Mohl by to být gay roku

Mohl by to být gay roku




⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

































Mohl by to být gay roku



V1D3Ø


3-SHØP


R3VØLT4


LUI R3VØLT4




P4RTN3Ř1


KØNT4KT


Ø NÁS


N4Š3 STØRY


T1ŠTĚNÝ M4G4ZÍN


TR3NDY 2022


Investování




RUBR1KY


XMAS 2021 by LUI


ZDRAVÍ & KRÁSA


TRENDY & STYL


LIDÉ & ŽIVOT


SEX, DROGY & ROCK’N’ROLL


CESTOVÁNÍ & VOLNÝ ČAS


LUI LØV3 STØR13S


LUID3R


Aktuality






K4R1ÉR4


R3KL4M4


ØBCHØDNÍ PØDMÍNKY


ØCHR4N4 SØUKRØMÍ




D1STR1BUČNÍ MÍST4


RSS




EN



Odebírejte pravidelný týdenní newsletter LUI s nejčtenějšími články týdne!
V Česku snad neexistuje člověk, který by neznal jeho jméno. Leoše Mareše jsem před šesti lety telefonicky oslovil s nabídkou na rozhovor. Tehdy to nevyšlo. Měl…
V Česku snad neexistuje člověk, který by neznal jeho jméno. Leoše Mareše jsem před šesti lety telefonicky oslovil s nabídkou na rozhovor. Tehdy to nevyšlo. Měl pocit, že by jeho rozhovor pro LUI média špatně pochopila. Po těch pár letech se situace proměnila. V aktuálním rozhovoru je naše moderátorská špička otevřená tak, jako to dokáže málokdo. Ostrým jazykem artikuluje své názory, kterým dodává důraz excentrickými a místy až agresivními gesty. S Leošem jsme probrali otevřenost české společnosti k sexuálním menšinám, soutěž Gay roku, ale i problematiku adopcí dětí homosexuálními páry a gayů ve zdejším šoubyznysu. 
Leoši, vidíš rozdíl ve vnímání homosexuality dnes a před dvaceti lety?
Já myslím, že se pohybujeme na území České republiky a tady je všem všechno jedno. Což je podle mě velmi příjemné zjištění. I když, jak v čem. V tom, co zmiňuješ, je to příjemné. Menšiny, a to nejen ty sexuální, se u nás cítí mnohem lépe než kdekoliv jinde na světě. Na druhou stranu je tady i ten negativní aspekt, který vidím hlavně v tom, že je lidem jedno i to, že někdo dělá něco špatně. 
Ano. Celková apatie. To znamená, že se u nás žije lépe nejen menšinám a jiným odlišným skupinám, ale také například zlodějům a podvodníkům, kteří jsou také svým způsobem odlišní. 
Snad nemůžeš srovnávat minoritu homosexuálů se zloději...
To ne. Chci tím jen říct, že i k těmto lidem je naše společnost vstřícná mnohem víc než v jiných zemích. Lidem v Česku projde všechno. Lidem je u nás jedno, co dělají ostatní lidé. Nemyslím to absolutně, ale o mnoho víc než v jiných zemích. Pokud v zahraničí někdo přešlápne, končí. Tady se jede dál. Lidi to vždycky nějak přijmou. A to podle mého názoru funguje i v otázce přístupu k minoritám. Lidem je to prostě jedno. Zvykají si na to. Jestli někdo žije s klukem nebo jestli je tenhle přeoperovanej nebo není, už u nás moc lidí neřeší. Lidem je to fuk. 
Nemyslíš, že je tohle otázka spíše Prahy?
Samozřejmě. Tak je to ale všude jinde. V Praze je tolerance samozřejmě nejvyšší, nicméně pořád si myslím, že český venkov je více schopný akceptovat odlišnosti tohoto charakteru než jiné země. 
Jak si vysvětluješ to, že jsou u nás stále lidé (a není jich málo), kteří se přes současné nastavení naší společnosti skrývají, zakládají rodiny a potlačují svou skutečnou sexuální identitu?
