Lesbická kunda dnes jenom pro ni
🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Lesbická kunda dnes jenom pro ni
Úvodní stránka > Lesbická show dnes od 20:00
Vytvořte si vlastní web zdarma! Moderní webové stránky za 5 minut
Spoj se se mnou a už se nebudeš chtít odpojit...
Dnes mám pro vás zpestření ve formě bonusové hodinové lesbi show s mojí kamarádkou. Začínáme dnes 21.2.2011 od 21:00. Všichni jste zvaní. Cena za tuto podívanou je pouchých akčních 300 Kč.
skype: martinka.martina1
ICQ: 601-822-238
Úvodní stránka
|
Mapa stránek
|
RSS
|
Tisk
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Úvodní stránka
Články
Fotky
Soutěže
Kvízy
Speciály
Časopis
Eshop
Den v ZOO
Aktuální číslo
V novém čísle se věnujeme především oceánům
Dočtete se ale také o tajemství velryb
O pobytu Roberta Ballarda 28 dní pod mořem
Jak zachránit korálové útesy
O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.
Hraniční valy byly začátkem konce římského impéria.
Autor:
National Geographic
Archeolog Claus-Michael Hüssen se kodrcá po prašné bavorské lesní cestě a nespouští oči ze stromů po levé straně. V hustém podrostu hledá dobře známý orientační bod. Najednou zajede s dodávkou k okraji cesty a vystoupí. Nacpe si dýmku a zadívá se do podrobné mapy v měřítku 1 : 50 000.
Výzkumný pracovník Německého archeologického ústavu skloní hlavu a s dýmkou v ruce přejde na druhou stranu cesty. Začne se prodírat hustým podrostem. Padesát metrů od cesty téměř mine asi metr vysoký a šest metrů široký hliněný násep. Je posetý plochými bílými kameny a táhne se lesem v nepřirozeně rovné linii.
Téměř před dvěma tisíci let to byla hradba, jež oddělovala římskou říši od zbytku světa. Z valu, který byl kdysi vysoký asi tři metry, táhl se na stakilometrovou vzdálenost a byl sledován ostražitým pohledem římských vojáků na strážních věžích, dnes v Německu nezůstalo nic než tento nízký pahorek.
V opuštěné divočině tisíc kilometrů severně od samého Říma to musel být šokující pohled. „ Hradba v těchto místech byla omítnutá a natřená ,“ říká Hüssen. „ Všechno bylo hranaté a přesné. Římané měli jasné představy o tom, jak by věci měly vypadat." Studenti techniky kdysi měřili jinou část valu a našli jeden padesátikilometrový úsek, který byl zakřivený pouze o 92 centimetrů.
Hüssen stojí čelem k severu a zády k Římu. O dvě stě metrů dál, hned za úzkou loučkou rozdělenou bystřinou a rozrytou kopyty divokých kanců, se jako zelená stěna zvedá další návrší. „Tady je hranice,“ říká Hüssen , „a na druhé straně je nádherný výhled do pustiny. “
Ohromující soustava valů, řek, pouštních pevností a horských strážních věží vymezuje hranice římské říše. Ve vrcholném období svého rozvoje ve 2. století našeho letopočtu vysílala říše vojáky, aby střežili hranici, jež se táhla od Irského až k Černému moři a napříč severní Afrikou.
Patrně nejznámější částí je Hadrianův val v Anglii, který byl v roce 1987 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V roce 2005 k této položce připojili dalších 550 kilometrů hranice na území Německa. Památkáři doufají, že k nim přiřadí ještě další místa v šestnácti různých zemích. Díky mezinárodnímu úsilí možná najdeme odpověď na překvapivě ošemetnou otázku: Proč vlastně Římané tyto valy stavěli? Aby chránili říši před útoky barbarů, nebo aby prostě vybudovali hmatatelnou hranici říše?
Otázka není jen akademická. Vymezení a ochrana hranic je posedlostí i v současné době. I my se dnes potýkáme se skutečnostmi, jimž čelili římští císařové: politikové debatují o vybudování zdi mezi Spojenými státy a Mexikem; na hranici mezi oběma Korejemi se vzájemně pozorují vojenské oddíly přes pás země posetý nášlapnými minami. Pochopíme-li, proč byli Římané tak posedlí svými hranicemi – a pochopíme-li úlohu, jakou tato posedlost sehrála při úpadku říše –, možná lépe porozumíme i sami sobě.
Napsal Andrew Curry Fotografie Robert Clark
Exkluzivní měsíčník National Geographic přináší strhující pohled do přírodních,
technických, kulturních a etnických tajů tohoto světa.
Falls die Wiedergabe nicht in Kürze beginnt, empfehlen wir dir, das Gerät neu zu starten.
