Ruská kráska rozproudí krev v žilách každému muži - freevideo porno

Ruská kráska rozproudí krev v žilách každému muži - freevideo porno
Vylíčil jsem již obyčejný způsob šíření malárie v revírní stanici, totiž nasazením komářího roje v síťové klícce na stehna. Štípnutím hmyzu byly zárodky choroby dopraveny do žil.
Tito cizopasníci po svém vniknutí do krve se množili dělením a vnikali do krvinek. V nich se usídlovali a je hubili stravováním jejich plazmatu. Tento pochod se opakoval při zamoření organismu nepřetržitě a způsoboval zvětšení a změknutí sleziny, znetvořoval játra a ledviny. Vycházela s palčivými bolestmi moč červeně zbarvená. Následek bývala tak zvaná střídavka. Její záchvaty se hlásily předzvěstnými příznaky: bolestí hlavy a kříže, slabostí, odporem k jídlu. Pak se dostavila třesavka, půl až dvě hodiny trvající. Pokožka bledla a chřadla, prsty modraly, obličej se přepadal. Třesavka byla tak prudká, že nemocný jektal zuby a celé tělo se křečovitě zmítalo. Puls býval drobný, ale rychlý, též dýchání urychleno, teplota přes pocit zimy zvýšena až na 41 – 42 stupňů °C. Nemocný zvracel a pozbýval i na čas vědomí. Potom se pocit chladu uskrovňoval, tělo se zahřívalo, jazyk osychal a nemocný byl trápen neobvyklou žízní, dostavil se silný pot, teplota klesla a nemocný upadal v těžký spánek. Záchvat trval 6 – 10 hodin, načež nastala přestávka klidu.
Při střídavce se vyskytovaly tři druhy: 1. každodenní; záchvaty se vracely každý den; 2. třídenní; záchvaty vynechávaly den; 3. čtyřdenní; dny horečnaté dělila doba 48 hodin. Podotýkám, že u mne se vyskytl první, nejhorší druh; byl jsem trápen střídáním zimnice a horečky každý den asi tři týdny, až první období střídavky doznělo.
Všestranný profesor Schilling připadl ještě na jiný způsob pokusů. Nečekal na práci moskytů, nýbrž odebral již nakaženým pacientům krev a vstřikoval ji přímo do cév některým zdravým zkoušencům. Jména takového nevítaného dárce krve i jejího nedobrovolného příjemce byla přesně zaznamenána a stav obou i potom sledován souběžně. Tak vznikly zvláštní dvojice pokrevenců, často věkem a původem zcela rozdílných, shodujících se jen příbuzenstvím stejných mikrobů, jejichž otcem byl dárce a dědicem příjemce. Do této skupiny churavých blíženců jsem byl zařazen hned z počátku. Nepřišel jsem tedy do přímého styku s kusadly bahenního hmyzu, nýbrž dostal jsem injekci cizí krve.
„Nikolenko 2“, zvolal příručí doktora Brachtla, podávaje mu ampulku s temně rudou tekutinou pro injekční stříkačku. Ohlédl jsem se, kde je Nikolenko, jejž volají. Kromě lékaře byli v kabinetě tři ošetřovatelé, z nichž nikdo nereagoval na vyslovené jméno. Tak jsem pochopil, že Nikolenko 2 jsem – já sám. Tak jsem byl ke svým blízkým padesátinám ještě překřtěn – jakýmsi křtem krve, neboť mi byla vstříknuta do prsou a do paže červená životní šťáva nějakého mi neznámého Nikolenky č. 1, který dlel v maláriové stanici již delší dobu a měl první fázi nemoci za sebou. Ta se měla nyní v mém těle opakovat jako zdařilé číslo koncertu, jež chce nadšené obecenstvo mermomocí slyšet ještě jednou. Nuže, v té chvíli sáhly třesoucí se prsty choroby do strhaných strun mého těla, aby z něho vyloudily zmatenou píseň horečnatých přeludů a zimničního chvění.
Svého nového jmenovce Nikolenku 1 jsem poznal zanedlouho. Byl jsem pochopitelně zvědav na svého předchůdce, jehož krevní dávka kolovala tak bouřlivě všemi průlivy mého organismu. Nebyl jsem zklamán. Shodou okolností se stal dokonce mým sousedem v lazaretní světnici. Ležel napravo ode mne, oddělen pouze těsnou uličkou. Byl to hezký, šestnáctiletý ruský chlapec, tichý, skromný a uctivý. Nemluvil mnoho; jeho velké, tmavé oči hleděly zádumčivě do dálky, jako by stále vzpomínal na nesmírné rozlohy rodné Ukrajiny. Nyní stísněn čtyřmi stěnami baráku, chřadl jako kvítek, urvaný závanem vichřice z domácí půdy sem na močály drsné hornatiny předalpské. Sám jsa zmítán záchvaty střídavky a zesláblý, nemohl jsem mu věnovat velkou pozornost. Na mé občasné otázky odpovídal svou měkkou řečí se smutným úsměvem, jenž mi drásal srdce. I on měl svou slovanskou matku, od níž byl odtržen – kde zůstala ona a jeho sourozenci? Nevěděl.
Spřízněnost krve byla mezi námi utužena vzájemnou pomocí. Stlal mi postel, urovnával přikrývku, přinášel navlhčený ručník na ochlazení rozpálené hlavy a zkoralých rtů, ohřál mi čaj na kamínkách uprostřed světnice. Mohl jsem se mu také trochu odvděčit. V té době přišel první balíček od mé sestry z Kyjova. Bylo v něm hlavně sladké pečivo a něco cukru. Zásilka přišla jako na zavolanou. Poskytla vydatnou posilu mé srdeční pumpě, vyčerpané stálými vysokými horečkami. Dělil jsem se o ty vzácné zákusky také se svým mladým pobratimem, ač je přijímal velmi ostýchavě a nepásl po nich jako jiní, kteří chtivě zírali z okolních lůžek na dárky z Moravy. Nebýt Nikolenky, byli by mi je rozkradli, když jsem ležel ve mdlobách nebo v olověném spánku.
Bylo mi útěchou, že když už mi byla vnucena cizí krev, byla to aspoň krev slovanská a krev mládí.

