Poslušná holčička dá každýmu

Poslušná holčička dá každýmu




🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

































Poslušná holčička dá každýmu

Zpověď č.815810, vloženo 06.07.2014 11:41:17
Nezvládám už být jen poslušná holčička
Ahoj, ani nevím, kde začít. Byla jsem takové to typické dítě, do kterého se vkládá spousta nadějí, pořád jsem se musela učit a jedničky na vysvědčení se jaksi očekávaly. Díky tomu, jsem nikdy nechodila do žádného kroužku, ani na žádný sport a samozřejmě ani s kamarády ven, zkrátka dětství mi proteklo mezi prsty. Na střední to bylo dost podobné, jen škola a pak domů. Na VŠ jsem nechtěla, ale okolnosti mě trochu donutily. Jenže co můj život?

Teď si uvědomuju, že kdybych umřela, byla bych na tom asi líp. Momentálně hniju v neperspektivní práci, která mě nebaví, za téměř minimální plat v babském kolektivu, řešící neustále jednu blbost za druhou. Opět chodím jen do práce a z práce, šance na seznámení jsou nulové, navíc díky rozpadu naší rodiny, prostě chlapům nevěřím a když už o mě někdo projevil zájem, tak byl vždycky o mnoho starší a většinou i zadaný.

Teď vidím, že nikdy nedosáhnu na svou vysněnou práci, zůstanu sama a teď to vypadá, že i bez dokončené VŠ, která je mi ale ve výsledku stejně k ničemu. Navíc na mě rodina začíná tlačit ohledně dítěte, apod. Už prostě nemůžu, nevím, co mám dělat. Vlastně už ani nežiju, jen přežívám každý další den.

Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE ! 

