Prvně vylízat, ať není suchá

Prvně vylízat, ať není suchá
Browser wird nicht unterstützt Du verwendest einen Browser, der von Facebook nicht unterstützt wird. Wir haben dich daher an eine einfachere Version weitergeleitet, um dir das bestmögliche Erlebnis bieten zu können.
Offenbar hast du diese Funktion zu schnell genutzt. Du wurdest vorübergehend von der Nutzung dieser Funktion blockiert. Wenn dies deiner Meinung nach nicht gegen unsere Gemeinschaftsstandards verstößt, teile uns das bitte mit .

Starší příspěvky... Nástěnka pedagoga: Aubrechtová Tereza
Břežný Michal
Dušek Radek
Galia Tomáš
Holušová Adriana
Horáček Matěj
Hradecký Jan
Chalupa Vladimír
Kapustová Veronika
Kluzová Olga
Lenart Jan
Macurová Tereza
Mulková Monika
Pánek Tomáš
Poledniková Zuzana
Popelková Renata
Ruman Stanislav
Schuchová Kristýna
Smažák Ivan
Spálovský Vilém
Šilhán Karel
Škarpich Václav
Štěpánová Pavlína
Tichavský Radek
Tlapáková Lenka
Vaverka Lukáš

Zajímavosti | „Statistika není jen suchá matematika a nuda, je to univerzální jazyk“
Počet přístupů (od 3. 11. 2016): 11316

Jan: Ahoj Veroniko, jsem rád, že sis na rozhovor udělala čas v sychravém podzimním čase. Mám před sebou životopis, který máš zveřejněný na webu katedry. Vystudovala jsi u nás již magisterský titul, poté také doktorát. A od roku 2007 jsi také odborný asistent. Neobáváš se akademického inbreedingu?

Veronika: Ahoj Honzo, jsem rovněž potěšena. Máš pravdu, na KFGG PřF OU působím nepřetržitě od roku 2000 jako student a od roku 2007 jako odborný asistent. Je to už pěkná řádka let. Pro vysvětlení, akademický inbreeding (zaměstnávání vlastních absolventů) je jev všeobecně chápán jako nezdravý pro akademické prostředí, protože prý snižuje možnost vstupu nových myšlenek z vnějšího prostředí. Na naší katedře se to netýká pouze mé osoby, většina mých kolegů je zároveň našimi absolventy. Zdejší pracovní prostředí však lze jen těžko přirovnat k zatuchlé bažině. Naopak, na základě skvělých výsledků vědecké práce na katedře si myslím, že tato výjimka potvrzuje pravidlo. Většina zaměstnanců katedry jsou mladí vědci a všichni při svém výzkumu úzce spolupracují s kolegy z jiných českých pracovišť a ze zahraničí. To samo o sobě představuje proud čerstvých myšlenek a nápadů.

Čtyři roky jsi pracovala pro Národní památkový ústav v Ostravě. O co šlo?

Byl to přivýdělek ke studiu, pracovala jsem pro opavské památkáře zpočátku jako brigádník pro všechno (hlavně pro kopírování a skenování). Později jsem se uplatnila díky znalostem ze studia i jako grafik a kartograf. Když probíhal stavebně-historický průzkum nějaké památkově cenné budovy, připravovala jsem mapovou a obrazovou část závěrečné zprávy. Na konci jsem taky měla na starost správu archivu evidence a dokumentace památkového fondu v Opavě.

Sama jsi často přistižena, že se slovenskými studenty hovoříš plynule slovensky. Jsi původem ze Slovenska?

Já jsem napůl, otec byl Slovák a mamka tady z Kopřivnice. Narodila jsem se v Česku, ale pak až do svých 20 let jsem žila na Slovensku, mám taky maturitu ze slovenštiny (z češtiny ne a často to využívám jako výmluvu, když udělám gramatickou chybu). V roce 1999 jsem se přistěhovala do Ostravy, kde jsem začala velmi brzy plynule mluvit a psát česky, zřejmě díky mým českým kořenům.

