Rybi Jenkins Mfc

Rybi Jenkins Mfc




🔞 ALL INFORMATION CLICK HERE 👈🏻👈🏻👈🏻

































Rybi Jenkins Mfc
Something went wrong, but don’t fret — let’s give it another shot.

Something went wrong, but don’t fret — let’s give it another shot.

Local Time: 12:34 11th August 2022
27 °C / 81 °F 12:34 pm CEST Sunny
Enjoy this magnificent panorama from Amsterdam , the capital of the Netherlands ! The high-definition live webcam shows you the sublime Gothic, Renaissance Revival façade of Amsterdam Central station, as well as its beautiful surroundings. Amsterdam Centraal, which opened in 1889, is undoubtedly the main railway station in the city and a significant international train centre. It lies at Station Island ( Stationseiland ), composed of three artificial small islands on the IJ Lake! To explore the bustling neighbourhood of Amsterdam-Centrum on our map - please scroll down the page to find it.




Full text of " Příčiny a odstraňování vad kovů "


See other formats


K. P. Polushkin


PŘÍČINY A ODSTRAŇOVÁNÍ
VAD KOVŮ


Přeložil inž. Pavel Schier

Doplňky k českému vydání napsali
inž. Pavel Schier, inž. František Beneš, CSc. a inž. Dagmar Tlustá


Praha 1963


Státní nakladatelství technické literatury


E . P. Polushkin


PŘÍČINY A ODSTRAŇOVÁNÍ VAD KOVŮ


V knize se podává podrobná klasifikace a popis
všech důležitých vad a poruch železných a ne-
železných kovů, vysvětlují se jejich příčiny a vznik
a pojednává se o tom, jakým způsobem lze bránit
vzniku těchto vad a poruch nebo jak vzniklé
vady odstraňovat.

Kniha je určena všem technikům v hutnictví
železa a neželezných kovů, technikům ve strojí-
renství, pracovníkům výzkumných ústavů a
studujícím odborných škol hutnických a stro-
jírenských.


Přeloženo z anglického originálu

E. P. Polushkin: Defects and Failures of Metals, their Origin and Elimination,
který vydalo nakladatelství
Elsevier Publishing Co., Amsterodam, 1956.

Lektoři českého překladu:

dr. inž. Zdeněk Kadeřávek a doc. inž. Jaroslav Koutský, CSc.

Odborní korektoři českého překladu:
inž. František Beneš, CSc. a inž. Dagmar Tlustá

Redakce hutnické literatury — hlavní redaktor dr. Vlastimil Šesták
Translation (g): inž. Pavel Schier — 1963


PŘEDMLUVA


Hutníci věnovali vždy svrchovanou péči tomu, aby zabránili vzniku vad technic-
kých kovů a slitin nebo aby tyto vady odstranili. Díky velkému pokroku výrobních
metod v posledních desetiletích se nyní lépe daří vyrábět kovy žádané jakosti a
mnoho dříve běžných vad se definitivně vymýtilo. Rychlý rozvoj techniky přinesl
však nové požadavky na ještě dokonalejší kovy velké ěistoty a pevnosti, schopné
obstát ve ztížených provozních podmínkách, takže počet poruch se nezmenšil, ale
spíše stoupá. Výzkum se proto soustřeďuje se stále rostoucím úsilím na zdokonalení
čistoty a vlastností kovů.

Vzhledem k rozdílům v povaze různých vad by se mohlo zdát, že pokus o jejich
souborné probrání není z vědeckého hlediska logicky oprávněn. Takový názor by
však byl chybný, protože víme, že různé podstatně se lišící vady mohou mít společný
původ a naopak podobné vady mohou mít zcela odlišné příčiny. Dokonce lze
očekávat, že mezi jistými typy je úzký vztah, protože četné kovy a slitiny mají
společné vlastnosti a vyrábějí se podobnými pochody.

