NEČEKANÁ NÁVŠTĚVA VYPOMŮŽE S VYVRCHOLENÍM
⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
NEČEKANÁ NÁVŠTĚVA VYPOMŮŽE S VYVRCHOLENÍM
The Wattys
Abenteuer
Action
Aktuelle Literatur
ChickLit
Fan-Fiction
Fantasy
Historische Romane
Horror
Humor
Jugendliteratur
Klassiker
Kurzgeschichten
Mystery
Poesie
Romantik
Sachbücher
Science-Fiction
Spirituelles
Thriller
Vampirgeschichten
Werwolf
Zufällig
Übernatürliches
Watty Awards
Komunitní události
Ambasadoři Wattpadu
Vytvořit nový příběh
Mé příběhy
Soutěže ve psaní
Osud s draky [POZASTAVENO DO KONCE LÉTA]
Obsah
8. Není zlato všechno, co se třpytí aneb Modrá je dobrá
15. Kde se sny stávají... noční můrou?
18. Noví Blpané: Kirin, hotový dračí jednorožec
19. Noví Blpané: Thálie a Hafanoha, nová generace blpských průšvihářů
20. Noví Blpané: Anabeth, za noci i dne
21. Noví Blpané: Děsovka Obludná, známé jméno, známý drak, i příběh
22. Noví Blpané: Dia, velká pozorovatelka, i naslouchač
23. Noví Blpané: Eivor, dost možná díky mně nový dračí jezdec
24. Noví Blpané: Hel, holka z plamenů, stejně jako její drak
25. Noví Blpané: Erik Bouřlivec, pověstný dračí pirát z Blpu
27. Občas někdo nosí trable (ale ne každý za to může)
183
20
37
od DestinyDraco
Sledovat
Dívka, která by si nikdy nemyslela, že obyčejná stáž ji obrátí život vzhůru nohama.
Elizabeth, jednoduše úžasná holka, ke které karma nebyla milostivá. Egoistická, Laskavá, ale Ironická. Dcera miliardáře, playboye a génia. V jeden den má všechno, v druh...
Lord Voldemort byl poražen a kouzelnické společenství se postupně vzpamatovává z následků války. Draco Malfoy, byť nedobrovolně, stál na straně poražených. Neměl na výbě...
ℙ𝕠𝕨𝕖𝕣 {Tua ff/ Five Hargreeves} (NEOPRAV...
Ve 12 hodin prvního dne v říjnu 1989 porodilo na světě 43 žen. Neobvyklé to bylo tím, že ani jedna z žen nebyla ráno toho dne těhotná. Sir Reginald Hargreeves, excentric...
"NEJSI NIC JSI JEN MÁ ASISTENTKA A MASKÉRKA!"
"NEMÁTE PRÁVO NA MĚ ŘVÁT!"
(varování některé části jsou/budou 18+ ( ͡° ͜ʖ ͡°))
6.12 - #1 music
23.12- #...
Jsem Nina, Nina Kovářová a žiju s přítelem Jonášem.
Pořád mě tíží ztráta blízkého člověka, jež způsobila nenávist vůči mé rodině.
Přesněji peníze, ty za to můžou. Moje...
Dnf fanfikce
Tw: swearing, ED, selfharm, anxiety, sexual things, suicide
George se společně s jeho matkou přestěhují z Anglie na Floridu za jejím přítelem. George kvůli...
Nahlásit komentář
Odkaz na komentář
Code of Conduct
Wattpad Safety Portal
Nahlásit komentář
Odkaz na komentář
Code of Conduct
Wattpad Safety Portal
Zobrazit více
Probíhá načítání ...
Placené příběhy
Vyzkoušet Premium
Získat aplikaci
Jazyk
Autoři
|
Byznys
Pracovní místa
Tisk
Podmínky
Soukromí
Dostupnost
Pomoc
© 2022 Wattpad
Každý drak je jiný a to je na nich krásné. Dělají ze svých rozdílností výhodu. Ale lidé nejsou jako draci. Když je nějaký člověk odlišný od ostatních, musí se občas skrývat. Ale každý z nás má něco, díky čemu dokáže vystoupit ze stínu a stát si za s...
