Musí uspokojit svého úchylného přítele

Musí uspokojit svého úchylného přítele

Ženy chtějí sdílení a vztah, muži svobodu, říká odbornice na vztahy

Právě končící máj - lásky čas nám možná připomněl, že s naším milostným vztahem není všechno úplně v pořádku. Jak to změnit? Radila lektorka partnerských vztahů.

Rozhovor byl ukončen. Odpovědi na vybrané dotazy naleznete níže.

Zdravím Deniso, mohla byste v krátkosti vyjmenovat, jaký typ lidí je k partnerství nevhodný? Děkuji, zdraví Smidová

Nemyslím, že jsou do partnerství nevhodní lidé. Téměř každý je k někomu vhodný :) A také se vlivem vztahu často spontánně měníme, jak se otevíráme “světu” toho druhého a novým možnostem.

Dobré poledne, jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů ve vztahu je zajisté komunikace. Partner je v tomhle introvertní a byla bych ráda, kdyby se se mnou chtěl bavit o všem a žádné téma nebylo tabu. Když k tomu nedochází, se samozřejmě dostaví konflikt. Skvělé by byly nějaké rady, tipy na nenucené rozhovory. Děkuji za odpověď.

Hezký den Moniko, o čem konkrétně byste s partnerem ráda mluvila? A jak vypadá to, kdy se například z Vašeho pohledu nějakému tématu vyhýbá? Co by vás od partnera zajímalo? Jaké téma byste s ním chtěla probrat? Obecně platí, že ženy bývají sdílnější, co se týká mluvení o pocitech a podobně. Muži většinou prožívají mnohem menší škálu pocitů, a není to typ rozhovoru, který by vedli (aby mluvili o tom, jak se cítí a podobně - není to proto, že by nechtěli mluvit, ale zkrátka vůbec neví, co by k tomu řekli). Často to, že muž mlčí, vůbec nic neznamená (kdežto u ženy ano, a proto někdy ženy mlčenlivost partnera mylně mohou interpretovat, jako že se “něco děje”).

Proč mi ve vztazích nic nevychází?? děkuji

Otázka je příliš stručná na to, abych dokázala přesně odpovědět. Zkuste s námi absolvovat seminář Přepis limbického otisku. Jedná se o půldenní program s výkladem, cvičením a vedenou meditací, během kterého mají účastníci možnost v sobě přenastavit určité nenaplňující vzorce prožívání a chování, které vedou například i k nechtěné osamělosti. Souvisí to s našimi předchozími životními zkušenostmi, často i s obdobím raného dětství i vlastního příchodu na svět. Příklad: pokud miminko po porodu zažije oddělení od své mámy (což je bohužel běžná porodní praxe), místo tolik potřebného kontaktu, na který je instiktivně nastaveno a po kterém touží, zažije oddělenost a beznaděj. To bývá doprovázeno až dramatickým pocitem osamění, a podvědomě na něj reaguje tím, že se uzavře. To pak, v kombinaci s dalšími stádii vývoje a zážitky z dětství a podobně, může do značné míry limitovat schopnost otevřít se do skutečně naplňujícího a vyživujícího vztahu, plného lásky a kontaktu. S těmito hluboce ukotvenými vzorci lze naštěstí vědomě pracovat a měnit je. Velký efekt na naši schopnost otevřít se do blízkého kontaktu a vztahu může mít i práce s dotekem. Tisíce našich klientů již zažilo mnoho změn ve svých životech i schopnosti prožívat naplňující vztah díky tzv. Celostní smyslné masáži. Tento masážní rituál nejen uvolňuje a oživuje tělo, ale má velký dopad i na naši psychiku a schopnost prožívat lásku. Je to dotekový rituál, který zahrnuje celé tělo i duši. Můžete jej absolvovat ve formě profesionálně prováděné masáže v našem masážním studiu Tantra Spa (www.tantraspa.cz), a pro hlubší zkušenosti se zúčastnit semináře. Nejsilnější formou je 10denní kurz Celostní smyslné masáže: http://www.denisaarichard.cz/10-denni- profesionalni-vycvik- 2016/

Proč ženy kolem 40 let nejeví zájem o své partnery? A dělají že jsme jim ukradení.

