Na nevlastní sourozence zbyl poslední společný pokoj
⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Na nevlastní sourozence zbyl poslední společný pokoj
Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 61 (leden 2016)
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/24559
1
1
1
1
1
Hodnocení 5.00 (1 hlas)
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 69 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem .
Jsme největší právní poradna na českém internetu. Odpověděli jsme přes 25.000 vašich dotazů, jsme s vámi 13 let (2009-2022).
Projekt BEZPLATNÁ PRÁVNÍ PORADNA ONLINE www.bezplatnapravniporadna.cz , vedoucí projektu: MUDr. Zbyněk Mlčoch , Copyright © Eva Mlčochová 2009 - 2022.
Webhosting Smarthost | Grafika: Ladislav Křížek | Realizace a technická podpora: Petr Coufal |
200 nejnovějších stránek | login .
Texty se řídí aktuální právní úpravou k datu, které je uvedeno u každého článku. Články vždy nemusí respektovat příslušné legislativní zařazení - více zde .
Jména všech tazatelů v dotazech jsou náhodně vybraná (smyšlená), podobnost se skutečnými osobami v realitě je čistě náhodná.
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-DLUHY - Jak získat soudní rozhodnutí o dluhu a prodloužit tak promlčecí lhůtu na 10 let - Jak prodloužit promlčecí lhůtu dluhu ze 3 na 10 let - postup, informace SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI - Žaloba na zaplacení dlužné částky - náležitosti
Chtěla bych Vás poprosit, zda byste mi napsal/a jak bychom měli postupovat, když chceme podat žalobu/návrh k soudu - že dluh, který je stále trvá, aby nám prodloužil dobu na 10 letou. Promlčecí doba bude končit 30.6. 2016 a nevypadá to, že by nám peníze do této doby dotyčný zaplatil. Chceme mít v ruce něco, co nám dá možnost, získat peníze během té doby zpět. Předem Vám velice děkuji Lenka Vaňkátová
ODPOVĚĎ: Musíte se obrátit na soud, v jehož obvodu žalovaný bydlí či má sídlo, se žalobou na zaplacení dlužné částky. Podání musí splňovat následující náležitosti: kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno. Konkrétně musí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. K žalobě musíte připojit listinu, ze které Vaše právo na úhradu dlužné částky vyplývá, např. smlouva o půjčce a dále musíte uhradit soudní poplatek, který činí 5% žalované částky, nejméně však 1000, -Kč. Výsledkem úspěšného soudního sporu pak bude pravomocné a vykonatelné rozhodnutí (rozsudek či platební rozkaz), které je tzv. exekučním titulem, tedy po dobu 10 let od vykonatelnosti takového rozhodnutí můžete dluh (pokud není uhrazen dobrovolně na základě exekučního titulu) vymáhat prostřednictvím exekuce.
RODINA-VÝŽIVNÉ - Zpětné vyplacení výživného na manželku která se odstěhovala ze společné domácnosti (kvůli novému partnerovi) - Manželka se odstěhovala ze společné domácnosti manžela - nárok na výživné na manželku
Manželka se 06/2014 odstěhovala ze společné domácnosti (byt v mém vlastnictví, koupen za mé prostředky před manželstvím), s naší 5letou dcerou do pronájmu. Dceru máme pouze na své dohodě, každý na střídavou péči. Po půl roce tento pronájem opustila, a nastěhovala se do domu ke svému příteli, který byl důvodem, že mne opustila. Má nějaký nárok na náhradní bydlení, či výživné (příjmy máme téměř totožné), a to i zpětně? Lze po mě zpětně požadovat výživné na dceru, za dobu, co spolu nebydlíme, a o dceru se každý staráme polovinou? Školku platím po dohodě já, jinak věškeré potřeby (oblečení, kroužky) hradíme polovinou. Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ: Vzhledem k tomu, že byt, ve kterém jste s manželkou společně bydleli, je výhradně ve Vašem vlastnictví, uzavřením manželství vzniklo Vaší manželce právo v bytě bydlet. Toto právo by zaniklo až ve chvíli zániku manželství rozvodem. Nicméně vzhledem k tomu, že byt je pouze Váš, nemáte žádnou povinnost zajistit manželce náhradní bydlení. Otázka náhradního bydlení by se řešila v situaci, kdy by byl byt Vaším společným vlastnictvím (součástí SJM). Manželé mají vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost. Jestliže však Vaše manželka má dostatečné příjmy k úhradě svých životních potřeb, nevidím důvod, aby po Vás požadovala hrazení výživného. V případě rozvodu podle § 760 nového občanského zákoníku platí, že rozvedený manžel má nárok na výživné tehdy, není-li schopen se sám živit a za předpokladu, že tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ní. Neschopností se živit, která má svůj původ v manželství, je například situace, kdy je žena bez zaměstnání a příjmů kvůli tomu, že byla na rodičovské dovolené a pečovala o dítě (děti). Pokud je Vaše manželka zaměstnaná a má dostatečný příjem, nevidím důvod k hrazení výživného ani po rozvodu manželství. Co se týče výživného pro dceru, bylo by dobré otázku péče o dceru, styku s ní a výživného upravit písemně. Jestliže veškeré náklady na výchovu a výživu Vaší dcery hradíte rovným dílem, není zatím důvod, aby po Vás manželka požadovala výživné. Pro případné soudní řízení v budoucnu (například při rozvodu manželství) ale doporučuji evidovat si náklady, které jste na výchovu a výživu Vaší dcery vynaložil.
