Rychlý prachy v českých ulicích – holka z rychlého občerstvení

Rychlý prachy v českých ulicích – holka z rychlého občerstvení

Siehst du, dazu eignet sich die App perfekt.
Klingt perfekt
Bäääh, das will ich nicht

Frag mich was

Archiv

2 Anmerkungen

Juli 2nd, 2016

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Pinterest

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Open in app
Facebook
Tweet

Reddit
Mail
Embed
Permalink

Motul, městečko ležící nedaleko Méridy se pyšní nejen krásnou koloniální architekturou a cenote, ale i tradičním pokrmem, který je známý po celém Yucatánu. My se tam vydali asi před měsícem. Po gurmánském zážitku v restauraci, kde byla motulská vejce údajně vymyšlena, jsme se zchladili ve vodě…
RECEPT na huevos motuleños (motulská vejce).
SALSA: olej, sůl, pepř, česnek, rajčata, cibule (my použily červenou i bílou), hrášek, česnek, šunka (nemusí být), chilli habanero ( nebo jen čerstvou pálivou papriku).
KORPUS: tvrdé (pečené/smažené) kukuřičné placky (pokud nelze koupit, alternativou můžou být totopos, u nás známé jako nachos), fazolová pasta, vejce.
Můžeme podávat s osmaženým banánem plantain (větší a méně sladký než normální banán).
Placky pod horkou salsou krásně navlhnou a spojí se do jednoho tvaru.
Vracím se k rozepsanému z minula. Malá
rekapitulace: nacházíme se v Cancúnu, kam přijel táta s přítelkyní Marcelou
a nesmím ani zapomenout na setkání s Jarkou, dobrovolnicí, která pracovala
v Santa Rose přede mnou. Za dva dny začíná náš zájezd, který jsem
naplánovala pro skupinku Čechů s kamarádem Emirem.
Jarka zmizela tak rychle, jako kapky vody na mojí kůži poté
co jsem vylezla z hotelového bazénu. Už je čas a já si vůbec nejsem jistá,
zda jsem schopná si sednout po tolika měsících za volant a dojet pro část naší
české party, která s námi stráví dalších 18 dní na cestách za poznáním
mayské kultury a dnešního Mexika. Důvodů k obavám mám hned několik. Za
prvé jsem neřídila více jak půl roku, za druhé ten pekáč, který jsme na pár dní
pronajali, nevypadá vůbec přátelsky a za třetí, za velký třetí, se nacházíme
v Mexiku, co v Mexiku, ale v metropolitním Cancúnu. Chrabrý
rytíř mne zachránil. Táta vycítil mojí nejistotu a nabídl se, že pojede na
letiště se mnou. Sice to znamená, že se dozadu budou muset vměstnat čtyři dospělé
a ještě ke všemu evropské osoby. Chvíli přehazuji pro a proti v hlavě, ze
strany na stranu, raději i dopředu a dozadu. Nemám už čas, nechci tam dojet
pozdě, a tak vtisknu klíče do tátovo ruky a vyrážíme. Naštěstí naše fantastická
čtyřka nejsou žádní „pendejos“ a moje pokusy o vybruslení ze situace „sardinky
v plechovce“ přejdou s úsměvem a pochopením. Lukáš, Vlasta a Valča
sedící na Radkovo klíně se s námi dají okamžitě do řeči a cesta na hotel
uteče velmi rychle.
Přiletěli jsme na
letiště v Cancúnu ve 21h. S Radkem a Valerií jsme se seznámili u pásu se
zavazadly. Poté jsme před halou čekali na Rozi. Venku bylo po dešti teplota 25,
strašné dusno…tropický vzduch je konečně tu. Rozi přijela s otcem Michalem v
zapůjčeném autě, jeli jsme na hotel se zastávkou v supermarketu. Trochu jsme
vybalili věci a vyrazili na večeři ve 24h (tacos, tequilla, margarita),
kupodivu bylo všude spousta lidí. Velice překvapila Valerie, která z úst
vypustila plynulou španělštinu, bez ní bychom si ani neobjednali. Šel jsem do sprchy jako poslední a když jsem vylezl,
všichni už chrápali, byl to neskutečný koncert. Celou noc jsem nespal, ani prášek na spaní