Nemyslím, že je to všeobecné téma :) Tedy si otázku překládám jako: “Proč o mě má partnerka (už) nejeví zájem?” A není snadné na to dát nějakou univerzální odpověď, když nevím nic blíže k dynamice vašeho vztahu. Zeptala bych se vaší ženy, proč tomu tak je? Zda to také tak vnímá? Třeba i ona má pocit, že o ni zájem neprojevujete vy? A o jaký druh zájmu se jedná? Společné rozhovory? Společné trávený volný čas? Sexuální zájem? Někdy pomůže, když to, co nám od partnera chybí, začneme sami dávat. Po jaké pozornosti by vaše žena mohla toužit? Třeba to není ta stejná pozornost, po jaké toužíte vy, ale nějaká jiná forma. Příklad: muž může toužit po větším sexuálním zájmu ženy, ona může postrádat jeho zájem o to, jak se cítí, co prožívá… po tom, aby naslouchal jejím pocitům a příběhům… A když vznikne propojení na citové rovině, otevírá se pak i sexuálně. Doporučuji začít zjišovat, co vaší ženě ve vztahu chybí? Protože ženy, které jsou ve vztahu naplněné, zpravidla partnera spontánně zahrnují vším, po čem by jen mohl toužit, a mnohem více…

Hezký den přeji, chtěla bych Vás poprosit o radu. Jsem s přítelem (o 5let mladším) již 4 roky. Domnívala jsem se, že pozvolna dojde ke společnému bydlení a popř. i miminku. Přítel je velmi hodný, má mě moc rád, ale všemu se brání. Společné bydlení nehrozí, protože z Prahy z důvodu své práce nechce odejít. Při tom má, ale stejný plat jako já v malém městě. A já do Prahy nechci, protože je to moc rušné město, bydlení jen někde v pronájmu. A já mám byt v os.vl, skvělou práci a rodinu (i přítel) a přátelé tam kde bydlím. Mám ho velmi ráda a nedokážu si představit život s jiným ,ale je to pro mě patová situace a nevím si rady jak dál.

Hezký den Eleno, pokud jste tak ještě neučinili, doporučuji zcela otevřeně mluvit o tom, jak si přítel představuje svou budoucnost. Po čem touží, čeho by chtěl dosáhnout, jaký životní styl mu vyhovuje… Zkuste mu naslouchat, opravdu porozumět jeho pohledu na svět a váš vztah a jeho osobní život. Po dobu naslouchání jakoby zapomenout na své potřeby a přání a zkrátka být zvědavá a nehodnotit, jak situaci vidí on. Snažit se co nejvíce jeho perspektivě porozumět. Nebrat si osobně, pokud některá přání a vize do budoucna nesdílíte. Nevím, kolik je vám let… Je možné, že se přítel zkrátka a jednoduše obává určité zodpovědnosti, která souvisí se založením rodiny, tím pádem zpevnění vztahu a podobně. Stejně jako ženy zpravidla touží po vztahu a sdílení, touží muži po volnosti a svobodě. Obzvlášť, pokud jsou mladí, ale i v pozdějším věku. Obávají se pak, že je vztah a rodina o svobodu připraví. Také je možné, že by odchod vašeho přítele z Prahy za vámi do světa, který je “váš”, možná vztahu nemusel vůbec prospět. Málokterý muž si dokáže uchovat svou sílu, když následuje svou ženu. Když se navíc vydá do prostředí, kde ona je silná v kramflecích, kde ona má zázemí, dobrou práci a plat… a on nic. Muž si pak často připadá chtě nechtě k ničemu, a ještě víc jej to oslabuje, může být na partnerku o to víc nepříjemný, nevrlý…
Pokud místo, o kterém píšete, je vaše společné rodiště, je to o něco lehčí…
Ale zkuste opravdu poznat, PROČ chce být partner v Praze, jakou budoucnost si pro sebe představuje a proč. V tomto rozhovoru je důležité dát své pocity stranou, a zkrátka být zvědavá, nechat ho povídat. O ničem ho nepřesvědčovat, nehodnotit jeho postoje a nápady. Také doporučuji si přečíst knihu Davida Deidy “Cesta pravého muže”, je velmi inspirující jak pro muže, kterým je určena, tak pro ženy. Pro vás může být důležité, ještě více se ukotvit sama v sobě, ve své ženské síle. Čím je žena spokojenější a uvolněnější sama v sobě, tím méně potřebuje po muži, aby dělal to či ono, a současně tím víc on spontánně plní její přání, i když žena nic nevyžaduje. KAždý muž chce, aby jeho partnerka byla šťastná a spokojená, a aby on byl tím, kdo jí v tom podpoří. Ale nejde to na tlak, musí na to tak nějak přijít sám… aby se cítil jako rytíř a ochránce, jako silný muž :) K tématu dynamiky muže a ženy najdete mnoho inspirujících informací ve webinářích, které jsou zdarma ke shlédnutí na této stránce http://www.denisaarichard.cz/webinare-prehled/ Pro vás také doporučuji víkendový seminář pro ženy, který pořádám v červnu: http://www.denisaarichard.cz/skupina-pro- zeny/ A pokud je partner zvídavý a rád by váš společný vztah nějak rozvíjel, určitě spolu přijeďte na kurz pro páry: http://www.denisaarichard.cz/kalendar-akci/denisa- a-richard- retreat-pro- pary-vanuv- statek/

