Sekretářka si od práce odpočine masturbací

Sekretářka si od práce odpočine masturbací

Marie Peřinková

|
Foto: Deník/Miluše Reindlová

Marie Peřinková
Narodila se v roce 1962 v Prachaticích, povinnou školní docházku si splnila ve Vlachově Březí. Poté studovala na prachatickém gymnáziu, odkud její kroky mířily na Vysokou školu veterinární v Brně. Následně začala pracovat na Veterinární správě ve Strakonicích, po mateřské dovolené na Veterinární správě v Prachaticích. Než se stala v roce 2003 vedoucí odboru životního prostředí v Prachaticích pracovala také jako laborant v mlékárně v Prachaticích a referent životního prostředí na odboru stavebně – správním, architektury a životního prostředí. Má dvě děti a dvě vnučky.

Prachatice,
životní prostředí,
Dick Francis,
vysoká škola,
Paříž,
Brno,
Strakonice,
Deštné v Orlických horách,
obecní úřad,
architektura,
příroda,
angličtina,
atmosféra,
volný čas

Chcete tady mít zveřejněný svůj příspěvek?
Posílejte ZDE

O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

Prachatice – Profesní život současné vedoucí odboru životního prostředí na prachatickém městském úřadě začal na veterinární správě. Marie Peřinková ale nabrala životní zkušenosti také jako laborant v prachatické mlékárně.
I přes to vztah k přírodě a všemu živému přetrval a v roce 1996 se stala referentkou v oblasti životního prostředí. Tenkrát ještě pod odborem stavebně – správním, architektury a životního prostředí. Odbor životního prostředí v čele se svou vedoucí začal samostatně fungovat v roce 2003.
Jak jste se k této práci dostala a jaké zkušenosti musí člověk mít, aby se stal vedoucím tohoto odboru?
Jako laborantka nemůžu říct, že bych byla nespokojená. Ráda ovšem získávám nové poznatky z jiných oborů, a to mi tato práce bohužel neposkytovala. Byla hodně jednotvárná. Toužila jsem se vrátit na veterinární správu, kde jsem se často dostávala do různého prostředí a tedy i kontaktu s jinými lidmi. Volné místo v této oblasti ale nebylo. Když jsem se tak dozvěděla o pozici referenta životního prostředí, zkusila jsem to. Nějaké zkušenosti jsem navíc měla ještě ze školy, kde jsme se ekologii věnovali. Po nástupu jsem pak dostudovala vše, co k této práci bylo zapotřebí. Například z oblasti ochrany přírody, odpadu či ovzduší. Z těchto jednotlivých oblastí jsem posléze splnila i zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. A co musí člověk mít, aby se stal vedoucí odboru životního prostředí? Kromě důležitých znalostí, a to nejen z teoretického hlediska, musí zvládat i komunikaci s lidmi. S těmi se totiž setkává často. A musím se přiznat, že v tomto ohledu mám ještě nějaké rezervy. Usilovně na nich ale pracuji (smích).

Je setkání s lidmi vždy příjemné?
Samozřejmě, že ne vždy za námi zavítají lidé příjemně naladění. Přicházejí s věcmi, které mnohdy vidí jen jednostranně. My se jim ale snažíme vždy pomoci a popřípadě vysvětlit, že někdy se problém dá vyřešit i kompromisem. U toho je pochopitelně důležitá naše argumentace. Někteří pak na kompromis přistoupí, jiní ne, ale tak už to bývá.

Řešíte tedy všechny žádosti, které na odbor životního prostředí dorazí?
Jako vedoucí neřeším vše, konkrétní oblasti mají rozdělené kolegové. Většinou tak zasahuji v případě, když vzniknou nějaké problémy.