Běžné názvosloví vad kovů a slitin není zcela uspokojivé. Mnohé ze zavedených
názvů nejsou dosti přiléhavé a mohou vést k omylům. Tento stav by se mohl zlepšit
jen tehdy, kdyby se sestavil souborný významový slovník všech vad a poruch kovů.
Protože takový slovník neexistuje, museli jsme užít některých výrazů z dílenské
mluvy. Snad by bylo vhodné uvést v textu vedle anglických výrazů i výrazy cizí,
např. německé, francouzské, italské a ruské; v tomto vydání naší knihy jsme to
však učinit nemohli, protože správný výklad jemných odstínů jednotlivých pojmů
v různých řečech by vyžadoval obrovskou práci.

IJdaje o vadách a poruchách kovů jsou rozptýleny v mnoha publikacích a často
se skrývají pod obecným názvem, který nedává možnost posoudit, o jakou vadu jde.
Pracovník, který hledá informace o určité vadě, musí proto prostudovat velké množ-
ství technické literatury. Autor měl v úmyslu podat o každé vadě stručný přehled
všech dostupných pramenů. Z tohoto důvodu je ke každé kapitole připojen seznam
literatury.

Kapitoly o jednotlivých vadách jsou uspořádány jednotně; všechny údaje jsou
rozděleny do šesti oddílů, z nichž každý má určité zaměření:
oddíl I: definice a hlavní znaky vady;

oddíl II: původ a příčiny vady a činitelé mající na vadu vliv;
oddíl III: cesty k odkrytí a identifikaci vad; zkušební metndv;
oddíl IV: výskyt vad, nejčastější umístění vad, náchylnost kovu nebo slitiny
k výskytu vady ;
oddíl V: škodlivé účinky vady;


5


oddíl VI: zabránění vzniku vad, jejich náprava a odstranění.

Takové uspořádání probírané látky je nutné k objasnění všech důležitých znaků
vady, což je při porovnávací studii nezbytné.

Většina látky, o níž jedná tato kniha, není uvedena v učebnicích. Je to přirozené,
protože základní přednášky o hutnických pochodech, metalografii a nauce o kovech
jsou určeny k tomu, aby poskytly posluchači základní poznatky o výrobě nebo struk-
tuře a o vlastnostech kovů. Avšak při hlubším studiu se musí všichni, kdo se zabývají
výrobou nebo zpracováním kovů, seznámit také s jejich běžnými vadami.

V technické literatuře nebyla dostatečně zdůrazněna nutnost sbírat a uschovávat
vzorky kovů s vadami. Tyto vzorky nebo naopak vzorky kovů, které měly neobyčejně
dobré mechanické a fyzikální vlastnosti, se namnoze zbytečně zahazují a ničí, ačkoli
představují cenný a často jedinečný materiál pro vědecký výzkum a názorné vyučo-
vání ve školách. Takové vzorky a všechny příslušné údaje je třeba zachovat a vy-
stavit v muzeích, neboř systematická sbírka těchto vzorků by jistě velmi pomohla
všem, kdo se zabývají studiem vad kovů.

New York, srpen 1956 K. P. Polushkin


6


PODĚKOVÁNÍ


Je samozřejmé, že nelze psát knihu o vadách kovů, aniž se použije poznatků po-
psaných ve velkém množství prací rozptýlených v řadě publikací. Pokládáme tedy
za svou povinnost zdůraznit, že jsme velmi zavázáni všem výzkumným pracovníkům
zabývajícím se vadami kovů, z jejichž prací jsme čerpali; naše kniha je jen souhrnem
prací, na nichž se podílelo mnoho výzkumníků. Jsme si plně vědomi, že jsme ve svém
souhrnu možná něco vynechali nebo se někde zmýlili. Vždyť vědomosti o vadách
kovů jsou dosud neúplné a namnoze si odporují. Doufáme, že naše kniha by mohla
podnítit systematičtější výzkum a studium jednotlivých ,, nemocí kovů“. Znovu
zdůrazňujeme, jak je důležité pečlivě uschovávat všechny zajímavé vzorky kovů
s vadami, zároveň se všemi dosažitelnými údaji o těchto vzorcích, protože jsou velmi
cenným materiálem ke studiu různých vad.