Dobrý den. Jsem bohužel velmi submisivní a mám potřebu být ženě absolutně podřízený , a poslušně plnit její pokyny. Moc se za to stydím a dlouho jsem to tajil . Když jsem se to pokusil partnerce vysvětlit,naznačila mi že jsem uchyl,a že ode mne odejde.Jsem vážně uchyl?

Hezký den Jiří, to, že jste si vědomý svého prožívání a potřeb je znakem zralosti. Je důležité rozumět sobě a svým potřebám. Řada mužů i žen má sklony k submisivitě nebo naopak dominanci, což se může projevovat jak v každodenním životě, tak v sexualitě. Dynamika moc a ovládání je i kořením vášně :) Určitě není na místě hodnotit své nastavení jako něco “úchylného”, za co byste se měl stydět; je to zkrátka vaše vnitřní nastavení. Je dost možné, že i vaše partnerka s tím někde uvnitř rezonuje, protože si vás vybrala. Řada lid se snaží žít “správně”, “jak se má”, ale málokomu nějaká vnější představa o tom, co je “správné”, opravdu sedí. Pokud s partnerkou v této otázce teď procházíte neporozumění a konflikt, bylo by možná užitečné, aby se i ona s tématem submisivity a dominance blíže seznámila nestranným a nehodnotícím způsobem. Na stránce mých přátel psychologů, kteří téma důvěrně znají po osobní i odborné stránce - www.sexualnivariace.cz - najdete k tématu inspirující informace a můžete si zde stáhnout e-book, který vám může odpovědět na mnoho myšlenek a otázek.

Dobrý den, jsme kolegové v práci, ale ostatní si myslí, že jsme i něco víc. Prosím o radu DěkujiL+J=VSL

Přemýšlím, s čím byste chtěli poradit? Jak to udělat, aby si ostatní nemysleli, že jste něco víc? Nebo jak se něčím víc stát? U prvního bych řekla, ať si každý myslí, co chce :) Pokud by chování okolí bylo nepříjemné, nebojte se s nimi přímo komunikovat a říct, co vám vadí.