nezabral.
Tento den máme ještě volno, náš program začne až den následující,
kdy se hned z rána přiřítí před náš hotel van s Emirem a řidičem
Luisem včele. Druhý den jsem již odhodlána se s pekáčem spřátelit. Hned mi
přijde na mysl první vyjížďka na nákup a poštu po návratu z Austrálie. Říkám
si, že horší to dneska určitě nebude. Sama sobě se ještě v nenastartovaném
pekáči směji v momentě, kdy vzpomínám, jak jsem se ten den neustále
snažila řadit levou rukou, nebo při zapnutí blinkrů se mi spustily stěrače. Už
tenkrát jsem se uklidňovala, že jsem kdyžtak “blondýna” přeci. Nesympatický pekáč
se nakonec projevil, jako příjemné vozidlo a jediné co bych označila za
nesympatické, byl volant bez posilovače. Vyzvednutí poslední části naší skupiny
proběhlo naprosto bez problémů a já šla spát s pivem v břiše a klidem
v duši.
Ráno začalo špatnou
zprávou. Valerii zemřel náhle tatínek (infarkt). Přesun na pláž v Playa del
Carmen. Byla s palmami, ale totálně natřískaná Amíkama. Ve 14 hodin začalo
pršet. Akorát to vyšlo, že jsme nasedli do auta a jeli k Tulumu na pláž se
želvičkami. Bylo zataženo a chladno, želvičky byly daleko od břehu, ale byly
nádherné. Viděli jsme několik druhů želv, Murénu a Rejnoka, to je to placaté s
ocasem. :)
Akumal, klidné letovisko plné míru s
jemným bílým pískem a korálovým útesem, který chrání pláž před vlnami a
poskytuje skvělé zázemí pro plavání a potápění. Název pochází z mayštiny a
znamená „želví místo“, díky jejich velké koncentraci v této oblasti. Pláž je na
rozdíl od Playa del Carmen a hotelové zóny v Canúnu téměř prázdná, lemovaná
stínem z vysokých palem pod kterými postávají v džínách obleční Mexičani,
nabízející své průvodcovské služby. I když se zdá, že byste se do mělké vody
mohli vrhnout sami a rozhodně se Vám nechce za jejich služby utrácet, je dobré
tak udělat. Obrovské želvy jsou totiž chráněné, a protože se turisté před
nedávnem začali k těmto zvířatům chovat netolerantně, vláda na příležitost
vytvoření nových pracovních míst nedala dlouho čekat. Jakmile jsme přišli na
pláž, vrhla se většina zájezdu se svými GoPro kamerami do vody a plavání se
želvami tak mohlo začít.
Poté jsme jeli na
hotel do Tulumu. Po sprše jsme vyjeli do města. Zašli do restaurace pro
místňáky. Vše bylo levné a neuvěřitelně dobré. Úžasné byly Sopes - kukuřičné
placky osmažené, na ně natřeli fazole, dali na to maso, zeleninu a zalili
smetanou. Pili jsme nápoj bílý jako mléko- Horchata, ale bylo to z rozemleté
rostliny Šáchor.
Co si asi každý druhý řekl, když na
plánu pro další den byl funpark Xcaret ? Že nepřijeli do Mexika trávit
čas v aquaparku? Češi mi dopředu řekli, že by tento program raději vyměnili za
den strávený na pláži. Nakonec se ale tato návštěva stala jedním z nejlepších
zážitků jejich dovolené a my měnili program dalšího dne, abychom se do
Xcaretu mohli vrátit ještě jendou. Gigantický komplex je orámován krásnými
plážemi s lehátky a hamakami. Navštěvníci můžou procházet akvária i terária s
exotickou florou i faunou. Plavat s delfíny či vidět mořské želvy. Potápět se,
projet kanál na vorech a lodičkách či se spustit po řece, kterou ohraničuje
rostlinstvo s obrovskými papoušky. Přes den i v noci se zde konají nejrůznější
mayské show, například tradiční tance, rituály a přehlídky jízdy na koních. Lze
navštívit šetrně zrekonstruovanou Haciendu, která je součástí parku, ale také
vidět výrobu keramiky, čokolády, kožených výrobků a jiné tradiční techniky.