Prozradíš nám, jak ses dostala k výuce statistiky? Přijde mi, že tě tento obor poměrně baví…

Statistická analýza dat je dnes nezbytnou součástí nejenom vědeckého výzkumu. Způsob, jakým zpracováváme a prezentujeme své poznatky, silně ovlivňuje jejich přijetí ve společnosti, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Nejdřív jsem neměla velkou radost, když mi byl při nástupu na pozici odborné asistentky tento předmět přidělen, protože jsem byla pouze statistický začátečník. Neviděla jsem tu obrovskou šířku možností a uplatnění statistiky. Hned od začátku mne ale výuka statistiky bavila, i když trvalo nějakou dobu, než jsem si ji přizpůsobila tak, aby (snad) bavila i studenty. Není to jen suchá matematika a nuda, je to univerzální jazyk.

Ve tvém životopise uvádíš členství v několika vědeckých společenstvích, mimo jiné v Geological Society of America, European Geosciences Union nebo Česká geografická společnost. K čemu taková členství využíváš?

Kromě dobrého pocitu, že jsem součástí určité vědecké komunity, členství využívám i ke svému prospěchu. Řadové členství v odborných společnostech přináší hodně výhod z hlediska osobního růstu, dostávám například pravidelné informace o žhavých novinkách v daném oboru, o konání zajímavých akcí (konferencí, seminářů, letních škol), nebo o nově vydaných odborných publikacích. Členové mají zvýhodněné vstupné na konference pořádané těmito společnostmi, na letošní konferenci EGU ve Vídni to bylo pro členy levnější až o 40 eur. Zajímavý je také volný přístup k jinak zpoplatněným článkům ve vybraných vědeckých časopisech. Aktivním členstvím lze také ovlivnit vnímání daného oboru ve společnosti. Studentům geografických oborů bych doporučila například členství v České geografické společnosti, což je jedna z nejstarších vědeckých společností v Česku. Těm aktivnějším, kteří se rádi podílejí na organizaci akcí nebo rádi cestují, doporučuji lokální organizaci Spolek studentů geografie a ostravskou buňku organizace EGEA.

V současné době máš funkci ERASMUS koordinátora. Co to obnáší?

Nově se má funkce jmenuje „zahraniční koordinátor katedry“. Mám na katedře na starosti informovanost našich studentů ohledně možností studia nebo pracovní stáže v zahraničí, jejich financování, organizuji výběrová řízení na tyto pobyty (hlavně v případě financování z programu Erasmus+), pomáhám studentům s navazováním kontaktů a s administrací zahraničních pobytů. Jsem také poradcem zahraničních studentů, kteří přichází studovat k nám na katedru. Snažím se o internacionalizaci studia na katedře. Pro přilákání zahraničních studentů k nám je nezbytná rostoucí nabídka anglicky vyučovaných předmětů. Abych zajistila rostoucí počet našich studentů vyjíždějících za studiem do zahraničí, snažím se uzavírat smlouvy s kvalitními zahraničními univerzitami v Evropě. Bohužel neustále bojuji s celkovým nezájmem našich studentů o pobyty v zahraničí. Musím říct, že to nechápu, protože finančně je to velmi výhodné, vyřízení velmi jednoduché a zkušenost – k nezaplacení. Brzy budu všem studentům rozesílat email s aktuálními informacemi jak se dostat na takovýto zahraniční pobyt, protože výběrové řízení se už blíží…

Takže existují i jiné možnosti než evropský Erasmus+?

Samozřejmě. Zahraniční studijní pobyty a pracovní stáže nejsou omezeny pouze státy EU (čili programem Erasmus+). Existují další možnosti získání financí, i na studium či stáž v USA (a nemusí to být pouze Fulbrihtovo stipendium), Japonsku nebo Číně. Švýcarsko sice není programová země Erasmu+, ale Švýcary lze požádat o obdobnou finanční podporu. Teoreticky lze vyjet na studijní pobyt téměř všude, kam si určíte. Prakticky je to trošku komplikovanější, protože většina těchto grantových aktivit vyžaduje zúčastnit se soutěže s poměrně tvrdou konkurencí. Erasmus+ je v tomto ohledu pro studenty nejschůdnější a nejjednodušší cesta jak se dostat aspoň na pár měsíců do zahraničí.