Obzvláště jsme zavázáni paní Olze Behr manové za její neocenitelnou spolupráci
při pracném shromažďování jednotlivých potřebných údajů a při porovnávání
rukopisu knihy s originálními prameny. Její spolupráce byla jedním z nejdůležitějších
činitelů, které umožnily dokončit knihu.

Upřímně děkujeme také bývalému profesoru Lehighské university dr. Bradleymu
Stoughtonovi za jeho podnětné rady a konstruktivní kritiku při prohlídce rukopisu
a panu C. H. Wellsovi, presidentu firmy Sarco Co., Inc., za jeho srdečné povzbuzování
a pevnou víru v užitečnost této knihy.

Během dlouholeté spolupráce se zesnulým dr. Colinem Finkem, profesorem Colum-
bijské university v. v., měli jsme mnoho možností studovat charakteristické účinky
koroze na antické bronzové a měděné předměty. Chtěli bychom proto poděkovat
dr. Finkovi za jeho podnětné náměty při studiu materiálu, který je stručně popsán
v poslední kapitole této knihy.


7


OBSAH


Předmluva 5

Poděkování 7

Kapitola I — Úvod 13

I. Výklad poznatků při studiu kovů 13

II. Prostorový výklad struktury 15

Klíě k seznamu literatury 26

Literatura 26

Kapitola II — Nestejnorodost 30

I. Úvod 30

Různé typy nestejnorodosti 31

Segregující prvky 34

II. Metody zjišťování nestejnorodosti 35

Makroskopické leptání oceli 35

Leptadla na makroskopické leptání neželezných slitin 36

Rozložení nestejnorodosti 39

Stupeň segregace 40

III. Podmínky působící na nestejnorodost 40

IV. Nestejnorodost technických slitin 41

V. Škodlivé účinky nestejnorodosti 42

VI. Zamezení a odstranění nestejnorodosti 45

Klíě k seznamu literatury 45

Literatura 45

Kapitola III — Plynové bubliny a pórovitost kovů 49

I. Obecný výklad 49

II. Původ plynových bublin 55

III. Zjišťování pórovitosti a její vyhodnocování 59

IV. Výskyt plynových bublin 60

V. Škodlivé účinky pórovitosti 62

VI. Zábrana a náprava 64

Klíč k seznamu literatury 65

Literatura 65

Kapitola IV — Staženiny 69

I. Obecný výklad 69

II. Příčiny vzniku staženin 70

III. Sklon slitin ke tvoření staženin 73

IV. Výskyt staženin 74

V. Vliv staženin 74

VI. Zamezení vzniku staženin 74

Literatura 78

Kapitola V — Nečistoty v kovech 80

I. Obecný výklad 80

9


Vměstky 80

Barva, průhlednost (transparence) a odrazivost vměstků 81

II. Zdroje nečistot v kovech 85

III. Určování vměstků 86

IV. Běžné nečistoty v technických kovech 89

V. Škodlivé vlivy vměstků 96

Příznivý vliv vměstků 100

VI. Odstraňování nečistot 100

Klíč k seznamu literatury 101

Literatura 101

Kapitola VI — Oduhličení oceli 108

I. Úvod 108

II. Přehled podmínek vedoucích k oduhličení 110

III. Zjišťování oduhličení 111

IV. Náchylnost ocelí k oduhličení 111

V. Škodlivé účinky oduhličení 112

VI. Zábrana a náprava oduhličení 112

Klíč k seznamu literatury 113

Literatura 113

Kapitola VII — Okujení 115

I. Vznik okují, puchýře 115

II. Vliv atmosféry 118

III. Stanovení odolnosti proti okysličování 120

IV. Náchylnost k okujení 120

V. Škodlivé účinky 121

VI. Náprava 121

Klíč k seznamu literatury 122

Literatura 122

