/85)
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
26. 12. 2017 v 07:06 Z.M.R.D (48/181/80)
Vzácný člověk, který pomáhá druhým. Má můj obdiv a velkou úctu.
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
21. 02. 2018 v 17:51 Oldikk (21/179/58)
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
11. 05. 2018 v 23:06 NoName85 (100/200/150)
V příštím životě tě chci za muže :D
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
22. 06. 2018 v 17:10 Bisexual2 (23/167/59)
Jo buzny , kež by se to dalo říct i o vás :Ddd
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
14. 08. 2020 v 18:20 Alsomedi (32/180/75)
Krásnej kluk. Kluk má vypadat jako kluk to je pak to pravý ořechový, vtom
souhlasím.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
16. 09. 2020 v 05:58 Mischel (32/187/68)
S tou školou musím souhlasit, když jsem Oldu potkal na střední škole, pamatuju si, že moje spolužačka do něj byla úplně hotová, pak pro mě byl docela šok, když jsem ho potkal na jedné party v jednom gay klubu a odvážil jsem se mu říct, že spolu chodíme do školy akorát já jsem tehdy byl o 2 roky mladší ale nějak jsme si rozuměli a staly se z nás přátelé a bylo to poprvé co jsem měl na škole někoho blízkého.. Moc nás tam tehdy nebylo
Souhlasím • Nesouhlasím
Nahlásit
Přihlas se a okomentuj článek. Ještě nemáš svůj účet? Zaregistruj se .
Mirek: Na vzhledu nezáleží? Sorry, ale záleží!
Kontakt |
Podmínky užití |
Zpracování osobních údajů |
Zobrazit CMP |
Cookies |
Reklama
O webu |
Loga a bannery |
Mediální partneři |
RSS |
Twitter |
Instagram |
Facebook
Oldovi je 25 let, narodil se v Karviné, ale od pěti let žije v Brně. „Považuji spíš za Brňáka,“ rád dodává. Pomáhá gay komunitě , dělá instruktora v GaTe a podílí se na pořádání plesu Queer Ball . V rozhovoru prozradil, jak na jeho coming out reagovali kolegové v práci a jaký byl jeho první zážitek s klukem .
Nikdy jsem nebyl velký sportovec, ale v poslední době si užívám nějaký uběhaný sportovní výkon. Jako koníček mám squash, který mě opravdu baví, i když v něm zatím nedosahuji příliš dobrých výkonů a občas si taky rád zajdu zaběhat do posilovny na pás. Dobře se mi u toho přemýšlí a ten pocit, když se člověk pořádně zapotí, je opravdu k nezaplacení. Nedávno jsem viděl na nějakém reklamním billboardu varování, že sport způsobuje dobrou náladu, opravdu to tak je.
Volného času příliš nemám, jelikož jsem dost v práci. Když už se nějaký čas najde, tak se ho snažím využít smysluplně. Věnuji se dobrovolnické činnosti v občanském sdružení STUD, které se snaží působit ve prospěch LGBT komunity.
Dělám v něm instruktora GaTe, kde připravujeme zážitkové akce pro mladé gaye do 26 let a potom jsem jedním z organizátorů plesu Queer Ball , kterým se snažíme oživit brněnskou LGBT scénu.
Taky ve STUDu funguji jako člen správní rady. Nejvíce volného času v poslední době věnuji svému příteli, se kterým budu za chvíli čtyři měsíce, takže je to ještě takové čerstvé a intenzivní.
Abych toho náhodou nedělal málo, tak jsem se teď ještě přihlásil jako mentor do virtuální poradny, kterou můžete najít na webu sbarvouven.cz a kterou rozjíždí lidi z Prague Pride .
A když už se opravdu najde nějaký volný čas, tak si rád pustím film , projdu se venku nebo v ideálním případě nedělám vůbec nic. To mi ale nikdy nevydrží příliš dlouho.
K plesu jsem se dostal právě přes GaTe. Náš nejvyšší (předseda STUDu a šéf organizační složky GaTe Marek Christ) přišel s nápadem, že by chtěl už dlouho oživit brněnskou queer scénu a udělat v Brně ples. Tehdy jako tým GaTe jsme se do toho pustili. Postupně se oba týmy oddělily a doplnily se a někteří z nás fungují v obou z nich.
Olda (druhý zprava) a Marek Christ (úplně vpravo)
Organizování plesu jsme začínali ve velmi malém počtu, takže jsme dělali každý hodně činností. Hodně jsem se zabýval doplňováním informací na web, nějakou logistickou část a komunikaci, s kým bylo zrovna potřeba. Přímo na plese jsem pak kontroloval vstupenky. Na letošním ročníku se budu starat o prodej lístků do tomboly, koordinovat dobrovolníky a dopravu materiálu. Všichni se hodně zapojujeme do první tvůrčí části, ve které je potřeba shodnout se na tématu a věcech okolo. Ve výsledku se vždycky snažím dělat, co je potřeba.