U nezájmu studentů o zahraniční pobyt se zastavím, velmi mě to zajímá, neboť já sám jsem v době svého studia na tento pobyt také neodjel. Čím si ty sama tento nezájem vysvětluješ? Když jsem loni dělal v předmětu Úvod do studia anketu, kdo by rád na Erasmus jel, zvedla se jedna ruka.

Nedělala jsem si žádný průzkum, proč studenti nechtějí vyjet sbírat znalosti nebo zkušenosti do zahraničí. Pouze hádám, že to může být nezájem pramenící z neochoty vystoupit ze své komfortní zóny, či dokonce pramenící z vrozené lenosti a ignorance :), ale takových studentů podle mně bude málo. Většina se rozhodne nevyjet po nějaké zralé úvaze a na jejich rozhodnutí se může podílet různou měrou strach z neznámého, strach z finančních problémů, obava, že si tím zkomplikují studium doma. V mnoha případech si podle mne studenti nevěří, že by něco takového zvládli. Skutečnost však není tak hrozivá. Zkušenosti z pobytu v zahraničí a nové světy, které se jim tímto otevřou, stojí za trochu toho nepohodlí.

O Erasmu často slýchávám, že je to o tom jet se na párty vylít… Jak to vidíš ty?

Hm, úplně oponovat nebudu. Erasmus+ studijní pobyt je také velmi společenská záležitost. Hostitelské univerzity připravují pro zahraniční studenty bohatý program, jehož součástí jsou občas i nějaké pařby. Většinou jsou to však různé výlety a kulturní události. Navíc, naši studenti musí přivézt alespoň 20 kreditů za semestr. To není úplně lehké, zvláště v cizím prostředí a cizím jazyce. Mně to celé spíš připadá jako úžasný mix zábavy a získávání zajímavých vědomostí.

Někteří studenti si stěžují, že se jim učitelé v průběhu daného studijního pobytu příliš nevěnují. Je to i náš případ, nebo je o zahraniční studenty u nás dobře postaráno? A jaké jsou naopak zkušenosti našich studentů v zahraničí?

Záleží to, stejně jako na jiných univerzitách, na tom, zda je předmět vyučován v anglickém jazyce, nebo zda je nabízen jen formou konzultací a samostudia. Pokud je předmět, o který má student zájem, pravidelně nabízen zahraničním studentům a je v daném semestru naplněn více studenty, učitel nemá problém věnovat svůj čas, jako kdyby se jednalo o běžný předmět. Celou řadu předmětů u nás otevíráme v angličtině a studentům se plně věnujeme. V zájmu rozšíření nabídky umožňujeme studentům zapsat si i české předměty, tady už musí student počítat s omezenějším kontaktem s vyučujícím. Těžiště takovýchto předmětů je v samostatné práci, dle předem uskutečněné domluvy a doporučení vyučujícího.

Na závěr mě zajímají některá statistická data :) . Které univerzity jsou mezi našimi vyjíždějícími studenty oblíbené a které ne? A ze kterých zemí naopak k nám nejvíce studentů přijíždí?

Největší zájem naši studenti projevují o univerzitu v Lublani (Slovinsko), Stockholmu (Švédsko), Salfordu (UK) a Bratislavě (Slovensko). Nejméně studentů má zájem o univerzity v Rumunsku a Polsku. Kdo aspoň trochu mluví anglicky, chce hlavně na západ. K nám přijíždí nejvíce studentů z Polska, Rumunska a Slovenska. Sporadicky se objevují studenti z Německa a Španělska. Doufám, že budu mít z čeho aktualizovat své statistiky o Erasmus+ výjezdech či příjezdech i letos.

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

telefon :
597 092 300, 553 462 300

email:
vaclav.skarpich@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

Suchá postel není sen. Máme tipy, jak to s dětmi natrénovat

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?

