Něžně se pomiluje s krásnou maminkou

Něžně se pomiluje s krásnou maminkou




🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

































Něžně se pomiluje s krásnou maminkou
x Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Druhé, přepracované a doplněné vydání vyšlo v únoru 2010
Zdenka Blechová dává svůj podpis na autogramiádě při příležitosti křtu prvního vydání knihy v lednu 2003 na akci Novoroční věštění 
Kniha je v prodeji po celé ČR. Zasíláme ji i na dobírku
 Ohlasy a recenze na knihu najdete ZDE .
1. Nepřikazuj nic druhému a ani ho nekritizuj!
2. Nic nenařizuj, ale dávej druhému najevo své potřeby formou „já bych rád(a)“ nebo „mně by udělal(a) radost“…Nikdo nemá rád příkazy!
3. Nesnaž se změnit druhého, ale snaž se k němu změnit svůj přístup!
4. Zachovávej ve vztahu úctu a vyvaruj se urážek!
5. Nebuď závislý na druhém, ale měj také své záliby a přátele!
7. Otevři své srdce partnerovi a říkej vše, co máš na srdci!
8. Věnuj svému partnerovi dostatek lásky a citu!
9. Vkládej do partnerského soužití více lásky než materiálních potřeb!
10. Snaž se o svůj vztah pečovat, nebo Ti zvadne. Dělej druhému radost maličkostmi!
11. Nečiň druhému to, co nechceš, aby ten druhý činil Tobě!
12. Dělej druhému právě to, co si přeješ, aby druhý činil Tobě!
13. Při neshodě se snaž řešit jen přítomnost a nevracej se do minulosti!
14. Sdílej s partnerem vzájemné pocity a poznatky!
15. Přestaň se bát o druhého, že ho ztratíš. Čím víc se bojíš, tím více toho druhého ztrácíš…!
16. Zachovávej ve vztahu důvěru k druhému a odnauč se žárlivosti, ta vztah vždy zabíjí!
17. Nevěř řečem ostatních. Věř svému cítění!
18. Uvědom si, jaké chyby jsi dělal(a) v předchozím vztahu a snaž se z nich poučit!
19. Také si uvědom, jaké chyby dělají Tvoji rodiče a zda ve vztahu neděláš stejné chyby!
20. Než se oženíš nebo vdáš, podívej se, jak žijí rodiče tvého partnera. Jednou tak mohu žít i já…!
Ukázka z knihy Partnerské vztahy aneb co očekává žena od muže a muž od ženy
Obsah ............................................................................. 4 Úvod ............................................................................... 6 Jak vnímáme lásku .......................................................... 9 Závislost na druhém ...................................................... 11 Naše představy o tom druhém ....................................... 14 Partnerský vztah jako učení ........................................... 19 Láska jako dar ............................................................... 26 Vývoj vztahu ................................................................. 29 Spokojený sám se sebou ............................................... 35 Odraz vývoje společnosti v partnerském vztahu ............. 39 Komunikace .................................................................. 42 Co očekává žena od muže .............................................. 48 Co očekává muž od ženy ................................................ 51 Manželství ..................................................................... 53 Umění dávat, umění přijímat .......................................... 60 Hádka ve vztahu ............................................................ 62 Sebedůvěra ................................................................... 66 Žárlivost ........................................................................ 69 Žena a nemoc ................................................................ 73 Nevěra ........................................................................ 76 Partnerské vztahy a děti ................................................ 82 Umění ve vztahu stárnout .............................................. 84 Umění se rozejít ............................................................. 86 Vztahy s člověkem závislým ........................................... 93 Úvod k sexuální části ...................................................... 97 Sex podle Tantry ............................................................. 99 Vývoj sexu průběhem let ...............................................102 Žena a sex ................................................................... 105 Muž a sex .................................................................... 108 Milostná předehra ......................................................... 112 Milování ................................................................... 119 Orgasmus ................................................................. 125 Úchylky v sexu .............................................................. 128 Onanie ...................................................................... 131 Drogy a sex ............................................................... 133 Nemoc AIDS .............................................................. 136 Rozhovor z mé poradny ................................................. 138 Zásady pro dobrý partnerský vztah ................................ 141
Tato kniha je poučná jak pro ženy, tak pro muže, pokud chtějí pochopit toho druhého. Nejsme stejní. Ženy jsou pravým opakem muže a muži pravým opakem ženy. Je třeba si uvědomit, že ten druhý bude vždy myslet a jednat jinak, než si představuji.
