Sevişl Po

Sevişl Po
Tento článek není dostatečně ozdrojován , a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit .
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje .
Související informace naleznete také v článku Al-Andalus .
Související informace naleznete také v článku Reconquista .
Související informace naleznete také v článku Alcázar v Seville .

↑ Skočit nahoru k: a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2021 . 30. prosince 2021. Dostupné online .

Sevilla je kulturní centrum jihu Španělska , leží na řece Guadalquivir a je hlavním městem stejnojmenné provincie a celého autonomního společenství Andalusie . S více než přibližně 684 tisíci [1] obyvateli se jedná o 4. největší město ve Španělsku (po Madridu , Barceloně a Valencii ).

První zmínky o Seville máme z 9. století př. n. l. , později byla dobyta Féničany a následně Kartáginci , kteří do města přinesli rozvoj obchodu. Nejstarší známá podoba jména Sevilly je Hisbaal , což odkazuje na boha Baala a je fénického původu.

Roku 206 př. n. l. Římané vedení vojevůdcem Scipionem Africanem , který si získal svou slávu při porážce Hannibala , osídlili tuto oblast. V této době byla založena také Italica, kde dnes můžeme nalézt pozůstatky římské architektury. V době Julia Caesara, který zde zastával funkci quaestora , bylo město obehnáno hradbami.

Od 5. století n. l. je oblast postupně dobyta vandaly - Vizigóty - a následně zničena. Do této doby byla Sevilla jedním z nejdůležitějších měst, po dobytí Araby se významným městem stala pro změnu Córdoba .

Roku 712 Musa ibn Nusair , muslimský náčelník z dynastie Umajjovců , spolu s 18 tisíci muži podnikl invazi na Pyrenejský poloostrov . Dobyl města Medina-Sidonia , Carmona a Sevilla, následně zaútočil na Méridu , která mu odolávala celý rok, ale nakonec podlehla, stejně jako Musa a Toledo .

Roku 750 se Andalusie stala součástí Córdobského emirátu (později chálifát). Jednotlivá města se po rozpadu chálifátu roku 1031 , stala středisky menších států ( taifas ). Na konci 11. století a začátku 12. století obsadila město dynastie Almorávidé , a Sevilla zažívá období rozkvětu.

Pro konec tohoto období je typické pronásledování Židů a Maurů , kteří museli konvertovat na křesťanskou víru nebo byli vyhnáni do okolních hor a přeměna všech muslimských mešit na křesťanské svatostánky.

Po objevení Ameriky roku 1492 Kryštofem Kolumbem se Sevilla stává jediným přístavem ve Španělsku, odkud mohou vyplouvat lodě do Nového světa a jediným přístavem, kam mohou být dováženy suroviny z Ameriky.

Na začátku 16. století byla postavena univerzita ( 1505 ), slavná katedrála, kde můžeme nalézt ostatky Kryštofa Kolumba, a Indický archív, kde můžeme nalézt všechny obchodní smlouvy s Amerikou, můžeme zde také nalézt všechny dokumenty o objevení Ameriky i o pozdějším objevování světa (včetně Magalhãesovy cesty kolem světa).

Roku 1649 postihla Sevillu epidemie moru , která zabila téměř 50% všeho obyvatelstva (60 tisíc mrtvých). Od té doby ztrácí Sevilla na významu a říční břehy se zanášejí pískem.

Sevilla znovu získává vliv až ve 20. století, kdy se v Seville uskutečnily dvě světové výstavy:

Nyní královský palác, původně maurská pevnost, ale většina z moderního Alcázaru byla postavena na ruinách maurského paláce Pedrem I. Kastilským (také známý jako Petr I. Krutý), který ho nechal postavit maurskými staviteli, proto má Alcázar islámský vzhled. Karel V. pak nechal přidat některé gotické prvky do kontrastu s mudejarským stylem (stavění v arabském stylu i po reconquistě).

Slovo alcázar pochází z arabštiny ( القصر ‎, al-qasr) a znamená palác. Spolu s katedrálou a Indickými archívy je zapsán ve světovém dědictví UNESCO .

Sevillská katedrála je 3. největší katedrálou v Evropě (po bazilice sv. Petra ve Vatikánu a katedrále sv. Pavla v Londýně ). Výstavba katedrály započala roku 1402 a pokračovala až do 16. století. Stojí na místě původní mešity , ze které zbyl jenom minaret - Giralda .

