Na pračce se šuká ze všeho nejlépe!

⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

Na pračce se šuká ze všeho nejlépe!


Domů Životní styl Zajímavosti Sex prodává ze všeho nejlépe. Ale proč?

TAGY byznys erotika prodej reklama sex společnost

Lucie Martináková - 1.10.2020

Po většinu času je randění se skvělou dívkou nebo ženou úžasná věc. Jak se ale vztah vyvíjí, dosahujete nových vzrušujících milníků, jako je například první společně strávená noc nebo představení partnera svým rodičům.
Reklamy se jen hemží lidskou nahotou, která podporuje prodej prakticky jakéhokoli produktu. Jak je to možné?
Je vysoce pravděpodobné, že pokud bychom vedle sebe do regálu položili dvě úplně stejná másla, ale na jednom z nich by byla vyobrazena polonahá žena, bylo by právě toto máslo co do prodejů úspěšnější. Proč? Protože to podvědomě vnímáme.
Sex byl po dlouhá léta tabuizován, stejně jako lidská nahota. Nyní máme okolo sebe sice obojího spoustu, ale i tak jsme na obrázky lidské kůže tak nějak vyladění. A reklamní kreativci to velmi dobře vědí. I když se snaží experimentovat s novými náměty, stejně se po čase zase vrátí ke staré dobré erotické reklamě.
A tak nám pohled na ženské pozadí nabízí přezutí pneumatik, autokosmetiku, zájezd k moři nebo třeba stavebniny. A i když ani s jednou z výše uvedených věcí nemá dámské pozadí absolutně žádnou spojitost, prodejcům vůbec nevadí tyhle výjevy umisťovat hned vedle svých nesouvisejících produktů.
Dvojsmyslné narážky a sexuální podtón totiž naši společnost baví. Je to vtipné, je to dvojsmyslné a je to lehce nevhodné. A občas je to nevhodné hodně. Ale zdá se, že to nikomu nevadí. I ty nejšílenější sexistické reklamy vynášejí svým majitelům astronomické výdělky. Takže se to asi vyplatí.
Možná mají reklamy se sexuálním podtextem a nahotou ještě jednu velkou výhodu. Ukazují totiž to, jací bychom asi chtěli být. A tak zatímco ženy se ztotožňují s dlouhonohou kráskou propagující parfém nebo make-up, muži si přejí vypadat stejně jako sebevědomý svalovec, který v reklamě prezentuje šampon nebo kouzelný deodorant, který z každého vykouzlí neodolatelného borce.
Využívat sexu v reklamách ale nebývalo zvykem vždy. S trochou nadhledu lze říct, že je to záležitostí zejména posledních dvaceti let. Abychom ale nekřivdili, tak s první reklamou takovéhoto rázu přišel v roce 1971 francouzský legendární módní návrhář Yves Saint Laurent.
Ten šel doslova s kůží na trh, neboť se rozhodl svůj nový parfém nazvaný Pour Homme propagovat fotografií svého nahého těla. Co na tom, že snímek vypadal jako velmi vkusný mužský akt, za který bychom v době dnešních mnohdy nevkusně laciných snímků mohli být jen rádi. Tehdejší společnost jej odsoudila jako pohoršující a odpudivý, a tak nakonec firma musela plakáty s aktem stáhnout z tisku.
Se sexem v reklamách se setkáváme každý několikrát denně. Možná to už ani nevnímáme, ale schválně se zkuste zaměřit na to, proč si kupujete právě takový deodorant, jestli náhodou nepropaguje některý výrobek, který běžně kupujete, sexistická reklama a podobně. Možná budete sami překvapeni, nakolik jsme všichni tímto typem reklamy ovlivněni.
Emporia holdings Group Limited
MDE Building 1st Floor
P.O. Box 3169, PMB 257
Road Town Tortola VG1110
British Virgin Islands
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.


S dětmi z bechyňské základky jsme tentokrát debatovali o práci.

|
Foto: Kateřina Nimrichtrová




Bechyně,
Praha,
voják,
peníze,
politik,
hasič,
nemoc,
prezident,
podnikatel,
rodina


