Matka pomůže synovi uvolnit se od stresu

Matka pomůže synovi uvolnit se od stresu

Více

Maminka roku
Zdraví
Diskuze

Než otěhotníte
Jídlo a recepty
Poradny

Těhotenství
Slavní rodiče
Mateřská a rodičovská

Porod
Láska a vztahy
Čtenářské testy

Děti
Dílnička
Vtipné děti

Porodnice
Videa
Předplatné

Těhotenství
Porod
Děti
Podcasty

Premium

Čtení pro děti

Mateřídouška
Sluníčko

Maminka.cz Kojenec

Když nejde kojit...

Péče o miminko začíná takřka okamžitě po jeho narození a jednou z jejích hlavních složek je krmení. Ať už se rozhodnete kojit, nebo krmit umělou výživou, důležitý je klid a nadhled, díky němuž si celá nově vzniklá rodina bude moct užít neopakovatelné okamžiky.

Vybrané články a videa pro chvíle oddechu vám po registraci k odběru zašleme pravidelně na váš e-mail

Horoskopy

Beran

Býk

Blíženci

Rak

Lev

Panna

Váhy

Štír

Střelec

Kozoroh

Vodnář

Ryby

Vybrané články a videa pro chvíle oddechu vám po registraci k odběru zašleme pravidelně na váš e-mail
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vybrali, nebo si zvolte jinou. Využijete ji například v diskuzích.

Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter! ]
Většina českých žen je v době svého těhotenství přesvědčena, že bude své miminko kojit. A skutečně z českých porodnic odchází více než 95 procent novorozenců jako plně kojených dětí. V šesti měsících už ale kojí jen necelá čtvrtina žen, takže zbylé tři čtvrtiny dětí baští umělou kojeneckou výživu. Oba způsoby mají svoje výhody a nevýhody, statistika však jasně ukazuje, že kojení není nic automatického. Bohužel většina žen to zjistí až poté, co se při kojení doslova trápí.
Přestože většina prvorodiček považuje před porodem kojení za něco naprosto přirozeného, po narození dítěte je mnoho z nich zaskočeno nejrůznějšími problémy, s nimiž se musejí potýkat.
Například osmatřicetiletá Alena z Prahy vzpomíná, že po prvním porodu doslova probrečela několik týdnů, po něž se zoufale snažila nakrmit své dítě z prsu. „Před šestnácti lety se o potížích s kojením moc nemluvilo, takže i když jsem navštěvovala předporodní kurz, kojením jsem se v podstatě vůbec nezabývala. Brala jsem to tak, že prostě budu kojit. Jenže v porodnici ze mě byla nešťastná dokonce i dětská sestra. Ať jsme dělaly cokoli, kojení se mi prostě nedařilo a mléko jsem ze sebe dolovala doslova po kapkách. Strašně mě stresovalo, jak se v porodnici miminka váží před kojením a po kojení. Zatímco moje spolubydlící hned od prvního dne pokaždé nakojila 30 až 40 gramů, můj syn nebyl po kojení, které mi navíc dalo tolik zabrat, těžší ani o gram. Třetí den už jsem byla tak vystresovaná a Ondra zhubl natolik, že mi lékařka raději doporučila, abych dokrmovala,“ vzpomíná Alena.
Kombinací kojení a dokrmování nakonec chlapeček začal přibírat a společně s maminkou mohl být propuštěn domů. Alena po letech přiznává, že údaje z některých vážení raději zfalšovala.
V domácím prostředí a s pečující maminkou za zády se sice Alena trochu uklidnila, potíže s kojením ale neustaly. „Udělala jsem všechno možné i nemožné. Několikrát u mě byla laktační poradkyně, krmila jsem se doporučenými potravinami, lila do sebe litry vody, mléka, melty, zkoušela jsem i černé pivo, které údajně pomáhá… Nakonec jsem nedělala nic jiného, než že jsem se stále dokola pokoušela kojit, a stejně jsem vždycky musela Ondru řvoucího hladem dokrmit z láhve. Na kontrolu po šestinedělí jsem se sotva doplazila a můj gynekolog mi tehdy řekl, že si mám rozmyslet, jestli chci být svému synovi skutečnou mámou, nebo se doslova odrovnat a skončit v nemocnici. Tehdy jsem si řekla dost,“ vypravuje Alena.
Pediatrovi druhý den oznámila, že s pokusy o kojení končí, on její rozhodnutí okamžitě schválil a společně vybrali pro Ondru vhodné umělé mléko. „Neumíte si představit tu úlevu! Rozhodnutí ve mně postupně zrálo, ale ještě v okamžiku, kdy jsem ho vyslovila, jsem si jím nebyla úplně jistá. Jakmile jsem však Ondru nakrmila dvakrát po sobě z láhve, aniž bych se s ním předtím prala a pokoušela se ho nakojit, věděla jsem, že jsem udělala dobře. Ondra se konečně smál, prospal skoro celou noc a já jsem si konečně oddychla,“ dodává Alena.
(Kateřina Bukáčková, výživová a laktační poradkyně)
Pokud o kojení stojíte, je třeba se jím zabývat ještě předtím, než se děťátko narodí. V každém případě je nutné ještě v těhotenství zkontrolovat bradavky.
Vpáčené či ploché bradavky, které by v počátcích kojení mohly činit problém, je možné masírovat a vytahovat, existují také speciální formovače do podprsenky, které prsy na kojení připraví.
Nejčastějším prvním problémem je bolestivé nalití prsů mezi druhým a čtvrtým dnem po porodu. Často se prsy nalijí doslova během pár okamžiků, někdy se přidá i horečka. Na oteklých prsech pak bradavka zapadne a pro novorozence je těžké ji uchopit. Tady pomůže jediné: mezi kojeními prsy ledovat, aby otok splaskl, a těsně před přiložením miminka naopak ňadra nahřát, aby se mléko uvolnilo.
Kojte co nejčastěji; jakmile máte pocit plnosti, přiložte děťátko nebo prsy odstříkejte do úlevy. Pokud vydržíte alespoň osmačtyřicet hodin, prsy se uvolní a bude po problému.