nové a další komentáře
nové odpovědi na můj komentář

Přihlaste se k odběru a mějte vždy přehled o nových článcích i soutěžích

2010 - 2022 Rodina21.cz | Designed by Midof

Na 2. července připadá Světový den UFO. Protože mne záhady a mimozemské civilizace fascinují už od dětství, rozhodla jsem se využít příležitosti, oslovila jsem záhadologa pana Pavla Miškovského a požádala jsem ho o rozhovor. Dnes si povídám o UFO a o projektu Záře.
Případ z roku 2011, kruhy v obilí v Ďáblicích
Co vyjadřuje zkratka UFO a co si pod tímto pojmem představit?
UFO je zkratka anglického termínu unidentified flying objects, čili neidentifikované létající objekty. Nic více a nic méně. Je to zkrátka něco, co zrovna spatříte na obloze a nedokážete zjistit, co to je. Vězte tedy, že pokud na obloze vidíte něco, o čem jste přesvědčeni, že to je mimozemská kosmická loď, pak to není UFO. Vy jste si ten objekt totiž už identifikovali.
Kdy vznikl projekt Záře, kdo jej založil a za jakým účelem?
Projekt Záře vznikl 27.3.1992 z iniciativy Čs.archeoastronautické asociace. Vznik byl inspirován snahou o získání věrohodných a ověřitelných informací o UFO fenoménu, neboť všeobecná znalost o tomto jevu je u nás dosud velmi povrchní. Spolu s informacemi o UFO se začaly v projektu shromažďovat i informace o dalších anomálních jevech (jako např. kruhy v obilí, fenomén spontánního hoření osob, či pády neobvyklých substancí na zem) a proto jsme se jimi začali také zabývat.
Snažíme se o komplexní sběr a statistické zpracování informací o UFO a dalších anomálních jevech na území České republiky. Tyto případy konzultujeme s vědeckými odborníky. Zároveň tak chceme vzbudit zájem vědeckých odborníků o seriózní zkoumání těchto jevů. Jak zjednodušeně říkáme – nechceme věřit, chceme vědět.
Jaké tvary UFO jsou nejfrekventovaněji zaznamenávány na obloze?
Většinou jde o světelné objekty, koule, výjimkou ale nejsou ani „doutníková“ UFO. Populární disky, které známe ze sci-fi filmů, jsou v naprosté menšině.
Kolik procent zpozorovaných případů lze vysvětlit a kolik zůstává nevysvětlených?
Při vyhodnocování případů se snažíme zjistit, zda nešlo o něco známého, např. nějaký méně obvyklý přírodní jev (třeba jasný meteor nebo i kulový blesk), nebo o nějakou technickou záležitost (neobvykle osvětlené letadlo, světelné efekty diskoték apod.). Vysvětlit se nám daří přibližně asi 30 % hlášených UFO.
Bohužel dost často se nám nepodaří shromáždit dostatek informací o pozorovaném jevu, abychom mohli jednoznačně usoudit, zda se jedná či nejedná o něco známého. Takovým případům říkáme „UFO z nedostatku informací“ a na jejich vrub připadá něco přes 60 % případů.
