Máma byla nevěrná s černochem
🛑 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Máma byla nevěrná s černochem
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Středa 10. srpna 2022, svátek má Vavřinec
iDNES.cz
/
Magazíny
☰
Ona
Móda
Vztahy
Zdraví
Recepty
Poradny
Kalkulačky
Horoskopy
Jen pro ženy
Jen pro holky
Harper's Bazaar
Auto
Zprávy
Magazín
Autoservis
Autohistorie
Motorky
Elektromobilita
Doprava
Alkulačka
Autosalon 2021
Bydlení
Architektura
Stavba
Návštěvy
Rekonstrukce
Kuchyně
Spotřebiče
Koupelna
Panelák
Exteriér
Energie
Reality
Technet
Technika
Věda
Vesmír
Armáda
Testy
Internet
Audio video
Hardware
Software
Sto objevů
Před 100 lety
Mobil
Telefony
Tech & Trendy
Operátoři
Navigace
Aplikace
Recenze
Mobil roku
Cestování
Po Česku
Svět
Speciály
Čtenáři cestují
Výlety
Na kole
Elektrokolo
Na co zírá mašinfíra
Na kolejích
Počasí
Hobby
Domov
Zahrada
Grilování
Dílna
Mazlíčci
Rybaření
Houby
Atlas psů
Psí kalkulačka
Atlas hub
Herbář
Xman
Styl
Adrenalin
Sex
Fotky
Rozhovory
Profily
Smlsaloviny
Reklama
Bonusweb
Recenze
Krátké zprávy
Novinky
Magazín
Retro
Preview
Jízdní řád
Hra roku
E3 2021
Kvíz
S manželem jsme vždy chtěli aspoň dvě děti, nejlépe syna a dceru. Splnilo se nám to, ovšem dcera ve dvou letech zemřela na těžkou srdeční vadu. Doufala jsem, že jednou nám synova partnerka alespoň částečně její místo nahradí, že v ní získáme dceru. Syn je ženatý podruhé a ani jedna z jeho žen se „nepovedla“.
Autoři: iDNES.cz , zpracováno podle příběhu čtenářky
Související
Příběh Kláry: Příteli žádná práce není dost dobrá, prý ho mám živit
Příběh Vojtěcha: Děti manželku využívají, ona se je bojí odmítnout
Příběh Marty: Pomůžu-li svému příteli, zradím tátu
Příběh Věry: Nedokážu se vyrovnat s rozvodem
Příběh Soni: Syn s vnoučaty nás odmítá navštěvovat, vadí mu švagr
Příběh Vlasty: Dceru stíhá jedno neštěstí za druhým, začala pít
Témata:
Ona-vztahy a sex ,
Partnerské vztahy ,
Poraďte mi ,
Příběhy čtenářů ,
snacha ,
rodinný domek ,
vaření
Nejste náhodou aquaholik? Jak poznat, že už to s pitím vody přeháníte
Premium
Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman
Premium
Britské univerzity chrání city studentů, vyřazují díla o otroctví i sebevraždě
© 1999–2022 MAFRA, a. s. , a dodavatelé Profimedia , Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., IČ: 45313351. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT .
Zpravodajství
Domácí
Zahraniční
Krimi
Ekonomika
Finance
Kultura
Kraje
Revue
Blogy
Názory
Podcasty
Rozstřel
Mediahub
TV program
Kraje
Praha a střední Čechy
Brno
České Budějovice
Hradec Králové
Jihlava
Karlovy Vary
Liberec
Olomouc
Ostrava
Pardubice
Plzeň
Ústí nad Labem
Zlín
Sport
Fotbal
Hokej
MS hokejistů do 20 let
Formule 1
Cyklistika
Tenis
Atletika
Basketbal
MMA
Ostatní sporty
Sport a Rusko
Výsledky
Magazíny
Ona
Auto
Bydlení
Technet
Mobil
Cestování
Hobby
Xman
Bonusweb
Zdraví
Kvízy
Recepty
Křížovky
Počasí
Expres
Celebrity
Video
Zprávy
Jen Pro Muže
Speed
Sport
iDNES.tv
Zpravodajství
Živě
Slow
Pořady
Rozstřel
iDNES Kino
iDNES Premium
Články
Sport
Zdraví
Zábava
Koronavirus
AkčníCeny.cz
Expres.cz
Ještě více
Cesta do Chorvatska
Vratné peníze
eMimino.cz
JobDNES.cz
Los fotbalové ligy
Portmonka
Rajče.net
Řeky
Vuelta
Wiki
Módnípeklo.cz
Jízdní řády
Volby 2022
Předplatné MF DNES
Reality.iDNES.cz
MOBIL.CZ
Jmenuji se Anna, je mi 51 let. S manželem jsme přes třicet let a troufám si říct, že máme ukázkové manželství. Žijeme v rodinném domku v malé obci, pár kilometrů od většího města. Já jsem vyučená prodavačka, pracuji ve městě u švagra v jeho potravinách. Manžel je řidič dálkového autobusu.
Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz . Respektují vaši anonymitu.