Záleží na tom, zda v jádru jsme více naprogramováni na ženské nebo mužské aspekty osobnosti. Proto některý muž se zde může vidět v pozici ženy a některá žena v pozici muže. Souvisí to i s našimi minulými životy, kdy jsme byli více mužem či ženou. Takže muž s převahou ženské energie v těle si bude přitahovat do života ženu s převahou mužské energie. Má zesílit, a proto potřebuje silnou ženu. Naopak silná žena už potřebuje jemnou energii ženy vedle sebe, už nepotřebuje s nikým bojovat za svoji hodnotu, a proto si hledá muže s ženskou energií.
 Ve vztahu hledejte více porozumění než lásky. Bude se vám dařit nalézat i lásku.
V jedné známé písničce se zpívá: Bez lásky, žít se nedá… my všichni jsme stejní . Ano, všichni jsme stejní a všichni v tomto světě hledáme lásku. Protikladem lásky je strach, který v sobě cítíme, když lásku nemáme, protože se bojíme být sami. Všichni v sobě máme tyto dvě polarity – lásku a strach. Podle toho, co v nás převažuje, se nám v životě daří. Od strachu je blízko k depresi a od lásky je blízko ke štěstí.
Již, když se narodíme, hledáme lásku u svých blízkých v podobě pohlazení, úsměvu a vstřícnosti. Když nám ostatní věnují pozornost, žijeme dětství v radosti a spokojenosti. Již malé čtyřměsíční dítě, když se maminka více věnuje tatínkovi, žárlí a proto pláče. Pokud si nás nikdo nevšímá, pláčeme a dožadujeme se lásky. Mohou se u nás projevit i negativní vlastnosti, kterými upoutáváme na sebe pozornost jako je agresivita, ničení věcí nebo neposlušnost. Dítě zlobí, protože si ho nikdo nevšímá a ono má pocit, že ho nikdo nemá rád. Tak si vynucuje pozornost jiným způsobem. I v dospělosti si vynucujeme pozornost různým způsobem.
V dětství hledáme lásku u svých rodičů a kamarádů. Když jsme obklopeni kamarády, je nám dobře. V dospělosti hledáme opět lásku u přátel, spolupracovníků a usuzujeme podle vstřícnosti ostatních, jak na tom vlastně s láskou jsme. Když nám ostatní vycházejí vstříc, zdá se nám život růžový. Ale když se proti nám spiknou kolegyně, když si na mě zasedne šéf, zdá se nám vše v nepořádku a my se dostáváme do nostalgie. Z pocitu nostalgie ztrácíme mnohdy smysl života a myslíme si, že vše je zbytečné.
Podobně vše probíhá i v partnerských vztazích. Když se partner okolo nás točí, neustále nám nadbíhá a my jsme beznadějně zamilované, zdá se nám svět příjemný. Když najednou toto vše není, my se najednou cítíme nespokojené se vším okolo nás. A vše se neustále dotýká oblasti lásky. Pokud cítíme, že nás má někdo rád, je nám dobře. Ale pokud cítíme, že není nikdo, kdo by nám dával lásku, strádáme na duši.
 Přílišné lpění na tom, aby vám ten druhý vycházel vstříc, není dobré. Máme si uvědomit, že ten druhý má nárok na svůj život a pokud chcete někoho příliš vlastnit, uniká vám pod rukama. Proto se vám v partnerských vztazích nedaří. Musíte si uvědomit, že je třeba se naučit toho druhého respektovat. A ne aby on respektoval vás.
Pokud hledám partnerský vztah jenom proto, že se cítím sám, může se mi časem stát, že se budu cítit ve vztahu ještě více sám. Dříve se lidé tolik nebáli samoty jako dnes, neboť neustále byli v přítomnosti někoho jiného. Žili více pospolu. V dnešní době, kdy žijeme jiným způsobem života, se cítíme sami. Protože se společnost neustále vyvíjí, i my se musíme vyvíjet. Vývoj vždy na mně chce práci. Dříve to byla práce lidí pro společnost a v dnešní době je to práce na sobě. Proto je důležité naučit se být sám se sebou, neboť tím se naučím nejvíce vnímat své pocity.
Pokud neumím být sám, stávám se ve vztahu závislým na tom druhém. Požaduji po partnerovi, aby se mi věnoval a vše se mnou sdílel. A když ten druhý nechce, cítím se nepochopený a smutný.