Zbývá asi 4 až 8 % případů, kde se nám přes relativní dostatek věrohodných informací nedaří nalézt vysvětlení.
Co dělat v případě, že na obloze zahlédneme zvláštní neidentifikovaný jev?
Především je třeba být duchapřítomný a snažit se zachytit co nejvíce detailů z pozorování. Zkontrolujte si čas, zapamatujte si, jak se objekt objevil a jak zmizel, zda odletěl, schoval se za mrak či terénní překážku či se rozplynul.
Vryjte si do paměti vzhled objektu – jeho tvar poměrnou velikost (třeba ve vztahu k velikosti Měsíce v úplňku), barvy i jejich změny.
Snažte si zapamatovat, na kterém místě oblohy jste jev viděli – výškové údaje je nejlépe udávat pouze v úhlu vůči horizontu (tj. na obzoru = O°, přímo nad hlavou = 90°), směr podle světových stran si můžete zjistit později. Pak je nejlepší vyplnit dotazník na našich stránkách http://www.projektzare.cz/
Dá se určit roční období nebo měsíc v roce, kdy je zaznamenáno nejvíce UFO?
Je to v létě, ale zřejmě jen z toho důvodu, že mají lidé čas a dovolené, jezdí na chaty, a mají tak víc času pozorovat oblohu než v jiných obdobích roku.
UFO nad přehradou Rozkoš, parašutistka s objektem, více o případu http://www.projektzare.cz/ufo-nad-prehradou-rozkos/aktualne/
Dočetla jsem se o Vás, že jste záhadolog. Jak dlouho se o UFO zajímáte, co je náplní Vaší profese?
V projektu Záře jsem už 12 let. Je to amatérské sdružení badatelů, to znamená, že se každý z členů o záhady zajímá především ve svém volném čase a každý má nějaké zaměstnání. Jsou mezi námi učitelé, technici, studenti, já osobně jsem novinář.
Jaké vyprávění nebo úkaz Vás osobně nejvíce zaujal(o)?
Každé pozorování je něčím výjimečné, ale čas od času se objeví případ, který nám rozproudí krev v žilách. Stále například hledáme svědky úkazů v Miličíně. Šlo o opakované pozorování kulovitého objektu a asi třímetrových postav v okolí obce. Zde můžete najít i další zajímavé případy: http://www.projektzare.cz/nej-pripady-ufo/
Osobní zkušenost s UFO bohužel nemám, stejně jako většina členů projektu. To však neznamená, že ohlášená pozorování neznámých objektů bereme na lehkou váhu, naopak!
Někde ve vesmíru zřejmě bude existovat inteligentní život. Ovšem je otázkou, zda bude natolik vyspělý, aby nás byli schopní mimozemšťané navštěvovat. A naopak – když už budou tak technicky zdatní, proč by k nám vůbec létali? Komu by takový otevřený kontakt mezi civilizacemi prospěl?
Pane Miškovský, děkuji za rozhovor a přeji Vám krásné léto s množstvím vzrušujících objevů.
Více zde: http://www.projektzare.cz/
Fotografie k rozhovoru poskytl pan Pavel Miškovský
Úvodní foto: pixabay.com
Jaký je váš názor na mimozemské civilizace, čtenáři? Setkali jste se vy nebo někdo z vašeho okolí s UFO?
Tento web využívá soubory cookies. Více informací

