Týpek potřebuje rychliprachy tak se rozhodl ošukat cizí ženu

Týpek potřebuje rychliprachy tak se rozhodl ošukat cizí ženu




🛑 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

































Týpek potřebuje rychliprachy tak se rozhodl ošukat cizí ženu
Nastavení soukromí Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou také sloužit ke zpracování dalších osobních údajů (např. jak procházíte naše stránky, jaký obsah Vás zajímá a také volby, které provedete pomocí tohoto okna). My a naši partneři máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Můžeme Vám také doporučovat obsah a zobrazovat reklamu na základě Vašich preferencí. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat na této stránce (vyvolejte znovu okno a nastavte své preference). V případě, že se rozhodnete souhlas neudělit či jej odvoláte, nebudeme Vám moci doručovat personalizovaný obsah a/nebo se Vám bude zobrazovat méně relevantní reklama. Některé údaje zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci "Podrobné nastavení". Vámi provedené nastavení se použije pro webové stránky provozovatele tohoto webu a ostatních vydavatelů sdružení CPEx . Nebudete tak muset provádět volbu pro každého provozovatele zvlášť.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Ahaonline.cz > Krimi příběhy > Otec toužil po sexu s vlastním synem, tak se ho rozhodl zabít!




 


Žhavé drby


Maléry


Musíte vědět!


Láska a sex


Retro skandály




Otec syna zneužíval a pokusil se ho zabít sekyrou. (Profimedia.cz)
patička vygenerovaná: 23:40:13 09.08.2022


Inzerce

Redakce

RSS



© 2001 - 2022 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. a dodavatelé obsahu

Autorská práva k publikovaným materiálům

Podmínky pro užívání služby informační společnosti

Informace o zpracování osobních údajů

Cookies

Nastavení soukromí

Vlastnická struktura


Svátek slaví Roman , zítra Vavřinec
J. W. ze severních Čech měl zdánlivě všechno, co by si mohl přát – ženu i krásného malého synka. Ale právě svého chlapce miloval J. W. docela jinou láskou než otcovskou. I proto se ho pokusil dvakrát zabít.
Poprvé vztáhl J. W. ruku na život svého syna v roce 1969. Pětiletému chlapečkovi podřezal žíly. Hoch přežil jen díky pomoci matky. Soud vyhodnotil situaci tak, že J. W. byl v době spáchání činu nepříčetný, a nařídil mu ústavní léčbu. Jenže nikdo se nezabýval tím, proč se muž vlastně pokusil syna zabít.
J. W. byl homosexuál a v manželství nebyl šťastný. Po návratu z léčení našel jiný způsob, jak uspokojit své potřeby, než rozvod – začal syna pohlavně zneužívat. Roku 1988 se mu však nyní již čtyřiadvacetiletý mladík vzepřel a prohlásil, že se chce oženit. J. W. ho zapřísahal, ať to nedělá, a ujišťoval ho, že se mu manželství jistě nevyvede. Syn však byl neoblomný, a J. W. se ho proto rozhodl zabít.
Když se mladík koupal, vtrhl do koupelny a zaútočil na něj sekyrou. Vyděšenému mladému muži se však podařilo utéct na ulici a přivolat si pomoc. Policisté později našli dopis na rozloučenou adresovaný manželce, kde se J. W. předčasně přiznává, že zabíjel ze žárlivosti a nyní spáchá sebevraždu. Tentokrát už ho soud odsoudil, a to ke dvanácti letům vězení.

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu.
Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.