ahoj,buď ráda,že jsi zdravá a netrávíš mládí mezi domovem a nemocnicí...takhle to mám já... co bych za to dala chodit místo toho do byť nudné práce a být schopná pracovat a mít nějaký příjem a tudíž aspoň nějakou perspektivu... tebe ubíjí jednoduše stereotyp,protože kromě práce nemáš nic...chce to,aby sis našla nějaké koníčky,něco,co tě bude bavit a hned ti bude líp... na sebevraždu nemysli,to je kravina a jedině by sis tím zajistila kariéru psychiatrického pacienta...
Mám takový dojem, že by ti prospělo naučit se říkat NE. Rozpoznat, kdy je dobré se za sebe postavit a bojovat a kdy je lepší se stáhnout a podřídit se. Můžeš zkusit na malinkatých životních situacích - když ti něco vnucuje obchodník, když tě otravuje bezdomovec/někdo na ulici, prostě řekni "Ne." bez dalšího vysvětlování. Samozřejmě když to tak sama cítíš. Jestli ti chybí puberta, tak si ji můžeš zažít teď! Jestli chceš na diskotéku, jdi sama, nech se pozvat na pití, zvoň na zvonky nebo cokoliv bláznivého jsi vždycky chtěla, ale nedovolila sis to. Bude se to zdát jako to nejtěžší v životě, ale jakmile uděláš něco podle sebe a svět se nezboří, získáš zpět kousíček života. Oslovuj lidi. Jdi třeba sama do hospody, pokukuj po okolí, nech se sbalit nebo jdi do akce sama. Tohle všechno jsou ale jen příklady. Ty sama víš, co je pro tebe nejlepší - udělej všechno, po čem ze srdce toužíš a co ti přináší radost ze života a svobodu! Nemusíš se do toho nutit, sama poznáš, až bude pravý čas. Občas svoboda znamená celý den nejíst, stravovat se týden v cukrárně nebo naopak konečně jíst zdravě. Neexistuje jeden nejlepší návod, každý okamžik je jedinečný. Není problém, že tě rodina do něčeho nutí... Konečné rozhodnutí je vždy na tobě. I kdyby se postavili na hlavu nebo podpálili barák, nemají moc tě do čehokoli donutit. Ještě mi pomohly tyto stránky: http://smysl.com/ Toť hezká teorie... Praxe je už na tobě.
Máš nějakou zálibu, kterou lze kolektivně sdílet?
Neúspěch často předchází úspěchu. Když něco chceš, dej do toho všechno. Bourej zdi. Kašli na neúspěchy. Jedinou příčinnou neúspěchu je, že to člověk vzdá. Žádná jiná příčina neexistuje (kromě smrti). Takže to, že jsi někam šla a byl to trapas. To je jen kousek tvé cesty za úspěchem. To se muselo stát, abys nabrala určitou zkušenost. Příště to může být jiné, a pak zase jiné. Postupně se to bude zlepšovat, tomu věř. Nechtěj, abych ti tu vyprávěl moje trapné první pokusy o poznání nových lidí... Jo, brečel jsem kvůli tomu, zdálo se mi, že jsem největší trapák. Byl jsem v podstatě asociál. Ale nepřestal jsem to zkoušet, i když to často bolelo a ještě bolí, vidím, že se posouvám kupředu. Mám spoustu nových známých a pár nových přátel. O tom se mi před 2 lety ani nesnilo. Prostě si nemůžeš po první prohrané bitvě říct, že jsi to zkusila a nemáš na to... to bys vzdala rovnou celou válku... a život pak nemá cenu a smysl, když to hned vzdáváš. Dále, pokud jsi zkoušela cvičit a výsledky se nedostavily, tak jsi něco dělala špatně. Každý se může hodně zlepšit. Chce to sebevzdělávání v těchto věcech, abys věděla, jak na to. A pak dřít a nikdy nepřestávat. Pokud bys např. chtěla zhubnout, je strava důležitější než cvičení, ale pokud to nevíš a jenom cvičíš k tomu jíš nevhodná jídla, nemůžeš se divit, že se výsledky nedostaví. Všechno to lze spravit, změnit, vylepšit. Jen to nevzdát! Ohledně vztahů to je jen zase a jen v tvé hlavě. Ublížit si můžeš akorát ty sama. I když ti někdo udělá něco špatného, tak jde jen o to, JAK TY K TOMU PŘISTOUPÍŠ. Ok, někdo nad vším nedokáže jen tak mávnout rukou a jít dál, ale tak si buď pár měsíců třeba v depresi, nadávej na celej svět, ale pak se seber a vem zodpovědnost za svůj život do vlastních rukou! A uvědom si, že žádná jiná osoba nemůže za to, že se tě něco dotkne. Ty si vybíráš, jak to na tebe bude působit. Jsi zodpovědná za své emoce, protože emoce vznikají na základě myšlenek. A myšlenkám dáváš sílu jen ty. Možná si k tomuto poznání budeš muset dojít trnintou cestou, ale funguje to tak, jak píšu. Takže bych ti doporučil přestat se vymlouvat a začít být zodpovědná a svůj život. Všechno si do něj přitahuješ sama. I když se ti teď něco nedaří, později poznáš, že bez toho kousku skládačky bys byla úplně jinde než jsi a že to bylo nutné k tvému vývoji.
