Orientace na jih a východ je jistější než nespolehlivé sliby západu. Kobza vysvětlil, co pro EU znamená nová zahraniční politika RF

V pátek 31. března vstoupila v platnost aktualizovaná koncepce zahraniční politiky Ruska. Úprava strategického dokumentu se podle prezidenta RF Putina stane základem jednání země ve střednědobém a krátkodobém horizontu. K načasování a významu dokumentu v současných reáliích se pro neČT24 vyjádřil poslanec za SPD a bývalý diplomat Jiří Kobza.

Změnu ve směru zahraniční politiky Ruska schválil ruský prezident Putin a blíže okomentoval ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Naše aktualizovaná koncepce zahraniční politiky již bude hovořit o nutnosti ukončit monopol Západu na utváření rámce mezinárodního života,“ řekl šéf ruské diplomacie. V komentáři k dokumentu dodal, že Západ brání vzniku nových světových center ve světě.

Ze zveřejněné koncepce vyplývá, že Rusko považuje USA za hlavní zdroj rizik pro svou bezpečnost a mezinárodní mír. Západ přitom není Ruskem považován za nepřítele. Důležitý význam přitom nabývá spolupráce s Čínou a Indií. Cílem Ruska v blízkém zahraničí se proto stává proměna regionu v zónu míru a prosperity.

Důsledky nového směru zahraniční politiky Ruska nebudou pro Evropu přínosné, domnívá se poslanec parlamentu za SPD a bývalý diplomat Jiří Kobza. V komentáři poukázal, že jde o zcela logický směr vývoje.

„Nový směr zahraniční politiky Ruska je především výsledkem trvalého tlaku a řady provokací ze strany Západu či jeho proxy států. Zásadní změna orientace na Čínu a potažmo státy BRICS+ byla předpokládatelná a již několikrát jsem to říkal (k hluchým uším) i v ČT. Tento vývoj je naprosto logický a ve svých důsledcích hospodářsky poškodí zejména EU,“ poznamenal politik.

Uveřejněná koncepce vůbec poslance nepřekvapila. Potvrdil, že šlo o dávno jím předpovídaný krok: „Je zvláštní, že ruské vedení s ním tak otálelo, pravděpodobně v naději, že se ta najednou vzedmutá nenávist vedení EU a USA proti Rusku zklidní. Nyní vidí, že orientace na jih a východ je jistější než nespolehlivé sliby západu.“

Před několika měsíci bývalá kancléřka Merkelová odhalila, že podepsání v roce 2014 Minských dohod bylo pouze manévrem k prodloužení času pro další vyzbrojení Ukrajiny. Rusko se z toho poučilo, tvrdí Kobza. Upozornil i na rostoucí nespokojenost Evropanů s politikou národních vlád.

„Na neplnění dohod jsou Rusové velmi citliví a divadélko kolem minských dohod (viz prohlášení Hollanda a Merkelové) je zřejmě poučilo v tom, co lze od ‚demokratického‘ západu čekat. Tak podle všeho od něj již nic dobrého nečekají. Pozoruhodné je, jak v evropských státech roste široký lidový odpor proti současné konfrontační politice vedení západu. Bude velmi napínavé sledovat výsledky nadcházejících voleb v EU, ale i např. na Tchaj-wanu,“ zdůraznil bývalý diplomat.

Politik poznamenal, že zákaz využití fosilních paliv z Ruska bude mít pro Evropu fatální finanční následky. Nový dokument podle Kobzova názoru přitom zásadně ovlivní geopolitické rozložení sil. Sankční politika přirozeně otočila vývoj zahraniční politiky Ruska směrem k sousedním státům na východě.

„Evropa bez ruských zdrojů je přinucena nakupovat draze z USA a nemá finance (podívejme se na rostoucí zadlužení států EU), aby tento cenový náraz ustála. Tlak na Rusko vyvolává tlak na vyšší úroveň spolupráce států BRICS a uvědomme si, že Rusko, Čína a Indie jsou jaderné velmoci. Doba duálního rozdělení moci je pryč a mocenská centra se posouvají na východ. Důkazem je i nově uzavřená dohoda Saudská Arábie - Irán, zprostředkovaná Čínou,“ podotkl poslanec Jiří Kobza.

Sledujte neČT24 | Zpravodajství pro ty, kteří používají zdravý selský rozum.