OBCHOD-REKLAMACE - Předražení a duplicitní platby od zhotovitele díla (nové místnosti na terase) - jak se bránit? - Předražení díla a duplicitní platby - jak se bránit zhotoviteli? - Oficiální nepředání stavby zhotovitelem - je možné penále, penalizace od objednatele?
2010 jsem si nechala zhotovit projekt přístavby jedné místnosti na rekreační chatě, jednalo se o místnost vytvořenou z terasy o velikosti 15m2. Zhotoviteli jsem předala projektovou dokumentaci, na základě které byla uzavřená Smlouva o dílo dle §536 obchodního zákoníku s datem trvání stavebních prací od 6.9.2010 do 25.10.2010 a s rozpočtem ve výši 149 843, -Kč. Stavba nebyla v daném termínu dokončena, její cena se vyšplhala na 233 318, -Kč a nebyl ani dodržen projekt - na střechu měla být použitá fólie PVC místo pozinkované krytiny a na stropní záklop měl být použit sádrokarton místo extrudovaného polystyrenu. Zhotovitel napsal Čestné prohlášení o provedení stavebních prací dle stavební dokumentace. Po dokončení přístavku jsem ještě chtěla menší úpravy, ale zhotovitel si zde práce vytvářel…, úpravy byly v přestávkách a byly ukončeny v roce 2013. Cena elektroprací mezi zhotovitelem a dodavatelem byla dohodou na 54 000, -Kč, ale mě bylo účtováno bylo 99 300, -Kč. Topení mělo být ukončeno ve sklepě dvěma kulovými kohouty, účtováno a zaplaceno, ale ve sklepě mi na pěti místech čouhají ze stropu trubky a existuje "Zápis o tlakové zkoušce topného tělesa" z roku 2011, kde byla provedena zkouška těsnosti otopného systému a tlaková zkouška byla provedena natlakováním vodou při tlaku 0,4 Mpa po dobu 45 minut. Nejednou jsem zhotovitele žádala o podrobné vyúčtování prací, protože z dokladů nebylo jasné, co platím. Bylo mi sděleno, že pokud trvám na kompletních dokladech, jako je předávací protokol, tak se bude muset ke každému vyúčtování připočítat daň z přidané hodnoty a doplatit jí, pak se teprve dají všechny doklady vystavit. Nesměla z mé strany padnout zmíňka o předražení, v poslední faktuře jsem zjistila, že mi bylo účtováno i to, co jsem už platila, proto jsem si nechala vyhotovit kontrolní rozpočet podle ceníku RTS, kde bylo zjištěno předražení. Do dnešního dne mi nebyla stavba předána, faktury jsou dopisované a přepisované, stavební deník je dopisovaný, nikdy na stavbě nebyl, prý aby ho nesežraly myši. Věřila jsem mu, ale on mě uvedl v omyl. Co mám dělat? Je možné zhotovitele penalizovat za nepředání stavby? Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ: Penalizovat zhotovitele za nepředání stavby, resp. nedodržení termínu, můžete pouze v případě, že jste si ve smlouvě o dílo stanovili smluvní pokuty pro nedodržení smluvních ujednání. K podrobnějšímu řešení tohoto případu by bylo třeba shlédnout smlouvu, kterou jste se zhotovitelem uzavřela a rozebrat i komunikaci s ním, např. zda jste mu bez zbytečného odkladu sdělila případné vady, které jste na díle zjistila, zda jste rozporovala navýšenou cenu za dílo, atd… Pokud jde o předražení, tak ve Vašem případě platí, že zhotovitel má právo se domáhat přiměřeného zvýšení ceny, nicméně Vy jako objednatel můžete bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o částku, jež přesahuje o více než 10 % cenu stanovenou na základě rozpočtu. Pokud byste od smlouvy odstoupila, doporučovala bych investovat do znaleckého posudku, který by určil skutečnou cenu zhotoveného díla a případný rozdíl (pokud by znalecký posudek určil, že cena je nižší, než jste byla nucena zhotoviteli uhradit) byste mohla nárokovat po zhotoviteli.