„Jednoho dne jsem dostal chuť na žitný chléb, který jsem si pamatoval z dětství. Žádný mi nechutnal, tak jsem se rozhodl si ho upéct. A po pár měsících se dostavil velmi solidní výsledek,“ popisuje začátek svého podnikání Jiří Koláček, který spolu s dcerou založil Řemeslnou Koláčkovu pekárnu. Ta se specializuje na výrobu stoprocentního kváskového chleba a sladkého pečiva z žitné mouky a bez cukru.
Jirka je pekař. Ale ne jen tak ledajaký pekař. Má jeden z nejlepších kváskových chlebů. Umí upéct prakticky jakýkoliv chléb. Například mrkvový, s ořechy, s čokoládou a švestkami, ale hlavně 100% žitný, vyrobený tradičním způsobem a postaru, tedy na tvrdou kůrku a doměkka propečený a vláčný vnitřek. Řeč je o Jirkovi Koláčkovi, nadějnému podnikateli a novodobém pekaři.
Když ses v patnácti rozhodoval, byla pekařina jasná volba? Respektive, jak ses dostal k pekařině a co jsi dělal dříve?
Ne, jasná volba to určitě nebyla. Tenkrát v patnácti jsem byl skálopevně přesvědčen, že se příštích 100 let nebudu věnovat ničemu jinému, než tomu, čemu jsem se věnoval denně pár let dříve. A to jízdě na koni, chovu, parkouru a trénování. Celý ten koňský svět mi učaroval a nakonec se mi to i splnilo a hned po zemědělské škole jsem se tím začal i živit. Ale pak přišel rok 89 a s ním svoboda a hlavně taky krásná mladá žena a pár týdnů narozená dcera a život byl hned nádhernej (ale to je pořád…). A s tímto rokem přišli také nové možnosti, bylo mi 24 a netoužil jsem po ničem jiném, než dělat věci svobodně a po svém. Takže jsem počmáral pár papírů čísly a bylo víc než jasné, že koně zůstanou už jen koníčkem. Opustil jsem tedy místo vedoucího a trenéra jízdárny a začal s ženou Alexandrou budovat od nuly umělecký ateliér specializující se na práci s keramikou a následně na práci ve veřejném prostoru a architektuře. Bylo to nádherných ale zároveň i těžkých 25 let.
Jednoho dne se stalo, že jsem dostal chuť na žitných chléb, dobrý žitných chléb jak jsem si jej pamatoval z dětství, z vesnice mého dědy. A bylo velkým zklamáním, že mé chuťové buňky neuspokojily ani žitné chleby z těch nejvyhlášenějších pekařstvích. Začal jsem proto s žitnou moukou experimentovat, protože vaření a dobrá kuchyně i jídlo je mým velkým koníčkem. I přes počáteční neúspěchy se po pár měsících dostavil velmi solidní výsledek. Za nemalého povzbuzování přátel jsem se tedy jak říkávala babička, vydal s kůží na trh a brzy na to jsem již s dcerou Míšou založil řemeslnou pekárnu, která se specializuje na výrobu 100% žitného kváskového chleba a sladkého pečiva z žitné mouky a bez cukru. [1]
Nevěděl jsem, kolik za chleba chtít
Dva měsíce nato už vezl první tři chleby do vyhlášeného jabloneckého lahůdkářství na zkušební prodej, tehdy ještě neoficiálně. „I tu jednu plastovou bedýnku jsem si koupil ve velkoobchodě, aby to trochu vypadalo. Jenže když se mě ptali na cenu, za kterou chleba chci prodat, tak jsem vůbec nevěděl, kolik si mám účtovat. Já, který se dvacet pět let věnoval rozpočtům a ekonomice v ateliéru, jsem byl otázkou ceny zcela zaskočen. Chleba jsem pekl pro radost, ne pro peníze. Rychle jsem ale všechno spočítal a vyšla mi cena dvakrát vyšší, než za jakou se tam běžně chleby prodávají. Paní prodavačka mi ale řekla, že můj chleba je tak dobrý, že si zákazníky najde, i když k němu musí připočíst daň a budou ho nabízet za sedmdesát pět korun. A taky že jo, do večera se chleby prodaly. Kdyby mě tenkrát ta paní poslala do háje, tak by žádná pekárna ani nevznikla,“ hodnotí dnes Jiří Koláček. Jablonecké lahůdkářství od té doby začalo prodávat dvanáct kusů chleba týdně, po dvou měsících už to bylo dvacet kusů a bylo na čase poohlédnout se dále. Protože chtěl Jiří Koláček zmapovat situaci v Praze, našel v Holešovické tržnici prodejce, kterému začal dovážet patnáct chlebů týdně. Pekl sám, po večerech v malé pekárničce, kterou si zřídil v budově, kde sídlil ateliér a kde v té době stále pracoval.