Je v ní také uložen sarkofág s Kolumbovými ostatky, nesený sochami čtyř králů v životní velikosti. Pravost relikvií však bývá zpochybňována, neboť velký mořeplavec je údajně pochován také v Santo Domingu .

Indické archívy obsahují všechny kupecké smlouvy s Novým světem a důležité dokumenty popisující objevování Ameriky.

Giralda je zvonice Sevillské katedrály, první dvě třetiny věže jsou původní minaret (pozůstatek ze zničené mešity). V době, kdy byla postavena, to byla největší věž na světě (97,5 m). Giralda, jejíž výška činí po renesanční přestavbě 104,5 m, je dnes jedním z hlavních symbolů Sevilly.

Torre del Oro ( česky Zlatá věž ) je vojenská strážnice, postavená za nadvlády Maurů v první třetině 13. století za účelem ochrany cesty od Alcázaru k řece. Ve středověku sloužila jako věznice . V dnešní době se uvnitř věže nachází Muzeum námořnictví. Tato stavba se objevuje ve hře Age of Empires II jako div španělského národa.

Plaza de España je originální náměstí jako příklad mnohostranného andaluského stavitelství, vzniklo v roce 1929 . Vedle reprezentativních budov s typickými stylovými prvky k němu patří i arkádové chodby, široké promenády a kanál se zdobenými lávkami. Palác si zahrál v druhé epizodě filmové ságy Star Wars . Po obloukových schodech přes kanál přešel Anakin Skywalker , Padmé Amidala i robot R2-D2 .

V malebné židovské části města Barrio de Santa Cruz zdobili obyvatelé své atrilové domky pestrými kachli azulejos a umělecky kovanými mřížemi.

Sevillská univerzita je jedna z nejstarších univerzit ve Španělsku. Dnes sídlí v budově bývalé tabákové továrny.

Mezi další zajímavá místa Sevilly patří:

V roce 2009 byla otevřena první linka metra vedoucí na obou koncích až za hranice města, v plánu jsou další tři. Jízdenky lze koupit v automatech při vstupu do stanic.

Roku 2007 byla otevřena kilometr a půl dlouhá trať od velkého uzlu MHD Prado de San Sebastinan do historického centra. Linka je vedena z velké části po pěších zónách, které byly postaveny spolu s ní například v blízkosti katedrály. V dubnu 2011 byla o necelý kilometr prodloužena. Existuje plán trať v druhé fázi projektu prodloužit o dalších skoro pět kilometrů na nádraží Santa Justa, kde mimo jiné končí rychlovlaky AVE z Madridu. Vedení města dalo však přednost výstavbě nových linek metra. Jízdenku na tramvaj lze pořídit v automatech na zastávkách.

Tvoří nejobvyklejší formu místní MHD. Nastupuje se předními dveřmi a jednorázové jízdenky se kupují u řidiče. Na zastávkách chybí jízdenkové automaty i jízdní řády. Při výstupu je nutné zmáčknout tlačítko u dveří, jinak řidič zastávku projíždí. Velký počet linek se setkává ve stanici Prado de San Sebastian, kde je zajištěn přestup na tramvaj, metro i soukromou autobusovou linku na letiště.

Po Seville se hodně jezdí na kole. Od roku 2003 do roku 2011 se podařilo zvednout podíl cest vykonaných na kole téměř z nuly na více než sedm procent. Jinak řečeno z 2500 denních cyklistů na 80 000. Celé město bylo za pouhých několik let protkáno sítí 120 km dobře navazujících cyklostezek vedených přímo podél hlavních ulic. Sevilla je dobrým příkladem pro ostatní města v rozvoji tohoto alternativního druhu dopravy. Jen mezi lety 2006 a 2010 se počet cest na kole zdesetinásobil.

Místní i návštěvníci si mohou zapůjčit jedno z 2500 městských kol umístěných na 250 stanovištích po celém městě. Na půl hodiny si jej lze půjčit zadarmo, pokud zaplatíte 30 eur za rok či 10 za týden. Registraci a platbu lze provést kartou přímo na stanovištích. Systém byl spuštěn v roce 2007 a nestál město ani euro. Stejně jako půjčovny v mnoha evropských městech je financován z reklamy na kolech a městském mobiliáři. Denně tato kola využije 30 000 uživatelů.

V Seville mají sídlo dva slavné fotbalové kluby s historickou prvoligovou příslušnosí v La Lize. Je to Betis Sevilla a jeho slavnější rival FC Sevilla , která pětkrát vyhrála Pohár UEFA / Evropskou ligu .