Co je pomočování
Návštěva lékaře
Proč se pomočuje
Jak mohu dítěti pomoci
Následky pomočování
Režimová opatření
Léčba pomočování
Mýty a fakta

Noční pomočování trápí 20 % pětiletých dětí. Jsou mezi nimi i ty, které přes den moč bez problémů udrží. Známe několik způsobů, jak s mokrými nocemi skoncovat. Hlavně pamatujte, že tyto obtíže musíte s dětmi řešit citlivě a zároveň systematicky.
Nemá význam před problémem zavírat oči, tématu se vyhýbat, nebo dokonce děti za noční nehody obviňovat nebo trestat. Zbytečně byste tím podkopávali jejich psychiku, což boji s pomočováním rozhodně neprospěje. Naopak potomka uklidněte slovy, že podobné nehody se stávají mnoha dětem a že problém vyřešíte společně.
V některých situacích režim ani trénink nepomohou a je potřeba vyhledat lékaře. Příčinou nočního pomočování totiž mohou být i zdravotní problémy. Pokud se pětileté či starší dítě pomočuje pravidelně každou noc nebo se začne znovu pomočovat po šestiměsíčním „období sucha“, je vhodné se obrátit na lékaře. To platí také v situacích, kdy potomek:
Promočená postel a nešťastné dítě. To je obrázek známý mnoha rodinám. Pomočování neboli enuréza je častým, ale naštěstí spíše přechodným stavem. Pokud zmizí do 5. roku věku potomka, většinou se nejedná o závažný problém. Které děti mohou být vznikem enurézy ohroženy a proč?
Otravují vás časté návštěvy toalety v nočních hodinách? Chtěli byste zpět kvalitní a ničím nepřerušovaný spánek? S nočním močením neboli nykturií můžete bojovat hned několika způsoby. V první řadě by vás měl ovšem prohlédnout váš ošetřující lékař. Nykturii totiž může způsobit poměrně nezávažný projev stárnutí, ale i skrytá chronická choroba.
Dítě, které trpí nočním pomočováním, může být v navazování vztahů s vrstevníky stydlivé a plaché. Rodiče však mohou hodně pomoci – nejen vstřícností, ale i nenásilným tréninkem.
Nutkáním navštívit toaletu v nočních hodinách trpí mnoho lidí. Spánek přerušovaný častým chozením na záchod se nazývá nykturie. Nykturie přitom prokazatelně snižuje kvalitu spánku a stojí za vznikem širokého spektra závažných chorob.
Období druhého a třetího roku života dítěte je výjimečné v mnoha aspektech. Dítě je často již schopné kontrolovat vylučování stolice a moči a začíná být vysazováno na nočník. Rady pediatrů na toto téma by se daly shrnout do tří slov: neuspěchat, netrestat a nesrovnávat!
Období druhého a třetího roku života dítěte je výjimečné v mnoha aspektech. Dítě je často již schopné kontrolovat vylučování stolice a moči a začíná být vysazováno na nočník. Rady pediatrů na toto téma by se daly shrnout do tří slov: neuspěchat, netrestat a nesrovnávat!
Dobrý den. Potřebovala bych poradit se synem Matějem 11let s počůráváním....
Dobrý den, bylo by vhodné se nejprve poradit s Matějovým dětským lékařem. Ten...
Na první pohled se může zdát, že se počůrávání týká pouze dětí, ale není tomu tak. Jestliže máte doma potomka, který se v noci pomočuje, jedná se o...
Stres, nebo málo hormonu?
Na vzniku nechtěného úniku moči u dětí se podílí celá řada faktorů. Mezi ty nejčastější patří porucha regulace noční produk...
Cestování s dětmi není vždy jednoduché. Chce to pořádnou přípravu. A co teprve, když cestujete s dítětem, které se občas v noci pomočí! Ačkoliv doma...
Partnerem projektu webových stránek je společnost Ferring Pharmaceuticals CZ s.r.o.
Pro provoz služby využíváme tyto soubory cookies:
Když kliknete na „Souhlasím“ s využitím všech souborů cookies, poskytnete tím souhlas k jejich ukládání ve vašem zařízení a pomůžeto s vaší navigací na stránce, s analýzou využití data našimi marketingovými aktivitami.
Více informací o využití souborů cookies naleznete na stránce Prohlášení o cookies .

Vyprstí si kundu a její kámoška pohoní
Šmírák oprcá nezbednou kolegyni na služebce (Chloe Kinks)
Během 15 minutového sexu se dvakrát vystříkal

Prvně vylízat, ať není suchá

Report Page