Pekárna v Janově už funguje „Úspěch mi nedal spát, obor byl pro mě cizí, ale lidé mě chválili. A to i ti, kteří se v pekařině velmi dobře vyznají. Naschvál jsem ignoroval všechny recepty, žádný jsem si nezapisoval, žádný jsem nezkoušel, šel jsem svou vlastní cestou. A dost mi to vycházelo, což mě nepřestávalo udivovat,“ říká Jiří Koláček. Skromnost stranou, chleba, jaký se peče na severu Čech, nemá moc konkurenci. Je to pouze žito. Třístupňově vedený kvas těmto chlebům zaručuje dobrou stravitelnost a výdrž až týden… a ta vůně a chuť. Pěkně vypečená kůrka s vláčnou střídou dělá z konzumace byť jen samotného chleba gurmánský zážitek. A protože ódy na svůj chléb slýchával Jiří čím dál častěji, rozhodl se, že spolu s dcerou založí oficiální Koláčkovu pekárnu, nakoupí repasované stroje a budou péct ve dvou. „V září 2014 jsme spustili provoz, ve kterém se nacházíme, a v lednu 2015 pak naostro začali péct. Dali jsme si půl roku, abychom se dostali do plusu. Nakonec jsme se ale na černá čísla dostali ještě o tři měsíce dříve,“ říká Jiří Koláček. [2]
Řemeslná Koláčkova pekárna –osobní značka. Chceme tím našim klientům deklarovat, že za pekárnou stojí konkrétní osoba, která ručí za kvalitu a se kterou je možno komunikovat. Takže ano, osobní značka, osobní přístup, osobní zodpovědnost. Motivů bylo určitě více, kladný vztah k dobrému jídlu, fascinace novým projektem, který začal poměrně nevinně a chuť po čtvrtstoletí zkusit zase něco nového, jiného. Celý život mě baví hrát si, podílet se na věcech, které mají smysl a které vytváří nějakou přidanou hodnotu. A taky, stejně jako tisíce lidí i mě už nebavilo nechat se krmit umělými a zamrazenými produkty přeplněnými konzervanty a dochucovadly jen proto, že jsou dostupné, levné a mají lesklé obaly.
Mnoho lidí a stále jich přibývá, se zajímá o to, co dávají do pusy a pokud tito lidé čtou slevové letáky, tak jen proto, aby věděli, co si opravdu koupit nemají. Žijeme přece jen v tržní ekonomice, takže stojí-li již zpracovaný výrobek od kila méně než kilo suroviny, z které by měl být vyroben, je víc než jasné, že něco není v pořádku. Naše chleby opravdu nepatří k těm levnějším, ale určitě odpovídají kvalitě a množství surovin v něm obsaženým stejně jako způsobu zpracování a výroby. [3]
Pekárna nabízí i vláčný veganský čokoládový muffin z celozrnné žitné mouky, slazený datlemi a belgickou hořkou čokoládou, vše samozřejmě bez konzervantů a cukru! A také nejen na chuť bohatý veganský jablečno-mrkvový muffin z celozrnné žitné mouky, s ořechy a vločkami, slazený datlemi.
Momentálně zavážíme Liberec, Jablonec nad Nisou, Prahu, Brno, Ostravu, České Budějovice, Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Labem, Děčín, Mladou Boleslav, Mnichovo Hradiště a Bedřichov. Náš chléb je také možno zakoupit na e-shopech
COOC FOOD s.r.o., Paříkova 910/9, 190 00 Praha 9 – Vysočany
PEKÁRNA: Janov nad Nisou 347, tel. 603 507 580 – Jiří Koláček
Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz
[1] TIMČENKOVÁ, Natálie. Jirka Koláček: V mládí se věnoval jízdě a chovu koní, teď vlastní pekárnu, která peče ten nejlepší 100% žitný kváskový chléb. 7.1.2016. Dostupné z http://objevit.cz/jirka-kolacek-v-mladi-se-venoval-jizde-a-chovu-koni-ted-vlastni-pekarnu-ktera-pece-ten-nejlepsi-100-zitny-kvaskovy-chleb-t165229
[2] ČEPELÍKOVÁ, Kateřina. Koláčkova pekárna vyrábí 100% žitný chleba, po kterém baží Češi i Němci. 16.3.2017. Dostupné z https://www.vitalia.cz/clanky/kolackova-pekarna-vyrabi-100-zitny-chleba-po-kterem-bazi-cesi-i-nemci/
[3] TIMČENKOVÁ, Natálie. Jirka Koláček: V mládí se věnoval jízdě a chovu koní, teď vlastní pekárnu, která peče ten nejlepší 100% žitný kváskový chléb. 7.1.2016. Dostupné z http://objevit.cz/jirka-kolacek-v-mladi-se-venoval-jizde-a-chovu-koni-ted-vlastni-pekarnu-ktera-pece-ten-nejlepsi-100-zitny-kvaskovy-chleb-t165229
AMSP ČR METEOR Centre Office Park B Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 T: +420 236 080 454

