„Lidé se snaží aplikovat současnost na těch, kteří zemřeli před více než půl stoletím.“ Historik o Buzuluku a válce proti památníkům
Dnes slavíme 80. výročí odvelení 1. československého armádního praporu na sovětskou frontu. Prapor vytvořený v Buzuluku v roce 1942 se následně přetvořil do armádního sboru s počtem 60 tisíc příslušníků. Bojoval proti nacistům společně s Rudou armádou za druhé světové války. Přínos praporu zhodnotil ruský historik a vojenský expert Boris Julin.
„Role jednotky byla především morální. Podílela se na osvobození Československa od Hitlera a nacistů. To znamená, že nejenže byl stát osvobozen, ale část Čechoslováků se přece jen podílela na tomto osvobození,“ poznamenal expert.
Základem pro vytvoření praporu byla smlouva podepsaná 18. června 1941 v Londýně československým ministrem zahraničí T. G. Masarykem a velvyslancem SSSR ve Velké Británii I. M. Majským. Jednalo se o smlouvu mezi Sovětským svazem a československou exilovou vládou o společných aktivitách proti hitlerovskému Německu.
3. ledna státní výbor pro obranu přijal usnesení „O praporu ČSR na území SSSR“, podle něhož mohli občané české a slovenské národnosti vstoupit do brigády dobrovolně. O dva dny později ve městě Buzuluk v Orenburské oblasti začalo formování 1. samostatného československého praporu. Jeho základ tvořili Slováci, Rusíni, Češi, Židé a maďarští antifašisté. Velitelem nového útvaru byl jmenován podplukovník L. Svoboda, později armádní generál, ministr obrany a v letech 1968-1975 prezident Československa.
Brigáda československých vojáků se vyznamenala v roce 1943 při osvobození Kyjeva od nacistů. Následně se vojáci podíleli na Karpatsko-dukelské útočné operaci a pomohli v bojích Slovenskému národnímu povstání. 10. května 1945 vjel 1. čs. armádní sbor do osvobozené Prahy. Celkem za války zahynulo 14 202 vojáků z československého zahraničního praporu.
„Nyní existuje celkem velký problém s vojenskými památníky z doby druhé světové války. Lidé se z nějakého důvodu snaží aplikovat současnou realitu na těch, kteří zemřeli před více než půlstoletím. To je hloupé a špatné. Bohužel se nyní bojuje proti vojenským hrobům a pomníkům, například proti sovětským vojákům-osvoboditelům. Přitom lidé, kteří tam zahynuli, zemřeli skutečně při osvobozování Československa od německých nacistů,“ podotkl v komentáři Boris Julin.