RŮZNÉ-STAVBY - Převod nebytových prostor na bytovou jednotku - vliv výšky okolního terénu pozemku - Technické normy pro byt, bytové prostory, bytovou jednotku - Změna nebytových prostor na bytové - podmínky - Změna nebytového prostoru na byt - podmínky - Změna nebytového prostoru na bytovou jednotku - podmínky OBČAN-BYDLENÍ - Pronájem nebytových prostor jako bytu - pohled práva - Souhlas členů SVJ s použitím těžké techniky při úpravě bytu (přeměně nebytového prostoru na byt, bytovou jednotku)
Prosím o uvedení informace, která se týká přeměny nebytových prostorů na bytové jednotky. Rozhodujeme se se ženou zakoupit nemovitost- bytovou jednotku pod panelovým domem (101 m2) Je rozdělena na čtyři nezávislé prostory. Jedna část je složená ze dvou místností jako prodejna se samostatným vchodem. Obě další místnosti mají samostatné vstupní dveře a jsou předělány na garsonky (každá 21 m2) s veškerým sociálním vybavením a se samostatným měřením vody i elektriky. Vstup do nich je ze společné chodby vlastníků domu. Celá jednotka má úroveň podlahy asi 1 metr pod úrovní okolního terénu. Pozemek před celou jednotkou (před panelovým domem) v délce cca 5 x 14 m je ve vlastnictví majitele jednotky (na obrázku) I přesto, že celá jednotka je pod úrovní okolního pozemku, je dokonale suchá a vytápěná centrálním vytápěním. Je vedena na katastru nemovitostí jako provozovna-dílna. My bychom ale chtěli tyto dvě samostatné "garsonky" zlegalizovat jako bytové jednotky k bydlení. Na stavebním úřadě nám bylo sděleno, že pokud je nebytový prostor pod úrovní terénu, toto nelze. Údajně již každá bytová jednotka musí být podle obč. a stav. zákona min. 15 cm nad úrovní terénu. Nás ale napadlo, terén, který je ve vlastnictví majitele, před celou bytovou jednotkou odbagrovat, vytvořit malé parkoviště a tím vlastně nebytové prostory v celé délce, budou nad terénem. V příloze zasíláme foto. Jedná se o tu spodní část s osmii okny + dveře a jedno větší okno. Mé dotazy: - je informace podaná stav. úřadem správná, popřípadě kde je možné technické novelizované požadavky na bytovou jednotku zjistit velikost oken, výška stropu, atd. - vyjímky? - je možné i přesto pronajímat tyto "garsonky" bez jakékoliv sankce, nebo jak vše dělat bez porušování práva? - může společenství vlastníků SVJ zakázat pronájem prostor? - je nutné při rozdělení jednotky (101 m2) 100 % souhlas všech vlastníků? - je nutný souhlas společenství vlastníků, při odbagrování, když se jim nezasahuje do jejich práv? Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ: Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Technické požadavky na byty: Dle § 10/3 vyhlášky o technických požadavcích na stavby platí, že úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami. V tomto ohledu je tedy nezbytné vycházet z příslušné ČSN (občanský zákoník ani stavební zákon technické parametry staveb neupravují). Přehled základních ČSN pro oblast stavebnictví naleznete např. zde: http://www.technicke-normy-csn.cz/normy-stavebni.html Co se týče technických požadavků na bytové jednotky, obytné a pobytové místnosti apod. , jsou konkrétní požadavky zakotveny v jednotlivých ustanoveních vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
2/ Možnost pronajímat garsonky: Dle § 2236/1 občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou (rozhodnutím stavebního úřadu v kolaudačním řízení) určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Bude-li tedy mezi pronajímatelem a nájemcem uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bude nebytový prostor, přičemž účelem nájemní smlouvy bude uspokojení bytové potřeby nájemce, nebude mít tato skutečnost na platnost nájemní smlouvy žádný vliv. Na tomto místě je však nutné si uvědomit, že občanský zákoník je právním předpisem z oblasti soukromého práva. Shora uvedené nemění nic na tom, že užívání nebytových prostor v rozporu s jejich účelem (např. tedy k bydlení) je z hlediska veřejného práva protiprávní a tudíž pokutovatelné. Konkrétně dle § 119/1 stavebního zákona (který je právním předpisem z oblasti veřejného práva) platí, že dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Užíváním nebytového prostoru v rozporu s jeho určením (jak o něm v kolaudačním řízení rozhodl stavební úřad) může být spáchán některý z přestupků dle § 178/1 stavebního zákona. Nechcete-li se v tomto ohledu dostat do konfliktu se stavebním zákonem, bude nezbytné změnit účel užívání předmětných nebytových prostor. Dle § 126/2 stavebního zákona platí, že změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy. Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.
Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí: - doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání, - dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, - stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, - závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127/2 stavebního zákona). S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná změna v užívání bytového domu se s vysokou pravděpodobností dotkne práv vlastníků bytových jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny užívání stavby (dle § 127/4 stavebního zákona).
K této problematice se dočtete více zde: http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-v-ucelu-uzivani-bytove-jednotky-dle-stavebniho-zakona-ve-vztahu-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-94536.html
3/ Zákaz pronájmu prostor ze strany SVJ: Bude-li pronájem předmětných prostor odpovídat stavebnímu zákonu (resp. rozhodnutí stavebního úřadu), nebude SVJ oprávněno pronájem těchto prostor zakázat. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že přenecháním určitých prostor do užívání jiné osobě realizuje vlastník toliko své vlastnické právo (chráněné na ústavněprávní úrovni).
4/ Souhlas vlastníků bytových jednotek s rozdělením bytové jednotky: Dle § 1208 písm. f) bodů 2, 4 a 5 občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné i rozhodování o: - změně účelu užívání domu nebo bytu, - úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení bytových jednotek, - změně podílu na společných částech bytového domu.
Má-li proto v rámci bytového domu dojít k vymezení nových bytových jednotek, bude přivolení shromáždění SVJ zapotřebí. Dle § 1206/2 občanského zákoníku pak platí, že shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Získání souhlasu všech vlastníků bytových jednotek proto není dle občanského zákoníku zapotřebí (není-li to však zakotveno ve stanovách SVJ).
5/ Souhlas vlastníků jednotek s bagrováním: V tomto ohledu je velmi důležité, zda je předmětný pozemek skutečně výlučným vlastnictvím vlastníka nebytové jednotky či zda tento pozemek přináleží k bytovému domu (tzn. že se jedná o společnou část bytového domu, která byla jednomu z vlastníků přenechána k výlučnému užívání). Je-li předmětný pozemek výlučným vlastnictvím vlastníka nebytové jednotky, budou vlastníci bytových jednotek oprávněni se ke stavebnímu záměru (bagrování) vyjádřit v rámci územního a stavebního řízení. Jedná-li se naopak o společnou část bytového domu, přenechanou do výlučného užívání jednomu z vlastníků jednotek, bude souhlas shromáždění SVJ se stavební úpravou tohoto pozemku zapotřebí (což samozřejmě nemění nic na tom, že pro realizaci tohoto stavebního záměru bude zapotřebí i příslušné přivolení stavebního úřadu).
_______________________ Právní předpisy zmiňované v odpovědi: vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ - Odhad výše bezdůdovného obohacení - Znalecký posudek na bezdůvodné obohacení - Jak určit výši bezdůvodného obohacení - Jak vypočítat bezdůvodné obohacení - Spolumajitel pronajímá bytový dům - výpočet bezdůvodného obohacení - Výpočet bezdůvodného obohacení - spolumajitel pronajímá bytový dům a nechává si velkou část příjmu - Spoluvlastník pronajímá bytový dům - výpočet bezdůvodného obohacení - Výpočet bezdůvodného obohacení - spoluvlastník pronajímá bytový dům a nechává si velkou část příjmu - Promlčení bezdůvodného obohacení spoluvlastníka - pronájem bytového domu bez vyplacení spolumajitele, spolumajitelů
Chci podat návrh na vydání bezdůvodného obohacení. Problém je však v tom, že nedokáže přesně prokázat výši bezdůvodného obohacení. Chci se zeptat, jak se v takéto situaci postupuje, je např. možné využít nějakého znalce nebo postupovat jinak. S bývalým manželem vlastníme rozlehlý rodinný dům, který slouží od své koupě pouze k pronájmu (něco jako ubytovna). Příjmy daníme jako příjmy z pronájmu. Od r. 2012 do r. 2013 mi manžel nevyplácel vúbec žádný podíl ze zisku, od r. 2013 mi začal vyplácet částku 13000Kč o které tvrdil, že je to jedna třetina ze zisku s tím, že jednu třetinu ponechal sobě a jednu třetinu si rovnež ponechá za to, že se o dům stará. Jedná se o podíl z čistého zisku, tj. po uhrazení veškerých nákladů na pro
Mladá sexy černoška šuká s tátou své kamarádky
Mladý pár dostane chuť na sex za slunečného počasí
Zralá žena mu poskytne sexík