Kapitola VIII — Škodlivý účinek vnitřních pnutí v kovech 126

I. Makroskopická a mikroskopická pnutí 126

II. Původ vnitřních pnutí 128

III. Metody zjišťování a měření pnutí 129

IV. Vnitřní pnutí v různých kovových výrobcích 133

V. Škodlivé účinky pnutí 133

VI. Odstraňování pnutí 135

Klíč k seznamu literatury 136

Literatura 137

Kapitola IX — Únava kovů 146

I. Definice 146

II. Původ únavových lomů 150

III. Zkoušky na únavu 154

IV. Literatura o únavě technických výrobků 155

V. Škodlivé účinky únavy 156

VI. Činitelé zmenšující sklon k únavě materiálu 156

Klíč k seznamu literatury 157

Literatura 157

Kapitola X — Vločky 167

I. Definice a historie 167

II. Původ vloček 171

III. Zjišťování vloček 172

IV. Výskyt vloček 173

V. Škodlivý účinek vloček 174

VI. Zábrana vzniku vloček 175

Klíč k seznamu literatury 176

Literatura 176

Kapitola XI — Vady při tepelném zpracování 180

I. Přehřátí 180

Vlastnosti hrubozrnných kovů 180


10


Widmannstáttenova struktura 182

Příčiny přehřátí 185

Zjišťování přehřátí prohlídkou povrchu 186

Náchylnost k přehřátí 186

Škodlivé účinky 186

Obnovení normální struktury 186

II. Spálení 187

Spálení výkovků 189

Náchylnost ke spálení 189

III. Vady způsobené nevhodným ohřevem před válcováním a kováním . 189

IV. Vady při kalení 190

Trhliny po kalení 191

Deformace tvaru 194

Křivení 195

Rozměrové změny 195

Stabilní (rozměrové stálé) oceli 195

Rozměrové změny při kalení 196

Měkká místa na kalené oceli 196

Příčiny měkkých míst 196

Náchylnost ocelí k výskytu měkkých míst 197

Škodlivý vliv měkkých míst 197

Melírovaný (skvrnitý) povrch kalené oceli 198

Nedostatečný ohřev před kalením 199

V. Vady při žíhání 199

Klíč k seznamu literatury 199

Literatura 200

Kapitola XII — Křehkost kovů 205

I. Úvod 205

II. Různé typy křehkosti 206

Vlastní (inherentní) křehkost 206

Křehkost souvisící s hrubozrnností 207

Křehkost způsobená zhrubnutím struktury při Žíhání po kritickém

tváření 208

Zpevnění tvářením (deformací) 209

Křehkost způsobená rozpuštěnými nečistotami 212

Křehkost způsobená vnitřním pnutím 212

Popouštěcí křehkost 212

Zjišťování popouštěcí křehkosti 214

Náchylnost k popouštěcí křehkosti 215

Zábrana popouštěcí křehkosti 216

Křehkost za modrého žáru 217

Stárnutí 219

Křehkost přisuzovaná vlivu plynů v kovech 220

Zkřehnutí oceli dusíkem 221

Zkřehnutí vlivem kyslíku 222

Louhová (kaustická) křehkost 222

Lámavost za červeného žáru 226

Křehkost způsobená přítomností křehkých filmů na hranicích

krystalů 226

Snížení tažnosti následkem necelistvostí na hranicích zrn 226

Klíč k seznamu literatury 226

Literatura 227

Kapitola XIII — Původ prasklin a trhlin 237

T. Úvod 237

II. Obvyklé příčiny vzniku trhlin 243

T II. Zjišťování trhlin a prasklin 249

IV. Výskyt trhlin v obchodních výrobcích 252

V. Zábrana vzniku trhlin a jejich odstranění 253

Klíč k seznamu literatury 253

Literatura 253


II


Kapitola XIV — Tvarové, povrchové a rozměrové vady kovů. 260

I. Tvarové vady 260