Ve vztahu se stává, že jeden partner má mnoho zájmů a druhý nemá zájem o nic. Nebo jeden dokáže být samostatný a druhý je závislý. Vždy se přitáhnou k sobě protiklady v rámci učení. Ve vztahu se učíme samostatnosti, úctě a toleranci. Bez těchto základních principů nedokáže žádný vztah existovat. Pokud se to nenaučím v jednom vztahu, budu se to učit v dalších vztazích. Je to mé učení na celý život.
Snažte se vnést do partnerského vztahu více porozumění a svobodného jednání. To, že jeden chce ve vztahu dělat zrovna něco jiného než ten druhý, nemusí být vždy špatné. Jde zde především o ochotu porozumět druhému a podpořit ho v jeho úsilí. A když to dokážete, i partnerský vztah nabude větší váženosti a úcty.
Žena hledá ve svém muži oporu a zdá se jí, že se tak nanejvýš může opřít o futra u dveří. Často slyším, on je tak neschopný, on doma nic nedokáže spravit, vše musím vyřizovat já… Většinou se jedná o ambiciózní a energické ženy. Tyto ženy si k sobě zákonitě přitáhnou klidnější a pohodlnější protějšky. Dokud tyto ženy nepochopí, že se musí smířit s mužem takovým, jaký je, stále se jim bude zdát jejich protějšek neschopný. Měly by u něho hledat jiné hodnoty. Měli by na svém partnerovi hledat více klady než zápory. Tím se jim začne měnit celý vztah ku prospěchu. Ve vztahu, kde má převahu žena, se partner raději podřídí. Ví, že stejně jeho žena si prosadí svou. Chce se vyhnout hádkám, proto rozhodnutí nechává na ní. Žena to chápe jako jeho neschopnost, cokoliv rozhodnout. Nechce si přiznat, že stejně vše musí být podle ní. I v tom, že se nám partner zdá neschopný, je naše učení a on nám ho pouze zprostředkovává.
Mít rád je o tom, že se musíme naučit toho druhého brát takového, jaký je. Ne se snažit si ho přetvářet podle svých představ. Vždyť jsem si ho dobrovolně vybrala pro život a nyní mi nevyhovuje? Proč? Protože jsem byla zamilovaná a nyní, když zamilování pominulo, už ho nechci přijímat takového, jaký je. Ale i zamilování v každém vztahu má své gradace. Vztah nemůže být stále stejný. Chce na nás více úsilí. Čím více úsilí vynaložíme, tím více se nám vrací plody naší práce. Tak je to ve všem, co děláme. Takže nehledejte štěstí v jiném partnerském vztahu, ale ve svém úsilí tvořit a zdokonalovat se.
Často se ptám žen: „Co vám nejvíce vadí na partnerovi?“ Odpověď zní: „Arogance a nedostatek citu.“ Pokračuji: „Ale to jsou přece vaše zápory, které se musíte sama na sobě snažit odstranit.“ Bude-li se nás dívat například pět žen současně na vašeho manžela, tak každá na něm budeme vidět jiné zápory, které nám vadí. Je to proto, že ten druhý vždy odráží jen naše chyby. Zkuste si udělat pokus v rodině. Ať se všichni účastníci rodiny vyjádří k tomu, co jim vadí na mamince, tatínkovi, babičce a dalších bližních. Sledujte, jak jejich vyjádření je úzce spjato s jejich chováním v životě. Najednou si budete uvědomovat, že oni hovoří o svých chybách a ne o chybách toho druhého.
V Buddhismu existují tři stupně vývoje člověka: V prvním stupni vývoje se zlobíme na toho druhého, že se nechová dle našich představ. Ve druhém stupni již vím, že vše, co zaseji, zase sklidím. Vše, co udělám dobrého, se mi vrátí. A vše, co udělám špatného, se mi také dříve nebo později vrátí. Již vím, že existují vesmírné zákony, které každému spravedlivě udílí ponaučení. Ono opravdu platí, že boží mlýny melou pomalu, ale spravedlivě. Ve třetím stupni vývoje jsem již smířen se vším, nic neposuzuji, mám v sobě vnitřní klid a harmonii, beru vše takové, jaké je.
Tím, že jsou partneři rozdílní, se k sobě vzájemně přitahují. Pokud jeden předělá druhého k obrazu svému, stává se z jejich vztahu vztah nudný a vášeň vyprchává. Tím, že jsme rozdílní, přitahují nás na partnerovi vlastnosti, které nemáme a které potřebujeme k harmonii a k doplnění naší osobnosti.