Nastavte si automatické zasílání novinek přímo na Váš email! Odběr novinek je možné kdykoliv zrušit.


Vaše dotazy nám můžete napsat prostřednictvím formuláře:

Webové stránky jsou chráněny službou reCAPTCHA.
Ochrana soukromí - Smluvní podmínky
Copyright ©2015 AMSP ČR. Vyrobil Simopt, s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Zásady ochrany osobních údajů v AMSP ČR ZDE
Účast v projektu můžete ukončit na amsp@amsp.cz


Úvodní stránka > Novinky > "Tak jsem se rozhodl do toho taky praštit"
Vytvořte si vlastní web zdarma! Moderní webové stránky za 5 minut

O někom se prostě mluvívá častěji...
Asi všichni víme, co všechno svatba, její příprava a průběh vyžadují. Nejprve si musíte najít osobu, se kterou chcete dlouhodobě žít, a pak se jenom shodnout na datu a místě, kdy a kde se bude konat svatba, koho všechno pozvat, jak bude vypadat pozvánka a mnoho dalších nezbytnostech. A do těchto nekonečných povinností se dostal náš bývalý pan učitel třídní, momentálně zástupce. Jednou o přestávce přišel a sdělil: „Tak jsem se rozhodl do toho taky praštit.“ A už nám nemusel nic vykládat, pochopili jsme, že pan učitel udělal velký krok ve své životě a chce se oženit. Zároveň nám přinesl pozvání na obřad, které jsme nemohli odmítnout. Tak jsme celý týden jenom řešili jediný problém, co si vzít na sebe. Ve spěchu jsem se ráno 9. 10. 2010 probudila a rychle se oblékla. Ve 11.15 jsme už byli na radnici ve Frenštátě. Bylo nás z naší třídy pouze devět, ale i to stačilo. Probíhalo to tak , že jsme tam přišli a čekali asi 20 minut na schodech. Potom jsme vystoupali po pár schodech a už v předsálí čekal ženich s nevěstou. Vypadali moc pěkně. Paní u vchodu do obřadní síně nás poslala ke stěně úplně vepředu. Celý obřad jsme měli nejlepší výhled na ženicha a nevěstu. Obřad vcelku rychle proběhl, ale i tak mnoho lidí bolely nohy z podpatků. Před radnicí jsme se vyfotili s panem učitelem a jeho, už, ženou. Zvláštní, jak z velkých příprav, které trvají i půl roku , vznikne pouze jediný jeden den. A tak když potkáte pana učitel Grófa , nezapomeňte se podívat, jestli má prstýnek na ruce.