Sevilla je domov flamenca a býčích zápasů . Nikde jinde se nekonají tak zbožné a pestrobarevné slavnosti, jako zde. Město přezdívané pro svou krásu perlou Andalusie s třetí největší katedrálou v Evropě a s překrásným romantickým zámkem v maurském slohu. Zde jsou uložené ostatky Kryštofa Kolumba . Tady bylo do země přivezeno uloupené zlato Inků, zde maloval Murillo své zjasněné tváře svatých a ve fantazii básníků a skladatelů tu žili Don Juan, Carmen a samozřejmě lazebník sevillský.

Velkolepou podívanou nabízí každoročně Semana Santa , svatý týden před velikonočními svátky, kdy členové 52 katolických bratrstev nesou od vlastního kostela ke katedrále obrovské podstavce s obrazy svatých. V dlouhém procesí defilují za nádhernými alegoriemi bosí kajícníci s kříži na ramenou, s nohama spoutanýma železnými řetězy, chlapci s bubínky a zahalené postavy s vysokými inkvizitorskými kapucemi. Tímto církevním svátkem oslavuje Sevilla již od středověku vítězství křesťanského náboženství nad islámem . Před tím než byli v roce 1248 poraženi králem Ferdinandem III., vládli městu celých 500 let Maurové.

Sevillu ovládly býčí zápasy a od té doby tato horečka trvá dodnes. Kolem roku 1750 poprvé vytáhli zlatě oprýmkovaní andaluští toreadoři na koridu . O něco později byla v Seville vybudována jedna z nejkrásnějších arén pro tento tradiční sport zvaná Plaza der Toros de la Maestranza s přibližně 12 500 místy. Býčí zápasy tvoří součást programu veselých sevillských lidových slavností, každoročního dubnového svátku Feria de Abril. Vyvrcholením je procesí venkovanů s jezdci a nádhernými kočáry. Celých sedm dní tečou proudem těžká andaluská vína , všude se tančí flamenco a veselá sevillana a bujaré večírky končí teprve s ranním svítáním.

Některá data mohou pocházet z datové položky .
Autonomní společenství a jejich správní centra

Home

Česko

Evropa

Amerika

Asie

Afrika

Austrálie

Home

Náš koncept & možnosti spolupráce

Sevilla je nejtypičtějším andaluským městem. Nikde lépe ve Španělsku nepoznáte onu temperamentní andaluskou kulturu lépe než právě v Seville. Vždyť se Sevillou jsou spojena taková jména jako Carmen, Fiagaro či Don Juan. Je domovem flamenca, bohužel i krvavých býčích zápasů, ale také těch nejzajímavějších slavností v celém Španělsku. Má pověst města nespoutané zábavy, je ukázkou typické andaluské kultury a ještě k tomu může nabídnout zajímavé historické architektonické památky, z nichž některé jsou zapsány na seznamu UNESCO. Pojďte tak s Cestami po světě prozkoumat andaluskou Sevillu.

Sevilla je městem ležícím na jihu Španělska na řece Guadalquivir a je hlavním městem španělské autonomní oblasti Andalusie . Má něco přes 700 tisíc obyvatel a po Madridu, Barceloně a Valencii je 4. největším španělským městem.

NÁŠ TIP: Akční letenky do Španělska právě nabízí Pelikán !

Vyrazíte-li do Sevilly v létě, připravte se na skutečně velká vedra. Od května do září tu bývá k zalknutí, teploty přesahují i 40°C. Sevilla má mezinárodní letiště asi 10 km od města. Z letiště do centra jezdí autobusy společnosti Los Armillos asi po 30 minutách. Více o cenách, kde najdete zastávky autobusů a kam do centra přesně jezdí, se dočtete tady . Cesta trvá cca 30 minut. Pro cestování po Seville lze využít autobusy, tramvaje a také metro. Základní informace se dozvíte tady . Detailní informace o městské hromadné dopravě pak najdete pouze ve španělštině tady .

Ubytování v Seville přes Booking.com vyhledávejte a rezervujte snadno přes vyhledávací formulář níže.

