Starej ale bohatej
🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Starej ale bohatej
z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
↑ Záznam o narodení a krste v matrike evanjelického cirkevného zboru Horné Bzince, záznam č. 16; priezvisko písané "Riezner"
Ľudmila Podjavorinská (vl. menom Ľudmila Riznerová , pseudonymy Božena , Damascena , Ľ. Šeršelínová , Ľ. Špirifangulínová , Ľudka , Ľudmila , Ľudmila Ružodolská , Ľudmila Veselohorská , Ľ. Vrzalovská , M. Ružodolský , Milko Ružodolský , Nechtík , Nevädza , Podjavorinský , Sojka , Teta Ľudmila a i.) (* 26. apríl 1872 , Horné Bzince , teraz Bzince pod Javorinou [1] – † 2. marec 1951 , Nové Mesto nad Váhom ) bola slovenská prozaička a poetka , autorka lyricko-epických i epických básní.
Narodila sa v učiteľskej rodine Karola Rudolfa Riznera a jeho manželky Márie rodenej Klimáčekovej. V roku 1910 sa rodina presťahovala do Nového Mesta nad Váhom . Vzdelanie získala v Bzinciach . Jej prvé literárne ambície podporovali strýko Ľudovít Rizner a miestny evanjelický farár a spisovateľ Ján Pravoslav Leška . Neskôr pracovala krátko ako úradníčka Červeného kríža , ako nevydatá pomáhala otcovi v škole, no väčšinu života žila len zo skromných príjmov za literárnu prácu v periodikách.
Svoje prvé práce uverejňovala v peštianskych Slovenských novinách a časopise Vlasť a svet v rokoch 1887 – 1888 . Na Slovensku jej prvé diela vychádzali od roku 1892 v Národných novinách a Slovenských pohľadoch , neskôr spolupracovala s detskými časopismi Zornička a Dětský máj . Začínala vydávaním básní, no už čoskoro sa rozhodla venovať i próze. Vo svojich dielach zobrazovala trpké osudy obyčajných ľudí, no tiež hlboko nazrela do ľudských duší. Vo svojich dielach z vidieckeho a malomestského prostredia opísala s kritickým nadhľadom každodenné rodinné starosti. I keď v začiatkoch literárnej kariéry využívala často komickosť postáv i situačnú komiku, neskôr vyostrila konflikty, či už sociálne alebo etické, čím sa jej diela stali hlbšími, vážnejšími a postavy tragickejšími. Svojou tvorbou sa od začiatku radí do obdobia realizmu , kde sa približuje kvalitou takým autorom, ako sú Svetozár Hurban Vajanský , Martin Kukučín alebo Jozef Gregor Tajovský . Vo svete slovenskej literatúry sa však zapísala najmä ako zakladateľka modernej slovenskej literatúry pre mladších.
Jedna z balád Podjavorinskej bola zhudobnená ako kantáta. Dielo českej skladateľky Vítězslavy Kaprálovej má názov Ilena, op. 15, pre sóla, zbor, recitátora a orchester.
z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
↑ Záznam o narodení a krste v matrike evanjelického cirkevného zboru Horné Bzince, záznam č. 16; priezvisko písané "Riezner"
Ľudmila Podjavorinská (vl. menom Ľudmila Riznerová , pseudonymy Božena , Damascena , Ľ. Šeršelínová , Ľ. Špirifangulínová , Ľudka , Ľudmila , Ľudmila Ružodolská , Ľudmila Veselohorská , Ľ. Vrzalovská , M. Ružodolský , Milko Ružodolský , Nechtík , Nevädza , Podjavorinský , Sojka , Teta Ľudmila a i.) (* 26. apríl 1872 , Horné Bzince , teraz Bzince pod Javorinou [1] – † 2. marec 1951 , Nové Mesto nad Váhom ) bola slovenská prozaička a poetka , autorka lyricko-epických i epických básní.