„Jednoho dne jsem dostal chuť na žitný chléb, který jsem si pamatoval z dětství. Žádný mi nechutnal, tak jsem se rozhodl si ho upéct. A po pár měsících se dostavil velmi solidní výsledek,“ popisuje začátek svého podnikání Jiří Koláček, který spolu s dcerou založil Řemeslnou Koláčkovu pekárnu. Ta se specializuje na výrobu stoprocentního kváskového chleba a sladkého pečiva z žitné mouky a bez cukru.
Jirka je pekař. Ale ne jen tak ledajaký pekař. Má jeden z nejlepších kváskových chlebů. Umí upéct prakticky jakýkoliv chléb. Například mrkvový, s ořechy, s čokoládou a švestkami, ale hlavně 100% žitný, vyrobený tradičním způsobem a postaru, tedy na tvrdou kůrku a doměkka propečený a vláčný vnitřek. Řeč je o Jirkovi Koláčkovi, nadějnému podnikateli a novodobém pekaři.
Když ses v patnácti rozhodoval, byla pekařina jasná volba? Respektive, jak ses dostal k pekařině a co jsi dělal dříve?
Ne, jasná volba to určitě nebyla. Tenkrát v patnácti jsem byl skálopevně přesvědčen, že se příštích 100 let nebudu věnovat ničemu jinému, než tomu, čemu jsem se věnoval denně pár let dříve. A to jízdě na koni, chovu, parkouru a trénování. Celý ten koňský svět mi učaroval a nakonec se mi to i splnilo a hned po zemědělské škole jsem se tím začal i živit. Ale pak přišel rok 89 a s ním svoboda a hlavně taky krásná mladá žena a pár týdnů narozená dcera a život byl hned nádhernej (ale to je pořád…). A s tímto rokem přišli také nové možnosti, bylo mi 24 a netoužil jsem po ničem jiném, než dělat věci svobodně a po svém. Takže jsem počmáral pár papírů čísly a bylo víc než jasné, že koně zůstanou už jen koníčkem. Opustil jsem tedy místo vedoucího a trenéra jízdárny a začal s ženou Alexandrou budovat od nuly umělecký ateliér specializující se na práci s keramikou a následně na práci ve veřejném prostoru a architektuře. Bylo to nádherných ale zároveň i těžkých 25 let.
Jednoho dne se stalo, že jsem dostal chuť na žitných chléb, dobrý žitných chléb jak jsem si jej pamatoval z dětství, z vesnice mého dědy. A bylo velkým zklamáním, že mé chuťové buňky neuspokojily ani žitné chleby z těch nejvyhlášenějších pekařstvích. Začal jsem proto s žitnou moukou experimentovat, protože vaření a dobrá kuchyně i jídlo je mým velkým koníčkem. I přes počáteční neúspěchy se po pár měsících dostavil velmi solidní výsledek. Za nemalého povzbuzování přátel jsem se tedy jak říkávala babička, vydal s kůží na trh a brzy na to jsem již s dcerou Míšou založil řemeslnou pekárnu, která se specializuje na výrobu 100% žitného kváskového chleba a sladkého pečiva z žitné mouky a bez cukru. [1]
Nevěděl jsem, kolik za chleba chtít