Dobrý den, je mi 31, jsem s přítelem již 12 let, děti nemáme, žijeme spolu v jedné domácnosti cca 6 let. Vždycky jsme se obohacovali, i když jsme oba dost jiní..V posledních cca 2 letech mám ale pocit, že už si nerozumíme. Máme i naprosto rozdílné zájmy. I sex máme jen jednou za 3 měsíce...což mne děsně frustruje, ale on víc nechce a v poslední době ani já ne, teda ne s ním. Přitom se ale dotýkáme, jako na pozdrav, podrbat ve vlasech, nebo když je nám smutno. Jsme spíš jak sourozenci...Pořád se ale máme strašně rádi, vím, že mi nikdo jiný nerozumí tak jak on, a že já neznám nikoho, snad ani svou rodinu, tak dobře jako jeho. Přitom mám ale pocit, že oba toužíme po lásce, vášni a novém vztahu. Zároveň se ale od sebe nedokážem odpoutat, před 2 měsíci jsme si dali pauzu, i když dál žijeme spolu, ale stejně je nám to oběma líto a zase jsme se začli dotýkat... Nevím, co dál. Je úžasný člověk a když ho opustím, co když už nikoho takového nenajdu? Zároveň mi ale chybí takové ty partnerské věci a aspoň nějaké společné zájmy... Co s tím?

Hezký den Eliško, v situaci, kterou popisujete, se po pár letech soužití nachází mnoho párů. Na kurzy pro páry k nám přijíždí desítky dvojic, které říkají: máme se rádi, skvěle si rozumíme, na všem se domluvíme… jen ta intimita nějak pokulhává, jsme jako brácha se ségrou… K této dynamice nedochází proto, že by se ti dva k sobě nehodili nebo že by vztah už byl “za zenitem”, ale protože nám chybí smysluplné informace a sexualitě, polaritě v páru a dlouhodobém udržování nejen lásky, ale i vášně - jiskry ve vztahu. Pokud to chcete změnit, doporučuji přijet k nám na kurz Retreat pro páry, který s kolegou Richardem Vojíkem pořádáme (Nejbližší volné termíny máme v srpnu http://www.denisaarichard.cz/kalendar-akci/denisa- a-richard- retreat- pro-pary- vanuv-statek/). Během pouhých dvou dní se pro Vás mnoho stane a naučíte se k dynamice mezi mužem a ženou. Věnujeme se nejen intimitě a “trvale udržitelné vášni” :) ale řadě témat, které s tím souvisí: emoce, komunikace, odlišnosti mužského a ženského prožívání a mnoho dalšího. A do té doby najdete mnoho inspirace v záznamech našich webnářů o vztazích a sexualitě zde: http://www.denisaarichard.cz/webinare-prehled/

Dobrý den, je nám s manželem přes padesát, bohužel jsem přečetla na jeho internetu milostné maily (s ženami známými), on chce se mnou zůstat a tvrdí, že se nic závažného nestalo. Je to již několik měsíců, nemůžu se s tím smířit, poradíte mi nějak, prosím, děkuji.

Bohužel podobným způsobem se “baví” mnoho mužů, víc než je vidět na povrchu. Ovšem žádnému vztahu to většinou moc neprospěje. Někdy se muž podobným chováním rozptyluje, protože jeho život nemá hlubší význam. Který teprve musí najít. Vpodstatě plýtvá svou energií tím, že zažívá vzrušení z tajných vztahů. Je to ale rozptýlení muže. Pro něj by bylo užitečné, aby si dal prostor pro vnímání svého životního směru, kam dává svou energii, co mu dává smysl. A na to se zaměřil. Také aby se více otevřel do vztahu s vámi, protože většina mužů ve výsledku může najít vše, co u žen hledá, v jedné partnerce. Když ví, jak na to :) Pro vás bude mj. důležité nějak zahojit pocit zrady a z toho plynoucí nedůvěru. Je to takový začarovaný kruh, protože pocit zrady vás zavírá, díky tomu vzniká ve vztahu odstup, který se zase promítá i na druhou stranu. Moc bych vám doporučila absolvovat s námi Retreat pro páry (volná místa máme ještě v srpnu http://www.denisaarichard.cz/kalendar-akci/denisa- a- richard-retreat- pro-pary- vanuv-statek/), kde se naučíte, jak společně zažívat ve vztahu více vášně i lásky. Pro muže by byla pravděpodobně velmi podporující také mužská skupina, kterou pořádá můj kolega Richard Vojík, pro vás skupina pro ženy http://www.denisaarichard.cz/skupina-pro- zeny/. Záleží, zda si na něco takového chcete udělat prostor, a vím, že to stojí za to :) Často i ve zdánlivě beznadějném a zraněném vztahu lze dělat hotové zázraky, pokud jsou tomu oba alespoň trochu otevření. Mnoho inspirace najdete také v záznamech našich webinářů o vztazích a sexualitě zde: http://www.denisaarichard.cz/webinare-prehled/