Olda (úpně vpravo) při focení promo fotografií pro Queer Ball v brněnské Tron Laser Aréně (Laser Game)
Živím se jako supervizor na zákaznické podpoře, kde mám na starost dvacet operátorů, kteří přijímají hovory od zákazníků a pomáhají řešit jejich požadavky. Jsem zodpovědný za jejich výsledky a mám na starost jejich rozvoj. Tahle práce mě hodně baví a naplňuje, jelikož jsem vždycky rád pracoval s lidmi. Rád jim pomáhám a rád je posouvám někam dál. Jejich spokojenost a vděčnost mě potom žene kupředu. A musím říct, že jsme opravdu dobrý tým.
Změnu práce zatím neplánuji, ale člověk nikdy neví. Kdyby přišla lepší nabídka, tak bych asi moc neváhal. Někdy mám pocit, že jsem na stejné pozici už dost dlouho a že jsem se naučil všechno, co se dalo. Rád bych se posunul zase někam dál nebo změnil obor. Rozhodně ale zatím nemůžu říct, že bych byl nespokojený.
Velké sny do budoucnosti moc nepěstuji. Aktuálně bych rád udržel aktuální vztah a překonal hranici dvou let, přes kterou se mi zatím nepodařilo dostat, i když jsem byl s posledními třemi partnery dost blízko. Jako takový sen do následujícího roku či dvou mám pořízení bytu a ještě pořád se zabývám myšlenkou vystudování vysoké školy, tu jsem zatím ale posunul na neurčitý termín.
V životě jsem se nikdy na vzory moc neupínal, nevzhlížím k žádným ideálům. Spíš se mi u určitého člověka líbí určitá věc a tu se snažím naučit nebo jí dosáhnout. Mám třeba kamaráda, který má skvělou schopnost sebeovládání a dokáže se dokopat ke sportu a k dalšímu seberozvoji.
Tahle vlastnost se mi líbí a snažím se o ni taky, ale celkově můj vzor není zase kvůli jiným nedostatkům. Každopádně obdivoval jsem třeba Steva Jobse, protože se nebál být inovativní a šel si za svým a nedávno se mi líbil coming out Tima Cooka, který řekl, že vlastně nemá důvod lidem přiznat, že je gay, ale pokud by to někomu mohlo aspoň trochu pomoct nebo dodat odvahu, tak co by to byl za člověka, kdyby to neudělal.
Myslím si o sobě, že jsem spíš introvert, i když mi to okolí občas nevěří. Baterky hodně dobíjím hudbou. Když se necítím dobře, tak si nasadím sluchátka a pustím si hudbu tak hlasitě, jak to jen jde. Takže občas jsem k vidění, jak v práci sedím se sluchátky a pohupuji se do rytmu nebo jak jdu pěšky do práce a broukám si. A čím veselejší a energičtější hudba, tím lépe. A když je to kombinace s nějakým sportovním výkonem, tak ještě líp. Ale energii mi přináší i všechno, co mě baví nebo u čeho se cítím spokojený. Co může být větší relax, než proválet odpoledne s přítelem v posteli?
Matně si vzpomínám, že první intimnější kontakt jsem měl se spolužákem v první třídě, kdy jsme na sebe šahali na WC. Nepředstavujte si ale nic velkého.
Nikdy jsem si to ale nebyl ochotný přiznat, všude okolo mě to bylo dost tabu a „být gay“ jsem cítil jako něco špatného a nenormálního, i když si nevzpomínám, že by o tom někdo v mém okolí mluvil.
Maximálně jsme si ve třídě navzájem nadávali do „buzen“, ale asi jsme moc nevěděli, co to je. První opravdové uvědomění respektive přiznání neboli vnitřní coming out jsem prožil až v osmnácti letech, tedy v posledním ročníku střední školy.
Přesně si nepamatuji, jak dlouho jsem se odvažoval, ale vím, že první byl můj spolužák na střední škole. Propadl k nám do třídy z vyššího ročníku a netajil se tím, že je gay. Byl jsem předseda třídy, takže se mnou hned navázal kontakt kvůli materiálům a podobně. Když jsem viděl, že „být gay“ je vlastně normální a není to nic tak převratného, tak jsem si říkal, že tohle jsem asi já a smířil se sám se sebou. Na začátku jsem se skrýval za „bisexualitou“, ale nevydrželo mi to příliš dlouho.
Jeho reakce byla, že to o mně samozřejmě dávno ví. Jediný takový náročnější coming out byl se spolužáky na střední škole, před kterými jsem se fakt styděl. Ale všichni to vzali v pohodě.