Jak vypadá váš pracovní den?
Je především o koordinaci práce na našem odboru. Jinak dohlížím třeba na skládku. Protože je ale pronajatá, nemá takovou agendu, která by mě zaměstnávala pořád. To už mi více času zabírá projekt, který jsme odstartovali zhruba před dvěma roky, s názvem Zdravé město Prachatice. Jeho cílem je to, aby byl život příjemný především pro naše občany, které do dění ve městě chceme vtáhnout a aktivně se podíleli i na rozhodování o věcech veřejných. Je i takovým stupněm komunikace mezi městem a veřejností. Zapojit se obyvatelé mohou při ekologických aktivitách, například při Dni země. Každý rok ale také pořádáme veřejné Fórum Zdravého města, kde se obyvatelé mohou vyjadřovat k různým oblastem. Sami nám tak poskytují podněty, co by se v Prachaticích mělo řešit. Jako příklad mohu uvést jeden z loňských podnětů, kterým bylo propojení vodovodu ve Starých Prachaticích, akci se podařilo úspěšně zrealizovat, zlepšily se podmínky zásobování vodou pro obyvatele této části města. Samozřejmě, že podobných podnětů bylo mnohem víc. O těch, co by se mohly uskutečnit v letošním roce, si budeme povídat už 16. února, právě na tento den je naplánované další fórum. Jen mě trochu mrzí, že menší zájem o účast zaznamenáváme u střední generace.

Zmínila jste rekonstrukci vodovodu, jaké je pro ženu rozhodovat o těchto technických věcech?
Technické vzdělání nemám, ale mohu říct, že spousta věcí se dá naučit. A když si nejsem jistá, jednoduše se zeptám kolegů, kteří tuto oblast mají na starosti. Na naše samostatné referenty se plně spoléhám.

Prolíná se vaše práce i do osobního života?
Velmi, často se mi stává, že se mě lidé ptají na dění ve městě, i když mě potkají na ulici.

Jak trávíte volný čas?
Ráda jezdím na kole. Bydlím v Dolních Nakvasovicích, takže na kole vyjíždím hlavně po našem okolí. Po tatínkovi jsem zdědila i další vášeň, a to včelaření. Je to časově náročný koníček, předtím než vytočím med, je potřeba včelstvům věnovat náležitou péči. S oblibou rovněž sáhnu po dobré knížce. Přečetla jsem snad všechny tituly od Dicka Francise, poslední dobou mám zase nejčastěji v ruce knížky od Barbary Woodové. A na co se těším, je náš výlet za sněhem. Na lyžovačku vyrazíme do Deštného v Orlických horách už na konci tohoto měsíce.

Máte ještě nějaké sny, které byste si v profesním životě chtěla splnit?
Mám spoustu snů, ale netýkají se přímo profesního života. Má práce mě velmi baví a ráda bych ji i nadále dělala co nejlépe. Co bych si chtěla splnit, je naučit se pořádně anglický jazyk. Ráda bych se někdy v budoucnu podívala i do Paříže. A co by mi udělalo velikou radost, kdyby mě někdo naučil zpívat. Ráda zpívám, jen nevím, jestli je to pro ostatní k poslechu (smích).

Oldřich Bubeníček,
Ústecký kraj,
Ústí nad Labem,
KSČM,
Bílina,
sport,
politika,
Jaroslav Foldyna,
ČSSD,
KSČ,
noviny,
seriál,
volby,
volný čas

