Prudké české mrdání

Prudké české mrdání
Nastavení soukromí Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou také sloužit ke zpracování dalších osobních údajů (např. jak procházíte naše stránky, jaký obsah Vás zajímá a také volby, které provedete pomocí tohoto okna). My a naši partneři máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Můžeme Vám také doporučovat obsah a zobrazovat reklamu na základě Vašich preferencí. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat na této stránce (vyvolejte znovu okno a nastavte své preference). V případě, že se rozhodnete souhlas neudělit či jej odvoláte, nebudeme Vám moci doručovat personalizovaný obsah a/nebo se Vám bude zobrazovat méně relevantní reklama. Některé údaje zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci "Podrobné nastavení". Vámi provedené nastavení se použije pro webové stránky provozovatele tohoto webu a ostatních vydavatelů sdružení CPEx . Nebudete tak muset provádět volbu pro každého provozovatele zvlášť.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám

PhDr. Laura Janáčková, CSc. (Moje Psychologie
18. listopadu 2010
•
00:00

Ta čísla berou iluze: 64 % mužů a 42 % žen je během manželství nevěrných. Pokud podvádíme, je naše nevěra malá a pochopitelná. V pozici podvedeného ji bereme jako velkou a neodpustitelnou. Ze všech stran slyšíme: nevěru lze přežít. Ale jak?
Autor: PhDr. Laura Janáčková, CSc. (Moje Psychologie
9. 8. 2022
•
22:00
patička vygenerovaná: 04:00:17 10.08.2022

Inzerce

Redakce

RSS

© 2001 - 2022 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. a dodavatelé obsahu

Autorská práva k publikovaným materiálům

Podmínky pro užívání služby informační společnosti

Informace o zpracování osobních údajů

Cookies

Nastavení soukromí

Vlastnická struktura

Přestože muži i ženy uvádějí tisíce příčin své nevěry, jde hlavně o pět základních: touha po změně sexuálního stereotypu, náhodný sex s neodolatelně přitažlivým partnerem, posílení sebevědomí (dokázat si, že na to ještě mám), pomsta partnerovi doprovázená touhou psychicky mu ublížit a nakonec důvod, že už nás manželský partner sexuálně nevzrušuje a neuspokojuje. I když je nevěra součástí sexuálního chování a v naší společnosti je častou záležitostí, každé odhalení je pro vztah velkou ranou.

U partnerů i partnerek může vyvolat negativní emoce a stres, které vedou k různým psychosomatickým projevům. Sdělení nevěry je spojeno s psychickým šokem, na který organismus reaguje řadou tělesných a citových projevů. Pláč, poruchy termoregulace - pocení, zimnice, vnitřní napětí, úzkost a strach. Člověk je touto informací doslova paralyzován, neschopen normálně myslet a jednat.

Napadají nás slova: to přece nemůže být pravda, dělá si legraci, to nemůže být konec. Základním psychickým pocitem je beznaděj a duševní bolest. Postupně se přidružují tělesné projevy související s prožitkem akutního stresu jako bušení srdce, poruchy spánku, sucho v ústech, třes a další. Bezprostřední odpovědí na tento prožitek je únik do pasivity a intenzivní prožívání samoty včetně hledání životního smyslu, nebo agresivní chování, které je často spojené s vulgárními projevy směrem k partnerovi. Agresivita je vlastně obranným mechanismem, kdy formou útoku dochází k uvolnění vnitřního napětí.

Odhalení nevěry je pro každého psychický šok spojený s pocity nejistoty a ohrožení. Organismus podvedeného se dostává do stavu maximální pozornosti a je tělesně připraven k útoku. Stálé a trvalé napětí vzbuzují sebemenší podněty. Jestliže nedostáváme reálnou bagatelizující odpověď na celou situaci, zaplavuje nás úzkostné očekávání něčeho strašného. Tělesně tento stav ženy i muži charakterizují, jako by byli v trvalém nádechu s mírným tlakem za hrudní kostí, pocitem knedlíku v krku a suchem v ústech. Tento stav ztěžuje usínání a často je i příčinou nedostatečně hlubokého spánku s nočním probouzením. Psychosomatické projevy představují reakci těla na psychické vypětí.

