Pička jeho holky je vždycky brutálně mokrá!

🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

Pička jeho holky je vždycky brutálně mokrá!

English

Deutsch

Polski

Русский

عربى

Български

বাংলা

Dansk

Ελληνικά

Español

Suomi

Français

עִברִית

हिंदी

Hrvatski

Magyar

Bahasa indonesia

Italiano

日本語

한국어

മലയാളം

मराठी

Bahasa malay

Nederlands

Norsk

Português

Română

Slovenský

Slovenščina

Српски

Svenska

தமிழ்

తెలుగు

ไทย

Tagalog

Turkce

Українська

اردو

Tiếng việt

中文


Co Znamená HOLKY JSOU VŽDYCKY v Angličtině - Anglický překlad
Říká se že holky jsou vždycky škaredé na kluky co je jim líbí.
They say girls are always mean to the boys they like.
Tak nejbolestivější věc na" dospívání" je že holky jsou vždycky vyspělejší než kluci jejich věku.
The cruelest part in"growing up" is that girls are always more mature than guys of the same age.
Moje holky byly vždycky jako reakce na tu předchozí.
All my girlfriends are awlays a reaction to the one I had last.
Holky nejsou vždycky sexy ale bufet je tady skvělý.
The girls aren't always hot but the mozzarella sticks are.
Nejzvrhlejší holky jsou vždycky ty věřící.
It's always the church girls that are the craziest.
Holky nesnášejí holky co se jmenují Jessica. Protože jsou vždycky supersexy.
Girls hate girls named Jessica'cause they are always superhot.
Ty holky z kostela jsou vždycky nejbláznivější.
It 's always the church girls that are the craziest.
Protože holky jsou z kluků vždycky zpocené ne?
Because girls are always sweating guys right?
A já si vždycky myslel že tyhle holky jsou celé stvořené od přírody.
And I always thought that those girls were all natural. However
Moje oči jsou vždycky otevřený pro holky který mluví italsky protože
My eyes are always open to gls that I have to speak Italian to
because it 's a challenge you know what I mean?
Vždycky hledej holky které jsou dvě skleničky napřed.
Always look for the girls who are two drinks ahead of everybody else.
Nee vy holky jste vždycky trvaly na tom že si vlasy budete stříhat samy.
Nah you girls always insisted on cutting your own hair.
Amber byla oběť a navíc každý říká že role zlé holky je vždycky lepší takže.
Amber's the victim and I think everyone says the bad girl role is always the better role so.
Sledoval jsem tě po dva roky jak si domů vodíš holky Ne. a vždycky jsou ráno pryč.
In the morning. you and they're always gone in No. I have watched you for two years now get girls to come home with.
A tamta holka bude vždycky ztracená!
Myslím tím proč to jsou vždycky holky … Prostě to udělej!
Just do it! I mean why do you always get the girls !
Proč jsou ty nejhezčí holky vždycky nejhloupější?
Why are the prettiest girls always the dumbest?
Ne vždycky jsou tam holky na plastikovym oslovi co ti pomůžou aby jsi se cítil lépe.
There is n't always gonna be some lady on a plastic donkey to make you feel better.
Asi jste si všimli holky nejsou vždycky to za co se vydávají.
In case you hadn't noticed girls are not what I do here.
Ale milý holky z města jsou vždycky odkopnutý.
But cute townies always get screwed.
Myslím tím proč to jsou vždycky holky .
I mean why do you always get the girls .
Vždycky jsi říkal že holky jsou na prvním místě.
You always said the girls came first.
Myslím tím proč to jsou vždycky holky .
Just do it! I mean why do you always get the girls .
Prostě to udělej! Myslím tím proč to jsou vždycky holky .
Just do it! I mean why do you always get the girls .

Anglický
- girls are always
and required to achieve
the purposes illustrated in the cookie policy. If you want to know more or withdraw
your consent to all or some of the cookies, please refer to the cookie policy .