Chcete tady mít zveřejněný svůj příspěvek?
Posílejte ZDE

O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

Ústí nad Labem - V předvolebním seriálu Deníku vám představujeme sedm hlavních kandidátů na hejtmana Ústeckého kraje. Dnes je na řadě lídr kandidátky KSČM Oldřich Bubeníček.
Ač volného času poslední čtyři roky nemá nazbyt, na svou zahrádku nedá dopustit. Pěstování ovoce a zeleniny ho bavilo už od školy. Nyní hospodaří na zhruba 380 metrech čtverečních v bílinské zahrádkářské kolonii.
„Zahrádka není velká, ale na obdělávání a práci to stačí. Sám si vypěstovat ze semínek, nasázet a sklidit, nad to nic není," usmívá se stávající hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který chce v říjnových volbách obhájit svůj post.
Přestože o zahrádku už nepečuje tak, jak by chtěl, říká, že letos byl dobrý rok. Urodily se mu třeba vynikající brambory. „Protože do června pravidelně pršelo, brambory jsou krásné. Výnosy jsou velké," pochvaluje si dvojnásobný dědeček.
Když je zeleniny dost, zavařuje okurky, papriky nebo vyrábí čalamády. Někdy až do noci. Z ovoce vaří své oblíbené džemy. „Když dělám vlastní jahodový džem, mám jistotu, že tam je sto procent jahod a ne žádné náhražky," zdůrazňuje.
Jeho další životní vášní je sport. V mládí hrával závodně fotbal a basketbal, v 80. letech propadl hokeji. V Bílině byl vedoucím družstva a po revoluci, když se začala obnovovat tradice tamějšího ledního hokeje, stál u zrodu klubu Draci Bílina. Od roku 2001 díky němu hokejisté hrají na krytém stadionu.
„Na zastupitelstvu v Bílině se mi tehdy podařilo prosadit, aby se postavil zimní stadion, protože předtím tam byla jen otevřená ledová plocha," vzpomíná Bubeníček, který je zastupitelem Bíliny už od roku 1990. Loni navíc k funkci hejtmana přidal i post bílinského starosty.
Sport ho baví pořád. „Když je čas, rád se podívám na jakýkoliv sport, kterému trochu rozumím," říká žertovně. „Pořád mám rád fotbal nebo atletické závody. Líbí se mi i basket, protože jsem ho kdysi hrával. V pravidlech už se ale těžko orientuju, neboť se přece jen za ty roky hodně změnila," vyjmenovává Bubeníček. Nezapomíná přitom ani na mosteckou ženskou házenou, na jejíž zápasy rád jezdí.
S manželkou a dvěma vnoučaty rád výletuje nejen po Ústeckém kraji, ale i po zbytku republiky. Nejraději pětiletého Lukáše a tříletou Nelu bere do přírody.
„Oblíbili jsme si Krušné hory a České středohoří, s dětmi jezdíme do zoologických zahrad, které máme v kraji hned tři, nebo na dostihy do Mostu," popisuje hejtman.
V Bílině žije rodák z Ústí nad Orlicí od 70. let. Po vojně začal pracovat v teplické sklárně, kde vydržel jedenáct let. Potom působil na okresním výboru KSČ v Teplicích, odkud jeho cesta vedla do bílinského zastupitelstva. V polovině 90. let si vyzkoušel i práci novináře. Třináct let dělal krajského redaktora pro Haló noviny.
„Moc mě to bavilo. Mrzí mě, že teď už nemám tolik volného času, protože bych zase rád něco napsal," posteskl si. Jak ale sám říká, práce novináře mu usnadnila vstup do vedení Ústeckého kraje.