Tělesné projevy úzkosti a napětí neodcházejí a naopak se zhoršují v důsledku nevyspání a psychické a tělesné vyčerpanosti. Nejčastějším projevem je stereotypní bezmyšlenkovité chování, jakoby zúžené vidění a zvýšená osobní nehodovost. Ženy automaticky pracují, starají se o děti, domácnost, řídí auto. Při řízení mají sníženou pozornost, což nedávno v mé praxi přesně popsala Jana: „Když mě přepadne příval slz, nemůžu přestat a jsem celá flekatá a musím vysvětlovat, a to nechci. Bolí mě u srdce, mám návaly horka a pak chlad na celém těle, dusím se. Automaticky pracuji, starám se o děti a jezdím autem. Dvakrát jsem na semaforu zastavila na zelenou. Auta na mě troubí a ti, co mě předjíždějí, se zjištěním ,no jo, ženská‘, gestikulují dost výmluvně.“ Při práci v domácnosti se častěji zraníme (řízneme nožem, spálíme žehličkou) a chyby děláme i v zaměstnání. K tomu se setkáváme s nutkavými myšlenkami, jež nás nutí stále kontrolovat, zda jsme zamkli byt, zavřeli vodu, vypnuli sporák apod.

„S kým jsem to žila? Jak jsem mu tolik let mohla věřit? Jak dlouho mi lhal? A co bude dál - bude mi lhát i příště?“ Když člověk cítí, že v životě přichází o cosi důležitého a že to, na čem stavěl, se najednou zhroutilo, nastupují obranné reakce - typické bývají prudké změny nálad, podrážděnost, popudlivost. Častým „ventilem“ psychické nepohody bývají děti - jejich školní prospěch, zlobení, nepořádnost. Návaly vzteku, lítosti, sebeobviňování, nenávisti, bolesti a trvalý tlak se jen stěží dají vydržet a jsou prudce vystřídány pocitem domnělého vytěsňování celé situace: „Vlastně se nic neděje, všechno je v pohodě.“

Vytěsňování patří k obranným mechanismům, které mají za úkol ulevit strádající mysli. Tváříme se jako by se nic nedělo, pracujeme, komunikujeme s přáteli, ovšem z těchto činností se vytrácí jakákoli vnitřní radost. Záchranu hledáme v kouření, alkoholu, eventuálně náhodném vztahu nebo sexu. Bohužel vše je bez efektu, protože tento mechanismus je časově omezený a častovávat to je vystřídán pokusy o adaptaci nebo zoufalstvím. Nevěra rovněž zraňuje sebepojetí člověka a zásadně snižuje jeho sebevědomí. Častým tématem zejména nočního rozjímání bývá hledání viníka. Klademe si otázky: „Kdo za to může?“, „Čím jsem si to zasloužil/a?“, „V čem je moje vina?“ Získané nízké sebevědomí, nejistota a dříve popsané reakce se pak často podílí na dehonestujícím sebeobviňování.

Přestože o mužské promiskuitě slyšíme tisíce logických argumentů podložených názory sexuologů a vidíme statistiky, z nichž vyplývá, že nevěra je vlastně normální a potkává tři čtvrtiny manželství, prožívání nevěry u podvedeného to nijak neovlivňuje. Emocionální zasažení nevěrou je natolik silné, že i když to všechno víme, stejně se trápíme. Z psychického šoku se organismus zvolna začíná vzpamaaž po několika týdnech, a to formou postupného začleňování se do normálního života. Pro ženy je typická první fáze zásadních změn charakterizovaná slovy: „Už nechci být stejná.“ Ženy zásadně mění svou image, účes, barvu vlasů a střih, často obměňují i šatník a drží nejrůznější diety.

