Rychlý prachy v českých ulicích – prodavačka v butiku

Rychlý prachy v českých ulicích – prodavačka v butiku




🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

































Rychlý prachy v českých ulicích – prodavačka v butiku

Uživatel

Můj účet
Přihlásit se
Stažené soubory
Ke stažení
Stáhnout domů



Provozovatel

Hellspy SE
Nepravidelná 329/9
Praha 10, Česká republika



Napište nám
Podmínky služby
Ochrana osobních údajů


The requested URL was not found on this server.

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
hezký Mě na jednu stranu tahle situace mrzí, protože v tom "exportu" výroby do Číny vidím pro nás celou řadu rizik, ale na druhé straně je to naprosto logické chování a nedivím se Ti. Předevčírem jsem byla v kamenném krámě, měli tam nádhernou halenu, moc se mi líbila, ale stála ticku a při bližším ohledání byla tak fórová, že jsem ji odhadovala tak do třetího praní. Nebo jiný kamenný krám - zboží o něco kvalitnější, ale zas ne o moc, a halena 1600,- jen to fikne. Koupila jsem si sukni za sedm stovek u celkem známého řetězce, ještě jsem ji nevyprala a už z ní lezou nítě. Takovou kvalitu - a možná i lepší - u těch Vietnamců dostanu za čtvrtinovou cenu. Ano, není to ideální situace (nedávno jsem tu byla dokonce nařčena z toho, že z toho mám radost, ale není to pravda) - ale co s tím? Kdo z nás je takový altruista, že bude nakupovat raději v kamenných krámech předražené zboží, které je beztoho většinou taky z Číny, a rozpadne se mu stejně rychle nebo i rychleji než to ze stánku na tržnici?
Plně sohlasím, chodím k Rákosníčkům nakupovat často. Májí velký výběr, a hlavně spoustu pestrých barev i ve velkých velikostech. Nejsem sice uplný hoch, ale mám velká prsa a tak je pro mne v kamenným obchodě výber hodně omezen - ani nebudu říkat, jak se umí tvářit prodavačka, když se se svou postavou dívám na trička v barvě která se mi líbí - vse jen do velikosti L. Takže hurá mezi Rákosníčky k ochotné obsluze, vélkému výběru a nízkým cenám. I boty si troufnu, i když mě kamarádky odrazují, že nic nevydrží - asi je šetřím, ale vydrží i několik let a po opotřebení, které již nelze opravit je vyhazuji bez velké lítosti.
já vím, že to bylo kouzlo nechtěného, ale hoch ve spojení s velkými přednostmi mě dostal..
Alena Puntík to zase, jak je jejím zvykem, poněkud překroutila. : Myška


V diskuzi byla řeč o tom, že levný dovoz zlikvidoval naši výrobu. A za tím si stojím. Těžko se bude vyrábět, když není odbyt, když prostě nelze cenám asijského odvozu konkurovat. Není to jen v oděvním odvětví, ale v mnoha jiných. Koukněte na elektroniku. Ta se dělá snad výhradně v Asii. Myslím, že každá z nás by si raději koupila kvalitní hezké a slušivé oblečení a obutí naší provenience, než levný dovoz z Asie. Bohužel, realita je jiná. A tak se chodíme oblékat na tržiště, nebo do kamenných obchodů, kde kralují Vietnamci. Ano, jsou ochotní, úslužní, nic není problém. Na rozdíl od českých či ukrajinských prodavaček. Taky na tržnici nakupuji oblečení, ale prostě z nouze, ne že by mne to těšilo. Jen u bot dělám výjimku - u Vietnamců kupuji jen zimní, jiné ne. Ty mi vydrží, a na rozdíl od obuvi věhlasných značek mi sedí. Sandály si kupuji v lékárně, a trekáče v Hervisu či podobném sportu. A jiné boty v podstatě nenosím ze zdravotních důvodů.
Odvozu - rovná se dovozu :-) : Myška