Falls die Wiedergabe nicht in Kürze beginnt, empfehlen wir dir, das Gerät neu zu starten.
Videos, die du dir ansiehst, werden möglicherweise zum TV-Wiedergabeverlauf hinzugefügt und können sich damit auf deine TV-Empfehlungen auswirken. Melde dich auf einem Computer in YouTube an, um das zu vermeiden.
Bei dem Versuch, Informationen zum Teilen abzurufen, ist ein Fehler aufgetreten. Versuche es bitte später noch einmal.
0:02 / 0:39 • Vollständiges Video ansehen Live

My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám

iDNES.cz

/
Blog

Zpravodajství

Domácí

Zahraniční

Krimi

Ekonomika

Finance

Kultura

Kraje

Revue

Blogy

Názory

Podcasty

Rozstřel

Mediahub

TV program

Kraje

Praha a střední Čechy

Brno

České Budějovice

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Olomouc

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Ústí nad Labem

Zlín

Sport

Fotbal

Hokej

MS hokej do 20 let

ME v atletice

Formule 1

Cyklistika

Tenis

Basketbal

MMA

Ostatní sporty

Sport a Rusko

Výsledky

Magazíny

Ona

Auto

Bydlení

Technet

Mobil

Cestování

Hobby

Xman

Bonusweb

Zdraví

Kvízy

Recepty

Křížovky

Počasí

Expres

Celebrity

Video

Zprávy

Jen Pro Muže

Speed

Sport

iDNES.tv

Zpravodajství

Živě

Slow

Pořady

Rozstřel

iDNES Kino

iDNES Premium

Články

Sport

Zdraví

Zábava

Volby 2022 - kandidáti

AkčníCeny.cz

Expres.cz

Ještě více

Koronavirus

Vratné peníze

eMimino.cz

JobDNES.cz

Školní rok - prázdniny

Portmonka

Rajče.net

Řeky

Vuelta

Wiki

Módnípeklo.cz

Jízdní řády

US Open

Předplatné MF DNES

Reality.iDNES.cz

MOBIL.CZ

Trend hraní po kavárnách jako kulisa k dobrému pití není v Brně ničím novým. Pomalu se však začínají prosazovat kapely hrající swing, blues, jazz nebo gypsy jazz, které rozhýbou i méně odvážné tanečníky. Jednou z nich je i Džestrijo.