Sevilla byla vůbec prvních z křesťanských měst, které ovládli v 8. století Maurové.
Díky tomu se stala významným centrem Córdobského chalífátu i celé oblasti al-Andalus. Po rozpadu chalífátu v 11. století se město stalo nezávislým státem, kterému vládli arabští panovníci. Do konce 12. století panovníci z Abbadidské dynastie. Období jejich vlády je označováno jako „zlatý věk“. Město začalo upadat poté, co Abbadidskou dynastii svrhli fanatičtí muslimové z dynastie Almorávidů, kteří město využívali jako pevnost v boji proti křesťanským královstvím na severu země. Almorávidy vytlačil berberský kmen Almohadů v 2. polovině 12. století a Sevilla se stala hlavním městem posledního maurského království ve Španělsku. Finální porážku Maurové utržili roku 1212 v bitvě u Las Navas de Tolosa. Stejně, jako byla Sevilla prvním městem, které dobyli Maurové, roku 1248 byla zároveň také jedním z prvních měst, které dobyli kastilští králové v době probíhající reconquisty. Významná byla po objevení Ameriky roku 1492, protože byla jediným španělským přístavem, odkud směly vyplouvat lodě do Nového světa a kam směly být dováženy suroviny z Nového světa. Roku 1505 tu byla založena univerzita (dnes tu jsou celkem čtyři), tou dobou se také dokončovala zdejší katedrála. Na významu začala ztrácet po silné epidemii moru roku 1649, která vyhubila polovinu veškerého obyvatelstva města. Dnes se tu daří potravinářskému, loďařskému průmyslu a také cestovnímu ruchu, přesto město trápí jedna z největších měr nezaměstnanosti v zemi. Roku 1992 se tu konala Světová výstava EXPO, díky které bylo město pěkně zrekonstruováno a upraveno.

A pojďme k samotnému průvodci po městě. Hlavní turistickou oblastí je stará část města, kde najdete ty nejvýznamnější sevillské památky. První z památek je proslulá sevillská katedrála (foto v textu), která je společně s palácem Alcázar a Indickým archivem od roku 1987 zapsána na seznamu UNESCO. Počátky výstavby sahají do roku 1402, dokončena byla zhruba kolem 1506. Stojí na místě původní maurské mešity. Měla být okázalou a velkolepou oslavou křesťanství, místní církevní představitelé byli její výstavbou dokonce tak posedlí, že všechny prostředky dávali na její výstavbu a sami žili skoro v chudobě. Hlavní loď je vysoká 40 metrů, obrovské jsou i postranní kaple. Katedrála je svou rozlohou 11 520 metrů největší katedrálou na světě, větší než katedrála sv. Pavla v Londýně i bazilika sv. Petra v Římě, které o sobě ale tvrdí totéž. Některé zdroje ale tvrdí, že je pořád třetí, právě po těchto dvou katedrálách. Aby tedy bylo toto tvrzení potvrzeno, byl sem dán výtisk Guinnesovy knihy rekordů, které tvrzení o největší katedrále na světě dosvědčuje. Ať už je první nebo třetí, pravdou je, že je skutečně obrovská. Je dlouhá 130 metrů, široká 76 metrů, najdete tu na 90 oken i 140 mohutných sloupů. Do katedrály se vstupuje bránou Puerta de San Cristóbal, velikost katedrály pak nejlépe demonstruje hlavní loď. Po stranách je pak několik kaplí. Capilla Mayor skýtá gotický oltář, který je další zajímavostí katedrály. Zase se říká, že je to největší a nejbohatěji zdobený oltář na světě, dokonalá ukázka mistrovství gotických rytců. V Sacristía Mayor je zas k vidění řada předmětů, které dostal vítězný Fernando po dobytí města od židovských i maurských občanů. Bránou Puerta del Nacimiento procházejí poutníci při slavném zdejším procesí, Semana Santa. Kaple Capilla Real pak stojí na místě původní královské kaple a ukrývá ostatky krále Fernanda III. a jeho rodiny, ale i jiných členů dynastie kastilských.

Katedrála je vážně pěkná, ovšem jejím hlavním lákadlem je údajná hrobka nejslavnějšího objevitele, Kryštofa Kolumba . Pravost těchto ostatků je ovšem také zpochybňována, protože svou hrobku má mořeplavec také v hlavním městě Dominikánské republiky, v Santo Domingu. Ostatky Kolumba se sem údajně přenesly roku 1902 z nepokojů zmítané Kuby a v sevillské katedrále mu vybudovali monumentální hrobku v pozdně romantickém stylu. DNA testy prováděné roku 2002 ovšem dopadly nejednoznačně a dodnes tedy není jasné, kde Kolumbovy ostatky vlastně jsou. Rakev nesou čtyři alegorické postavy, které mají symbolizovat čtyři království Španělské koruny – León, Kastilii, Aragonii a Navarru.