Omlouvám se za chybu, to mám z toho, že si to po sobě nečtu, než to odešlu .
tam je otázka, co bylo příčina a co důsledek. Já se pamatuji, že české výrobky byly kvalitní co do materiálu (bavlna), ale střihy a barvy děs běs. Přiznám se, že nejsem takový patriot, abych si za drahé peníze kupovala věci, které se mi nelíbí.
Petronilo, já taky ne. Ale náš oděvní průmysl vyráběl hodně věcí, které byly jak kvalitní, tak krásné. : Myška


Jenže to šlo skoro všechno ven. K nám se dostával většinou jen exportní souběh, což bylo zboží určené na vývoz, ale s nějakou, byť malou, vadou. Většinou bylo toto zboží těžká podpultovka. Obrázek o u nás vyráběném sortimentu se taky dal získat na veletrzích v Brně.
jenže co je normálnímu člověku platné, že se něco dá vidět na veletrhu v Brně, když si to nemůže normálně koupit v krámě? To, že to bylo tak za komančů, to chápu, zapadá to do stylu, jakým to tu vedli. Ale co nechápu je, že se to po převratu nezměnilo.
Petronilo, já taky nerozumím tomu, že se to po sametu nezměnilo. : Myška


Ne veletrhu v Brně se dalo hezké oblečení od českých firem nejen vidět, ale i koupit. Stejně tak obuv, další textil, nábytek, elektro, a tak dál. Ne jaře býval prvně kontraktační veletrh, kde si bylo možné zboží prohlédnout. A asi za dva měsíce bývaly prodejní trhy, kam bylo navezeno toto v podstatě exportní zboží (a nejen to, samozřejmě), a kde se dalo při určitém štěstí koupit. Samo, nedostalo se na každého.
ale ne každý si mohl zajet do Brna, u tohohle je potřeba, aby ty věci byly běžně dostupné v normálních krámech. Jak ses zmiňovala o tom, že levný dovoz zlikvidoval naši výrobu - zajímalo by mě, jak by to vypadalo v případě, že by po revoluci naši výrobci začali dodávat ty kvalitní a hezké věci hromadně i na náš trh. To se podle mě nestalo a tak ti Asiati s tím válcováním neměli vcelku ani moc velkou práci. Když si k tomu přičteme jejich ochotu ve srovnání s "ochotou" českých prodavaček (čest výjimkám), tak se opravdu není čemu divit. Mne to taky netěší, ale myslím, že si za značnou část toho můžeme sami.
krom do práce-z práce, málokdy se vydám na nákupy oblečení, ale nedávno jsem takovou pouť vykonala, s rozhodnutím, že nebudu koukat na peníze a koupím si opravdu oblečení, které se mi bude líbit. Zkusila jsem "Boutique", kde jsem předpokládala že by mohli mít něco vhodného. Za pultem postávaly dvě mladé prodavačky, které právě řešily nějaký soukromý problém vzniklý na víkendové "opiliádě". Louply po mně pohrdavě okem, stylem "Ty chudinko, ty si tady určitě nic nekoupíš". Prohlédla jsem stojany s oblečením, málem omdlela nad cenovkami, a znechucená přístupem personálu jsem si opravdu nic nekoupila. Přemýšlela jsem, proč v takovém malém krámku zaměstnávají DVĚ prodavačky, které se ani nesnaží prodávat ? Vyšlo mi, že krámek bude zřejmě jen "pračka peněz". Pak jsem našla super mini-obchůdek kousek od Metra Kačerov, kde prodává ochotná starší paní, převážně zboží z Polska. Krámek zavalený zbožím, ale ochotná paní vytahovala kousky té správné velikosti a přibližně se trefovala i do mého vkusu. Tam jsem se oblékla od hlavy po patu a za slušné ceny. Pak se nedivte, že do těch kamenných obchodů a butiků nikdo nechodí. Já být majitelem toho zmíněného "Boutique" tak obě "prodavačky" vyhodím a vezmu si tam nějakou přičinlivou a ochotnou důchodkyni, co bude mít zájem prodat. A jsme u dalšího problému - nezaměstnanost a zaměstnávání důchodců.
Jo, mamčo, taky nechápu zaměstnávání některých lidí. Dřív prodavačka v obchodě s textilem znala materiály, jejich složení, a : Myška