Ve 12:20 jsi dala pěkně blbou odpověď, prve jsem si jí nevšiml.
Ale prd... Dodělej si pokud možno VŠ, dobrej papír. Nikde není psáno, že v jedné práci musíš i umřít. Choď mezi vrstevníky co zrovna nemají nějaký závadný program a bav se, odreagovávej, nacházej nové inspirace. Špatné zkušenosti nezapomínej, ale proboha nežij jimi. Svět je o pěkném pohledu z vlastní vůle.
Uspořádej sraz Zpovědnice v Ostravě.... Prostě vyber hospodu a napiš kdy...
PytlikProPsa Bydlím poblíž Ostravy. Nevnímám realitu Nevím, co můžu udělat, ale v radách typu zajdi si na procházku, apod. jaksi nevidím smysl. devilsquared Chtěla bych to nějak jednoduše vyřešit, ale když jsem se do něčeho pustila, nikdy se to nesetkalo s úspěchem. Co se fyzičky týká, nemysli si, zkoušela jsem cvičit, ale výsledky byly i po roce úplně mizivé a jsou dodnes. Ohledně akcí, neumím si představit, že půjdu někam sama, zkusila jsem to jednou a bylo to strašné, bylo to jen trapné chození tam a zpět, zatímco se všichni bavili. Navíc, už nemám kam vyrazit, do klubů, na fesťáky apod., na to prostě nejsem, výstavy mě nebaví. A co se vztahů týká, ano, někoho takového jsem potkala a tak jsem se zklamala, že mi to vzalo vítr z plachet na dost dlouho. Prostě se bojím.
>> už mám za úkol tady jen dožít Vicemene ano, pokud budes o neco uspesnejsi, muzes si k tomu pribalit porodit a vychovat potomka :) - Pokud mas moznost nech rodinu za sebou, jen jako formu OBCASNYCH navstev a prestehuj se nekam kde nikoho neznas. Prace te stejne sere, tam o moc neprijdes, takze si pomalu zacni hledat novou v nejakem jinem meste. Nerikam, ze je to vselek, ale muze to by impuls ktery te treba nekam nasmeruje. Nebo taky nenasmeruje. Ad policie a vstupni fyzicke testy urcite nebudou nejake extra prisne, pokukd na ne nemas 6.7.2014 tak to neznamena ze to tak musi zustat, neni ti 40. Tak az se prestehujes, das si zavazek na tom zapracovat a formou nejake osobni trenerky ci trenera ktere seznamis s tvojim predsevzetim se do toho pustis... mas aspon nejaky "sen", to ne kazdy ma.
Říkáš, že máš vysněnou práci, ale nikdy na ni nedosáhneš kvůli tomu, že na to fyzicky nemáš. Říkáš, že se nikdy neseznámíš, protože chodíš z práce domů a z domu do práce. Říkáš, že nevěříš chlapům kvůli rozpadu vaší rodiny. Zkus se nad tím zamyslet. Ty hledáš vždy chybu v něčem jiném, než ve své hlavě. Ale to všechno je o tvé hlavě. Sama si to tvoříš. Můžeš si za to sama. Je mnohdy těžké si to přiznat a uvědomit, ale je to tak. Postav se sama sobě. Všechno výše jmenované lze změnit. A jen ty to můžeš změnit. Stačí se rozhodout to změnit a začít konat podle toho rozhodnutí! Jsou to jen iluzorní překázky. 1. Na fyzičce/fyzičnu můžeš zapracovat. Za půl roku můžeš být úplně jinde. 2. Jít o víkendu mezi lidi a navázat trochu kontaktu je to nejmenší, co můžeš pro seznámení udělat. Proč to neuděláš? 3. Nevěříš chlapům? Nemusíš přece všem hned věřit, ale třeba potkáš někoho, ke komu budeš mít důvěru. Neházej všechny do jednoho pytle.
Tohle je nej, vlastně víš, co můžeš udělat, jen se ti nechce a pak brečíš, že to nejde. Super přístup k životu, tak si to vyžer, co chceš jako za odpověď?
Máš podobný obavy jako jsem měl já. Přesto ti říkám, jsi mladá, zkus to, šance je vždycky. a je to tvůj sen.... Odkud jsi?
Beyrina Samozřejme, že se to hezky říká, ale dost těžko se dokopu k nějaké aktivitě, když v tom nevidím smysl nebo důvod. Ano, nemám nic ze života, už vlastně od dětství, ale změnit to neumím, ještě, když nevidím nic před sebou, žádnou budoucnost.
chcitoskončit : Tak někam vyraz na procházku. Běž do parku, běhej. Ježíši. Já nevím. :DD Ale když budeš zalezlá doma celé dny ze života budeš mít hovno.
PytlikProPsa Bohužel i ona musela projít fyzickými testy, na které já prostě nemám. To, že je drobná neznamená, že nemá fyzičku. Beyrina Jak to myslíš na čas vypadnout? Nemám kam a už vůbec ne s kým.
Navíc na mě rodina začíná tlačit ohledně dítěte, apod. ------ Rodina asi obecně bude hodně psycho co? Jako hlavní průser vypadá, žes nikdy nedostala šanci projít pubertou, klást odpor, rozmáchnout se a zabrat si svůj vlastní prostor. Nezoufej ale, tady na zp máme důkazy, že pubertou lze procházet i ve 30 letech. Začít můžeš v tomhle stavu antidepresivy, třeba se trochu uvolníš a bude ti líp.