# alternativeuniverse
# au
# autismus
# blp
# destinydraco
# dobrodružství
# draci
# dreamworks
# httyd
# httydhry
# jakvycvičitdraka
# jezdci
# jorvik
# lovci
# oc
# ocs
# odlišnosti
# osudsdraky
# pas
# přátelství
# sny
# sso
# starstable
# starstableonline
# vikingové
Ahoj! Tak jsem tu s další kapitolou, snad se Vám bude líbit jako ta minulá. K té bych měla poznamenat, že zmíněná nodřice Leknína nebyl výmysl jen tak zhůry. Jednalo se o mého úplně prvního draka v mé současné postavě ve School od Dragons , WaterLilly , tedy se zbarvením, než dosáhla obrokřídlé fáze 😉. Jo a taky se chci omluvit za chybu v první kapitole. To je taky povedený, co? Chyba hned v první kapitole 😅. Ukázalo se, že fotka v úvodu je na úplně jiném místě, než Jorvické stáje a Jarlaheim. Moc se omlouvám. Nechápu, že jsem si to nezkontrolovala 😒. Teoreticky jsem už našla fotku toho plyšového draka blíž tomu místu, kde se odehrává příběh, ale to bych ten konec musela hodně přepisovat a to je myslím škoda, protože se mi to, pokud vím, povedlo.
+
Ale to jsou zase řeči kolem. Jdeme k příběhu!
+
(P.S. AKTUALIZACE! Polohu plyšáka jsem nakonec opravdu opravila. Byla to malá změna. Nezasahuje do příběhu 😉.)
+
Nakonec jsem se do stájí vrátila. Došlo mi, že beze mě bude problém nahonem sehnat záskok a když pominul šok z ranního trapasu se sloupem, uvědomila jsem si i, že nebylo hezké odejít. Navíc já se o koně starám ráda. Celkově o zvířata. Spousta lidí nechápe, že mě to baví, když má práce spočívá především v úklidu stájí a plnění krmení, ale já prostě vím, že to ke zvířatům patří, a že jim to hlavně dělá dobře. O lidského člena rodiny se přece taky musíte starat a zvíře je také rovnocenný člen rodiny s pocity a potřebami.
+
Když jsem měla hotovo, byl čas oběda, tak jsem zase s Phantomem vyrazila domů. Když jsme byli opět ve městě, brali jsme to svou obvyklou cestou kolem záhonů, protože jsme vždycky ale VŽDYCKY spolu balancovali po vyvýšeném kamenném ohraničení záhonů. Většinou to asi dělají děti, já s tím taky začala jako dítě, protože jsem trénovala, jak se udržet na koni a pak i na drakovi, ale teď to byl spíše jen už starý a pevně zarytý zvyk. Rozhodně už vydržím balancovat déle než kdysi, ale s rovnováhou jsem měla problémy odjakživa, takže jsem ne vždy vydržela až do konce. Většinou jsem se zasekla na tom, že když jsem chtěla přeskočit na druhý záhon, po dopadu jsem se neudržela a byla zase pevně nohama na zemi. Obrazně i doslova řečeno.
+
I přesto, že město bylo téměř celé včetně ulic a budov postavené z kamení, kolem chodili jak lidé pěšky, tak na koních. Všude klepala kopyta, běhaly děti a obchodníci se snažili prodat své zboží. Normálně nemám rušno ráda, ale na tohle místo jsem zvyklá. S těmi kamennými hradbami kolem dokola je to takový milý, malý svět. V něčem je to hezké. Jestli pak je to takové i na... Ne na to bych už neměla myslet. Pořád jsem držela plyšového draka, tak bych ho měla odnést domů a najít mu místo. Což bude upřímně dost složité, protože toho mám už tolik. Ale něco se najde... Neměla bych ho radši darovat?
+
S touhle myšlenkou jsem už dorazila domů. Dokonce jsem už i cítila hotové jídlo. Automaticky jsem pozdravila: "Ahoj!" ale pak jsem si všimla, že doma nikdo není. Na plotně byl plný hrnec a u něj vzkaz, že maminka musela jít něco vyřídit se svým přítelem. Nevím ani zda pracovně, nebo zas něco pro něj. Proč musí skákat jak on píská? Ale tohle asi není součástí mého příběhu.
+
Sedla jsem si na židli, plyšáka usadila na stůl a pak opírajíc se o něj jsem na draka zase hleděla. Narozdíl od Phantoma, kterého jsem musela pohladit, protože se kolem krku vrtěl, se on samozřejmě ani nehnul. Nejenže nevypadal jako žádný skutečný drak ze severu, nebyla v něm jakákoliv jiná známka živosti. Byla to prostě hračka pro děti.