Jak už jsme říkali, katedrála stojí na místě původní mešity, z níž se do dnešních dob dochoval jen minaret zvaný Giralda (foto vpravo a pod textem), ve středověku přestavěný na zvonici. Její spodní část je z původního minaretu, horní středověká přístavba, později přibyla renesanční výzdoba jako balkony a symbol křesťanské víry, korouhvička giraldillo. Do věže se vchází vlevo od katedrální Capilly Real. Věž Giralda je se svou výškou skoro 105 metrů dominantou a jedním ze symbolů Sevilly. Zvonice dnes funguje jako vyhlídka, která nabízí krásný panoramatický výhled na město. Na vrcholu pak od 16. století stojí socha Sv. Jany zvané Víra neboli Giralda. Původní krásný maurský minaret ze 12. století byl svou dobou tak slavný, že se jím inspirovala i stavba minaretů v Rabatu nebo třeba v Marakeši. V maurských dobách sloužil nejen jako minaret, ale i jako observatoř. Dokonce byla věž tak uctívána, že když Sevillu dobyli křesťané, chtěli ji Maurové sami zbourat, aby nepřipadla do křesťanských rukou. To jim ale král Alfons X. nedovolil. Branou Puerta de la Concepción se dostanete na nádvoří Patio de los Naranjos , které je druhou zachovalou částí původní mešity. Název (naranjos – šp. pomeranče) dostalo nádvoří podle pomerančovníků stínících zdejšímu atriu. Na nádvoří je maurská kašna, kde se muslimové omývali před bohoslužbou.

Další zastávku uděláme v archivu Archivo de las India , který nadchne hlavně zájemce o historii mořeplavectví a cesty slavného Kolumba. Pochází z 16. století a najdete ho v domě, ve kterém dříve bývala burza. Palác byl postaven po vzoru slavného El Escorialu nedaleko Madridu. Od 18. století budova slouží jako archiv. Vevnitř je pěkná knihovna z exotického dřeva a v horním prostoru se střídají nestálé expozice představující nejcennější části archivu. Ten chrání stohy dokumentů mimořádného vědeckého významu. Jedná se o kupecké smlouvy s Novým světem, dokumenty popisující objevování Ameriky, první stavební plány nových amerických měst a spoustu jiného. Vidět tu můžete třeba Kolumbův deník nebo dopis spisovatele Cervantese, který žádá krále o přidělení úřadu v Novém světě. Ten jeho žádost ale zamítl, a ze Cervantese se tak místo toho stal autor proslulého Dona Quijota.

Spolu s katedrálou a s Indickým archivem je na seznamu UNESCO zapsána ještě třetí významná sevillská památka, palácová pevnost Alcázar (foto v textu a pod textem). Na zdejším místě stávalo sídlo vládců už od vlády Římanů, později dům vládnoucí dynastie Abbadidů, za vlády Almohadů přestavěn na pevnost, která byla centrem městského opevnění. Její rozměry byly neuvěřitelné. Trocha z oněch hradeb se dodnes dochovalo, dnešní pevnost ale pochází až z dob křesťanských. Tou dobou byla totiž Sevilla významným, ale i oblíbeným sídlem španělských králů. Největší přestavba pochází z vlády krále Pedra Krutého ve 14. století. Za dalších králů pak byly přistavovány další části a jiné renovovány. Pevnost je dnes další ze španělských úžasných ukázek mudejárské architektury (maurský styl stavěný v období křesťanské nadvlády) a dodnes ji využívá královská rodina. Před návštěvou paláce se psychicky připravte na fronty.

Do paláce se vstupuje z náměstí Plaza del Triunfo, které najdete vedle katedrály. Vstoupíte na nádvoří, kde král Pedro Krutý předsedal královskému soudu. Nalevo uvidíte soudní síť Sala de Justicia, dále postoupíme na dvě nádvoří. Zajímavé je nádvoří Patio de la Montería ze 14. století v čistém mudejárském slohu. Je to vůbec jedno z nejhezčích nádvoří v paláci. Salón del Almiranta nechala v 16. století postavit královna Isabela a je další skvělou ukázkou maurské architektury. Je hodně zdobený a v jedné jeho části, Sala de Audiencias , je k vidění krásný oltář z 1
Uyuan Kıza Zorla Taciz Ve Tecavüz Video Ve Pornoları
Tecavüzlü Filmler Izle
En Iyi Türk Gay Siteleri

Sevişl Po

Report Page