Macocha chce pomoc
🔞 KLIKNIJ TUTAJ, ABY UZYSKAĆ WIĘCEJ INFORMACJI 👈🏻👈🏻👈🏻
Macocha chce pomoc
Polska
Świat
Białystok
Kraków
Lublin
Łódź
Poznań
Rzeszów
Trójmiasto
Śląsk
Szczecin
Wrocław
Warszawa
Finanse osobiste
Nieruchomości
Masz prawo
Zakupy
Facet
Kobieta
Dom i Ogród
Filmy
Gry
Historia
Książki
Kuchnia
Motoryzacja
Muzyka
Turystyka
Lekkoatletyka
Piłka nożna
Skoki narciarskie
Siatkówka
Sporty walki
Inne sporty
Ciąża i dziecko
Fitness
Dieta
Black Red White
E-obuwie
GUESS
Leroy Merlin
Lidl
Link4
Modivo
OBI
Data utworzenia:
1 lipca 2016, 5:30.
Tematy:
Natalia Kukulska
Piotr Kukulski
Pikej
Jarosław Kukulski
Monika Borys
Czy może być większy dramat w rodzinie, niż rozłam? Rodzina, która ze sobą nie rozmawia, nie istnieje. Już wkrótce możemy być świadkami jednego z bardziej zaskakujących pojednań w polskim show-biznesie! Fakt dowiedział się, że wdowa po Jarosławie Kukulskim (†66 l.) – Monika Borys (51 l.) – robi wszystko, by pogodzić swojego syna Piotra (27 l.) z jego przyrodnią siostrą Natalią (40 l.)
Młody Kukulski zwany Pikejem dwa lata temu próbował zaistnieć w środowisku muzycznym. Zamiast odnieść sukces, skompromitował się jako artysta. Po fali krytyki, która spadła na niego za nagranie fatalnych piosenek, nachalny lans na salonach i obrażanie siostry, musiał usunąć się w cień. – Mama martwi się o Piotrka. Odkąd zrobił z siebie pośmiewisko rzadko wychodzi z domu – opowiada nam znajoma Pikeja.
Monika Borys uznała, że już czas, by jej syn odzyskał dobre imię. Ma nawet pomysł, co mogłoby mu w tym pomóc. Choć, jak wiadomo, nigdy nie pałała sympatią do swojej pasierbicy Natalii Kukulskiej, teraz nakłania Piotrka, żeby pokajał się przed siostrą. – Wie, że to niełatwe, ale dała mu kilka rad, bo on się źle czuje na tej banicji. Miałby udzielić oczyszczającego wywiadu, w którym przeprosiłby Natalię i przyznał się do błędów. Wcześniej nie przechodziło mu to przez gardło – słyszymy. Czy Kukulska doceniłaby ten gest? – Jeśli tak, to na pewno ludzie patrzyliby na Pikeja przychylniej i mógłby myśleć o poważnej karierze. Może nawet nagrałby duet z Natalią? – zastanawia się informatorka.
Natalia Kukulska z bratem w 2007 roku
Monika Borys z synem chętnie pozowali na ściance
Natalia Kukulska w "Dzień Dobry TVN"
Chcesz, żebyśmy opisali Twoją historię albo zajęli się jakimś problemem? Masz ciekawy temat? Napisz do nas! Listy od czytelników już wielokrotnie nas zainspirowały, a na ich podstawie powstały liczne teksty. Wiele listów publikujemy w całości. Wszystkie historie
znajdziecie tutaj.
Napisz list do redakcji:
List do redakcji
Podziel się tym artykułem:
Facebook
Twitter
© 2022 Ringier Axel Springer Polska sp. z o.o. - Powered by Ring Publishing | Developed by RAS Tech
Возможно, сайт временно недоступен или перегружен запросами. Подождите некоторое время и попробуйте снова.
Если вы не можете загрузить ни одну страницу – проверьте настройки соединения с Интернетом.
Если ваш компьютер или сеть защищены межсетевым экраном или прокси-сервером – убедитесь, что Firefox разрешён выход в Интернет.
Firefox не может установить соединение с сервером polki.pl.
Отправка сообщений о подобных ошибках поможет Mozilla обнаружить и заблокировать вредоносные сайты
Сообщить
Попробовать снова
Отправка сообщения
Сообщение отправлено
использует защитную технологию, которая является устаревшей и уязвимой для атаки. Злоумышленник может легко выявить информацию, которая, как вы думали, находится в безопасности.
Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní . Hloubka suché části propasti je 138,4 m, [1] na jejím dně se nachází Horní (hloubka 11 m) a Dolní macošské jezírko (hloubka min. 50 m). Propast se nachází v katastrálním území obce Vilémovice .