+
Začala jsem si říkat, jestli ode dneška tuto 'neživost' neuvidím i ve svých ostatních... hračkách. Co jsem si namlouvala? Byly to jen hračky. Věci pro děti. Žádné... studium.
+
"Myslíš, že mám taky vyrůst?" zeptala jsem se ho. Neodpověděl, tak jsem se už vyloženě zoufale začaka škemrat: "No tak! Tak aspoň znamení! Znamení, že je v pořádku zůstat taková, jaká jsem!"
+
"A!!!" A zase jsem se lekla. Tentokrát však vlastního dvojčete. Vrátila se domů.
+
"Kolikrát jsem ti říkala, ať mi to neděláš?!"
+
Už mě holt znala. Takže jsem jen povzdechla a zase se podívala na plyšáka. Možná bych mu prostě měla vymyslet jméno a ukončit to trápení.
+
Hope měla asi po tom všem ježdění hlad, protože prošla kolem mě rovnou do kuchyně a k hrnci. Zeptala se: "Nový kamarád?"
+
"Já ani nevím," přiznala jsem s povzdechem. "Co ty? Nová dobrodružství?"
+
"Tak bych to nenazvala. Jsem tu jen na skok. Diamondkiss čeká venku."
+
"Áha," pochopila jsem. Takže večer bude zase mámě vyprávět, co všechno za den udělala a zažila, a co já? Nic. Už mě to fakt nebavilo. Rozhodně jsem musela se svým životem něco udělat. Jenomže co?
+
A překvapivě, tentokrát odpověď přišla. Ale vskutku neobvykle. Bylo totiž slyšet, jak se jistý mladý jorvický teplokrevník venku začal plašit.
+
To mě i Hope dosti zmátlo. "Diamondkissi?" Co bylo divnější, že rychle následoval i rozruch lidí. Sice jsme nerozuměly tomu, co říkali, ale asi to souviselo s tím, že zazněla jakási rána doprovázená i otřesem. Nikdy jsme nic takového neslyšely, tedy aspoň ne tady, tak jsme rychle vyběhly ven. Hope se nejprve zaobírala tím, aby uklidnila svého přivázaného přítele, ale já se snažila zjistit, co se to děje. Bylo to šílené. Lidé se sbíhaly, ti s koňmi se pokoušeli své čtyřnohé společníky uklidnit stejně jako Hope Diamondkisse a matky s dětmi se je naopak snažily odvést od onoho místa co nejdále. Ale proč? Co to tam...
+
A pak jsem to uviděla. Nejprve jsem si kvůli dnešku myslela, že se mýlím, ale když až ke mně od epicentra toho šílenství dolehl řev, jaký jsem doposud neměla možnost slyšet, na dnešek jsem zapomněla a jakmile krátká zastává srdce pominula, vyběhla jsem tomu zjevu naproti. Myslím, že za mnou má sestra volala, ale tím jsem se nemusela zaobírat. Já honem utíkala těmi kamennými ulicemi a kličkovala mezi lidmi i koňmi. Obraz jasně červené a modré, co jsem předtím zahlédla, se stával jasnějším a jasnějším.
+
A to charakteristické paroží jak bysmet.
+
Rychle jsem vyběhla schody, procpala se k hlavnímu davu shluklých obyvatel města tak dopředu, jak jsem si to ve vší slušnosti dovolila, a pak se zastavila. Sice jsem nestála v úplném popředí, ale i tak jsem viděla jasně jako nikdy předtím.
+
Přímo u hlavní hradby, v mém rodném městě, stál drak. A ne ledajaký. Ta neuvěřitelná velikost a mohutnost, majestátní rozpětí křídel, prudká, červená barva, ale především to OBŘÍ metalické paroží připomínající toho nejmajestátnějšího veledaňka, co kdy žil, mohly patřit jedinému drakovi na světě.
+
Podnikání
Podnikání
E-shopy
Finance a účetnictví
Platební metody
Investice a spekulace
Právo
Organizace práce
Osobní růst
Marketing
Marketing
Psaní
Webová analytika
ČESKÉ PÁRY SI TO ROZDAJÍ NA MALÉ OSLAVĚ
Dědek ohne mladou kost
Mastrubace české dívky