Mají prostě jen strach. Protože jsou u nás stále tací, kteří se bojí jinakosti. Což je ale přirozené. I zvířata se tak chovají. Podle známých, ověřených a osvědčených vzorců chování. 
Máš pocit, že je u nás stále potřeba akcentovat, že i lidé po stránce sexuální orientace odlišní jsou součástí naší společnosti a měli by tak proto být vnímaní?
Pokud jde o uznávání menšin, jsem toho názoru, že jsme jednou z nejlepších zemí na světě. Mám pocit, že takoví jsme. Češi takoví jsou. V žádné jiné zemi se podle mě minority nemají tak dobře jako u nás. Až mám pocit, že se to někdy dostává do obráceného směru. Něco jako vznik „černého rasismu“ v Americe. Že bílí lidé byli ve výsledku perzekuovaní. Postupem času vznikaly elitní skupiny obyvatel černé pleti, Afroameričanů, kteří vlastně diskriminovali občany bílé pleti. Úplně obrácená situace. A abych uvedl konkrétní příklad, řeknu ti, co jsem před hodinou tvítoval. Věděl jsem, že přijdeš, proto jsem na svém Twitter účtu zveřejnil zprávu: „Bude soutěž Gay roku. To je ale blbej a diskriminační nápad. Copak existuje soutěž heterosexuál roku? Udělejte ještě soutěž běloch roku nebo černoch roku.“ 
Existují různé soutěže. Třeba Sestřička roku, Miss... 
Nemontuj do toho Sestřičku roku. Sestřička je povolání. Gay je povolání?! Vždyť gayové přece tvrdí, že jsou stejní jako heterosexuálové. Tak proč se sakra vyčleňujete? Proč se vymezujete? Říkáte, že máte stejná práva...
Neříkám, že máme stejná práva. V podstatě říkáme pravý opak. Na který upozorňujeme. Abychom měli stejná práva jako jiní. 
Copak ale existuje soutěž Heterosexuál roku?
Proč by měla taková soutěž existovat? Když mají heterosexuálové všechna práva? V tom to celé tkví. Chceme mít stejná práva jako vy, proto organizujeme pochody, proto pořádáme soutěže a jiné akce, které mají za cíl poukázat na to, že tu také jsme, jsme lidé a chceme mít stejná práva. 
Ty máš pocit, že soutěž Gay roku k něčemu takovému je?
Neříkám, že s touto soutěží souhlasím...
... tak ale buďme konkrétní. Pojďme se zastavit u této soutěže...
Já vím, proč to dělají. Chtějí si vybrat svého missáka, uspořádat si párty, ale politicky nebo myšlenkově je to blábol. Chtějí si udělat mejdan. 
Organizátoři se nesnaží být s touto soutěží činní na legislativní úrovni. Je to soutěž jako každá jiná. 
Proč by si někdo nemohl uspořádat soutěž Gay roku?
Jasně. Může. Pokud by si to uspořádali někde v sokolovně, prosím. Ale vydávat to za oficiální akci a získat pro ni známé tváře, které se mediálně snaží vyjádřit podporu menšinám, je podle mě hloupost. 
Není. Jediná cesta, jak mohou menšiny kontinuálně pracovat na získávání svých práv, je právě určitá vizibilita. Které dosahujeme zejména díky projektům, jako je například Prague Pride nebo jiné veřejné akce. 
Já si to nemyslím. Myslím, že výsledkem bude přesný opak. Konkrétně tahle soutěž je podle mého názoru ukázkou jakéhosi pseudoelitářského postoje. Něco jiného jesoutěž Muž roku. Super. Muž roku má říct „Jsem gay.“