Autor:
Stisk Studentský deník
| karma: 7.74
| přečteno: 418
×

Nastavení

Přepnout na plnou verzi

Jakub Čermák a Dalimil Novák začínali jako duo na akustickou kytaru. Po doporučení společného známého přibrali do party třetího hudebníka – Jana Vichra, který hraje na altsaxofon. Pro svou kapelu si zvolili příznačný název Džestrijo a v netradičním složení dvě kytary a altsaxofon začali hrát po brněnských kavárnách. Dnes je pro ně toto uskupení koníčkem i občasným přivýdělkem.
Od koho vzešel první podnět „pojďme, založíme si hudební skupinu“?
Dalimil: Ten nápad založit hudební uskupení přišel spontánně. S Jakubem a Janem se známe z gymnázia. Odmalička jsem hrál na dechové nástroje a na kytaru jsem se naučil na popud bývalého skautského vedoucího.
Jakub: Já jsem se naučil hrát na kytaru od Dalimila. Začali jsme se zajímat o jazz a jeho různé alternativy a rozhodli se vyzkoušet si hraní na vlastní kůži.
Jakub: Džestrijo vzniklo až o dva roky později v roce 2012, nejdříve jsme museli nasbírat potřebné zkušenosti.
Dalimil: Chtěli jsme poznat jinou kavárenskou kulturu, než je ta brněnská. V létě po třetím ročníku na gymnáziu jsme jeli s Jakubem stopem do Itálie hrát po ulicích, kavárnách, kde se dalo.
Vydělali jste si tam nějaké peníze?
Dalimil: Překvapivě jsme si zpátky moc peněz nepřivezli. Do Itálie jsme si nejeli vydělat. Byla to úžasná zkušenost, která nám dala mnoho nových podnětů jak v Brně začít.
Jaké byly začátky v Brně, než jste zjistili co a jak?
Jakub: Dlouho jsme přemýšleli jak začít, nejdříve jsme si zmapovali kavárenskou scénu. Obešli jsme asi patnáct kaváren, z toho ve čtrnácti jsme se setkali s pozitivními ohlasy. S některými jsme se přímo dohodli na spolupráci.
Dalimil: Náš první koncert se konal v říjnu minulého roku v Café Society. Vedoucí podniku si nás po koncertě zavolal, jestli bychom nechtěli zkusit spolupracovat s někým, kdo hraje na altsaxofon. Vzpomněli jsme si na našeho bývalého spolužáka Jana a přizvali ho ke koncertování.
Jan: K hudbě mě dovedl otec, hrával jsem jako dítě na flétnu a potom na altsaxofon. Po říjnovém vystoupení mě kluci požádali, zda bych nechtěl hrát s nimi.
Dalimil: Byla to nabídka, která se neodmítá. (směje se)
Jakou hudbu hrajete? Cover verze nebo skládáte vlastní?
Jakub: Hrajeme cover verze od světově známých jazzových klasiků. Jedná se o jazzové standardy, které mají určitý námět, sóla do nich vytváříme sami.
Jan: Někdy musíme improvizovat na místě, když se něco nepodaří. Většinou to ale publikum nemá šanci poznat.
Jak dnes vypadá trend hraní jazzových skladeb po kavárnách. Setkáváte se jako hudebníci s velkým zájmem nebo naopak?
Jakub: V kavárnách moc hudebníků hrát nechce, bojí se nebo stydí. Nedává to smysl. Kavárenská kultura v Brně je až neuvěřitelně otevřená, problémem je tragický nedostatek hudebníků.
Dalimil: Brněnská scéna je přesycená, lidi jsou tu spíše zvyklí na klubovou scénu než na cokoliv jiného. To je stejné například s nakupováním – lidé jsou zvyklí na svůj místní obchod, kde to už mají vyzkoušené, a těžko se přeorientují na něco jiného.
Jan: Myslím, že v České republice nastalo období znovuzrození jazz bandů a zájmu o jazz jako o žánr. Nejedná se o klasický jazz, spíš o jeho alternativy jako gypsy jazz, jazz rock.
Váš poslední koncert s
Netradiční lesbický mejdan se svítícími barvičkami - freevideo porno
Roztomilou čertici napumpuje obří čurák - freevideo porno
Půvabná zrzka ještě hezčí se spermatem v obličeji - freevideo porno

Ruská kráska rozproudí krev v žilách každému muži - freevideo porno

Report Page