hlavně způsob ošetřování, aniž by to musela před zákazníkem zkoumat z lístečku na příslušném oděvu. A dnes? Zaměstnají mladou holku, jejíž jedinou kvalifikací je to, že se sama obléká . Nemá ani páru o materiálech, složení, ošetřování, neumí prodávat. A zase, není to specifikum jen textilních prodejen, ale tak nějak obecný stav. Prodavače, který prodávanému sortimentu rozumí, aby pohledal.
tak já zareaguju. Mrzí mi, že to co jsem psala k českým výrobkům vyznívá tak, že jsem trouba, který nic jiného než českého nenakoupí , aby byl patriot. Tak tomu tedy rozhodně není. Dopředu předesílám, že je věcí každého kde nakupuje , co nakupuje a rozhodně do toho nehodlám nikomu mluvit. Proti Vietnamcům nic nemám, jsou snaživí, milí, pracovití. Občas si u nich koupím také triko obyčejné, fleecovou bundu nebo kraťasy na běhání kolem domu. Sváteční oblečení ve stylu halenka toť pytel se sponou bych si tedy nekoupila. To už radši zajdu do obchodu příp. second handu, ale vůbec nejraději bych byla kdyby zase byly soukromé švadleny a člověk si mohl nechat ušít šaty, sukni, halenku na míru, tak aby mu to opravdu sedlo na každém kousku těla. Tím, že byl hlad po levném zboží z Číny došlo k tomu, že na ně nenarazíte už jen u Vietnamců , ale i v obchodních řetězcích, tam navíc s přirážkou. Je to prostě vlastnost českého člověka ušetřit teď hned a nedomýšlet dál. Opravdu Vám nevadí, že tam lidé pracují a plní tvrdé normy za hrstku rýže, že tam pracují děti, že tady teď jsou lidé /kteří měli práci ve fabrikách a zemědělství/ na podporách a i tím státní kasa, potažmo my všichni chudneme?? U toho zemědělství bych se ještě ráda zastavila. Nudle z Číny tedy nechám bez komentáře. Když se tu začaly rozjíždět supermarkety, tak lidi se mohli utlouct z rohlíků za sedmdesát haléřů a jiných akcí. Hurá ušetřím, naplním si vlastní kapsu. Zemědělci by furt něco chtěli, proč pěstovat českou zeleninu, chovat česká zvířata, když to levně dovezeme atd.. Zkraje si nikdo neuvědomoval, že to spustí i takové věci jako to, že chovy zvířat se v Čechách vybijou, pole zarostou v lepším případě řepkou, ale i plevelem. No a tak teď baštíme všechno z dovozu, občas si přečteme o aférách s masem, vajíčky, zeleninou. Chuť pravé zeleniny bez chemie už zná jen ten, kdo má zahrádku.. Chovy zvířat se tu už těžko obnoví, to není záležitost na rok nebo dva obnovit třeba chov hovězího i pokud bychom o to stáli. Potraviny jsou strategická surovina a jen hlupák udělá to, aby byl v nich závislý na dovozu. Ale jak říkám, nakupujte , kde chcete, jezte co je Vám libo.
Opravdu Vám nevadí, že tam lidé pracují a plní tvrdé normy za hrstku rýže, že tam pracují děti, že tady teď jsou lidé /kteří měli práci ve fabrikách a zemědělství/ na podporách a i tím státní kasa, potažmo my všichni chudneme?? A co s tím? Tím, že si nekoupím tričko na tržnici, tomu, co to triko vyrobí a plní normy za hrstku rýže, nepomůžu. Paradoxně mu uškodím. Protože když se jeho výrobek neprodá, zůstane na skladu, a nebude třeba vyrábět další. Co bude následovat? Není práce, není třeba zaměstnanec. Kdyby byly naše výrobky konkurenceschopné, určitě by je lidé kupovali. Bohužel nebyly a nejsou, a hodně mi to vadí, ale nenadělám s tím nic. Situace v našem zamědělství a potravinářském průmyslu mi vadí ještě víc. Ale podruhé - co s tím?
Teď se trochu rozjíždějí "Farmářské trhy". Je fajn, koupit si přímo od výrobce zeleninu, mléčné a uzenářské výrobky a další české zboží. To se ale musí starat "obce", aby takovou víkendovou akci uspořádaly. K nám na sídliště jezdí několikrát týdně dodávka s mlékem, tvarohem...atd. a další s vínem. Obyvatelé sídliště už si zvykli, a jen uslyší bučení , nebo "vínéčko bílééé", už se sbíhají a nakupují. Chce to nápad, a kšefty se hýbají. Vždyť jeden takový sídlištní věžák má obyvatel jako středně velká vesnice.
chtělo to přemýšlet dřív co s tím, teď už je dost pozdě. Asi musí přijít ještě pár potravinových afér aby lidem docvaklo a začali mít zájem o české potraviny, byť o nějakou korunu dražší. S textilem? Nevím. Tam je to asi ztracené.
Farmářské trhy jsou dobrá věc, kdyby se nenašli filutové, kteří nakoupí v hypermarketu a za půl hodiny to prodávají jako bio na farmářském trhu . . .
nikdo neřekl, že jsi trouba. Re soukromé švadleny - mám tři kamarádky vyučené švadleny, ani jedna to nedělá. Jedna se držela hodně dlouho, byla poctivá, šikovná a ne moc drahá, ale lidi k ní nechodili - proč chodit na x zkoušek, když si kostýmek koupíš u vietnamců nebo v krámě, a laciněji (v jaké kvalitě, to raději nehodnotím). S těmi potravinami to chvíli trvalo - musím přiznat, že i já jsem na začátku podlehla "kouzlu" supermarketů - ale ty farmářské trhy už se začínají rozjíždět a jsem tomu moc ráda.
ale ono se to sakra pozná. Pil jsi už někdy mlíko z farmářského trhu? Nebe a dudy, a to neočůráš.
ty jejich hrozné pracovní podmínky a vůbec situace v Číně jako takové mi vadí, a to moc. Kdyby to mohl vyřešit bojkot jejich zboží, tak bych to udělala, ale může?
Jinak chci zmínit ještě jednu věc o které se moc nemluví - s tím, jak spousta zemědělců přestala s výrobou došlo k prodeji zemědělské půdy do soukromých rukou i cizincům a je možné , že půdy se u nás nemusí v budoucnu dostávat. V žádném případě nestraším, nehraju si na odbornici, jen chci napsat pár postřehů, které třeba k Vám do města tak neprosáknou.
farmarske trhy a biopotraviny jsou dve veci - kazda jina:-)
A už jste někdy byly u Vietnamce něco reklamovat ? : Linda1