II. Povrchové vady 268

III. Rozměrové vady 274

Klíč k seznamu literatury 275

Literatura 275

Kapitola XV — Opotřebení kovů 282

I. Definice 282

II. Příčiny opotřebení 283

III. Metody zkoušení opotřebení 284

IV. Údaje o opotřebení různých technických výrobků 285

V. Zábrana opotřebení 288

Klíč k seznamu literatury 289

Literatura 290

Kapitola XVI — Koroze 296

I. Vývoj poznatků o korozi a základní pojmy 296

Klíč k seznamu literatury 302

Literatura 303

II. Korozní pochody a činitelé podporující korozi 305

Klíč k seznamu literatury 314

Literatura 314

III. Zkoušky koroze 317

Klíč k seznamu literatury 320

Literatura 320

IV. Koroze důležitých technických kovů a slitin 322

Klíč k seznamu literatury 322

Bronzy 322

Cín 326

Hliník a jeho slitiny 326

Hořčík a jeho slitiny 327

Konstrukční oceli 327

Kotlové plechy a trubky 328

Měd ' 328

Měkká ocel 328

Mosazi 329

Nádrže a potrubí na horkou vodu 329

Nikl 330

Pocínované výrobky 330

Pozinkovaná ocel 330

Půdní koroze 331

Šedá litina 331

Titan 331

Zirkonium 332

Železo armco, elektrolytické a svářkové 332

Literatura 334

V. Periodicita korozních pochodů 339

VI. Ochrana proti korozi 341

Klíč k seznamu literatury 344

Literatura 344

Rejstřík 349


12


Kapitola I


ÚVOD


Pojmy „vada 44 a „porucha 4 ' označují různé nedokonalosti kovů a mnohdy je za-
měňujeme. Mezi oběma pojmy je však jasný rozdíl. „Vada“ označuje nedokonalost
kovového materiálu, která má svůj původ ve výrobním pochodu polotovaru nebo
hotové součásti, kdežto „porucha 4 4 vzniká za provozu hotové součásti bud jako
důsledek vady výrobku, nebo z jiných příčin, které s materiálem výrobku samým
přímo nesouvisí. I dobrý kovový materiál bez vad může selhat, porušit se, jestliže se
ho správně nepoužije. Tyto poruchy jsou Často důsledkem nesprávné konstrukce
strojních zařízení, nezaoblených přechodů, přetížení nebo jiných mimořádných
provozních podmínek. Naproti tomu segregace, staženiny, pórovitost, trhliny nebo
vměstky jsou vždy škodlivé a jsou typickými příklady vad kovů.

Je třeba si uvědomit, že technické kovy nemohou být ani při nejlepším výrobním
postupu bez různých běžných vad. Stupeň čistoty kovu, tvarová přesnost polotovarů
i konečných výrobků, rozsah různých povrchových vad atd. mohou být pouze
relativní; je to důsledek toho, že moderní způsoby výroby kovů z rud a jejich mecha-
nické a tepelné zpracování nejsou ještě dokonalé. Jakékoli požadavky na dosažení
lepší jakosti, než je běžná jakost, vyžadují mimořádnou práci a péči při zpracování,
a projeví se proto vyšší cenou. Je jasné, že čistota oceli na nástroje nebo rychle se
otáčející strojní součásti musí být lepší než čistota běžné konstrukční oceli. Přesná
znalost skutečných podmínek, za nichž jsou jednotlivé součásti v provozu, musí
být vždy vedoucí zásadou při volbě vhodného materiálu. Hranici mezi dovolenými
odchylkami od běžných hodnot a tím, co již není přípustné, určují normy jednotlivých
států (např. ČSN) a jiné autoritativní prameny údajů o vlastnostech materiálů.