Protože u nás stále existuje latentní homofobie. Protože u nás lidé říkají, jak jsou s gayi v pohodě, ale dokud se to netýká jich samotných. Dokud to není jejich dítě, soused, kolega v práci. Proto Muž roku neřekne, že je gay. 
Tomu rozumím. Máš ale pocit, že tahle soutěž něčemu prospěje? 
Nemyslím, že tahle konkrétní soutěž něco zásadního změní. Nicméně je potřeba přihlédnout k jejímu mediálnímu obrazu, který je spojen se známými tvářemi. A právě ty dokáží do veřejného prostoru vyslat informaci, že soutěž s takovým zaměřením podporují. Což je ta vizibilita, o které jsem hovořil. 
To je ale nesmysl. Na to, aby nějaká celebrita vyjádřila tento postoj, nepotřebujete soutěž Gay roku. Tahle soutěž se přece nahony vzdaluje vašemu tolik žádanému zařazení se. Tahle soutěž se absolutně vymezuje. Ve všem. A já myslím, že gayům jde v obecné rovině o přesný opak. Já nemám problém s gayi. Samozřejmě je rád podpořím. Ale to, co mě děsně rozčílilo, je akcentování jinakosti, kterou podle mě soutěž Gay roku vzbuzuje. To mě úplně vytočilo. Pokud by ji někdo uspořádal jako party, beru. Získat na kluky telefonní čísla, užít si s nimi o víkendu. Jasný. Normální mejdan. Jako se to děje na jiných soutěžích Miss. V pohodě. Tak to totiž mimochodem je. Mně ale vadí politizování té akce a snaha dodat jí nějaký intelektuální přesah. Že má soutěž pomáhat menšinám. Totální blábol. Je to mejdan. 
Pořád si myslím, že soutěž může mít určitý společenský přesah. Například v tom, že její mediální výstupy mohou oslovit také ty homosexuály, kteří se stále ve strachu skrývají. Jim může medializace akce zprostředkovat sdělení, že nemají co skrývat. Že je naprosto běžné, aby si také homosexuálové uspořádali svou soutěž krásy. 
Jo takhle. To je pravda. To mě nenapadlo. Dokáži si představit, že by to tak mohlo fungovat. V oficiálním prohlášení soutěže ale stojí něco úplně jiného. Stojí tam, že se soutěž snaží poukázat na existenci homosexuálů v naší společnosti. Tváří se to jinak, než jsi to řekl. Tak, jak jsi to řekl ty, si myslím, že soutěž smysl má. Je možné, aby soutěž někoho pozitivně ovlivnila v otázce coming-outu. To jste ale pořád uvnitř komunity. Soutěž se ale tváří opačně. Pokud si myslíš, že tahle soutěž změní názor homofobů na vaší komunitu, tak jsi na omylu. 
Mluvíš o jednom úhlu pohledu nazírání na tuto soutěž. A možná máš i pravdu. Nicméně existuje nemalá část lidí, kteří se nechají ovlivnit míněním tváří, které tuto soutěž zaštiťují. Druhý úhel pohledu. A třetím úhlem pohledu je vliv soutěže na ty z nás, kteří stále procházejí procesem přijetí sebe sama a pro které samotná existence soutěže může znamenat důvod k přehodnocení dosavadního nahlížení na jejich odlišnost. Nežijeme v ideálním světě. Vždycky bude část lidí, kteří budou proti. Ale je potřeba uvážit i další vlivy. 
Asi ano. Myslíš to dobře, ale mně se nelíbí to vymezování se. 
Já myslím, že skrze to vymezování vede cesta k lepšímu přijetí. K dosažení lepších podmínek pro minority ve společnosti. 
To je blábol. Protože třeba na gay pride můžou jít všichni. Ale na Gaye roku nemůžou jít všichni. Ty to nechápeš! Gay pride je otevřená, může tam jít každý. Což neplatí pro tuhle soutěž. Udělejte Gaye roku, ale tak, aby se mohli přihlásit i heterosexuálové. Tahle soutěž diskriminuje heterosexuály.