Já s tím mám několik špatných zkušeností, ani jednu kladnou. Takže mě tam už nikdo neuvidí..
protože dokud prodávají, tak jsou slušní, pracovití, ochotní, milí a přetrhli by se. Ve chvíli když tam jdete s reklamací třeba boty která nevydržela ani 3 týdny, najednou nerozumí, neslyší a celkově nechápou. A jejich české prodavačky Vám nenápadně naznačí, že stejně nemáte šanci.
Mio, moje švagrová z Moravy šije u soukromníka, normy mají také tvrdé a plat? Sice ne hrstku rýže, ale 7 tisíc nedostane ani jednou do roka. Spíš jim dá 3000 a zbytek doplácí skoro rok.Jiná práce není.
Reklamace u Vietnamců - jak vás může překvapovat jejich postoj k reklamaci? : Myška


Přece když kupuji tak levné zboží, musím počítat s tím, že to jednak dlouho nevydrží (jsou výjimky, samozřejmě), jednak s tím, že na sebe beru riziko, že zboží nejde reklamovat (ano, zákon platí pro všechny,m ale domožte se ho), a že ho tedy, pokazí-li se, vyhodím, odepíšu. Neříkám, že je to dobře, protože není, ale taková je realita. Takže koupi zvažuji i z tohoto hlediska.
ale já jsem netvrdila, že by švadleny měly u nás kdovíjaké platy. Ale uvedu příklad - podnik XY Písek vyráběl kvalitní české výrobky, bavlněné, třeba krásné župany, noční košile, plavky. Vše ve vysoké kvalitě. Měl výrobní závody v Písku s pobočkami v Milevsku, Týně nad Vltavou, Horažďovicích. Ženy si tam slušně vydělávaly. Vlivem masivního vstupu čínského zboží /samozřejmě taky vlivem svého managmentu/ uzavřel podnik všechny pobočky a hlavní závod v Písku nevím zda celý, každopádně část nabízí k pronájmu. Spousta žen přišlo o práci, některé jsou léta na pracáku, jiné našly práci u soukromníka, kde jim právě nabídne jen těch tvých zmiňovaných sedm tisíc. Taky jedna soukromnice strhává dovolenou za nesplnění normy a ty ženské jsou rády, že tu práci mají. Za těch pár korun zaplatí ženské ty nejnutnější výdaje a na ostatním se šetří, takže se s nimi svezou třeba i drobní živnostníci, kteří měli dříve z jejich nákupu tržbu. A to vše proto, že krátkozrace slyší spousta z nás jako první na cenu a šup tam, kde mi to dají nejlacinějc. Přitom levné bývá leckdy drahé jak říkávaly naše babičky.
Mio, jenže problém je nejen v tom, že Vietnamci mají zboží levné, ale taky nabízejí zboží, které je nositelné. : Myška


Mrkla jsem na stránky Jitexu. Jejich sortiment se smrskl v podstatě na spodní prádlo a noční prádlo. Sice je jistě kvalitní, ale pokud nebudou dělat kvalitní módní zboží, nebudou mít širší sortiment, tak sotva nějak prorazí na trhu. A popravdě, pokud mám dát za noční košili tři a více stovek nebo stovku jednu, vezmu tu lacinější, a koupím si třeba dvě.