Ve tři hodiny v noci se potichoučku vkradla do jeho pracovny. Kladivem rozbila devatenáctipalcový monitor, všechna CD polila lepidlem, skříň počítače vyhodila z okna a tiskárnu utopila ve vaně. Potom se vrátila do ložnice do teplé postele a něžně se přitiskla ke svému nic netušícímu spícímu manželovi, o kterém teď byla přesvědčená, že až do konce života bude veškerý volný čas věnovat jí a hýčkání jejich společné lásky. Do konce života jí zbývaly ještě čtyři hodiny.....
Nikdo mi nikdy neubližuje, i když mohu mít ten pocit. Já sama si ubližuji svojí nevědomostí. 
 Já dělám svou věc a ty děláš svou věc. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých představ, a ty nejsi na světě proto, abys žil podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. Najdeme-li se vzájemně, je to krásné. Nenajdeme-li se, nedá se nic dělat.
Celý život jsem se učila v partnerských vztazích hledat cestu k sobě a k tomu druhému. Dnes si uvědomuji, jak dlouhou cestu člověk musí projít, než pochopí, že to jediné a správné je být přirozený.
V mládí, když mně partner něco vytkl, tak jsem si řekla – To určitě! A na truc jsem udělala pravý opak. Časem jsem vše přehodnotila a řekla jsem si, že bych mu měla vycházet vstříc. Začala jsem dělat pravý opak toho, co jsem dělala dosud. Podřizovala jsem se jeho přáním, ustupovala v našich sporech, ale stále se mi ve vztahu nedařilo. Pak jsem se snažila řešit vztah trpělivostí, ale ani tím se vztah nelepšil. Dále jsem se snažila vysvětlovat, dělat tomu druhému výchovnou mámu, ale stále jsem ve vztahu nenacházela spokojenost. Teprve, když jsem začala pracovat na sobě a přijala fakt, že musím toho druhého přijmout takového jaký je a zrovna tak on musí přijmout moji přirozenost, začalo se mi dařit nejen ve vztahu, ale i v celém životě. Základem toho všeho bylo to, že jsem se přestala o toho druhého bát. Dokud jsem se o partnera bála, jednala jsem někdy značně nepřirozeně. Bála jsem se, že to a to by mohlo partnerovi vadit, to a to by mu zase nebylo vhod.
Když jsem začala být sama sebou, věděla jsem, že život zvládnu jak s partnerem, se kterým najdu vzájemné porozumění, tak sama. Věděla jsem najednou, že tu oporu, kterou jsem stále hledala v partnerech, mám sama v sobě a že mám dost vnitřní síly v sobě čelit v životě všem překážkám.
Najednou ego přestalo existovat a já se cítila součástí celé společnosti. I když jsem třeba trávila čas sama, nepřipadala jsem si sama. Věděla jsem, že se svým časem dokáži naložit tak, aby mě stále něco uspokojovalo. A proč mě najednou vše uspokojovalo? Protože ta spokojenost byla uvnitř mne a už mě jí nikdo nedokázal vzít svým chováním. Protože jsem přestala soudit, jak se kdo chová a co by měl dělat. K tomuto zjištění může dojít každý člověk, ale chce to pernou práci na sobě.
Říká se: S mužem špatně, ale bez něj ještě hůř. Někdy přicházejí do poradny lidé a ptají se: „Kdy už konečně přijde ten pravý nebo ta pravá?“ Ale ten pravý partner je neustále okolo vás. Záleží jen, jak jste schopni ho přijmout. Pokud ještě nevím, co od partnera chci, nemůžu si ani toho správného partnera přitáhnout. Mám v sobě chaos a zmatek, a tak stále tápu a tápu v dalších vztazích. Když jsem natolik vyzrálý, že už mám představu o tom, co od vztahu očekávám a co mohu očekávat, můžu pak s partnerem na vztahu pracovat.
Vztah není jen o tom, jak nahlížím na partnera, ale také o tom, jak se umím s ním ve věcech, které mi nejsou příjemné, vypořádat. Jak s ním umím zacházet, tak zachází i on se mnou. Proto je třeba trochu někdy zjemnit své vystupování vůči druhému a nečastovat ho výrazy, které nejsou vhodné. Musím do vztahu vnésti ještě více porozumění pro myšlenky toho druhého a více se smířit s jeho chybami. Pak je možné vidět vztah v jiných barvách než nyní.