I. VÝKLAD POZNATKŮ PŘI STUDIU KOVŮ

Hloubka poznání, k níž můžeme dospět přímým nebo mikroskopickým pozorová-
ním kovu s vadami, jakož i chemickými a fyzikálními zkouškami, závisí hlavně na
našich schopnostech, jak dovedeme vjdožit příčinné souvislosti výsledků provedených
pozorování a zkoušek. Pouhé výsledky samy o sobě vysvětlují jen zřídka příčiny
vad a poruch a pouze jejich interpretací, ať byly získány přímým pozorováním nebo
zkouškami, můžeme získat maximum poznání.

U velké většiny poruch materiálu odhalíme jejich pravou příčinu teprve po syste-
matickém prostudování všech okolností, které s poruchou přímo souvisí. Někdy
mohou být důležité i nepřímé důkazy, jak ukáže následující případ.

Při provozu se zlomila součást těžkého lisu. Jak je obvyklé při právním projedná-
vání náhrady škody, obviňovala firma, která lis vyrobila, provozovatele z nesprávné


13



Obr. Ja


ukut. vel






m v ,x


obsluhy stroje. Při prohlídce zlo-
mené součásti lupou se nalezly na
jejím opracovaném povrchu trhli-
ny neobvyklého vzhledu. Podo-
baly se řetízku stejně dlouhých
přerušovaných trhlinek, uprostřed
širokých a na koncích vybíhají-
cích do špiček ( obr. laa,lb). Další
šetření odhalilo, že tento vzhled
trhlin vznikl při hoblování sou-
části úzkým nožem, který se leh-
ce chvěl při přejíždění trhliny a
tímto způsobem ji rozevřel ve
středu záběrové plochy. Tento
důkaz prokázal nad všechnu po-
chybnost, že v součásti byla trh-
lina již před obráběním.

Připomeňme si slova H. Brear-
leye, který řekl: „Vzhled prasklé-
ho nástroje, z něhož je třeba
usoudit na příčinu zlomení, nelze
ani změřit, ani zvážit. Přesto je
stejně přesvědčivý jako absolutní
číselné údaje".*)

Mnohdy lze získat cenné po-
znatky z prohlídky lomové plo-
chy, kterou je třeba zachovat v
původním stavu bez zamaštění
a znečištění jako průkazný do-
klad. Je-li část lomové plochy
trvale zabarvena, naznačuje to,
že již před úplným porušením
byla v tomto místě trhlina, do
níž pronikal olej nebo vzduch.
Vzhled lomu může podat přímý
důkaz o příčině poruchy, má-li
např. typický vzhled únavového lomu (obr. 2 ), nebo je-li nadměrně pórovitý (obr.
3), jeví-li zřetelnou trhlinu (nebo staženinu), nebo je-li povrch výrazně dřevitý (břid-
licovitý) (obr. 4 a 5).

Hrubozmný lom (obr. 6) naznačuje přehřátí nebo spálení. Různé typy lomů jsou
na obr. 7 až 14.

Vzhled lomové plochy závisí na podmínkách, které vedly k lomu. Podélné lomy
tvářeného kovu mají vláknitý vzhled, protože kov obsahuje Četné protažené vměstky.
Příčné lomy mají vzhled zrnitý. Lomy zkušebních tyčí při zkoušce tahem se liší
od lomů vzniklých rázem nebo za provozních podmínek.

U zlomené součásti se musí pečlivě prohlédnout celý povrch, zdali na něm nejsou
trhlinky, prasklinky, přeložky nebo jiné povrchové vady. Zkoumáním makrostruk-
tury zjistíme segregaci (viz kap. II). staženiny, bublinatost a fyzikální nehomogenitu,


•• \ I; T. M V; - A

Sr —

; ti 1 mm



l!


i.

v


iil


06r. 1b

Obr. 1, Zlomené součásti lisu


z vet. 3,5 x


*) Kniha: „The Heat Treatment of Tool Steel*’.


nH. 2 x
Oltr. 2 .
Pokemon Sun And Moon Porn Comics
Desi Porn Reddit
Paladins Ying Hentai

Report Page