Byla jsem čerstvě plnoletá, když jsem manžela poznala. On s oblibou o našem seznámení vypráví, že jsem mu sama spadla do košíku, tak si mě prý musel „koupit“. Tenkrát jsem už pracovala jako prodavačka, doplňovala jsem zboží do nejvyššího regálu, neudržela jsem rovnováhu a spadla mladému muži pomalu až do nákupního košíku. Zachytil mě na poslední chvíli. A od té doby jsme spolu.
Po roce byla svatba, byla jsem navíc těhotná. Manžel si mě přivedl do rodinného domku, kde žil s rodiči. Jeden byt měli oni, druhý my. Jeho rodiče mě přijali s otevřenou náručí, měli jen jeho a těšili se, až se ožení a budou mít doma dceru, kterou si vždycky přáli. Já se zpočátku společného bydlení bála, ale tchyně i tchán byli báječní. Narodil se nám syn, byli jsme všichni moc šťastní. A protože jsme s manželem nechtěli zůstat jen u jednoho dítěte, do dvou let jsem byla opět těhotná.
Po synovi se narodila dcera. Měli jsme páreček, jak jsme si přáli. Ovšem naše štěstí netrvalo dlouho. Holčička byla stále nemocná a po dvou letech ji zradilo srdíčko. Bylo to strašné období, ale naše vzájemná láska nám pomohla ho překonat. S manželem jsme chtěli další děti, ale bohužel už nám nebylo přáno. Rodinná historie se opakovala, jak tchyně, tak já jsme měly jen syna a toužily jsme obě po dceři, kterou jsme doufaly najít v synově partnerce. Mé tchyni se to podařilo, je to moje druhá máma. Žijeme stále společně, tchán už bohužel před časem zemřel.
Syn se nám povedl. Je to hodný a šikovný kluk. Po maturitě začal pracovat, vystudoval strojní průmyslovku. Měl na to, aby šel do Prahy na vysokou, jenže se zamiloval a nechtěl svou dívku nechávat samotnou. Po nějaké době se vzali. Neměli kam jít, tak jsme jim nabídli, že mohou bydlet u nás. Aby měli vlastní prostor, zrekonstruovali jsme naše dva byty na menší pro manželovu maminku a větší pro nás a mladé. Prostoru měli pro sebe dost, jediná vada byla, že jsme měli jen jednu kuchyň. Ale nakonec nám to ani nevadilo.
Společné soužití bylo celkem fajn. Mladí si žili po svém, s manželem jsme se mezi ně nijak nepletli. Ani my ženské neměly nijak zásadní problém domluvit se na vaření. Jednou uvařila snacha, podruhé já. A když se nám po roce narodila vnučka, snacha převzala starost o domácnost zcela automaticky.
Starala se i o zahradu a krmila králíky a slepice. Hodně nám to pomohlo, zvlášť když jsem měla odpolední směny a vracela se domů až večer a manžel byl někde na cestách. I syn si pochvaloval, jakou má doma hospodyňku. Moc ráda na ty roky vzpomínám.
Pohoda nám však nevydržela příliš dlouho. Snacha se totiž „zapomněla“ na jedné akci, kam s kamarádkami vyrazila, a bohužel nezůstalo jen u jedné nevěry. S dotyčným si to ještě párkrát zopakovala. Pak to prasklo a syn jí nedokázal odpustit. Rozvedli se, snacha se i s dcerou odstěhovala. Naštěstí malou docela často vídáme.
Po nějaké době se syn opět zamiloval a do roka byla svatba. Jeho nová žena byla těhotná. A opět se nastěhovali k nám. Tentokrát se narodil kluk. Doufala jsem, že s novou snachou si budu rozumět jako s tou první. Ale to jsem se přepočítala.
Snacha pomalu na nic nesáhne, o vaření i práci kolem domu se starám jen já, občas manžel nebo syn. Ona jen vzdychá, jaké to je hrozné, že musí běhat kolem syna a na nic nemá čas. Přitom vnouček je naprosto pohodové miminko, nezlobí, v noci hezky spí. Snacha je líná, dlouho vyspává, kolikrát jsem ji viděla, jak si jen tak čte nějaké bulvární časopisy, nebo telefonuje s kamarádkami.
Když jsem si postěžovala synovi, že mi vadí, jak jeho žena doma nehne prstem, řekl mi, že mě sice chápe, ale na ni je toho taky moc. Musí se starat o malého. Měla jsem sto chutí se do něj pustit, že takové práce kolem kluka zase nemá, ale jen jsem mávla rukou. Syn je moc hodný, zamilovaný a já se nechci mezi ně míchat. Ale asi to už moc dlouho nevydržím. Anna
Vážená Anno. Každý si s sebou z domova neseme jiný model fungování. V partnerském vztahu potom hledáme průsečík našich dvou modelů. Žije-li více generací pohromadě, jako je tomu ve vašem případě, hledáme ještě o průsečík navíc.
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
S předchozí snachou soužití vycházelo tak nějak bez říkání. Měla
Líbí se ti babičky na sex?
Kunda mámy kamaráda
Doktor rád kouká pod sukně pacientkám