Ať už jste se rozhodla, že kojit nebudete, nebo se to tak prostě seběhlo, absenci kojení si nevyčítejte. „Pokoušela jsem se kojit i dceru, která se narodila čtyři roky po Ondrovi, opět to ale nešlo,“ pokračuje Alena se svým příběhem. „Situace byla úplně stejná, a tak jsem se odmítla trápit a na umělou výživu jsme přešli už v Aniččiných dvou týdnech.
Já sama jsem věděla, že je to správné rozhodnutí, ale mnoho lidí, dokonce i úplně cizích, se mě docela neomaleně a s výčitkou ptalo, proč nekojím. Trvalo mi to, ale nakonec jsem si uvědomila, že přece nemusím nikomu nic vysvětlovat. Prostě nekojím, tečka,“ dodává Alena.
K tomu jí pomohly i informace pediatra o tom, že dnešní umělá výživa se svým složením mateřskému mléku zásadním způsobem přibližuje. Kromě toho je výroba velmi přísně kontrolována a umělá výživa od prověřených výrobců má stabilní kvalitu.
Pokud právě stojíte před rozhodnutím, jaké mléko svému potomkovi vybrat, asi vás překvapilo množství druhů umělé mléčné výživy, které je na trhu. Výrobků existuje opravdu řada, takže je nutné pečlivě vybírat. Především je třeba koupit mléko pro danou věkovou kategorii: pro novorozence je to mléko počáteční, na obalu označené jedničkou.
Tato mléka jsou nejpodobnější mateřskému a jsou to produkty komplexní výživy dítěte, není k nim tedy třeba přidávat nic dalšího. Pro děti od čtyř do šesti měsíců se hodí mléko s dvojkou, tedy pokračovací výživa, u níž se předpokládá, že miminko se již také přikrmuje.
Pro batolata jsou pak určena mléka s trojkou a čtyřkou. Kromě nich existují rovněž výrobky umělé mléčné výživy pro speciální situace, zejména produkty pro nedonošené novorozence, miminka s refluxem či děti s alergií na bílkovinu kravského mléka. O použití těchto výrobků je nutné se vždy poradit s dětským lékařem či lékařkou.
Určitý typ alergie má v rodinné anamnéze už většina českých dětí. V takovém případě se doporučuje použití tzv. HA mléčné výživy. Umělé mléko s tímto označením je určeno kojencům s určitým rizikem rozvoje alergie v budoucnu, zejména se to týká dětí, jejichž rodiče či starší sourozenci nějakou alergií trpí.
HA mléko obsahuje zbytky alergenů, ovšem v tak malém množství, že nejsou pro dítě alergizující, tedy samotnou alergii nevyvolají, ale naopak tímto způsobem trénují jeho imunitní systém. Dítě se tak prostřednictvím umělé výživy setká s alergeny v podobě, která je neohrozí, ale naopak posílí jeho odolnost a připraví ho na pozdější přímý kontakt s alergizujícími látkami. To pro děti ohrožené alergií představuje výraznou výhodu.
Zatímco umělé mléko je přísně kontrolováno a jeho kvalita i hygienické standardy jsou zcela stabilní, totéž neplatí o pomůckách, s nimiž děťátko krmíte, tedy zejména o lahvičkách, savičkách a odměrkách. Ty se při špatné hygieně mohou stát semeništěm bakterií, které by vašemu miminku mohly způsobit zdravotní potíže v podobě bolestí bříška, průjmu či závažnějších potravinových nákaz. Proto potřeby pro krmení opravdu důkladně myjte po každém použití a nezapomeňte je sterilizovat.
Záleží na vás, zda investujete do sterilizátoru, nebo zvolíte tradiční a osvědčenou metodu vyváření v hrnci s vodou alespoň po dobu 10 minut. Lahvičky a savičky poté nechte důkladně okapat a vyschnout na čisté utěrce. V obchodech s kojeneckými potřebami najdete i speciální tekuté mycí prostředky na láhve a savičky, jež jsou vyrobeny z přírodních substancí, neobsahují žádné parfémy ani barviva a jejich pH je neutrální. Zbytky mléka, kaší, šťáv či obilovin odstraní pomocí enzymů, takže na nich neulpí žádné nečistoty, které by vašemu děťátku mohly způsobit žaludeční potíže.
Jaké kojenecké mléko doporučujete rodičům pro první podání?
Jako první by se mělo podat hypoalergenní mléko. K těm nejkvalitnějším patří Beba HA1 a Nutrilon HA1, ovšem úplně všechny produkty tzv. jedničkové řady musí odpovídat přísným normám, aby se mléko svým složením co nejvíce přibližovalo mateřskému mléku.
Co když umělá výživa miminku nechutná?
Pokud miminku určitý druh umělé mléčné výživy nechutná, je jistě možné vyzkoušet jiný produkt. Jen není vhodné zkoušet více druhů mléka během pár dní, protože to by pak mohlo děťátku způsobit například průjem, nadýmání či zácpu. Které mléko mají podle vašich zkušeností děti nejraději? Skoro všem dětem chutná Sunar, je totiž nejsladší.
(MUDr. Klára Šillerová dětská lékařka)