By closing this banner, scrolling this page, clicking a link or continuing to browse otherwise, you agree to the use
of cookies.

Opt-Out of the sale of personal information

We won't sell your personal information to inform the ads you see. You may still see interest-based ads if your
information is sold by other companies or was sold previously.
Opt-Out
Dismiss

Conjugation Kontakty O nás Privacy Policy Tr-ex.me in english Dík

Dnes byl opravdu hezký den…Docela teplý a prosvícenýsluncem..Jenomže moji duši od posledního dubnového večera zahaluje temný stín,který jak se zdá asi nikdy nezmizí..Z mého života odešel někdo, pro koho, jsemžil, někdo pro koho jsem chtěl dýchat, pro koho bych bez mrknutí oka zemřel –člověk, který mi byl dražší, než kdokoli jiný na celém světě..A bez tohosprávného člověka je i sebehezčí den jen ošklivý a prázdný..Vůbec mi dnesnechutná žít…Už od rána jsem roztržitý..Cokoliv mi kdokoliv řekl, jsem téměřokamžitě zapomněl…Až v Olomouci jsem sivzpomněl, že jsem měl jednoho týpka z práce kamsi zavézt..Nějaké vzkazy,že někdo má někomu něco koupit, jsem registroval jakoby z dálky..Prácijsem prožil v temnotě stínu..Odpoledne jsem pak měl nějaké zařizováníokolo bytu,tak stín na chvíli zmizel..Po cestě domů mě opět zahalil..Projížděljsem okolo míst kde jsem se milovali, kde jsem se promilovali až do rána,začala hrát písnička, která nám hrála při milování..Temnota začala být Temnějšía do očí se mi tlačily slzy..Pak zase na chvíli stín zmizel –šel jsem běhat..Jeto ted pro mě jakási forma sebetrýznění – menší bolestí vyhnat jinou, mnohemsilnější psychickou bolest, kterou momentálně vnímám dost intenzivně..Normálněse běhání moc nevěnuju,ale teď mi přináší alespoň chvilkovou úlevu, takže běhámdocela rád..Doma mě opět zahalila temnota a drží se mě i teď,v okamžicích, kdy se chystám jít spát…a stejně jako včera, se tato temnotavkrade do mého spánku a mých snů..Nesnesitelně mi chybíš kočičko moje, která užnejsi moje.Den po dni, zase znovu a znovu...Krásnou noc Pusinko
UDÁNKU,TAK MOC NÁM TADY CHYBÍŠ.....CHTĚLA BY JSEM,AŤ TO VÍŠ. NENÍ DEN, KDY BY JSME SI NA TEBE NEVZPOMNĚLI.....I PO TĚCH LETECH. PROSTĚ TO TADY BEZ TEBE NENÍ ONO......

jen jsem chtěl Rudo napsat, že jsme na Tebe nezapomenuli, nelze se s tím nikdy smířit, snad se někdy zase sejdeme, drž se tam , ahoj Peťa

AHOJ Rudasku,tak uz je to tak dlouho,co tady nejsi,nechce se ani verit! Mám stale vzpomínky na Tebe a nejak se to prohlubuje,netusim proc je tomu tak.. Brzo se shledame s prateli,tak doufam,ze prijdes,je to na tvou pocest a tak se tesim,ze zase budeme ve spojeni s tebou..verim tomu!Prosim prijd za nami,moc o to stojim...Dej nam znameni..Jak se asi ma tvoje dusicka tak cista,tak uprimna, kde je ji konec...pa

Ahoj Udánečku.Pořád čekám,že jednoho dne se vrátíš a všechno bude zase jako dřív.Tak jako je to v těch mých snech.Příjdeš domu jako by se nic nestalo a všichni zjistíme,že to byl jen hnusný sen.Jsou to tak nadherné sny.Tak strašně živé,ale o to horší je pak to ráno.Ta hnusná realita.Chtěla bych raději celý život jen spát a nechat si zdát o tom,jak nám všem tady bylo nádherně...........Pa bráško