Narodila sa v učiteľskej rodine Karola Rudolfa Riznera a jeho manželky Márie rodenej Klimáčekovej. V roku 1910 sa rodina presťahovala do Nového Mesta nad Váhom . Vzdelanie získala v Bzinciach . Jej prvé literárne ambície podporovali strýko Ľudovít Rizner a miestny evanjelický farár a spisovateľ Ján Pravoslav Leška . Neskôr pracovala krátko ako úradníčka Červeného kríža , ako nevydatá pomáhala otcovi v škole, no väčšinu života žila len zo skromných príjmov za literárnu prácu v periodikách.
Svoje prvé práce uverejňovala v peštianskych Slovenských novinách a časopise Vlasť a svet v rokoch 1887 – 1888 . Na Slovensku jej prvé diela vychádzali od roku 1892 v Národných novinách a Slovenských pohľadoch , neskôr spolupracovala s detskými časopismi Zornička a Dětský máj . Začínala vydávaním básní, no už čoskoro sa rozhodla venovať i próze. Vo svojich dielach zobrazovala trpké osudy obyčajných ľudí, no tiež hlboko nazrela do ľudských duší. Vo svojich dielach z vidieckeho a malomestského prostredia opísala s kritickým nadhľadom každodenné rodinné starosti. I keď v začiatkoch literárnej kariéry využívala často komickosť postáv i situačnú komiku, neskôr vyostrila konflikty, či už sociálne alebo etické, čím sa jej diela stali hlbšími, vážnejšími a postavy tragickejšími. Svojou tvorbou sa od začiatku radí do obdobia realizmu , kde sa približuje kvalitou takým autorom, ako sú Svetozár Hurban Vajanský , Martin Kukučín alebo Jozef Gregor Tajovský . Vo svete slovenskej literatúry sa však zapísala najmä ako zakladateľka modernej slovenskej literatúry pre mladších.
Jedna z balád Podjavorinskej bola zhudobnená ako kantáta. Dielo českej skladateľky Vítězslavy Kaprálovej má názov Ilena, op. 15, pre sóla, zbor, recitátora a orchester.
Najnovije vesti
Tesla, svetlopis v čase
Umetnički maraton Pavela Popa nastavlja se u Zavodu za kulturu
Laudacija za Marienu Stanković-Krivak
Njegoševa 16/II/7, 21101 Novi Sad
021/54-55-70
021/54-55-72
ustavprekulturu@gmail.com
© 2022 Zavod za kulturu vojvođanskih Slovaka Novi Sad - Sva prava zadržana | Web Design - Digital Media
Stará Pazova sa vyznačuje dlhou, sústavnou a úspešnou divadelnou tradíciou, ktorá vyrástla z činnosti známej Hurbanovskej rodiny a najmä z diela popredného slovenského dramatického spisovateľa Vladimíra Hurbana Vladimírova – VHV , ktorý bol a je stálou inšpiráciou mnohých tunajších režisérov, hercov a iných kultúrnych dejateľov. Na doskách staropazovskej divadelnej siene odznela aj prvá slovenská opereta na tomto území – Pekná nová maľovaná kolíska , ktorú na Hurbanov text napísal Ján Podhradský a ktorú ešte v roku 1925 predviedli Slováci z Báčky, Banátu a Sriemu. Na bohatej divadelnej tradícii stavia aj dnes mimoriadne čulý a oceneniami ovenčený divadelný život v Pazove.
V novšej dobe sa Stará Pazova vyznačuje aj veľkým počtom špičkových osobností v oblasti vizuálneho umenia, ako sú Mira Brtková, Jozef Klátik, Pavel Pop, Ján Agársky, Marjan Karavla a Martina Karavlová-Hlodová . V Starej Pazove sa narodil a pôsobí tu aj prvý akademický sochár z radov vojvodinských Slovákov Ján Stupavský . Dielo týchto osobností výrazne poznačilo rozvoj slovenskej vojvodinskej kultúry, no svoje stopy necháva i širšie, v srbských, ba aj v európskych kontextoch vizuálneho umenia.