Stres na mateřské - máte? Jak ho zvládáte?
Nenašla jsi odpověď na svou otázku? Zeptej se ve fóru
Ahoj všem, jak zvládáte mateřskou po stránce nálad, stresů a případně zdravotních problémů? Mám hodně náročného dvouletého synka - hyperdítě, zlobí často a já mu nestačím a často se bojím když mu musím zabrańovat v tom, aby si něco neudělal, aby něco nerozbil, aby neplácal svou sestru a udržet ho v nějaké aspoň chvíli trvající činnosti je nad síly. Často si nemůžu ani najíst v klidu ani kolikrát jít na velkou.....už musím zase zasahovat ........řešila jsem to před nějakou dobou ohradou, jenomže tam se počůral a tak řval, že mi to bylo hrozně nepříjemný.....musím si dávat pozor, abych ho udržela v disciplíně tak aby se z něj nestal vyděrač a já abych netancovala jak on píská to fakt nebudu dělat. Ale celkově mám dojem, že ten stres a následné úzkostné stavy mě dávají zabrat - tlaky v hlavě, dřevěné nohy, malá energie a taková vyčerpanost jakou jsem ještě neměla. Ast
je toho na tebe moc a jediná zaručená pomoc je: zvolni. Požádej o pomoc muže, prarodiče, tety, hlídačjy, náhradní babičky..
Cha...to není jednoduché....muž je dlouho v práci, babička jedna daleko a má to těžké a zdravotní problémy, babička druhá taky, dědeček jeden už nežije, druhý pracuje na turnusy, tety zaměstnávat nemůžu a hlídačky.....no nevím....moc jim nevěřím...takže holt je toho na mě naloženo fakt hodně....
@ astra11 já vím, že to není jednoduché, jen píšu vlastní zkušenost. Neudělala jsem to a zdrav.potíže od 2.porodu odsouvané 3r (celá mateřská, že) a teď se skládá průser na průser. Co ty náhradní babičky?
Já nevím co to je náhradní babička .-))))
Podejte si inzerát že shanite náhradní babičku či dědu. Určitě budou i někde stránky. Pomůžete osamocenemu člověku který je sam a nikoho nemá. A ona pomůže vám s hlídáním. Vlastně náhradní babička. Viděla jsem o tom dokument a vypadá to suprove. Ty starší lidé hrozně ožijí a netrpí samotou.. nemusíte jim dítě hned strčit. Seznámí te se, spřátelí te se. A hlavně nebudete na vše sama.. zkuste to. Mrknete po webu a třeba nebudete litovat. Děti potřebují zdravou maminku.. 😉 držím palce
Ahojky, jsem na tom dost podobne. Mam 2 loupezniky. 3 roky a druhe 11mesicu. To mladsi sice starsimu jeste moc neublizuje, ale problem je spis hlidat to starsi, aby neublizovalo mladsimu. Ma ho sice rada, ale je strasne divoka...zakazy, prikazy, domlouvani, cert...jen ten trosinku pomaha...stres mam tez porad! Obcas vypomuze manzel, ale to je spis, ze se muzu vecer aspon osprchovat...babicky a dedy take moc zamestnavat nemuzu, ikdyz jsem v tomto smeru na tom asi o malinko lip...u nas je vsak navic ve hre kocour a pes. Bydli venku na zahrade, vzajemne se nesnesou, starsi dite je porad i pres zakazy krmi, taha za usi, do kozichu sype hlinu...az nechapu, co se ji vsechno dokaze v hlave zrodit...mladsi posadim na deku s rohlikem a nez dam vycurat starsi, tak pes rohlik ukradne nebo ji povali (jinak si i s kockou nechaji chudaci vse libit- parkrat jsem nestavila vcas zasahnout)...no proste cvokhaus...nekdy mam i strach z dalsiho rana, protoze ta u nas byvaji nejhorsi...nakrmit deti, prevleci, prebalit..do toho smutne psi oci na balkone a kocka bubnujici do okna (to myslim vazne, fakt to dovede) a neda pokoj, dokud ji nenakrmim...jedno dite k ranu budi druhe a kdyz se zadari a je to hodne brzy rano, tak jsme vsichni nevyspali a ja pocitam minuty, abych uz jim mohla dat obed a sli spat...jeste ze se obcas zadari a jdou spat ve stejnou dobu...Uplne nejhorsi je pro me ale ten pocit samoty. Strach, ze to nezvladnu! Ze treba budu nemocna nebo hodne moc nevyspala a nebudu se o ne umet postarat a nikde nikdo, kdo by pomohl. Navic bydlime na vesnici, kde mam pocit samoty skoro porad. Muz moc komunikativni neni, posledni dobou jsem rada, kdyz cestou do obchodu potkam aspon nejake duchodce...a podzim a zima pred nama...nejhorsi pro me je byt s detma sama zavrena doma... Jak to mate vy?