Čau Udánku.Tak zase sedím na netu a píšu Ti.Utápím se tady ve slzách a nepřestávám se sama sebe ptát PROČ.Proč,proč,proč,proč?Proč zrovna Ty a ne já.Vždyť Ty jsi zasloužil žít.Proč si musel odejít??Proč si nás raději nevzal sebou,aby jsme byli spolu.PROČ???Toto je nad mé chápání a v životě to nepochopím a nesmířím se stím.Dívám se na Tvé fotečky a nemůžu uvěřit,že jsem měla takového brášku a už nemám.Za chvilku to bude dva roky a .......pořád to tak strašně moc bolí.Tisíckrát denně si vzpomenu na to jaké to bylo,nebo jaké by to bylo kdyby......ale prostě je to všechno úplně jinak,než jsme si představovali.Mrzí mě to,viš?MOC MI CHYBÍŠ UDÁNKU!!

Čus brácho!! Tak jak se máš??Jen by mě zajímalo, kdy tohle trápení skončí, protože to nebere konce a ta bolest nejde ničím ztlumit natož utišit!!! Není to ono bez tebe..a už nikdy nebude..kdybys jen věděl, jak moc nám všem chybíš!! Každý den přežívám s myšlenkou na tebe a s nadějí, že bude líp, že bude tak, jako když jsi byl mezi náma..už nevím, co mám dál dělat..nic mě tu bez tebe nebaví ..docházejí mi slova..tak se měj..

Dnes byl pro mne docela zvlaštní den.Ani nedokážu pořádně popsat ty pocity,které ve mě zůstaly.Je to něco jako bolest,radost,strach a veliká úzkost.Takové smíšené pocity jsem zažila,když jsem si naivně myslela,že Tě vídím Udánku.Ne,nejsem blázen (teda zatím ještě nejsem ).Jen jsem dnes v dálce viděla nějakého kluka,který Ti byl tolik podobný.Stejná postava,vlasy a podobné oblečení....a v náručí držel malé miminko.V tu chvíli jsem celá ztuhla a hlavou se mi honilo tisíce myšlenek na jednou.Byla jsem tak neskutečně šťastná.Alespoň na malinkatou chviličku.Zase jsi byl zpátky.Bylo to tak nádherné Tě zase vidět mezi námi....Během další vteřiny přišel dotyčný blíž a já poznala,že to nejsi Ty.Opět to šílené zklamání ovšem teď o to větší,že jsem si uvědomila,že Tě nikdy neuvidím s Tvým dítětěm v náručí.Najednou mi začalo být všechno tak strašně líto,že jsem se sama sebe ptala už po sté PROČ???Proč to musí být takhle a proč s tím nemůžu nic udělat Udánku?Pořád mi tak moc chybíš a nejen mě.....VŠEM NÁM TADY MOC CHYBÍŠ!!!!

Ahoj brácho!! Dnes se mi zdál krásný sen..ani pořádně nevím, o čem byl, ale byl jsem tam já, byl jsi tam ty a pár přátel..smáli jsme se,ty jsi povídal a bylo nám fajn..cítil jsem se nádnerně, překrásně a nic mi nechybělo..bylo to tak živé, že jsem myslel, že je to skutečné!! V tu chvíli jsem byl zase na chviličku šťastný, tak jako dřív.. přál jsem si aby ta chvíle neskončila..,ale pak jsem se probudil a rozplakal se.. došlo mi, že to všechno byl pouho pouhý sen a iluze..,že už se musím vrátit do reality.. do kruté reality, že ty už tu mezi náma nejsi a my musíme žít bez tebe, čekat a doufat, že se snad jednou vrátíš..to čekání je nekonečné, ale já věřím,že jsi stále nějaký způsobem s náma,že se na nás díváš a směješ svým krásným úsměvem..chybíš nám a to čekání na tebe nebere konce BRÁCHO!! Teď, když ti to všechno píšu, mé tváře zalévají slzy a přez oči skoro nevidím..budeme čekat..nic jiného nám nezbývá..tak zatím čus, do doby, než se setkáme brácho..!!