Takže všechny soutěže diskriminují jedince, kteří nesplňují podmínky pro přihlášení se. 
Ale ta pointa je v tom, že soutěž používá druh diskriminace, proti které homosexuálové vystupují. V tom je ten význam. Samozřejmě, že můžeme říct, že každá soutěž diskriminuje už tím, že si stanoví nějaká pravidla. Soutěž Gay roku ale diskrimuje jedince na základě sexuální orientace. Přesně to, proti čemu vy přece bojujete.
Do místnosti, kde rozhovor probíhá, vstupují další lidé, které zřejmě naší plamennou diskuzí rušíme. „Nebuď z toho zpocenej,“ dodává přátelsky Leoš. „Vždyť já jsem váš,kámo, jsem v pohodě. Mívám kolem sebe víc homosexuálů než heterosexuálů. Akorát mě naštvalo to vymezení. Klidně bych byl i v porotě té soutěže. Jen mě prostě dostává to hraní si na politický přesah. Jinak jsem v klidu.“ Snad i díky přítomným lidem vznětlivá nálada postupně opadá. Proto pokračujeme v rozhovoru. Nutno dodat, že ve výrazně pohodovějším duchu. Dostáváme se také k otázce adopcí dětí homosexuálními páry. „Nemám na to názor. Je to strašně komplexní téma, nedokážu odpovědět. Několikrát jsem se nad tím zamýšlel a nedokážu se se 100% jistotou vyjádřit ani jedním směrem. Protože jsem si vyslechl názory obou táborů a s oběma souhlasím. Vím, proč o to gayové usilují, chápu je, ale zároveň rozumím tomu, proč jim to jiní nechtějí povolit.“ Překvapuje mě Leošův otevřený pohled na věc i zmiňovaná nestrannost. Ta se ovšem neobjevuje v jeho odpovědi na otázku, zda si myslí, že je v českém šoubyznysu prostor pro otevřené a úspěšné homosexuály. „Myslím, že v dnešní době určitě. Jsem přesvědčený, že u nás může prorazit kdokoliv. Gay negay. Nedovedu si představit, že by to tak nemělo být. V dnešní době vůbec.“ Odvětím další otázkou. Zajímá mě, proč je v tomhle šoubyznysu stále tolik skrytých gayů. „Asi je v tom nějaký konzervativismu, strach z neznáma. Protože ten krok může pro mnohé znamenat postavení se před nějakou imaginární propast, u níž tito lidé nevědí, jestli ji dokáží přeskočit. Já ale myslím, že je to zbytečný strach. Znovu. Žijeme v zemi, kde je lidem skoro všechno jedno.“
Koukám na papír s napsanými otázkami, z nichž jsem zvládl položit pouze několik. Vzápětí si ale uvědomuji, že na další otázky nepotřebuji znát odpověď. Cílem rozhovoru bylo zjistit, jak se jedna z nejznámějších českých tváří staví k problematice práv LGBTIQ lidí. Na začátku našeho rozhovoru jsem měl pocit, že mám v této otázce jasno. Jednalo se ovšem o názor, jehož podobu utvářely rozdmýchané emoce jednoho z nejdrsnějších rozhovorů, které jsem kdy vedl. Zároveň jednoho z nejupřímnějších. Čehož si vážím. Za sebe tedy dodávám jediné. Leoš Mareš není homofob. Jak by také mohl být. Jeho osobní stylista je gay, s homosexuály je díky své profesi prakticky denně ve styku. Leoš Mareš je člověk s ostrým názorem, který se nezdráhá sdělit ještě ostřejší formou. A nevyhýbá se kritice ani v situacích, kdy by se jiní tvářili sluníčkově. Prostě Leoš. 




