S mamkou venku
🛑 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
S mamkou venku
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Motiv Jednoduchá. Používá technologii služby Blogger .
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Snažení
Těhotenství
Miminko
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
Stránka:
1
2
Další
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
To se mi líbí
Citovat
Zmínit
Nahlásit
Stránka:
1
2
Další
(pokud pokládáte NOVÝ dotaz (nikoliv odpověď) do staré diskuze - diskuze se objeví mezi novými tématy)
Ahoj. Prosim o radu, syn 16m se mnou odmita chodit venku. Chodi od cca jeho
11m. Doma beha uz poradne, i obleceny v botech na ven, ale venku proste ne.
Kňourá a když kousek jdu, tak stojí a čučí a proste neprijde a to ani to
otevrene naruce a ani, kdyz u nej stoji manžel a povzbuzuje ho jit za mnou.
Prostě nechce. Vlastne jakmile je za dvermi bytu na svých, uz se mu to
nelibi.
S moji mamkou venku chodí prý normálně. Na zahrade taky, ale v me
pritomnosti proste ne.
A to opravdu vydržím hodně, myslím čekání, jenze to nikam nevede - bude
stát a koukat nebo kňourat a to zase nechci, aby zbytecne spadl z rozruseni a
bál se úplně.
Nechce mi ani chodis s hračkama.
Co s tím? Nenásilnou metodou nebo prostě to mechat na něm?.. doufám, že
se to s lepšim počasim zlepší
Dej tomu čas. Doma to zná, venku je to obrovský prostor plný cizích
věcí a může z toho být nesvůj. Tak zatím voz ve sporťáku a když
projeví zájem o větvičky, kamínky, můžeš ho zkusit dát na zem. Možná
bych zkoušela neapelovat na tu chůzi jako takovou („pojď za mnou“), ale
rozptýlit. Např.: „Hele! Tady leze brouček a jak utíká! Dívej, než
uteče.“, můžeš sama prstem malovat do písku, hrát si s kamínkama,…
Třeba to taky bude chtít zkusit.
No tak ho ještě chvíli voz v kočáru. A občas to vyzkoušej, jestli ho
to už nepřešlo.
Jestli z rozruseni spadne, tak to zas takovy chodec neni.
Vubec bych to nehrotila, netlacila a nestresovala. At jezdi na kocaru,
v patnacti ho uz vozit nebudes, neboj.
@Lucie_Sx Umí už dost
dobře chodit. Doma i běhá, nepadá, dělá kraviny, vybere drzkopád atd…
prostě už by mohl řádit i venku, není to v chůzi…
Zatím jsem teda nezkoušela, aby venku spadl, nevím no, z rozrušení občas
šlápnu blbě i já.
Jenze oni ten venek vnimaji jinak. Je to v hlave (jako se vsim).
Navic takto male dite, kdyz ho babicka vlece za ruku, jen mu to skodi.
Jediny zdravy zpusob chuze v tomhle veku je sednout si na lavicku, vylozit dite
a nechat ho se na par metrech ctverecnich hybat tak, jak ono samo chce. Treba
v podrepu hodinu stourat klackem v bahne.
Presuny z A do B povinne po svych podle me fakt nemaji smysl a muze to
i skodit. Chut chodit musi vzejit od toho ditete a to ma kazde jinak.
Nehrotim.
@Lucie_Sx On za ruce
nechodí s nikým. Nikdy nechtel a beztak už za ruce viset nebude… nevím
kde jsi to vzala. S mou mamkou chodí, cupitá před ní nebo s odstrkavadlem,
na zahrade u ní si to jde prozkoumat uplne sám, nevím proč se mnou ne, na
nasi zahrade se ani nehne. Když tam jsem já, také nepůjde a kdybych seděla
na lavicce, pak poleze na mě.
Je to jako nejaka zavislost, ale zase beze me vydrzi i hodiny…
@dog.s Ahojky.
15 měsíční dcera mi tohle dělá, když je z něčeho nesvá. S manželem
se chová normálně, ale jakmile se objevím já, tak kňučí a sápe se po
mně a chce jen do náruče. Jakmile je buď v diskomfortu fyzickém (únava,
bolest, hlad…) nebo psychickém (strach, rozrušení, moc podnětů), tak se
takto chová, ale jen u mě. Takže třeba je to u vás podobné - venku
z toho má ještě obavu a je to pro něj velké a nové a tak v tvé
přítomnosti chce zkoumat raději z tvojí náruče. Já to u dcery vnímám
jako přirozené… ty děti ještě v tomhle věku považují matku za
součást sebe = nejsi li tam, tak se nějak musí obejít sami, ale jsi li tam,
tak se opět stáváš jejich součástí Prostě si je u tebe vším jistější a tak
ve chvíli nejistoty chce být u tebe
Boze. Vzdyt je to maly drobecek. Doprej mu kocar. At si sedi, kocha se. Az
bude chtit, tak bude behat.