Mám přítele už 3 roky. Já jsem rozvedena. On je sám už 8 let, odešla od něho manželka. Nechce se bavit o svém rozvodu a myslím že se rozvádět ani nechce. Bydlíme každý sám, pouze jenom randíme. Myslíte že má smysl zůstávat v takovém vztahu a nebo ne. je nám 53 let, pořad rozvod oddaluje a vymlouvá se že až syn ukonči školu. Je vysokoškolák, ale já už tomu nějak nevěřím. A ještě, můj exmanžel mi pořad vyhrožuje a uráží mého přítele. Mám jit na policii a nahlásit to?

Hezký den Gabrielo, zda jít na policii musíte vycítit spíš sama, nakolik je vyhrožování ohrožující, zda je to záležitost pro policii a zda se tím něco spraví. To nedokážu odhadnout. A k druhé části otázky, jak jsem již odpovídala v předchozím dotazu (nad vaším): zkuste si sama pro sebe představit, v jakém vztahu chcete žít? Jakou by měl mít podobu? Kde chcete bydlet? Jak trávit čas? Kolik spolu, kolik každá sám? Čemu se chcete věnovat? Jak se přitom chcete cítit? Dovolte si naplno cítit svůj “ideální” vztah, své prožitky v něm. Díky tomu si můžete i uvědomit, co už nechcete, co chcete jinak a jak. A začněte své představě věřit, že něco takového je možné. Někdy si sami bráníme v naplňujícím vztahu díky tomu, že někde uvnitř nevěříme, že bychom mohli naplno šťastně žít. Díky jasnější představě o tom, co chceme, a rostoucí důvěře v to, že je to možné, se postupně může začít měnit realita, ve které žijeme. Například partner se začne jinak chovat, nebo postupně ze života zmizí a objeví se nějaký nový…
Důležité pro vás teď je začít rozvíjet představu života a vztahu, který není “polovičatý”; pokud po takovém zrovna netoužíte. Nebo zjistíte, že i vám to někde v skrytu duše vyhovuje. Otevřít se do vztahu naplno bývá někdy těžké, obzvlášť když za sebou jeden či druhý mají bolestné životní zkušenosti. Dovolte si být sama k sobě upřímná, dát prostor pro pocity z minulosti, pro vyléčení starých bolestí a nové začátky :)

Dobrý den, s partnerem jsme 2 roky tzv.víkendově. Je nám přes padesát, děláme spolu spoustu věcí,sportujeme,jezdíme na dovolenou,vše OK.Měla jsem pocit, že je nám spolu hezky. Před pár dny jsem zjistila nevěru z jeho strany,přiznal ji, říká,že mě má rád,s ní nebude,ale nechce to ukončit.Společné bydlení se mnou nechce.Když si o všem povídáme,říká, že neví, co má dělat. Nejsem zastáncem radikálních řešení, ale mám čekat, až se s dotyčnou rozejde?To nejspíš není řešení.Poraďte mi, prosím.