Rudasku,chodim tady na tyto stránky v domnění,že je to jedine spojení s Tebou v tuto chvíli a taky s tvými přáteli! Doufám,že tyto stránky nikdy nezmizí.. Ráda bych byla ve spojení se všemi lidmi,kterým tolik chybíš jako mě,protože diky těm lidem je mi líp,protože tě mají v srdíčku jako já! Pořád si ale myslím, že se vratíš, přece musíš,to není možné, aby NE! Jak říká tady Giovi, nenech nas čekat prosím,dej nám aspon naznak,že jsi v pořádku,že to vše je jen hloupý sen?! Lásečka

Kdy už se nám konečně vrátíš zpátky????PROSÍM,PROSÍM!!!!!Už nás nenechávej víc čekat a vrať se,ano?Chci,aby to bylo zase jako dřív,víš???

Den po dni mi chybíš stále víc a víc a , i když venku sítí krásně slunce, nádherně zpívájí ptáci, tak v mém srdci zůstává nepopsatelná bolest a mou mysl naplňuje nejčernější temnota z toho, že už tu s náma nejsi..že jsi odešel a my tu musíme žít..žít bez tebe!! Proč ty jsi odešel a já musel zůstat?? Zůstat a tesknit po tobě!! Nemáš nejmenší tušení kolik srdcí, každou minutu, den co den, krvácí a trpí myšlenkou a vzpomínkou na tebe..CHYBÍŠ MI A CHYBÍŠ NÁM BRÁCHO!!!! OČI MI ZAPLAVUJÍ POTOKY SLZ JÁ SE NEMŮŽU SMÍŘIT S TÍM, ŽE UŽ TU S NÁMA NEJSI!! Chtěl bych to vyřvat do celého světa, tak aby jsi to slyšel a věděl o tom!!! TAK SNAD TO VÍŠ BRÁŠKO...

Lasečko moje, kam si mi to šel?! Pořad to nějak nemohu strávit, bolest se prohlubuje, já nevím co s ní...Všude, kam se podívam,tam tě hledám a teprve ted mi dochazí, co jsem ztratila...vlastmě mi to pořád ještě nedochází, nejde to. NIKDY SE S TIM NEVYROVNAM,NEMUZU!!!! Ty víš, že jsem milovala jen Tebe, ale osud nam nepřál. Tak krutě mi chybíš, nemam to komu říct, říkám to tobě LASecko moje...MILUJU TE...

věřím Rudo,že i když jsi se vydal na dalekou cestu , kde růže vadnou a svit slunce již Tě nehřeje tak se jednou sejdeš se svou milovanou a budeš šťastný. My však zde na Tebe vzpomínáme a nosíme Tě ve svých srdcích a vzpomínkách , chybíš nám stále den po dni na Tebe myslíme a slzy nám stékají po tváří, jsme jako malé děti, které ztratili svou oblíbenou hračku a nikdy se nesmíří s tím, že už není, nikdy na Tebe nezapomeneme kamaráde ! Jestli existuje život po životě, tak si vše jednou řekneme a zavzpomínáme na staré dobré časy , na pařby a chvíle kdy nám bylo s Tebou fajn. Chtěl bych se smát, ale nemohu,vzpomínky a beznaděj zabolí,my však musíme jít dál na tomto světě vstříc svému osudu, sbohem navždy kamaráde ...