Studoval jsem informatiku, která mě ale přestala po přiznání orientace bavit, protože od té doby se orientuji spíš na lidi a práci s nimi.
Doma jsem to měl jednoduché. Jeden víkend jsem si domluvil s matkou, že u nás bude spát můj „kamarád“ (samozřejmě přítel), protože spolu jdeme pařit a on nebyl z Brna. Když odjel, tak se mě zeptala, jak to se mnou vypadá a jestli budu chodit s nějakou holkou. Řekl jsem, že asi jo (tehdy jsem tomu věřil) a ona mi řekla, že je jasné, že ten kluk přijel za mnou jako za přítelem. Nezapíral jsem a přiznal, že spolu chodíme.
Nemám s rodinou příliš vřelé vztahy, „utekl“ jsem z domu při první příležitosti, když mi bylo osmnáct a zvládl jsem si sám platit nájem. Matce to vždycky bylo a je jedno, její manžel s tím má problém, ale nikdy mi to neměl odvahu říct do očí. Jedni prarodiče to neřeší a nechtějí o tom mluvit, teta naopak mého přítele poznala s nadšením a vždycky mu posílá buchty a jídlo. Sestra, které je patnáct let, mi každou chvíli posílá fotky svých nových objevů a probírá se mnou, jestli je ten kluk podle mě hezký nebo ne. Dá se tedy říct, že jsem v chování rodiny nezaznamenal žádný rozdíl.
V práci jsem to taky neměl moc těžké. Na telefonu jsem měl na pozadí fotku, jak si dávám s přítelem pusu. Kolegové si všimli a zeptali se. Otevřeně jsem odpověděl a nikdo nic nenamítal. A takhle se to se mnou nese celou dobu. Nikdy jsem neměl chuť nebo potřebu nějak to tajit a díky tomu jsem to měl takhle jednoduché.
V práci jsem se nikdy netvářil jako hetero a ani jsem se nikdy svoji orientací nechlubil. Když se někdo zeptal, co jsem dělal včera, tak jsem neměl problém odpovědět, že jsem byl v kině s přítelem. Informace o mojí homosexualitě firmu obletěla velmi rychle a všichni ji akceptovali bez problémů nebo neměli odvahu mi říct opak. Myslím, že když to člověk sám prezentuje jako úplně normální věci, tak to tak lidé i přijmou. Strach z toho je podle mě fakt zbytečný.
Určitě obrovskou úlevu. Obecně jsem nepřítel jakýchkoli tajemství. Někteří mí přátelé říkají, že je přece jejich věc, že jsou gayové a mají samozřejmě pravdu, ale není „zdravé“ udržovat takovéto tajemství. Člověk pak musí lhát a zaměňovat rody nebo si dávat pozor, aby mluvil dostatečně neutrálně. Já tohle nedělám a nemám to rád. Nepředstavuji se „ahoj, jsem Olda a jsem gay“, neberu to jako svoji definici, ale odmítám to tajit. Pokud mě lidi nebudou mít rádi, protože jsem gay, tak to nejsou lidi, které bych chtěl mít rád.
Živě si vzpomínám na zvláštní pocit, když jsem byl asi před rokem na squashi se svým šéfem a cítil jsem se opravdu divně, když jsme spolu šli do sprchy. Bál jsem se, že mu to bude nepříjemné a bude mít vůči mně nějaké předsudky. Jemu to samozřejmě bylo fuk a jediný vystresovaný jsem z toho byl já.
Pak si třeba vybavuji skoro hezký zážitek, když jsem jel s přítelem v trolejbuse a drželi jsme se za ruce, přistoupil k nám starší pán (odhaduji okolo sedmdesáti), naklonil se až úplně k nám a potichu jen pro nás zašeptal „chlapci, nechte si zakázanou lásku na doma“. Bylo to takové milé, a i když to bylo vlastně proti homosexualitě, tak to řekl tak hezky, že jsme se na něj nemohli zlobit.
Samozřejmě jsem i párkrát zažil situace, kdy na mě někdo pokřikoval, že jsem buzna a podobně, když jsem se třeba v noci loučil na nádraží s přítelem polibkem, ale to jsem si nikdy nebral moc osobně. Lidé tohoto typu by takhle stejně pokřikovali na tlustého kluka nebo holku s rovnátky. Prostě je baví urážet něco, co se jim nelíbí.
Já jemu ano, ale on moc nechce (smích). Jinak s tím problém nemám, dělám to už roky a všichni moji partneři si na to zvykli. Reakce jsem se nikdy nebál, někdy jsem ji
Kunda v ruce
Ošklivák a šuká takovou krásnou holku
Sarah Young v sendviči