@ shelllby : Tak to co popisuješ je fakt stejné jako u nás, ty jevy a ta zákonitost toho jak sotva co uděláš jednu věc, stane se druhá nepříjemná, to je přesně to z čeho jsem úplně nervní a pak nešťastná protože mám jednak pořád strach aby se něco nestalo a že nestihnu zareagovat protože hlavně už nemám síly jak neustále musím zasahovat - a pak z toho že to prostě je takhle a že jsem z toho smutná a vyřízená a že jsem chtěla mít aspoNń trochu klidnější mateřskou......je mi líto, že svému synkovi pořád jen zakazuju, řikám nesmíš nesmíš nebo mu dám i často na zadeček a ono to stejně nepomáhá.......U nás je taky kočka a ta mi to komplikuje, ale jinak hlavní činitel je fakt synek.....Muž mi k ruce sice je, ale většinu jak píšeš si to ženská musí oddřit v samotě a mimochodem ta samota je taky pěkný faktor stresu myslím - a stejně jako u Tebe mám taky pocity z vesnice kde žiju že jsem izolovaná a s nikým se tady nebavím, protože prostě nemám na to čas a síly a myšlenky když nejsem v pohodě - prostě to nejde, mně to nejde.....cesty na nákup jsou pro mě taky ozvláštnění....a byly časy kdy jsem za ně byla šťastná....Starší mám dítě - dceru 8 let a ta je moc hodná, ale problém je, že ten synek můj jí často tak zlobí a bouchá a dělá naschvály a ona je z něj pak nešťastná, zároveň se nějak chce bránit tak na něj křičí i mu jednu střihne a on pak řve .....scéna až běda.....a mě tahle řevnivost mezi sourozenci je líto....je mi líto dcery a je mi líto synka, že má takovou povahu....Takže fakt stejné jak píšeš a díky, že vím, že aspoň nejsem sama..... 🙂
Tak to jsme na tom fakt stejně! Někdy mi připadá, e jenom poád něco přikazuju, pemlouvám, domlouvám, křičim, vyhrožuju čertem...na zadek občas také dostane...menš trápi zoubky, takze casto place, do toho porad starsi okrikuju, at ji necha...do toho uklizeni, vareni...znas to, blazinec...ani nemam moc chut si s nima hrat a nebo na to nezbyva cas, protoze uz jen vyprava na prochajdu zabere hodne casu...a kdyz je vecer vidim spat, tak nadavam sobe, ze si zaslouzi milejsi mamu...od zari nas ceka skolka...par tydnu jsme uz absolvovali...bud to vzdy skoncilo nejakou rymickou, kterou pak prodelala cela rodina a hysteraky pri predani pani ucitelce...ke konci tydne si konecne zacala trochu zvykat...ale ro prisla nejaka virozka a nez jsmese z toho dostali tak vse zase na novo....
holky jestli vam to pomuze tak myslim ze uplne nejlepsi lek je vypadnout nekam ven. Doma by hrablo kazde... mymu synovi je sice jen 9 mesicu ale stavi se kolem nabytku, otevira skrine a supliky, leze naprost do vseho a to nejlepsi co ja muzu udelat je prochazky/kavarny s detskym koutkem/sraz s kamaradkami/proste nesedet s nim doma. Kdyz jsem jeden cely den doma tak jsem vyrizena jak nikdy..zato kdyz jsme v jinem prostredi tak syn je daleko klidnejsi a je to v pohode. A proste zvolnit.. kdyz spi dite tak si sednout a nic nedelat.. Proste je to na vas, jak si to nastavite.. varit kazdy den nemusite, uklizet kazdy den taky nemusite.. Proste se diteti venovat v klidu a hlavne si najit maminky partacky se kteryma neustale neco podnikat at nejste doma samy.