Tak.ho nenut, v kocare ho někam dovez, tam vyloz a nech ho stát na
místě. Ukazuj mu klacky, kaminky, broucky… Choďte pořád na stejný místo
a až si tam bude připadat jako doma, půjde určitě sám. Některý dětí se
prostě bojí. Mně všechny 3 ze začátku venku chodit nechtěly, ale trvalo
to jen tak měsíc. Dcera zase nezvladala zimu. Jak byl sníh, odmítala být na
zemi. Říkala ble ble, odmítala se ho dotknout, nechtěla po něm chodit,
protože ji to klouzalo a pořád padala. Ale zase sankovani ji bavilo, tak jsem
ji z kocaru premistila na boby a vozila. Ke konci zimy už i trochu chodila a
přes rukavice na ten sníh dokonce sáhla. Teď jak bylo chvíli teplo a
neměla rukavice, tak to bylo zas. Odmítala holýma rukama sáhnout na písek,
klouzacku, schody ke klouzacce, klacek… hrůza. Ale zase se postupně lepší.
Chce to prostě čas.
@dog.s Bobínek spadne
z rozrušení. No to jsdem se po ránu zasmála.
Na mámu si dítě vždy víc dovolí a zkouší. Tak ať stojí a čučí.
Vypustla bych ho na bezpečném místě a nechala být, případně
„odcházela“ o 10 metrů dál bez něj.
Nicméně v tomhle věku toho stejně moc neuťapou, takže jsme střídali
kočár s vypuštěním na hřišti.
Bez kočáru dali tak 100 metrů v ulici stylem jeden krok v před, tři
vzad, prozkoumat kamínek, pak je to přestalo bavit.
A proč by měl venku chodit, když se mu nechce? Máš snad kočár nebo
kárku. Tak ho můžeš vozit. Až se mu bude chtít chodit, sám se bude sápat
na zem.
Nechce se mu zbytečně namáhat, ví, že vymeknes. Je to stejné, jako
když ve školce se děti samy obléknou a doma to prostě neumí. Umí, ale
proč to dělat, když máma udělá. Tohle je totéž, proč jít, když máma
ponese. Takže vzít za ruku a jít. A když ne, tak domů. Je to
na tobě.
Tohle neni rozmazlenost a uz vubec neni dobre ani zdrave dite nekam vychovne
vlect za ruku.
Jak pise @Freya10 , je to
normalni. Je potreba pockat, az se to prehoupne samo. O nic nejde, rust a vyvoj
nejsou zadne zavody.
Zkusila bych 14dní-3týdny ho dávat pouze do kočárku a vozit ho, prostě
to nechat odpočinout a pak bych zkusila znovu.
Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste
nebo zaregistrujte .
Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a
znáte jeho adresu.
Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte
na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.
Zde můžete vložit odkaz na video, které je umístěno na YouTube.
© 2022 eMimino.cz Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO:
45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem
v Praze, oddíl B, vložka 1328. Společnost MAFRA, a.s., je členem koncernu AGROFERT.
Hned další ráno jsme si vypůjčily mapu města a vydaly se napříč celým historickým centem Hamburku. Nohy mě sice po celém bolely, ale opravdu to stálo za to!
Den na to jsme se s mamkou vydaly do modernější části Hamburku a to přesněji do Neustadtu (Nové město). Stavby jsou zde velice moderní a všechny byly vystaveny v 21. století
Hamburk je určitě město, do kterého se s radostí budu vracet. Je opravdu různorodé, člověk zde narazí na ty nejrůznější domy, slohy, ulice i lidi. Jako i jiná velká německá města, je Hamburk multikulturní, můžete uvidět muslima, černocha, asiata, v podstatě kohokoliv.
Při cestování se velice ráda zaměřuji na lidi, dívám se, jak se tváří, zda-li se usmívají, jak se oblékají, jsou-li šťastní. Hamburk se mi opravdu zalíbil, lidé zde působí sympaticky, spousty lidí jezdí na kolech, jsou hezky upravení.
Co mě ale opravdu zarazilo, že na každém kroku jsou zde obchodní domy a nejrůznější drahé obchody značek jako Guess, Louis Vuitton, Versace a jiné. V centru města mají dokonce celou jednu velikánskou ulici určenou jako jakousi "promenádu" drahých aut, obchodů a značek. Je vidět, že si místní lidé mohou toto všechno dovolit.
Velice se mi zalíbilo, kolik historických domů zde pozůstalo a jsou ve velice dobrém stavu. Avšak samotný Hamburk je opravdu veliký a občas se vyznat ve všem bylo ze začátku velice obtížné. S mamkou jsme Hamburk nazvaly město "labyrint", jelikož historické památky na s
HD porno Holly Michaels si to rozdá s dvěma kamarády
Učitelka naučí!
U nás doma