Zaujal mě komentář Lindy, že se zboží u Vietnamců špatně reklamuje. Doteď jsem netušila, že zboží u Vietnamců je možno reklamovat, dávají oni vůbec paragony? Myslela jsem, že se tak nějak předpokládá samo sebou, že to jsou kšunty a tím pádem do toho nakupující jde i s tím rizikem, že za pár dnů/týdnů bude bez bot a bude si muset jít na tržnici koupit křusky nové. Jinak já šiju u švadlenky, ta u nás v ulici otevřela teprve nedávno a už teď má tolik práce, že nestíhá. Přitom o ulici dál je další krejčovství... takže ono to nebude tak horké, myslím, že dobrá švadlena nouzí netrpí. Ještě pořád si spousta lidí raději nechá šít na míru, než obíhat obchody... Co se týče jídla, je třeba vybírat. Na farmářských trzích se dá sehnat ledacos, nebo třeba naprosto výborné sýry (a mléko a jogurty) rozváží pravidelně po Praze a okolí tito farmáři: http://www.mlekozfarmy.cz/rozvozove-trasy/
tak to je dobře, že alespoň někde konfekční švadleny jsou, taky bych si dala leccos ušít na míru. Jinak abys rozuměla - v těch zmiňovaných továrnách jsou vesměs šičky a to je malinko rozdíl, šička prádla a konfekční švadlena.
zrovna včera jsem šla kolem krejčovstvíčka (dole ve vršovicích) a ceník za oknem hlásal "zkrácení kalhot 120 kč". tak nějak si nedovedu představit, co můžou stát nový kalhoty. džíny od vietnamců mě stojej tak kolem 300 a tuhle jsem vyhazovala várku, co jsem si kupovala ještě na mateřský (tj. 14 let tomu nazad). silně pochybuju, že tričko, pěkný bavlněný (gramáž 210 g/m2) mi ušije za 80-110 kč (což je cena, za kterou je kupuju, od výrobce tuším českého) http://www.reklamanatextil.cz/res/data/002/002321_51_013878.gif?seek=2 u vietnamců kupuju kalhoty (vydržej), pyžama, spodní prádlo a ponožky (spotřební zboží). nekupuju trička, protože to jsou hadry, co hned ztratí tvar a po třetím vyprání je můžu věšet místo záclon. taktéž tam nekupuju boty (s vyjímkou pantoflí).
"zkrácení kalhot 120 kč". tak nějak si nedovedu představit, co můžou stát nový kalhoty Nový kalhoty si dávám ušít za 1500-2500, podle druhu materiálu, což mi přijde jako pakatel. Sedí jak ulité, můžu si v nich bez obav sednou, lehnout a nikde neškrtí, nevytahají se, nečučí z nich spodní prádlo, protože mají normální pas, nikoli pod boky - když vidím ženu nad 20 let, které z kalhot lezou spoďáry nebo špeky, tak mám chuť zastrkat jí podolek...Šiju tedy kalhoty za cenu, kterou stojí jakokalhoty v tzv. značkových obchodech, které šijí v Asii a vozí to po kamionech do Evropy, kde jedině Češi za to utratí tak nehoráznou sumu. Kvalitní kalhoty vyjma kalhot džínového typu - a ty, pokud mají vydržet víc než sezonu a dobře vypadat,taky nestojí pár stovek - se podle mne nedají koupit, musí se ušít. Podotýkám, že mám normální postavu, ale slovanskou, tj. v pase o čtvrt metru méně než přes boky - no a s tím k nám dovážené "levné" (do 2 tisíc) kalhoty nepočítají. Navíc u těch "levných" se zamrzlo u bokovek nebo těsně nad. Mně ale vyhovují kalhoty do pasu nebo těsně pod. Ne moc vysoké, ne moc nízké. V pase musí sedět i bez pásku, ne odstávat a odstrkovat košili od těla. Atd. To zvádne jen švadlena. Kalhoty složím do kufru a vytáhnu a můžu je vzít na sebe. Jedu v nich ráno autem, pak v nich chodím celý den, večer vypadají pořád dobře, kolena se nevytáhnou, praním neztratí barvu, strukturu, netvoří se na nich žmolky, tkanina neřídne, švy nepovolí, stehy se netřepí. Vyměním svetřík za halenku a pořád neudělají ostudu.
Mě to zase přijde normální : Linda1