Určitou formou pokusu o adaptaci je zvýšená pracovní aktivita, angažovanost, vyhledávání sportovních a oddechových aktivit, návrat ke koníčkům a pokus o restrukturalizaci v manželství zaběhlého režimu. Postupně se vynořuje také zásadní otázka: zůstat a odpustit, nebo odejít? Statistiky uvádějí, že 70 % žen opouští muže proto, že je podvádí nebo že je nenapravitelný nevěrník. Ženy jsou obvykle schopné přehlédnout jednorázovou nevěru, ovšem netolerují manželovu citovou angažovanost, která je často předzvěstí konce vztahu. Muži jsou v otázkách nevěry tolerantní podstatně méně. Důvodem je jednak vzniklá nejistota ohledně otcovství případných potomků a jednak zřejmě také prostá skutečnost uváděná ženami - mužská ješitnost, kterou zahojí až jiná žena.

Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, v České republice se každoročně rozvádí 50 % manželství. Podle právníků je u každého druhého důvodem nevěra. Rozvod tedy vidí téměř polovina žen a mužů jako vhodné řešení nevěry - ale je tomu tak doopravdy? Závažná situace spojená s rozhodnutím, které ovlivní život náš, dětí a celé rodiny, vyžaduje patřičnou míru odpovědnosti a zdravého rozumu. Řešení situace má pouze dvě základní možnosti: akceptaci stavu nebo zásadní nesouhlas. Nepřijetí a nesouhlas s nevěrou často končí odchodem partnera a eventuálním rozvodem. Řada lidí v kritické situaci vyžaduje okamžité rozhodnutí: JÁ, nebo ON/ ONA. Ukazují tím snahu vytvořit pomyslnou čáru za tím, co se stalo, situaci neřešit a „začít znovu“.

Zkušenosti však říkají, že nástup střídajícího se období výčitek a nezvládnuté komunikace vede často k nerovnoměrnému postavení partnera v páru a k dalšímu selhávání vztahu. Druhou možností řešení nastalé situace je akceptace nevěry, která v pasivní podobě představuje formu tichého přijetí, například: „Nic nechci vědět, nic nevím.“ Při aktivní formě akceptace partneři v zájmu zachování rodiny vytvářejí dojem, že situace je v racionální formě zvládnutá. Podvedený vyhodnotí současné možnosti a perspektivu případných důsledků, zaměří se na získání osobní stability a aktivně „bojuje“ o svého manžela nebo manželku. Ve své praxi se často setkávám se ženami, které v počátečním emocionálním šoku vyhodí nevěrného partnera z domu, i když jsou přesvědčeny, že je to ten „pravý“.

Jejich adaptace na ztrátu je pak o to složitější a mnohdy dlouhodobě zasáhne i jejich další život. Tyto ženy totiž stále srovnávají eventuální partnerské možnosti se svým bývalým mužem. Hledají „dvojníka“, který by je miloval, a nenacházejí ho. Takto vzniklá frustrace pak zásadně ovlivňuje jejich spokojenost. Racionální zhodnocení situace a ujasnění si toho, co opravdu chci a jaké mám reálné možnosti, vede k těm správným životním krokům.

Muži i ženy by se měli naučit být odpovědní za své chování a nést jeho důsledky. Rozvod je vždy selháním obou partnerů a zásadně ovlivní je samé i životy jejich dětí. Dítě se málokdy plně smíří s tím, že se jeho rodiče rozešli. Tato skutečnost zůstane napořád určitým handicapem, jehož důsledky je možné zvládnout, zmírnit, nikoli však anulovat. Ve srovnání s dětmi z úplných rodin se děti z rozvedených manželství hůře vyrovnávají s novými situacemi. Zvýšená intenzita rozporů mezi rodiči zhoršuje stupeň jejich adaptability a možnosti neúplné rodiny jsou v některých sociálních funkcích omezené. Rozvod by tedy měl být tou poslední možností při řešení faktu nevěry.

A jak se vyhnout případné nevěře? Jako manželky byste měly být sebevědomé, spokojené, úspěšné, atraktivní a chápavé. S takovými ženami vám jsou totiž vaši muži nevěrní. A kdyby náhodou, přestože jste sebevědomé, úspěšné, atraktivní a chápavé, jste prožily zklamání a bolest mužské nevěry, věřte, že se zase brzy postavíte na nohy. A víte proč? Protože právě na vás se stojí fronty.

Ženatí muži, pokuste se přes vrozenou touhu po větší variabilitě partnerek odpovídat za své chování. A kdybyste se náhodou nedokázali ovládnout, alespoň chraňte svou rodinu informačním embargem - zatloukejte, mažte SMS, e-maily a hlavně - udělejte si jasno v hlavě.