V1D3Ø


3-SHØP


R3VØLT4


LUI R3VØLT4




P4RTN3Ř1


KØNT4KT


Ø NÁS


N4Š3 STØRY


T1ŠTĚNÝ M4G4ZÍN


TR3NDY 2022


Investování




RUBR1KY


XMAS 2021 by LUI


ZDRAVÍ & KRÁSA


TRENDY & STYL


LIDÉ & ŽIVOT


SEX, DROGY & ROCK’N’ROLL


CESTOVÁNÍ & VOLNÝ ČAS


LUI LØV3 STØR13S


LUID3R


Aktuality






K4R1ÉR4


R3KL4M4


ØBCHØDNÍ PØDMÍNKY


ØCHR4N4 SØUKRØMÍ




D1STR1BUČNÍ MÍST4


RSS




EN



Odebírejte pravidelný týdenní newsletter LUI s nejčtenějšími články týdne!
V Česku snad neexistuje člověk, který by neznal jeho jméno. Leoše Mareše jsem před šesti lety telefonicky oslovil s nabídkou na rozhovor. Tehdy to nevyšlo. Měl…
V Česku snad neexistuje člověk, který by neznal jeho jméno. Leoše Mareše jsem před šesti lety telefonicky oslovil s nabídkou na rozhovor. Tehdy to nevyšlo. Měl pocit, že by jeho rozhovor pro LUI média špatně pochopila. Po těch pár letech se situace proměnila. V aktuálním rozhovoru je naše moderátorská špička otevřená tak, jako to dokáže málokdo. Ostrým jazykem artikuluje své názory, kterým dodává důraz excentrickými a místy až agresivními gesty. S Leošem jsme probrali otevřenost české společnosti k sexuálním menšinám, soutěž Gay roku, ale i problematiku adopcí dětí homosexuálními páry a gayů ve zdejším šoubyznysu. 
Leoši, vidíš rozdíl ve vnímání homosexuality dnes a před dvaceti lety?
Já myslím, že se pohybujeme na území České republiky a tady je všem všechno jedno. Což je podle mě velmi příjemné zjištění. I když, jak v čem. V tom, co zmiňuješ, je to příjemné. Menšiny, a to nejen ty sexuální, se u nás cítí mnohem lépe než kdekoliv jinde na světě. Na druhou stranu je tady i ten negativní aspekt, který vidím hlavně v tom, že je lidem jedno i to, že někdo dělá něco špatně. 
Ano. Celková apatie. To znamená, že se u nás žije lépe nejen menšinám a jiným odlišným skupinám, ale také například zlodějům a podvodníkům, kteří jsou také svým způsobem odlišní. 
Snad nemůžeš srovnávat minoritu homosexuálů se zloději...
To ne. Chci tím jen říct, že i k těmto lidem je naše společnost vstřícná mnohem víc než v jiných zemích. Lidem v Česku projde všechno. Lidem je u nás jedno, co dělají ostatní lidé. Nemyslím to absolutně, ale o mnoho víc než v jiných zemích. Pokud v zahraničí někdo přešlápne, končí. Tady se jede dál. Lidi to vždycky nějak přijmou. A to podle mého názoru funguje i v otázce přístupu k minoritám. Lidem je to prostě jedno. Zvykají si na to. Jestli někdo žije s klukem nebo jestli je tenhle přeoperovanej nebo není, už u nás moc lidí neřeší. Lidem je to fuk. 
Nemyslíš, že je tohle otázka spíše Prahy?
Samozřejmě. Tak je to ale všude jinde. V Praze je tolerance samozřejmě nejvyšší, nicméně pořád si myslím, že český venkov je více schopný akceptovat odlišnosti tohoto charakteru než jiné země. 
Jak si vysvětluješ to, že jsou u nás stále lidé (a není jich málo), kteří se přes současné nastavení naší společnosti skrývají, zakládají rodiny a potlačují svou skutečnou sexuální identitu?
Mají prostě jen strach. Protože jsou u nás stále tací, kteří se bojí jinakosti. Což je ale přirozené. I zvířata se tak chovají. Podle známých, ověřených a osvědčených vzorců chování. 
Máš pocit, že je u nás stále potřeba akcentovat, že i lidé po stránce sexuální orientace odlišní jsou součástí naší společnosti a měli by tak proto být vnímaní?