Stará Pazova sa môže popýšiť aj silnými osobnosťami vedy a literatúry. Pochádza z nej prof. Michal Filip , zakladateľ tunajšej slovakistiky, ako aj známi spisovatelia Miroslav Demák, Martin Prebudila a Katarína Hricová . Zároveň v Pazove pôsobí divadelný režisér Miroslav Benka, nositeľ popredných medzinárodných ocenení za svoje neverbálne divadlo.
Ženský tradičný odev v Starej Pazove si udržal asi najviac charakteristických archaických prvkov na rozdiel od odevu báčskych Sloveniek. Sú to „štrikované“ (pletené) vlnené pančuchy, „panťuške“ tiež z vlny, biela skladaná zástera „šata“ a špecifická úprava hlavy, teda vlasov zviazaných do jedného vrkoča zapletaného vysoko vzadu. Dievky „šatu“ nosili počas veľkonočných sviatkov ako aj na svadbe a na pohrebe mladej osoby, najmä ak mali úlohu v obrade (nosily truhlu alebo veniec). Cez plecia mali vždy prehodený čierny ručník „ťurák“ bez ohľadu na ročné obdobie.
Pazovčania sa od iných Slovákov žijúcich v Srbsku líšia aj v oblasti ľudovej kultúry. Okrem ľudového kroja a slovenského nárečia odlišuje ich tradičná pazovská pieseň, tzv. Pazovskuo spievania , ktoré charakterizuje zvláštne ozdobovanie, trilkovanie a „glysandá“, ale aj vo veľkej miere zastúpená pentatonika. Z hudobných nástrojov tu nachádzame výrazné uplatnenie harmoník, ktoré je hlavné špecifikum príznačné iba pre Pazovu.
Jedinečným zvykov tunajších Slovákov sú aj „paňičke“, ktoré v Starej Pazove chodili na Kvetnú nedeľu. Panička bolo dievča oblečené ako mladá nevesta v slovenskom pazovskom kroji, s pártou na hlave. S ňou chodili ďalšie dve dievčatá, jedno s paničkou tancovalo a druhé nieslo „céger“ (košík), do ktorého im všade dávali čerstvé vajíčka. Niekde však dostali aj dináriky.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Responsive condition is FALSE>>Empty placement DIV ID
Veronika Kopřivová, která se v Německu živila vlastním tělem jako striptérka, pohovořila o tom, jak se s Jardou seznámila a jak ji musel dobývat. Rozhovor vznikl pro Blesk magazín a my vám z něj přinášíme to nejlepší.
Responsive condition is FALSE>>Empty placement DIV ID
Responsive condition is FALSE>>Empty placement DIV ID
Responsive condition is FALSE>>Empty placement DIV ID
Responsive condition is FALSE>>Empty placement DIV ID
Copyright 2022 © eXtra.cz Publikování nebo další šíření obsahu serveru eXtra.cz je bez písemného souhlasu zakázáno. Partneři serveru Extra.cz jsou Favi.cz - nábytek a sedací soupravy a Aukro.cz - tržiště nejen pro sběratelství , filatelii a numismatiku .
Veronika Kopřivová se pokusila rozptýlit mediální obraz, který kolem ní vznikl. Proto svolila s rozhovorem pro Blesk, kde se pokusila čtenářům představit v dobrém světle. Magazín by si měli koupit všichni ti, kteří si myslí, že Veronika Kopřivová se umí jen svlékat a kroutit u tyče. Verunka Kopřivová toho umí mnohem více!
Z rozhovoru přinášíme to nejlepší. Zároveň jsme si dovolili některé pasáže přeložit pro čtenáře eXtra.cz do řeči, které rozumí:
"Poznali jsme se na Floridě na hokejovém stadionu."
Překlad: "V Lipsku ve strip baru za mnou Jarda nebyl."
"Jsem taková, že někdy dělám fóry a nechávám se dobývat. S Jardou to bylo takové přirozené."