POMALU MĚ TO V TOMTO KORUPCÍ A BORDELEM PROLEZLÉM STÁTĚ PŘESTÁVÁ BAVIT A PROTO UVAŽUJI, ŽE BYCH ALESPON NA ČAS ZMIZEL DO ZAHRANIČÍ(ZA PRACÍ).. HLEDÁM INTELIGENTNÍ A SYMPATICKOU DÍVKU PŘIMĚŘENÉHO VĚKU, KTERÁ BY CHTĚLA ZMIZET SE MNOU


Úvod » Novinky » Je zapotřebí vykročit pravou nohou, aneb z deníčku malé holky

Soudružku učitelku Svobodovou mám moc ráda. Když mě vedla máma prvně do školy tady v Chrudimi, řekla mi, ať vejdu do třídy pravou nohou, to prý nosí štěstí. Umínila jsem si, že na to nesmím zapomenout, celou cestu do školy od nás ze starého cukrovaru kolem plynárny a kolem jatek, jsem si opakovala: „Vkročím tam pravou nohou, nesmím zapomenout vkročit tam pravou nohou.“ No a udělala jsem to, do čtvrté B) v přízemí červené budovy, kam patříme my, děti z Dašické ulice, jsem vkročila pravou nohou. A ono to asi opravdu pomáhá, ta pravá noha, protože soudružka učitelka mě vzala za ruku hned ve dveřích, usmívala se na mě, vedla mě na stupínek a dětem řekla, že mají novou spolužačku, a že mě určitě budou mít rádi. Tak jsem si řekla, že tuhle soudružku nesmím zklamat, když je taková hodná.
Doma jsem si hned vyndala z aktovky učení, že si udělám úkol. S učením spěchat by mě v Cerekvici ani nenapadlo, ale já jsem přece šla do školy tady v Chrudimi pravou nohou a rozhodla jsem se, že paní učitelku nezklamu. Doma o paní učitelce Svobodové nemluvíme jako o soudružce, ale o paní učitelce. Soudružka byla v cerekvické škole Duchoslavka, ale tady mám paní učitelku. Nevím pořádně jaký je rozdíl mezi paní a soudružkou, ale paní mi připadá taková domácká.
 Na rodičovském sdružení paní učitelka říkala mámě, že nechápe, proč z Cerekvice na mě přišel špatný posudek. Ale já vím proč, Duchoslavka, to byla moje učitelka až do třetí třídy, tak ta mě neměla ráda. A já jsem si často večer před spaním přála, abych se ráno neprobudila a nemusela do té školy jít. Stejně mi to nebylo nic platné a do školy jsem musela. Do školy v Chrudimi, které se říká červená, chodím ráda. Z okna dětského pokoje vidím věžičku naší školy, prý to byl dříve klášter. A já se každý den na tu věžičku koukám.
Dneska ráno mě trochu bolelo v krku, ale do školy jsem šla, protože odpoledne máme jít se školou do divadla na Dobrodružství Toma Sawyera. Táta říkal, že to napsal americký spisovatel Mark Twain, a že to byla jedna z tátových nejoblíbenějších knížek. Moc jsem se těšila, ale nakonec z toho nic nebylo. Při českém jazyce se mi nějak motala hlava a bolelo mě v krku. Paní učitelka mi šáhla na čelo, říkala, že jen hořím a poslala mě domů. Ale máma byla na nákupu, tak jsem si sedla na schody a usnula jsem tam. Když máma přišla, změřila mi teplotu, a hned zavolala pana doktora Kopeckého. Ležím pod peřinou přikrytá až k bradě, drkotám zubama a je mi úplně jedno, že jsem nešla do toho divadla. Je mi vlastně najednou všechno jedno, dokonce i to, že kluci od nás ze třídy se pořád smějou Jindrovi, že nosí silné brýle a že je brejlovec obecný. Mně je Jindry líto, mně je vždycky líto, když se někomu ubližuje. Ale teď na nic nemyslím.