Chcete tady mít zveřejněný svůj příspěvek?
Posílejte ZDE



O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů



Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

Bechyně – Kde by nechtěly děti ze ZŠ Školní v Bechyni pracovat? Třeba u kasy v supermarketu. To je samé: Pokladna sedm volná!
Kdyby byli popeláři chytří, dělali by přeci někde v kanceláři, míní žáci z bechyňské základky. Tentokrát jsme s nimi zabrousili do oblasti povolání. Chtějí jít ve stopách svých rodičů? Kde končí profese a kde už začíná poslání?
Začnu jednoduchou otázkou. Čím byste jednou chtěli být?
Petr B.: To není vůbec lehká otázka.
Lída: Já bych chtěla být kosmetičkou nebo kadeřnicí.
Markéta R.: Psycholožkou nebo právničkou.
Tomáš V.: Zubařem. Těch je málo.
Daniela: Advokátem.
Markéta Š.: Já chci být voják.
Nikola: Já bych chtěla být herečkou. Nebo taky advokátkou.
Martin: Hercem bych taky chtěl být.
Petr S.: Já chci být zedníkem.
Čím jste chtěli být, když jste byli úplně malí? Třeba ve školce?
Martin: Hasičem.
Lída: Učitelkou ve školce.
Štěpán: Policajtem, hasičem nebo záchranářem.
Marie: Policajtkou.
Daniela: Já nechtěla být ničím. Já chtěla být bohatá.
Petr B.: Já chtěl být Supermanem.
Jaké profese je společensky uznávaná?
Tomáš V.: Zpěvák
Markéta Š.: Herec.
Lída: Prezident.
Petr B.: Tomu bych moc nevěřil.
Jaká povolání jsou dobře placená?
Nikola: Politici.
Markéta Š.: Vojáci dostávají dost peněz.
Jakub: Doktoři.
Markéta R.: Zubaři.
Štěpán: Právníci.
Petr B.: Sportovci.
Exituje nějaké povolání, kde je za málo práce hodně peněz?
Markéta Š.: Politici. Jen se dohadují a stejně nic nevyřeší.
Markéta R.: Třeba nějaká sekretářka. Jen si sedí, pije kafe a lakuje si nehty.
Jakub: Právník. Jenom chodí po soudech a obhajuje lidi. Jenom kecá a dostává za to prachy.
Štěpán: Podnikatel. Jen sedí a podepisuje papíry.
Lída: Ředitel školy. Jenom úřaduje a občas chodí po třídách. Většinou ani neučí. Jen ho potkáme někdy na chodbě, pozdravíme…
Která povolání jsou užitečná? Proč?
Nikola: Popeláři: Kdyby nebyli, byli bychom zavaleni odpadky.
Štěpán: Nejužitečnější jsou ty nejnižší profese, které jsou málo placené. A dělá je velmi málo lidí.
Jakub: Doktoři. Zachraňují životy.
Lída: Ochranáři přírody. Starají se o to, aby tu bylo více stromů a aby se dobře dýchalo.
Markéta Š.: Hasiči. Kdyby začalo hořet a nebyli by, všechno by tady mohlo shořet.
Daniela: Policajti. Hlídají nás od zločinců.
Petr S.: Zedníci. Staví domy. Takže, aby lidé měli kde bydlet. Jinak by zůstali na ulici.
Tomáš: Zemědělci. Starají se o obživu.
Štěpán: Takoví ti, co vymýšlejí různé věci. Jo, vědci. Posouvají lidstvo dopředu.
Lída: Učitelé. Učí další generace, aby lidstvo nebylo hloupé.
Víte, co dělá třeba redaktor v novinách?
Lída: Sepisuje články a jezdí po různých událostech, co se stanou.
Nikola: Dávají dohromady různé informace, a snaží se z toho vytvořit nějaké dílo. Poslouchají ostatní, ale pak to stejně napíšou podle sebe.
Jaká povolání dělat lidé nechtějí?
Marie: Popeláře. Když musí zdvihat ty popelnice, tak jim to smrdí a je v nich plno nečistot.
Nikola: Nikdo nechce být kotelníkem. Protože by mohl začít hořet.
Lída: Učitelé. Když jsou děti drzé nebo se nechtějí učit, je to těžké.
Martin: Řidiče autobusů nebo kamionů. Musí dávat velký pozor na ty, které vezou, nebo na to, co vezou. Taky pořád někde jezdí, jsou málo doma a musí být pořád ve střehu.
Petr S.: Ty, co řídí letadla. Já bych to nechtěl dělat, protože bych málo viděl rodinu.
Nikola: Lidi nejsou rádi, když jsou bez práce. Protože nemají co dělat a nemají peníze.
Nikola: Já bych nechtěla být za kasou v supermarketu. To je pořád nějaké: Pokladna sedm volná! Prosím na pokladnu číslo sedm! A pořád se musí usmívat a být milá na zákazníky.
Markéta R.: Já bych nechtěla pracovat v hospodě. Někdo se tam opije, pak jde na záchod, tam se poblinká, já bych to musela uklízet…