Pokud jde o uznávání menšin, jsem toho názoru, že jsme jednou z nejlepších zemí na světě. Mám pocit, že takoví jsme. Češi takoví jsou. V žádné jiné zemi se podle mě minority nemají tak dobře jako u nás. Až mám pocit, že se to někdy dostává do obráceného směru. Něco jako vznik „černého rasismu“ v Americe. Že bílí lidé byli ve výsledku perzekuovaní. Postupem času vznikaly elitní skupiny obyvatel černé pleti, Afroameričanů, kteří vlastně diskriminovali občany bílé pleti. Úplně obrácená situace. A abych uvedl konkrétní příklad, řeknu ti, co jsem před hodinou tvítoval. Věděl jsem, že přijdeš, proto jsem na svém Twitter účtu zveřejnil zprávu: „Bude soutěž Gay roku. To je ale blbej a diskriminační nápad. Copak existuje soutěž heterosexuál roku? Udělejte ještě soutěž běloch roku nebo černoch roku.“ 
Existují různé soutěže. Třeba Sestřička roku, Miss... 
Nemontuj do toho Sestřičku roku. Sestřička je povolání. Gay je povolání?! Vždyť gayové přece tvrdí, že jsou stejní jako heterosexuálové. Tak proč se sakra vyčleňujete? Proč se vymezujete? Říkáte, že máte stejná práva...
Neříkám, že máme stejná práva. V podstatě říkáme pravý opak. Na který upozorňujeme. Abychom měli stejná práva jako jiní. 
Copak ale existuje soutěž Heterosexuál roku?
Proč by měla taková soutěž existovat? Když mají heterosexuálové všechna práva? V tom to celé tkví. Chceme mít stejná práva jako vy, proto organizujeme pochody, proto pořádáme soutěže a jiné akce, které mají za cíl poukázat na to, že tu také jsme, jsme lidé a chceme mít stejná práva. 
Ty máš pocit, že soutěž Gay roku k něčemu takovému je?
Neříkám, že s touto soutěží souhlasím...
... tak ale buďme konkrétní. Pojďme se zastavit u této soutěže...
Já vím, proč to dělají. Chtějí si vybrat svého missáka, uspořádat si párty, ale politicky nebo myšlenkově je to blábol. Chtějí si udělat mejdan. 
Organizátoři se nesnaží být s touto soutěží činní na legislativní úrovni. Je to soutěž jako každá jiná. 
Proč by si někdo nemohl uspořádat soutěž Gay roku?
Jasně. Může. Pokud by si to uspořádali někde v sokolovně, prosím. Ale vydávat to za oficiální akci a získat pro ni známé tváře, které se mediálně snaží vyjádřit podporu menšinám, je podle mě hloupost. 
Není. Jediná cesta, jak mohou menšiny kontinuálně pracovat na získávání svých práv, je právě určitá vizibilita. Které dosahujeme zejména díky projektům, jako je například Prague Pride nebo jiné veřejné akce. 
Já si to nemyslím. Myslím, že výsledkem bude přesný opak. Konkrétně tahle soutěž je podle mého názoru ukázkou jakéhosi pseudoelitářského postoje. Něco jiného jesoutěž Muž roku. Super. Muž roku má říct „Jsem gay.“
Protože u nás stále existuje latentní homofobie. Protože u nás lidé říkají, jak jsou s gayi v pohodě, ale dokud se to netýká jich samotných. Dokud to není jejich dítě, soused, kolega v práci. Proto Muž roku neřekne, že je gay. 
Tomu rozumím. Máš ale pocit, že tahle soutěž něčemu prospěje? 
Nemyslím, že tahle konkrétní soutěž něco zásadního změní. Nicméně je potřeba přihlédnout k jejímu mediálnímu obrazu, který je spojen se známými tvářemi. A právě ty dokáží do veřejného prostoru vyslat informaci, že soutěž s takovým zaměřením podporují. Což je ta vizibilita, o které jsem hovořil. 
To je ale nesmysl. Na to, aby nějaká celebrita vyjádřila tento postoj, nepotřebujete soutěž Gay roku. Tahle soutěž se přece nahony vzdaluje vašemu tolik žádanému zařazení se. Tahle soutěž se absolutně vymezuje. Ve všem. A já mys
Dominika a její domácí sex videa
Vyšukaná kunda zralé ženy
Kunda jako prase, ale je lesba

Report Page