První záznam pověsti pochází z roku 1793 z pera Františka Josefa Schwoye ( Topographie von Markgrafthum Mahren, Vídeň ) [2]
K názvu propasti se vztahuje pověst, podle všeho [ zdroj? ] založená na skutečné události: jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem. Oženil se, a tím přivedl synkovi nevlastní matku (macechu). Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli. Když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.
Druhá pověst vypráví, že chudý otec, který měl jen synka, si vzal macechu (podle které se propast jmenuje). Macecha svého nevlastního syna nenáviděla, a proto ho shodila do propasti. Chlapec se však zachránil a utekl do vesnice. Macecha to však nevěděla a sama z lítosti nad svým činem do propasti skočila.
Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera Martin Alexander Vigsius roku 1663 . Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723 . V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm . První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský , který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm . V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 Jindřich Wankel . Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“ . V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů , které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.
V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel Karel Absolon , čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu . Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933 .
Na nejvyšším místě propasti stával od počátku 19. století dřevěný gloriet , který byl roku 1882 nahrazen železným můstkem z blanenských Salmových železáren.
Můstek získal roku 1882 pojmenování Ripka Warte, podle brněnského průmyslníka, politika a organizátora turistického ruchu Adolfa Ripky (1812–1884). [3]
Můstek byl vždy celoročně přístupný. [4] Původně patřil klubu turistů, roku 1945 přešel na stát, do správy jej pak dostala státní Správa jeskyní Moravského krasu. [5] Ta jej v červnu 2007 nákladem necelých 400 tisíc Kč opravila. [4] Pozemky (dno Macochy a přístupovou cestu) získala po roce 1989 obec v rámci vracení historického majetku obcí, věcné břemeno k zajištění průchodu však zapsáno nebylo. [5]
Obec Vilémovice vybírala vstupné na horní můstek již za první republiky . [6] V polovině 20. století vybíráním vstupného na můstek vydělala na plynofikaci obce, poté od vybírání vstupného ustoupila. [4] Později obec požadovala, aby do její obecní pokladny plynula část peněz z turistického ruchu, který se odehrává na sousedních pozemcích, které jsou ve vlastnictví Lesů ČR , Správy jeskyní Moravského krasu (parkoviště) či soukromých osob. Poté, co se se správou jeskyní nedohodla na právu průchodu, [5] v roce 2008 cestu i dno propasti pronajala na 50 let [7] podnikateli Jiřími Tichopádovi za 100 tisíc Kč ročně. [4] Ten požadoval od Správy jeskyní kompenzaci za průchod návštěvníků přes jeho pozemky a když nebylo jeho žádosti vyhověno, od 1. května 2008 [8] či od poloviny dubna 2008 [5] krátce za vstup na můstek prostřednictvím výběrčího doprovázeného ochrankou vybíral vstupné, poté vedl spor se Správou jeskyní Moravského krasu o vlastnictví můstku a na dobu jednání vybírání poplatku přerušil. [5] [9] Klub českých turistů vyzýval k neplacení poplatku. [8] Krajský úřad Jihomoravského kraje označil vybírání poplatku za nezákonné a zaslal obci Vilémovice výzvu, aby jako příslušný silniční správní úřad zahájila správní řízení ve věci podezření ze spáchání správního deliktu proti zákonu o pozemních komunikacích spočívajícího v neoprávněném vybírání poplatku za užívání. Tichopád zastával názor, že tato cesta není pozemní komunikací , [7] Správa jeskyní Moravského krasu uvádí, že tato část parcely je evidována jako veřejná cesta. [5] . V roce 2010 hodlal Jiří Tichopád zahradit přístup k můstku, opětovně zavést vstupné a zavést provozní řád, podle nějž by přístup na můstek reguloval hlídač, který by dohlížel i na chování návštěvníků. [9] 30. dubna 2011 začal podnikatel opět vybírat vstupné za průchod k můstku 20 Kč za dospělého a 10 Kč za dítě. Vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka považoval vybírání za neoprávněné a oznámil, že se věcí budou zabývat jejich právníci. [4] . K ukončení vybírání vstupného došlo k 1. 9. 2011 , kdy se správa jeskyní dohodla s vedením obce, že Vilémovice Jiřímu Tichopádovi už pozemky pronajímat nebudou a vybírání vstupného skončí. Na oplátku bude obec Vilémovice participovat na ziscích z turistického ruchu na Macoše. [10]
Byl postaven roku 1899 nákladem 800 zlatých. Byl opatřen výběžkem s padacími dvířky, ke kterému byl roku 1913 instalován železný žebřík až na dno Macochy (žebřík byl roku 1933 demontován). S menšími úpravami byl můstek v provozu až d
Penetracja amatorki
Fetysz lesb
Wlochata zdzira rucha sie w lazience