chcitoskončit : Neznám tě. Ale znám tě asi bych tě praštila makrelou. Něco ti řeknu. Jasně, že když se pohybuješ jenom mezi prací a domovem nebudeš mít šanci NIKDY najít partnera. Ty prostě potřebuješ vypadnout někam na čas. Co takhle někam vyrazit? Sama? Nebo s kamarádkami?
Tuhle mě zastavovala moc hezká policajtka.... O jaký fyzičce to mluvíš? I ti policajti jsou normální lidi...v každé nové profesi to zprvu vypadá strašidelně...ale nakonec je to všude jen práce pro cvičený opičky. Neboj se a pusť se do toho, ztratit (už) nemáš co..
Beyrina Pohybuju se jen mezi prací a domovem, v práci je šance nulová, doma jaksi taky. Tak holt zůstanu sama, to mě možná ze všech těch věcí trápí nejméně, ovšem je to věc, která je mi okolím nejvíc vyčítána.
chcitoskončit : Jestli nejsi prašivá rozhodně máš šanci potkat fajn chlapa.
dpf Jenže já nemám ani šanci někoho potkat. PytlikProPsa Už se v tom pohybuju docela dlouho na to, abych si upřímně řekla, že na to nemám. Navíc vždy si vyberou raději chlapa (což chápu) a navíc na to nemám hlavně fyzicky.
Nečetl jsem to celé, jen nadpis: "Nezvládám už být jen poslušná holčička" No tak nebuď. - moje odověď.
chcitoskončit : Mě taky moje matka neskutečně pomohla. Ale kdyby mi kecala do života.. Asi bych se neudržela. Nemám to ráda. Každý by si měl žít život po svém. Když jsem si vybírala školu, rodina mi taky do toho kecala. Že tohle ne. Že tohle by bylo pro mě lepší. Ale já se nedala. Tenkrát jsem jim řekla "moc si vážím vašich názorů. Ale já se svobodně rozhodnu sama." A nakonec jsem to udělala. Stála jsem si za tím. A nevzdala se toho. Dělej všechno co chceš. Jsi dospělá. Rodiče ti sice pomohli ale nyní pracuješ, jsi samostatná. Mám takový dojem, že nemáš svobodnou vůli. :( Svoboda prvního končí kde začíná svoboda druhého. Kdo to s tvých známých nepochopil?
A proč by tam nebyla šance? Jdi a zkus to... je to tvůj život...
Nezadaných je spoustu. Hlavní je nebát se mluvit, komunikovat.
PytlikProPsa Upřímně, vždycky jsem chtěla dělat to, co by mi nikdo z rodiny neodpustil, líbila by se mi práce např. u policie, ochranky, apod. ale tam není ani nejmenší šance. Sice se o to zajímám, hodně věcem rozumím, což už mi řeklo i dost lidí, kteří na takových místech dost dlouho dělají, ale je mi to houby platné. Další sny? Už žádné asi nemám, začíná mi být pomalu jedno, co se se mnou stane, prostě mi přijde, že už mám za úkol tady jen dožít. Beyrina Ano, byla jsem vychovaná jinak, navíc mi rodina i dost pomohla, takže tohle bych opravdu nikdy neřekla. Nevím, jak mám konečně začít žít, co mám vlastně dělat.
Když budeš bojovat, sny se ti vyplní. A nebo taky ne. :/ A co na tebe rodina tlačí? Být na tvém místě vpálila bych jim do tváře "můj život, moje pravidla. Klidně se poserte. Můžete mi tak políbit zadek." Ale ty jsi byla vychovávána jinak, no. :( Vždycky si musela poslouchat. Ale začni konečně žít. Ser na ostatní. Nechápu co na tom nechápeš. XDDD
Co je tou vysněnou prací a jaký máš ještě sny?



TVÁ PŘEZDÍVKA:


OPIŠ BEZPEČNOSTNÍ KOD:







Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.










Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk

Browser wird nicht unterstützt Du verwendest einen Browser, der von Facebook nicht unterstützt wird. Wir haben dich daher an eine einfachere Version weitergeleitet, um dir das bestmögliche Erlebnis bieten zu können.
Offenbar hast du diese Funktion zu schnell genutzt. Du wurdest vorübergehend von der Nutzung dieser Funktion blockiert. Wenn dies deiner Meinung nach nicht gegen unsere Gemeinschaftsstandards verstößt, teile uns das bitte mit .


Vyzkoušejte rychlý překladač celých vět , jenž si poradí s překladem až do 43 cizích jazyků.

Jaký je rozdíl mezi kurvou a kurvou zkurvenou?
Kurva dá každýmu a kurva zkurvená dá každýmu, jenom ne tobě.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit .
Napínací a elastické potahy na sedačky, křesla, pohovky.

Lesbičky si vystačí samy
Dva na jednu porno
Poprvé polyká mrdku - mladá kunda na mobil

Report Page