Brzy jsme
vstali a vyrazili do obchodu s ovocem a zeleninou. Róza nám dala přednášku co
je co a jak to má vypadat, když je to zralé. Tak jsem nakoupil banány, kokosový
olej a chilli v lahvičce Habanero, ty jsou nejpálivější. Po shoppingu jsme
vyrazili do zábavního centra XCARET, kde strávíme celý den. Zábavní centrum
bylo úžasné. Nazval bych to jako botanicko-zoologická zahrada vytvořená na
pobřeží Karibiku v místech mayských ruin a s prvky nové tváře Mexika (haciendy,
hřbitov a kostel) s kulturními představeními. Proplouvali jsme cenotami, pluli
na loďce v údolí, viděli jsme delfinárium, želvy, žraloky, jaguáry, ukázku
mayské kultury v jejich vesničce, motýlí a ptačí pavilon. Večer jsme byli na
představení průřezu historie Mexika. Trvalo 2hodiny a mělo 300 účinkujících.
Vše bylo naprosto úchvatné, škoda jen, že jsme propásli první půlhodinku.
Zapomněl jsem na oběd, který byl o 3 chodech formou bufetu (krevety, mušle,
ryby, kuře, vepřové, zákusky, zmrzlina). Dojeli jsme na hotel docela pozdě. Dnes v noci odjel Emir pracovně do Meridy, spal jsem s Alexem
(nový průvodce) a konečně jsem se za 5 nocí vyspal.
Na dnešek
jsem se moc těšil. Tulum je místo, které když jsem spatřil ve videoklipu
(přelet nad pyramidou na útesu, na který se valí modré vlny Karibiku), řekl
jsem si, Luku tohle musíš vidět. A dnes budu konečně tu…sny se mají plnit! Ráno
jsme odjeli do historického centra a zároveň národního parku Tulum. Vše bylo
nádherné, jenom atmosféru kazili davy lidí. Po dvou hodinách jsme odjeli do
zábavního centra Xcaret znovu. Večer přejezd 2,5 hodiny do městečka Valladolid.
Po ubytování v krásné haciendě jedeme do centra na večeři. Vypili jsme hodně
piv, mezcalu a tequilly. Poté jsme na zahrádce u haciendy zkoušeli „me gusta Marihuana“.:)
Radek to neustál.
Valladolid - magické
město s koloniální atmosférou překvapí návštěvníka svým klidem. Procházky
krásnými uličkami, namalovanými jako z pohádky, nikoho neomrzí. Stařičký, ale
galantní pán právě zastavil své kolo-vozík opodál a naše zvědavost nás k němu
přitáhla. Prodává voňavé pekárenské zboží za pár korun a my bychom nejraději
zkoupili vše. Nacpaní se přesouváme do zapadlého muzea čokolády, kde se
dozvídáme něco více o tradičním způsobu přípravy a pěstování kakaa. Na oběd
odcházíme do restaurace Zac Nicte, která ležící uprostřed obrovské cenote Zaci,
kde se horkem zmožený cestovatel může osvěžit.
Ráno
jsem si zacvičil a po snídani jsme vyrazili do Chichen Itzá, nejznámější
atrakce města Máyů. Je na seznamu Unesco a Kukulkánova pyramida je zařazena do
7 divů moderního světa. Strávili jsme zde něco pres 3h. Poté jsme se jeli
koupat na nejstarší Cenotu v Yucatanu Zaaz Koolen Haa Cenite Yokdzonot. Večer
přejezd do Izamal.
Ve městě tří kultur – Izamal
(znamená „mrholení z nebe“), které je zajímavé mimo jiné svou všudypřítomnou
žlutou barvou, lze vidět pozůstatky pyramid, které připomínají spíše zarostlé
kopce. Nejvýznamější je pyramida boha slunce Kinich-Kakmó. Zpříjemnit prohlídku si
lze pronájmem koněm taženého kočáru, který Vás k pyramidám doveze. Impozantní
klášter
Convento de San Antonio de Padua, stojící na nezarovnané mayské
pyramidě v centru města v roce 1993 navštívil i samotný pape
Sledovat Porno Filmy Zdarma
Krásná štíhlá osmnáctka si nechá mrdat úzkou kundičku
Šukání mexické striptérky na hotelu

Rychlý prachy v českých ulicích – holka z rychlého občerstvení

Report Page