Pan doktor Kopecký tady předvčírem byl, mám prý hnisavou angínu. Dal mi lék, který se jmenuje penicilin a říkal, že je štěstí, že ho Fleming objevil a to dokonce omylem, a že už zachránil plno životů. To je sice možné, pana Fleminga stejně neznám, ale mně se z toho zázračného léku udělalo hned napoprvé špatně, protože se mi nepodařilo ho spolknout, je totiž hrozně velký. Oplatka, která je navrchu, se mi rozpustila v puse a uvnitř byl hořký prášek. Penicilin užívám každé 4 hodiny, i v noci mě máma budí, ale naštěstí se mi už daří ho spolknout najednou celý. A je mi taky trochu líp a čtu si v posteli od rána do večera. Táta mi přidělal nad postel lampičku, tak si můžu číst, jak chci dlouho, protože ráno nemusím vstávat. Čtu Trosečníky z vlaštovky, to je strašně moc báječná knížka o čtyřech sourozencích, kteří se plaví v Anglii po jezeře na své lodi Vlaštovce a kamarádí s Nancy a Peggy. Tyhle ségry si říkají Amazonky a mají samozřejmě taky svou loď. Je to báječné, takhle si bez rodičů plout po jezeře, stanovat na ostrově Divokých koček a skvěle si to užívat. Já si knížky o Vlaštovkách a Amazonkách půjčuju v knihovně, je těch dílů hodně a já vždycky hrozně prožívám, jestli na mě bude v knihovně čekat nějaký další díl. Teď nebudu do knihovny moct jít, máma říkala, že budu doma asi čtrnáct dní. Co budu číst celou tu dobu, až dočtu Trosečníky?
Trosečníky z vlaštovky jsem dorazila včera v 11 hodin večer. Danda a Martin už dávno spali, Danda ráno vstává do školy, chodí teprve do druhé třídy a Martínek je ještě malej a chodí spát brzo. Táta dnes ráno, ještě než odešel do práce, mi do dětského pokoje přinesl knížku v modrých deskách s nakresleným pánem s knihou v ruce a nahoře s nadpisem T. E. Tisovský a dole Čumil a Chytrouš. „To se ti bude, Kokos, líbit, já jsem ji dostal, když jsem byl tak starý jako ty.“ Táta mi někdy říká Kokos, to když má dobrou náladu. Prý jsem to řekla jako své první slovo, když jsem byla mimino. No trochu větší než mimino, mimina ještě nemluví. Ale to je jedno, hlavně že mám co číst a hned jsem se do Čumila a Chytrouše začetla.
Četla jsem zase celý den, až jsem knížku celou zhltla. Je o dvou psech, mně bylo samozřejmě líto Čumila, vesnického voříška na hlídání. Chytrouš byl čilej pes, kterého měli všichni rádi a nadržovali mu, prostě strašná nespravedlnost. Nakonec se ukázalo, že Chytrouš je vlastně taky hodnej a Čumila zachrání. Čumil při svém útěku zažívá spoustu dobrodružství, ale to si každej musí přečíst sám, já už zhasínám lampičku.
Pak jsem dlouho nemohla usnout, byla jsem ráda, že knížka dobře dopadla a zase jsem si vzpomněla na Jindru ze třídy, jak se mu kluci smějou. Kolikrát jsem si představovala, že bych se s ním začala bavit, aby nebyl takovej opuštěnej. Samozřejmě jsem si nikdy netroufla, ale často na něj musím myslet, hlavně večer.
 „Pořádně se obleč, půjdeme na chvíli ven, je tam mráz, ale sluníčko svítí.“ Máma se učila v rodinné škole, kam chodila za války, když byly zavřené učitelské ústavy, že třetí den bez teploty už se má jít s dítětem na chvíli ven. Vyrazily jsme i s Martínkem nabaleným v kombinéze kolem našeho domu dál do cukrovarského dvora. Všude z okapů visely rampouchy, některé byly krátké, jiné dlouhé a já jsem si jeden ulomila. Když jsme šli kolem závodní kuchyně, vykoukla z okna paní Huráňová, co tam vaří, a podala nám každému buchtu. Ty buchty voněly až ven a zrovna tak, jako voněly, tak byly i dobré, ještě teplé s povidly.
Když jsme při
Při vášnivém mrdání se třikrát udělá
Protáhl zadek ohebné kurvě
Mea Melone naláká do auta cizího muže z ulice který ji pořádně omrdá