Všechny vztahy se vyvíjejí stejně. Do dvou let je to vzájemné poznávání. Do čtyř let je to pro nás období zkoušek a kompromisů. Pak již nastává období vzájemné tolerance a úcty. Dle těchto kritérií se náš vztah vyvíjí buď k dokonalosti, nebo k zániku. Vždy záleží na nás, co do vztahu vložíme.
Z Vesmíru přišlo jednou toto krásné poselství pro jeden mladý partnerský pár:
Lucka s Pavlem se nyní ocitají ve svém vztahu ve slepé sféře. Hledají pro sebe vzájemné uspokojení, a to se jim nedaří, neboť je každý tvrdohlavý a nechce se smířit s požadavky toho druhého. A proto, ať se snaží vzájemnou mluvou více si vyjasnit každý svou pozici v domácnosti. Ať se snaží smířit se i s tím, že i sex, na kterém stál celý vztah, je již ohranou kapitolou, a proto je třeba hledat jiné cesty v naplnění tohoto vztahu. To se jim může dařit více poznáním jednoho a druhého. Ale k tomu je třeba notná dávka trpělivosti a více taktnosti vůči druhému. Dělat si radost maličkostmi patří bezvýhradně k prožití velké a naplněné lásky. To už úplně z jejich vztahu vymizelo a oni se nyní pouze častují slovy ne zrovna milými pro ucho toho druhého. Tento nepoměr se stále více prohlubuje v propast, a proto ať včas zadrží své vášně a emoce vůči druhému kdykoliv, když přijdou a snaží se tomu druhému vysvětlit, jak bylo to nebo ono mínění řečeno. Pak se také nalezne pro ně ta správná cesta. Ta ale určitě není v tom, že budu toho druhého obviňovat, že už mě nemá rád tak, jako předtím.
Člověk toho druhého má stále stejně rád, ale i vztahy mezilidské gradují na poznání. Pokud tato dvojice spolu tráví více času, musí počítat s částečným odcizením, i když to není tak úplně pravda. Není to odcizení ani zchlazení citů, ale je to pouze opět další vývoj v jejich vztahu a ten se musí nyní podrobit dalším náročným zkouškám. Ty oni musí vyřešit a vzájemně se naučit k nim stavět pozitivně, aby se už příště nestávaly tak často a nakonec úplně vymizely. Potom tento vztah zase zkrásní a rozjasní se veškerou svou láskou a naplněním. Pak je to teprve ten správný a vyzrálý vztah plný krásy a oddanosti vůči druhému, neboť i zde se člověk učí soužití. Proto přejeme těm dvěma na jejich společné cestě hodně pokory jednoho ke druhému a více vzájemného porozumění. Ať ty následující roky mohou trávit v radosti a ne ve smutku.
Krásné sdělení, že? Zkuste si ho přečíst vícekrát a vždy tam objevíte něco nového.
Ženy, když nejsou spokojeny samy se sebou, nedaří se jim v partnerském životě. Mají problémy a často se uchýlí k jídlu a k čokoládě. Objeví se u nich zvýšená touha po konzumaci jídla a po sladkém. Tím si v sobě kompenzují své pocity nedůvěry, nejistoty v životě. V takových okamžicích je vhodné nahradit čokoládu a jídlo pohybem. Začít více aktivně sportovat až do propocení těla. Tím dodáte tělu ztracenou energii, kterou jste vydali na řešení problému. Navíc tělo při zvýšené námaze produkuje endorfiny. Ty v člověku navozují pocit dobré nálady. Budete se cítit lépe, než když budete jen sedět, zaobírat se řešením problému a stále jíst. Časem ztloustnete, dostanete ještě větší nechuť něco se sebou dělat a nakonec i ztrácet smysl života. Když se uchýlíte k pohybu, problém se vám najednou nebude zdát tak velký, protože se jím nebudete tolik zaobírat. Najednou se sám vyřeší. Tak to je, čím více chci něco řešit, tím méně se mi to daří. Pokud dám věcem volný průběh, vyřeší se časem k mé spokojenosti.
Lidská láska je pomíjivá, jako vše v tomto světě. Jen naše vnitřní láska je ta pravá, a proto je důležité pečovat o sebe a dopřát si, co mé tělo a duše žádá. Když se budu mít rád, budu tento pocit ze sebe vysílat i do okolí a
Retro porno filmy v zimě
FakeHospital – doktore, mám něco v kundě!
Kunda mé mámy zdarma pro každého

Report Page