doporucuji se porozhlednout v okoli, jestli nemate nejake materske centrum nebo soukromou skolku a syna tam treba na jedno dopo dat. Vy si odpocinete a jemu to rozhodne neublizi.
taky si myslim, ze nejlepsi jsou deti venku, proto dopo i odpo ven chodime...velka uleva byla i to, ze syn minuly rok nastoupil do skolky, takze dopoledne jsem mela jen s dcerou a ta je sama klidna 🙂)) jo a s tim ublizovanim starsi dceri - je to kluk, kluci jsou ve vetsine uplne jine stvoreni nez holky, musi se je vic hlidat, napominat, maji v sobe agresi, ale je to pro ne prirozene -syn mezi 2-3 lety taky takhle furt nekoho napadal, bacal, kousal, stipal -byla jsem z toho taky nestastna (nastesti jsme meli kamaradku emicku, ktera byla splachovaci a mela i tak syna rada) a znamy mi rekl, ze jeho synove to v tom veku taky delali a ze nastupem 3 let a skolky to preslo -je fakt, ze nas Vita uz je v klidu (ale taky to s nim byl boj, od 2 let silne obdobi vzdoru, ja tehotna-fyzicky jsem na to uz nemela, po porodu dcery jsem z toho vseho dostala zlucnikoy zachvat -hnul mi zluci) takze rada, chodit ven, nemate tam v okoli nejake centrum pro deti a maminky? hriste? kam by se dalo zajit? ja ziju ve meste, takze tady se da furt nekam jit a stridat cinnosti, ale vazne nejlepsi na hristi, mam tam zname maminky, ja pokecam, deti si hraji a hned je mi lip!!!
No u nas si prave lisky davaji " good night" 😒nejbliz. kavarna 5km odsud, maminek tu moc neni... No a do konzumu to mame cca 1km, zpatecni cesta je do prudkeho kopce a moje starsi dcera je lina chodit, takze ve finale jdu do toho sileneho kopce ufunena, pred sebou tahnu kocar s nakupem, za krkem nebo nekdo na kocarem zavesenou starsi dceru...kdyz prekonam jeji fnukani, tak se tahne jako slimacek a to uz stracim nervy...a kdyz se konecne po te posilovne dovlecu ke vratum, tak za nima ceka znudenej a vecne nenazranej pes plnej energie- vitajici a vrhajici se mi na nakup! Vim,ze jsem mekka. Manzela posloucha, ale me zrovna moc ne: ( No jedna z nevyhod vesnice. Jinak mam tu jednu kamaradku, ale hlavne prez zimu, kdyz je to na nervy asi nejvic, byli nemocni bud oni nebo my...to je asi nejvetsi peklo! Kdyz jsou rarasi nemocni a neskodi! To teprve pak ponorka nabira grady! varit musim skoro kazdy den, uklid a zehleni jsem omezila, jak se jen dalo...
@ shelllby já jsem taky z liščí nory, a to tak že totální, bydlím na pasekách valašské vsenice a do "centra" (tzn. z autobusu, kostelu a hospodě) to mám 40 minut pěšky, do městečka za kopcem šest kiláků, doma osmimesíční dcera, moje nemocná babička, dalších pět členů rodiny a domácí zvěř a všichni se dožadují teplé stravy :D dítě musím i při stávajících devíti kilech všude nosit, kočárem neprojedu, nákupy pořizuju pro osmičlenou smečku, uklízím i máminu domácnost, protože má přeraženou kostrč. když to líčím kamarádkám, které čerstvě nastoupily do práce, dodělávají VŠ v cizině nebo lítají všude po světě (nenene, ani jedna nemá mimino, jsem moc mladá matka :D ), mluví se mnou se soucitem, jako bych umírala :D ale omyl, můj ná
Studentka si nechá prorazit panenskou blánu před kamerou
Chlap probudí neteř svým penisem
Plácání na zadek a potom šukání s osmnáctiletou ruskou holkou

Matka pomůže synovi uvolnit se od stresu

Report Page