Lída: Pokojská. Musí hodně uklízet. To vím od mamky. Ta to dělá a říká, že je to hodně těžká práce.
Nikola: Uklízečka, to je taky hrozná práce.
Jakub: Zametače chodníků. Musí stávat v pět hodin a zametat, odhrabávat sníh…
Jaká povolán jsou nová? Ta, která souvisí s technikou, nebo s rozvojem…
Markéta Š.: Třeba matematici? Nebo fotografové.
Markéta R.: Ti, kteří se starají o nohy a ruce – pedikéři, manikéři.
Jakub: Archeologové.
Daniela: Manažeři.
Lída: Módní návrháři dřív nebyli.
Nikola: Lidé, kteří zabezpečují internet.
Tomáš R.: Kosmonauti. Ti dřív ani nemohli být.
Petr B.: Inženýři?
Chtěli byste jít ve stopách rodičů?
Petr S.: Já bych chtěl být taky lazurníkem. Když to nevyjde se zedníkem, dělal bych lazurníka jako táta.
Martin: Já bych dělal sekretářku jako mamka. Takže sekretáře.
Marie: Já bych rozhodně nechtěla dělat to co moji rodiče. Oba dělají v lese. I v zimě, když je mráz, tak musí chodit ven. A je to těžká práce.
Markéta Š.: Mamka dělá obchodního zástupce. To bych klidně dělala taky.
Nikola: Mamka dělá recepční na ubytovně. Dává lidem klíče a řeší různé věci. Nevadilo by mi být recepční.
Lída: Ani jako máma, ani jako táta. Táta dělá v lese, mamka je pokojská.
Markéta R.: Mamka dělá lidem nehty. To by mě asi bavilo. Táta je podnikatel. Jezdí třikrát týdně do Prahy a zpátky. To bych asi nechtěla.
Petr B.: Ani jedno. Máma masíruje, a to je hodně namáhavé. Táta dělá emoční trénink. Pořád někam jezdí. Když mají lidé nějaký problém, tak jim ho pomáhá řešit. On vlastně pracuje pořád. Pořád o tom mluví a přemýšlí, lidé mu často volají.
Tomáš F.: Já bych něchtěl být ekonom jako mamka. Pořád něco počítá a připravuje DPH. To mě nebaví.
Štěpán: Máma dělá zdravotní sestru. Takže zdravotní bratr bych nechtěl být. Táta je elektrikářem. Takže taky nic moc.
Petr S.: Jako mamka, když dělá zahradnici, bych taky nechtěl pracovat. Kytky mě moc nebaví.
O jakém povolání se říká, že je to už spíš poslání?
Nikola: President. To je vlastně hlava státu.
Lída: Nějaké kartářky. To je spíš takové duchovno. Dostaly nějaké schopnosti jako dar od Boha.
Jakub: Doktoři. Ti mají poslání léčit.
Petr B.: Každý má nějaké poslání. Když má nějakou práci a musí to udělat dobře, je to vlastně poslání.
Co vám říká nemoc z povolání?
Petr B.: To má můj otec. Vlastně pořád pracuje a nic jiného už skoro nedělá.
Lída: Třeba učitelé. Když je žáci hodně zlobí, mohou se z toho zbláznit a být na tom psychicky špatně. A pak musí k Petrovu tátovi.
Nikola: Když to vezmeme doslova, tak zdravotní sestřičky mohou v práci onemocnět nějakou nemocí, kterou chytnou od pacientů.
Markéta Š.: Tak to i vojáci mohou být zranění nebo zabití.
Štěpán: Třeba když má někdo často noční, rozhodí se mu rytmus a pak nemůže v noci spát a má přehozený režim.
Tomáš: Fotbalisti. Zlomí si nohu. A jejich klouby trpí.
Nikola: Hlavně vrcholoví sportovci, když skončí mají oddělané klouby a nic jiného neumějí.
Štěpán: Ale oni už nic jiného dětal nemusí. Protože mají vydělaný balík.

Z některých povolání si lidé utahují. O kom se říká, že jsou to hlupáci?
Lída: Popeláři. Kdyby byli chytří, dělali by nějakou lepší práci. Třeba v kanceláři.
Petr B.: Policajti. Pořád se o nich vyprávějí vtipy.
Martin: Náhodou policajti musí vědět, jak velké a za co mají dávat pokuty. Ti mi blbí nepřijdou. Ale politici. O nich se taky mluví, že jsou někdy až blbí.
Je nějaké povolání, které vám rodiče rozmlouvají? O kterém říkají, že jedině přes jejich mrtvolu?
Nikola: Modelka. Jsou anorektičky a mohou onemocnět. Skoro nejedí a zničí si organismus.
Lída: Mně mamka vždycky říká, že se mám dobře učit, abych nemusela dělat to co ona.
Jakub: Mně naši zakázali, abych dělal barmana. Dvanáct hodin musí stát a obsluhovat.
Nikola: Mně naši říkají, ať se dobře vdám, abych nemusela dělat nic.

Český casting – Sandra (3580)
Czech Gay Casting – Mirek (3493)
Exotické šukání na poušti – tvrdý sex a písek v kundě