„Dostal jsem se do míst, kam bych se jinak nedostal, a potkal jsem se s lidmi, s nimiž bych se jinak běžně nesetkal. To pro mě byla ohromná devíza, když jsem potom začal dělat hejtmana, protože jsem podrobně znal celý kraj," vzpomíná.
Ústecký kraj Každému lídrovi Deník položil pět stejných otázek s volební tematikou. Na jednu odpověď má kandidát maximálně 500 znaků.
1. Co je podle vás největším problémem Ústeckého kraje?
Bohužel to bude nezaměstnanost a s tím spojené sociální problémy. V řadě podniků už není práce pro nekvalifikované a právě těch je ve statistikách nezaměstnanosti nejvíce. Krajská samospráva tady nemá příliš mnoho možností. Za uplynulé období se nám podařilo dostat do kraje další investory. Ovšem pro lidi, kteří pracovat nechtějí, je těžké hledat zaměstnání. S tímto problémem nás pravidelně seznamují i zaměstnavatelé. Jednou z možností je úprava sociálního systému, jenž dlouhodobě nezaměstnané, kteří se do práce nehrnou, donutí si zaměstnání hledat.
2. Jaké jsou priority vašeho programu?
Pokračovat v práci, kterou jsme před čtyřmi lety začali a kterou po celou dobu odvádíme. Určitě i nadále modernizovat nemocnice Krajské zdravotní a další zdravotnická zařízení napříč krajem. Pokračovat v pomoci s jejich přístrojovým vybavením nebo vybavením pro větší komfort pacientů, jako jsou polohovatelná lůžka. Modernizovat školní budovy a i v dalších letech poskytovat stipendia pro studenty řemesel, vysokých škol a budoucí lékaře. Podporujeme sport na mládežnické i vrcholové úrovni, i tady bychom rádi pokračovali.
3. Pokud se dostanete do vedení kraje, na co se zaměříte jako první?
Pokud by mi dali voliči znovu důvěru, bude důležité sestavit krajskou vládu z lidí, kteří dokáží všechny své programy a plány doopravdy plnit. To je základ, bez kterého se nedá pracovat.
4. Na jedné straně kraj trápí nezaměstnanost, na druhé chybějí kvalifikovaní pracovníci. Jak byste tento problém řešil?
Již několik let Ústecký kraj podporuje technické vzdělávání, v tom bychom rádi pokračovali. Nutná je spolupráce s úřady práce, na státní úrovni pak úprava sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří pracovat nechtějí. Musí se rozlišovat mezi těmi, kteří pracovat chtějí a nemohou, a těmi, kteří dobrovolně a rádi sedí doma.
5. S kým byste byli ochotni vytvořit koalici v případě úspěchu? S kým určitě ne?
Pro případné vytváření koalice je první otázkou volební program a pak slušní lidé, kteří chtějí program plnit a jde jim opravdu o rozvoj našeho kraje.
Pátek 30. 9. Jaroslav Foldyna (ČSSD)
Postupně vám představíme sedm lídrů stran a hnutí kandidujících do
zastupitelstva Ústeckého kraje. Do výběru se dostaly strany a hnutí zastoupené v současném
zastupitelstvu a vstupující do voleb s vlastní kandidátní listinou a také další podle výsledků posledních voleb do parlamentu v Ústeckém kraji. Ve středu 5. října zveřejníme seznam všech lídrů.