Autor: PhDr. Laura Janáčková, CSc. (Moje Psychologie)
18. listopadu 2010

Nastavení soukromí Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou také sloužit ke zpracování dalších osobních údajů (např. jak procházíte naše stránky, jaký obsah Vás zajímá a také volby, které provedete pomocí tohoto okna). My a naši partneři máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Můžeme Vám také doporučovat obsah a zobrazovat reklamu na základě Vašich preferencí. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat na této stránce (vyvolejte znovu okno a nastavte své preference). V případě, že se rozhodnete souhlas neudělit či jej odvoláte, nebudeme Vám moci doručovat personalizovaný obsah a/nebo se Vám bude zobrazovat méně relevantní reklama. Některé údaje zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci "Podrobné nastavení". Vámi provedené nastavení se použije pro webové stránky provozovatele tohoto webu a ostatních vydavatelů sdružení CPEx . Nebudete tak muset provádět volbu pro každého provozovatele zvlášť.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám

PhDr. Laura Janáčková, CSc. (Moje Psychologie
18. listopadu 2010
•
00:00

Ta čísla berou iluze: 64 % mužů a 42 % žen je během manželství nevěrných. Pokud podvádíme, je naše nevěra malá a pochopitelná. V pozici podvedeného ji bereme jako velkou a neodpustitelnou. Ze všech stran slyšíme: nevěru lze přežít. Ale jak?
Autor: PhDr. Laura Janáčková, CSc. (Moje Psychologie
9. 8. 2022
•
22:00
patička vygenerovaná: 04:00:17 10.08.2022

Inzerce

Redakce

RSS

© 2001 - 2022 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. a dodavatelé obsahu

Autorská práva k publikovaným materiálům

Podmínky pro užívání služby informační společnosti

Informace o zpracování osobních údajů

Cookies

Nastavení soukromí

Vlastnická struktura

Přestože muži i ženy uvádějí tisíce příčin své nevěry, jde hlavně o pět základních: touha po změně sexuálního stereotypu, náhodný sex s neodolatelně přitažlivým partnerem, posílení sebevědomí (dokázat si, že na to ještě mám), pomsta partnerovi doprovázená touhou psychicky mu ublížit a nakonec důvod, že už nás manželský partner sexuálně nevzrušuje a neuspokojuje. I když je nevěra součástí sexuálního chování a v naší společnosti je častou záležitostí, každé odhalení je pro vztah velkou ranou.

U partnerů i partnerek může vyvolat negativní emoce a stres, které vedou k různým psychosomatickým projevům. Sdělení nevěry je spojeno s psychickým šokem, na který organismus reaguje řadou tělesných a citových projevů. Pláč, poruchy termoregulace - pocení, zimnice, vnitřní napětí, úzkost a strach. Člověk je touto informací doslova paralyzován, neschopen normálně myslet a jednat.

Napadají nás slova: to přece nemůže být pravda, dělá si legraci, to nemůže být konec. Základním psychickým pocitem je beznaděj a duševní bolest. Postupně se přidružují tělesné projevy související s prožitkem akutního stresu jako bušení srdce, poruchy spánku, sucho v ústech, třes a další. Bezprostřední odpovědí na tento prožitek je únik do pasivity a intenzivní prožívání samoty včetně hledání životního smyslu, nebo agresivní chování, které je často spojené s vulgárními projevy směrem k partnerovi. Agresivita je vlastně obranným mechanismem, kdy formou útoku dochází k uvolnění vnitřního napětí.

Odhalení nevěry je pro každého psychický šok spojený s pocity nejistoty a ohrožení. Organismus podvedeného se dostává do stavu maximální pozornosti a je tělesně připraven k útoku. Stálé a trvalé napětí vzbuzují sebemenší podněty. Jestliže nedostáváme reálnou bagatelizující odpověď na celou situaci, zaplavuje nás úzkostné očekávání něčeho strašného. Tělesně tento stav ženy i muži charakterizují, jako by byli v trvalém nádechu s mírným tlakem za hrudní kostí, pocitem knedlíku v krku a suchem v ústech. Tento stav ztěžuje usínání a často je i příčinou nedostatečně hlubokého spánku s nočním probouzením. Psychosomatické projevy představují reakci těla na psychické vypětí.