Překlad: "Buď dělám trochu fóry, nebo máte dvě eura..."
"Dřív jsem si to upřímně neuměla představit, že bych byla s někým o tolik starším."
Překlad: "Je sice starej, ale je bohatej."
"Měla jsem našetřené nějaké peníze a kamarádka přišla s návrhem vyrazit do Ameriky."
Překlad: "V Lipsku mě to nebavilo, tak jsem chtěla najít vyšší level."
"Jarda chtěl, abych zůstala, že to spolu zkusíme, takže potom jsem bydlela u něj."
Překlad: "Jarda si spočítal, že když mě bude mít doma k dispozici kdykoliv, že to bude výhodnější."
"Jasně, občas jsem se taky nudila a hlavně ze začátku vyžadovala pozornost."
Překlad: "Ze začátku mi zcela nedocvaklo, že nás živí Florida Panthers."
"Měla jsem období, kdy jsem chodila na diskotéky. Ale to už je za mnou. Jsem ráda doma a vařím."
Překlad: "V Německu jsem se natancovala až až. Teď jsem doma u plotny a mám se lépe než kolegyně z hampejzu."
"Práce mi chybí. Nicméně když se staráte o partnera a děláte mu zázemí, není to žádné leháro."
Překlad: "Ani to vydržování už není, co bývalo."
"Přemýšlím, že bych rozjela i něco svého. Přeci jen nechci žít úplně život toho druhého."
Překlad: "Plán se jmenuje miminko. Pak bude cíl pojištěn."
"Já mu říkala, že já nikoho nezajímám, tak proč by nás někdo řešil."
Překlad: "Ano, umím počítat a vím, kolik je 1 + 1. Ale přísahám, fakt mě nenapadlo, že po Kubelkové, Borhyové, Lenertové a Puhajkové někdo bude řešit Jágrovu holku."
"Máma je ráda, že mám konečně někoho, kdo už je vybouřený a rozumný."
Překlad: "Máma je ráda, že na mě konečně bude někdo dohlížet."
"Poznávali jsme se a já mu řekla i o téhle své životní etapě. To bylo celé, žádné velké haló."
Překlad: "Poznávali jsme se a já mu řekla, jak mi chlapi strkali bankovky za tanga. Jarin byl v šoku. Ale pak jsme se domluvili, že řekne, že to jako už věděl."
"Vím, kdo ty fotky vypustil. Ale nechci jmenovat. Ale nemám mu to za zlé."
Překlad: "Pořád nevím, kdo to pustil ven. Ty fotky měly snad celé Teplice a půlka hokejového nároďáku k tomu."
"Chápal i to, že jsem v těch dnech byla občas bezdůvodně protivná i na něj, protože mi prostě nebylo dobře."
Překlad: "Najednou to bylo venku, Jarda byl naštvaný, dovolená v Česku v hajzlu. Jeho máma naštvaná. Hádali jsme se. Prostě všechno špatně."
"Neměla jsem z toho žádný stres, ale samozřejmě jsem se chtěla líbit mamince člověka, kterého miluji."
Překlad: "Návštěvu u jeho mámy jsem přežila. Znovu se uvidíme až za rok. Snad se do té doby na ty fotky z hampejzu nějak zapomene."
"Pro mě svatba není žádnou alfou a omegou. Možná v situaci, když už jsou děti, je asi dobré, když se celá rodina jmenuje stejně."
Překlad: "Svatba je pro naivní blbky, profesionální zlatokopky ví, že alfou a omegou úspěšného lovu je mimčo. A zdravím Dianu Kobzanovou."
"Kolem mě je spousta holek, co už rodinu založily. Kdyby to přišlo, rozhodně bych se tomu nebránila."
Překlad: "Jarda je životní terno. Musíme mít to dítě za každou cenu. Klidně si rok dva počkám."
Pořádná mrdačka do krku a kundy
Lesbička Eve Angel
Andělé