Oldřich Bubeníček,
Ústecký kraj,
Ústí nad Labem,
KSČM,
Bílina,
sport,
politika,
Jaroslav Foldyna,
ČSSD,
KSČ,
noviny,
seriál,
volby,
volný čas

Chcete tady mít zveřejněný svůj příspěvek?
Posílejte ZDE

O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

Ústí nad Labem - V předvolebním seriálu Deníku vám představujeme sedm hlavních kandidátů na hejtmana Ústeckého kraje. Dnes je na řadě lídr kandidátky KSČM Oldřich Bubeníček.
Ač volného času poslední čtyři roky nemá nazbyt, na svou zahrádku nedá dopustit. Pěstování ovoce a zeleniny ho bavilo už od školy. Nyní hospodaří na zhruba 380 metrech čtverečních v bílinské zahrádkářské kolonii.
„Zahrádka není velká, ale na obdělávání a práci to stačí. Sám si vypěstovat ze semínek, nasázet a sklidit, nad to nic není," usmívá se stávající hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který chce v říjnových volbách obhájit svůj post.
Přestože o zahrádku už nepečuje tak, jak by chtěl, říká, že letos byl dobrý rok. Urodily se mu třeba vynikající brambory. „Protože do června pravidelně pršelo, brambory jsou krásné. Výnosy jsou velké," pochvaluje si dvojnásobný dědeček.
Když je zeleniny dost, zavařuje okurky, papriky nebo vyrábí čalamády. Někdy až do noci. Z ovoce vaří své oblíbené džemy. „Když dělám vlastní jahodový džem, mám jistotu, že tam je sto procent jahod a ne žádné náhražky," zdůrazňuje.
Jeho další životní vášní je sport. V mládí hrával závodně fotbal a basketbal, v 80. letech propadl hokeji. V Bílině byl vedoucím družstva a po revoluci, když se začala obnovovat tradice tamějšího ledního hokeje, stál u zrodu klubu Draci Bílina. Od roku 2001 díky němu hokejisté hrají na krytém stadionu.
„Na zastupitelstvu v Bílině se mi tehdy podařilo prosadit, aby se postavil zimní stadion, protože předtím tam byla jen otevřená ledová plocha," vzpomíná Bubeníček, který je zastupitelem Bíliny už od roku 1990. Loni navíc k funkci hejtmana přidal i post bílinského starosty.
Sport ho baví pořád. „Když je čas, rád se podívám na jakýkoliv sport, kterému trochu rozumím," říká žertovně. „Pořád mám rád fotbal nebo atletické závody. Líbí se mi i basket, protože jsem ho kdysi hrával. V pravidlech už se ale těžko orientuju, neboť se přece jen za ty roky hodně změnila," vyjmenovává Bubeníček. Nezapomíná přitom ani na mosteckou ženskou házenou, na jejíž zápasy rád jezdí.
S manželkou a dvěma vnoučaty rád výletuje nejen po Ústeckém kraji, ale i po zbytku republiky. Nejraději pětiletého Lukáše a tříletou Nelu bere do přírody.
„Oblíbili jsme si Krušné hory a České středohoří, s dětmi jezdíme do zoologických zahrad, které máme v kraji hned tři, nebo na dostihy do Mostu," popisuje hejtman.
V Bílině žije rodák z Ústí nad Orlicí od 70. let. Po vojně začal pracovat v teplické sklárně, kde vydržel jedenáct let. Potom působil na okresním výboru KSČ v Teplicích, odkud jeho cesta vedla do bílinského zastupitelstva. V polovině 90. let si vyzkoušel i práci novináře. Třináct let dělal krajského redaktora pro Haló noviny.
„Moc mě to bavilo. Mrzí mě, že teď už nemám tolik volného času, protože bych zase rád něco napsal," posteskl si. Jak ale sám říká, práce novináře mu usnadnila vstup do vedení Ústeckého kraje.
„Dostal jsem se do míst, kam bych se jinak nedostal, a potkal jsem se s lidmi, s nimiž bych se jinak běžně nesetkal. To pro mě byla ohromná devíza, když jsem potom začal dělat hejtmana, protože jsem podrobně znal celý kraj," vzpomíná.
Ústecký kraj Každému lídrovi Deník položil pět stejných otázek s volební tematikou. Na jednu odpověď má kandidát maximálně 500 znaků.
1. Co je podle vás největším problémem Ústeckého kraje?
Bohužel to bude nezaměstnanost a s tím spojené sociální problémy. V řadě podniků už není práce pro nekvalifikované a právě těch je ve statistikách nezaměstnanosti nejvíce. Krajská samospráva tady nemá příliš mnoho možností. Za uplynulé období se nám podařilo dostat do kraje další investory. Ovšem pro lidi, kteří pracovat nechtějí, je těžké hledat zaměstnání. S tímto problémem nás pravidelně seznamují i zaměstnavatelé. Jednou z možností je úprava sociálního systému, jenž dlouhodobě nezaměstnané, kteří se do práce nehrnou, donutí si zaměstnání hledat.
2. Jaké jsou priority vašeho programu?
Pokračovat v práci, kterou jsme před čtyřmi lety začali a kterou po celou dobu odvádíme. Určitě i nadále modernizovat nemocnice Krajské zdravotní a další zdravotnická zařízení napříč krajem. Pokračovat v pomoci s jejich přístrojovým vybavením nebo vybavením pro větší komfort pacientů, jako jsou polohovatelná lůžka. Modernizovat školní budovy a i v dalších letech poskytovat stipendia pro studenty řemesel, vysokých škol a budoucí lékaře. Podporujeme sport na mládežnické i vrcholové úrovni, i tady bychom rádi pokračovali.
3. Pokud se dostanete do vedení kraje, na co se zaměříte jako první?
Pokud by mi dali voliči znovu důvěru, bude důležité sestavit krajskou vládu z lidí, kteří dokáží všechny své programy a plány doopravdy plnit. To je základ, bez kterého se nedá pracovat.
4. Na jedné straně kraj trápí nezaměstnanost, na druhé chybějí kvalifikovaní pracovníci. Jak byste tento problém řešil?
Již několik let Ústecký kraj podporuje technické vzdělávání, v tom bychom rádi pokračovali. Nutná je spolupráce s úřady p
Mladá zrzka dostane penis od nevlastního bráchy!
Česká tlustá učitelka si zapíchá se studentem
Bratr zase dostal chuť na píču nevlastní ségry

Sekretářka si od práce odpočine masturbací

Report Page