Dva měsíce nato už vezl první tři chleby do vyhlášeného jabloneckého lahůdkářství na zkušební prodej, tehdy ještě neoficiálně. „I tu jednu plastovou bedýnku jsem si koupil ve velkoobchodě, aby to trochu vypadalo. Jenže když se mě ptali na cenu, za kterou chleba chci prodat, tak jsem vůbec nevěděl, kolik si mám účtovat. Já, který se dvacet pět let věnoval rozpočtům a ekonomice v ateliéru, jsem byl otázkou ceny zcela zaskočen. Chleba jsem pekl pro radost, ne pro peníze. Rychle jsem ale všechno spočítal a vyšla mi cena dvakrát vyšší, než za jakou se tam běžně chleby prodávají. Paní prodavačka mi ale řekla, že můj chleba je tak dobrý, že si zákazníky najde, i když k němu musí připočíst daň a budou ho nabízet za sedmdesát pět korun. A taky že jo, do večera se chleby prodaly. Kdyby mě tenkrát ta paní poslala do háje, tak by žádná pekárna ani nevznikla,“ hodnotí dnes Jiří Koláček. Jablonecké lahůdkářství od té doby začalo prodávat dvanáct kusů chleba týdně, po dvou měsících už to bylo dvacet kusů a bylo na čase poohlédnout se dále. Protože chtěl Jiří Koláček zmapovat situaci v Praze, našel v Holešovické tržnici prodejce, kterému začal dovážet patnáct chlebů týdně. Pekl sám, po večerech v malé pekárničce, kterou si zřídil v budově, kde sídlil ateliér a kde v té době stále pracoval.
Pekárna v Janově už funguje „Úspěch mi nedal spát, obor byl pro mě cizí, ale lidé mě chválili. A to i ti, kteří se v pekařině velmi dobře vyznají. Naschvál jsem ignoroval všechny recepty, žádný jsem si nezapisoval, žádný jsem nezkoušel, šel jsem svou vlastní cestou. A dost mi to vycházelo, což mě nepřestávalo udivovat,“ říká Jiří Koláček. Skromnost stranou, chleba, jaký se peče na severu Čech, nemá moc konkurenci. Je to pouze žito. Třístupňově vedený kvas těmto chlebům zaručuje dobrou stravitelnost a výdrž až týden… a ta vůně a chuť. Pěkně vypečená kůrka s vláčnou střídou dělá z konzumace byť jen samotného chleba gurmánský zážitek. A protože ódy na svůj chléb slýchával Jiří čím dál častěji, rozhodl se, že spolu s dcerou založí oficiální Koláčkovu pekárnu, nakoupí repasované stroje a budou péct ve dvou. „V září 2014 jsme spustili provoz, ve kterém se nacházíme, a v lednu 2015 pak naostro začali péct. Dali jsme si půl roku, abychom se dostali do plusu. Nakonec jsme se ale na černá čísla dostali ještě o tři měsíce dříve,“ říká Jiří Koláček. [2]
Řemeslná Koláčkova pekárna –osobní značka. Chceme tím našim klientům deklarovat, že za pekárnou stojí konkrétní osoba, která ručí za kvalitu a se kterou je možno komunikovat. Takže ano, osobní značka, osobní přístup, osobní zodpovědnost. Motivů bylo určitě více, kladný vztah k dobrému jídlu, fascinace novým projektem, který začal poměrně nevinně a chuť po čtvrtstoletí zkusit zase něco nového, jiného. Celý život mě baví hrát si, podílet se na věcech, které mají smysl a které vytváří nějakou přidanou hodnotu. A taky, stejně jako tisíce lidí i mě už nebavilo nechat se krmit umělými a zamrazenými produkty přeplněnými konzervanty a dochucovadly jen proto, že jsou dostupné, levné a mají lesklé obaly.
Mnoho lidí a stále jich přibývá, se zajímá o to, co dávají do pusy a pokud tito lidé čtou slevové letáky, tak jen proto, aby věděli, co si opravdu koupit n
Kočička si stačí sama
Sbalená a postříkaná
Amatérka pořádně vymrdaná velkým ptákem

Report Page