že i když koupím u vietnamce, tak mám právo na reklamaci. Ne že bych byla reklamační maniak. Ale u nás vietnamci nejsou jen na tržišti, ale mají kamenné obchody. Tam koupím boty za pět stovek, a to zase tak levné není. V Deich..třeba se dají taky koupit za 500, a tam reklamovat mohu, tak proč by měl vietnamec mít jiné výsady ? A nemluvě o tom způsobu, jak okamžitě ti milí hodní laskaví lidé začnou ze sebe dělat blbečky že nerozumí a neví co chceme ? No, oni tak hloupoučtí asi zase nebudou :-)
díky za odkaz. Na farmářské trhy občas chodím ale většinou se v sobotu dopoledne nedostanu. A teď jsem zjistila, že "mléko z farmy" k nám taky jezdí. Tak to v pondělí vyzkouším, už jsem si vyhotovila připomínkovou cedulku. Jinak u vietnamců taky občas nakupuju, hlavně pro malýho. Trička, tepláky, mikiny, pro sebe občas kalhoty, mikinu, noční košili. Když chci něco pěkného a kvalitnějšího. Kabát, bundu nebo šaty, tak vyrážím do obchodních center. Ale už dopředu jsem otrávená. Je tam sice spousta obchodů s oblečením ale většinou do velikosti sraženého L. Takže ráda nakupuju v Marks and Spencer, kde vychytávám slevy. Někdy jsou fakt velký, když se mění sezóna.
paragon v každém kamenném obchodě má být samozřejmostí. A nevím to jistě, ale tuším že už i na tržnici...A zákon snad platí pro všechny stejně ne ? Nebo oni mají vyjímku ? A za co ?
Kalhotový
Sestřička se promění v pračku na čuráky
Tření péra o kundu a pak výstřik do kalhotek
Děda ošuká mladou holku venku na sněhu

Report Page