O intimním vztahu s více ženami sní snad každý muž. Ovšem zažívat něco takového v praxi bývá většinou nelehké, obzvlášť když se nejedná o jednorázovou záležitost. Pokud je pro vás aktuální situace nepřijatelná, je ztráta času čekat a doufat, že se něco změní na druhé straně. V trojúhelníku se zpravidla ani moc rozumných řešení dělat nedá. Pro nikoho ze zúčastněných není možné situaci ve vztahu s jedním z jeho “členů” nezaujatě cítit a vyhodnotit. Většinou bývá opravdu nejlepším řešení z takového vztahu vystoupit, ať je to jakkoliv bolavé. Dokud má váš “napůl-partner” vše, co chce, nemá nejmenší důvod nic měnit. Dělal by to jen na nátlak jedné či druhé strany, a pak to zase není jeho rozhodnutí, tedy si za ním plně nestojí. Doporučuji podívat se sama pro sebe, jak si představujete ideální vztah? Jak byste se v něm chtěla cítit, žít? Jak by měl vypadat váš každodenní život a volný čas? V té představě nedělejte žádné kompromisy. Buďte náročná na to, jak hezky a šťastně se chcete cítit. Pokud váš současný vztah té ideální představě odpovídá, včetně společných víkendů a oddělených domácností, dokážete si představit, že byste se dál takto potkávali, i když má partner ještě jinou ženu? Pokud ano, není třeba nic měnit. Pokud vás to trápí, udělejte pro sebe potřebné rozhodnutí. Čekat na rozhodnutí muže bývá v takových situacích bláhové. A pokud se rozhodne, tak až když o jeden či druhý vztah přijde, ne “za pochodu”.

Dobrý den, jsme s manželkou spolu 33 let a je to čím dál lepší. Je to normální a nebo je to úchylka děkujem

I kdyby to úchylka byla, tak za takovou můžete být jen a jen šťastní!!! :D

Jsme dlouholetí manželé. Ovšem celý život měl manžel přede mnou menší či větší tajnosti, které se často časem "provalily." On se ale nestydí a prakticky v tom pokračuje dále. Je splachovací! Mám ráda dům, ve kterém bydlíme a bez manžela bych jeho provoz a údržbu neutáhla a asi by se musel prodat v případě rozchodu. Dost energie jsem také věnovala na jeho rekonstrukci Nechápu, proč jsem v takové situaci, když jsem nezahýbala. Myslíte, že jej mohu nějak přimět k tomu, aby byl otevřený a čestný vůči mně, respektoval mne? Děkuji za odpověď. Marie.

Hezký den Marie, myslím že naděje na zásadnější změnu chování manžela je malá. Pro vás je důležité si pravdivě odpovědět na otázku, zda ho dokážete mít ráda a žít s ním v takových podmínkách, jaké jsou. Necyklit se v myšlenkách “co by kdyby”, “třeba se změní” apod. Pokud to pro vás únosné není, otevřeně to vyjadřujte. Ne přemlouváním, výčitkami apod. Ale dovolte, aby bylo vidět a cítit, jak vám je - bez obviňování. Jen být transparentní v tom, jak se máte. Pokud se situace nebude měnit, rozchod je další možnost. Má váš muž zájem na udržení vztahu/ manželství? Pokud máte oba chuť něco měnit, doporučuji přijet na náš kurz pro páry (najděte si Retreat pro páry v Kalendáři akcí na www.denisaarichard.cz). Zde se vám může hodně věcí vyjasnit, můžete otevřeněji komunikovat, vyjadřovat své emoce, prohlubit intimitu… Je ovšem třeba alespoň trochu zájmu na obou stranách; když chce vztah zlepšovat jen jeden a druhý nemá zájem či je v opozici, nestačí to.

Krásný den, Denisko! S přítelem jsme čekali miminko. V prvním trimestru mi bylo hodně špatně a náš intimní život usnul. Když jsem se začala cítit lépe a konečně radovat z miminka, přišla velká rána a o miminko jsme přišli. Prosím o radu, jak náš intimní život zase probudit. U mne začíná chuť a touha růst, ale přítel to zatím tak necítí, a dny utíkají. O v
Sexy výběr ze Snapchatu 1
Venkovní sex s kozatou holkou
Potetovaná teen Felicity Feline dostane naloženo od nevlastního táty

Musí uspokojit svého úchylného přítele

Report Page