Tělesné projevy úzkosti a napětí neodcházejí a naopak se zhoršují v důsledku nevyspání a psychické a tělesné vyčerpanosti. Nejčastějším projevem je stereotypní bezmyšlenkovité chování, jakoby zúžené vidění a zvýšená osobní nehodovost. Ženy automaticky pracují, starají se o děti, domácnost, řídí auto. Při řízení mají sníženou pozornost, což nedávno v mé praxi přesně popsala Jana: „Když mě přepadne příval slz, nemůžu přestat a jsem celá flekatá a musím vysvětlovat, a to nechci. Bolí mě u srdce, mám návaly horka a pak chlad na celém těle, dusím se. Automaticky pracuji, starám se o děti a jezdím autem. Dvakrát jsem na semaforu zastavila na zelenou. Auta na mě troubí a ti, co mě předjíždějí, se zjištěním ,no jo, ženská‘, gestikulují dost výmluvně.“ Při práci v domácnosti se častěji zraníme (řízneme nožem, spálíme žehličkou) a chyby děláme i v zaměstnání. K tomu se setkáváme s nutkavými myšlenkami, jež nás nutí stále kontrolovat, zda jsme zamkli byt, zavřeli vodu, vypnuli sporák apod.

„S kým jsem to žila? Jak jsem mu tolik let mohla věřit? Jak dlouho mi lhal? A co bude dál - bude mi lhát i příště?“ Když člověk cítí, že v životě přichází o cosi důležitého a že to, na čem stavěl, se najednou zhroutilo, nastupují obranné reakce - typické bývají prudké změny nálad, podrážděnost, popudlivost. Častým „ventilem“ psychické nepohody bývají děti - jejich školní prospěch, zlobení, nepořádnost. Návaly vzteku, lítosti, sebeobviňování, nenávisti, bolesti a trvalý tlak se jen stěží dají vydržet a jsou prudce vystřídány pocitem domnělého vytěsňování celé situace: „Vlastně se nic neděje, všechno je v pohodě.“

Vytěsňování patří k obranným mechanismům, které mají za úkol ulevit strádající mysli. Tváříme se jako by se nic nedělo, pracujeme, komunikujeme s přáteli, ovšem z těchto činností se vytrácí jakákoli vnitřní radost. Záchranu hledáme v kouření, alkoholu, eventuálně náhodném vztahu nebo sexu. Bohužel vše je bez efektu, protože tento mechanismus je časově omezený a častovávat to je vystřídán pokusy o adaptaci nebo zoufalstvím. Nevěra rovněž zraňuje sebepojetí člověka a zásadně snižuje jeho sebevědomí. Častým tématem zejména nočního rozjímání bývá hledání viníka. Klademe si otázky: „Kdo za to může?“, „Čím jsem si to zasloužil/a?“, „V čem je moje vina?“ Získané nízké sebevědomí, nejistota a dříve popsané reakce se pak často podílí na dehonestujícím sebeobviňování.

Přestože o mužské promiskuitě slyšíme tisíce logických argumentů podložených názory sexuologů a vidíme statistiky, z nichž vyplývá, že nevěra je vlastně normální a potkává tři čtvrtiny manželství, prožívání nevěry u podvedeného to nijak neovlivňuje. Emocionální zasažení nevěrou je natolik silné, že i když to všechno víme, stejně se trápíme. Z psychického šoku se organismus zvolna začíná vzpamaaž po několika týdnech, a to formou postupného začleňování se do normálního života. Pro ženy je typická první fáze zásadních změn charakterizovaná slovy: „Už nechci být stejná.“ Ženy zásadně mění svou image, účes, barvu vlasů a střih, často obměňují i šatník a drží nejrůznější diety.

Určitou formou pokusu o adaptaci je zvýšená pracovní aktivita, angažovanost, vyhledávání sportovních a oddechových ak
České ženy točí porno
Tři holky v sauně
Prastaré erotické filmy ke shlednutí zdarma

Prudké české mrdání

Report Page