Videos, die du dir ansiehst, werden möglicherweise zum TV-Wiedergabeverlauf hinzugefügt und können sich damit auf deine TV-Empfehlungen auswirken. Melde dich auf einem Computer in YouTube an, um das zu vermeiden.
Bei dem Versuch, Informationen zum Teilen abzurufen, ist ein Fehler aufgetreten. Versuche es bitte später noch einmal.
0:02 / 4:39 • Vollständiges Video ansehen Live
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Středa 10. srpna 2022, svátek má Vavřinec
iDNES.cz
/
Zpravodajství
☰
Domácí
Volby
Názory
MediaHub
Koronavirus
NATO
České předsednictví v Radě EU
Speciály
Očima čtenářů
Zahraničí
Deník Ukrajinky
Koronavirus
Speciál Ukrajina
Online Ukrajina
Migrace
České předsednictví v Radě EU
Slovensko
Krimi
Po stopách vrahů
Nehody
Vraždy
Soudy
Kraje
Praha a střední Čechy
Brno
České Budějovice
Hradec Králové
Jihlava
Karlovy Vary
Liberec
Olomouc
Ostrava
Pardubice
Plzeň
Ústí nad Labem
Zlín
Ekonomika
Daně
Domácí
Podniky
Zahraniční
Doprava
EET
Spotřebitel
Test DNES
Dilbert
Kultura
MFF KV
Film a TV
Hudba
Divadlo
Literatura
Filmové recenze
Vstupenky
TV program
Colours of Ostrava
Finance
Práce a podnikání
Pojištění
Hypotéky a půjčky
Investice
Banky a spoření
Kurzy
Daně
Penze
Rádce
Kalkulačky
Revue
Společnost
Módní policie
Vztahy a sex
Modelky
Socky
Je lesbička a muslimka. Zastává názor, že islám potřebuje stejnou reformu, kterou provedl v 16. století Martin Luther s křesťanstvím. Kanadská spisovatelka Irshad Manjiová pochází z Ugandy. Napsala knihu Problém s islámem a musela kvůli ní čelit řadě výhrůžek, píše řecký deník Ta Nea.
Témata:
Alkohol ,
Islám ,
Korán ,
Křesťanství ,
Martin Luther ,
Neandrtálci ,
reforma ,
Robot ,
Salman Rushdie ,
Terorismus ,
Toronto ,
Uganda
© 1999–2022 MAFRA, a. s. , a dodavatelé Profimedia , Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., IČ: 45313351. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT .
Zpravodajství
Domácí
Zahraniční
Krimi
Ekonomika
Finance
Kultura
Kraje
Revue
Blogy
Názory
Podcasty
Rozstřel
Mediahub
TV program
Kraje
Praha a střední Čechy
Brno
České Budějovice
Hradec Králové
Jihlava
Karlovy Vary
Liberec
Olomouc
Ostrava
Pardubice
Plzeň
Ústí nad Labem
Zlín
Sport
Fotbal
Hokej
MS hokejistů do 20 let
Formule 1
Cyklistika
Tenis
Atletika
Basketbal
MMA
Ostatní sporty
Sport a Rusko
Výsledky
Magazíny
Ona
Auto
Bydlení
Technet
Mobil
Cestování
Hobby
Xman
Bonusweb
Zdraví
Kvízy
Recepty
Křížovky
Počasí
Expres
Celebrity
Video
Zprávy
Jen Pro Muže
Speed
Sport
iDNES.tv
Zpravodajství
Živě
Slow
Pořady
Rozstřel
iDNES Kino
iDNES Premium
Články
Sport
Zdraví
Zábava
Koronavirus
AkčníCeny.cz
Expres.cz
Ještě více
Cesta do Chorvatska
Vratné peníze
eMimino.cz
JobDNES.cz
Los fotbalové ligy
Portmonka
Rajče.net
Řeky
Vuelta
Wiki
Módnípeklo.cz
Jízdní řády
Volby 2022
Předplatné MF DNES
Reality.iDNES.cz
MOBIL.CZ
Pětatřicetiletá žena žije pod policejní ochranou se svou družkou v Torontu v malém domku, který musela vybavit neprůstřelnými skly. Zbavila se mobilního telefonu, aby bylo složitější ji vystopovat.
Často si najímá osobní strážce. Při veřejném představování její knihy se totiž v obecenstvu vždy najdou muslimové tvrdého jádra, kteří vstávají a křičí na ni, že to ona je problém islámu.
Irshad je muslimka podle svého. Nechodí už do mešity, ale modlí se ke svému Alláhovi. O ramadánu drží poctivě půst, nepije alkohol a nejí vepřové. Dodržuje muslimskou tradici zakát, tedy poskytování almužny potřebným - dává mnohem víc než požadovaná 2,5 procenta ze svých příjmů.
Irshad se narodila v Ugandě, z níž její rodina emigrovala, když jí byly čtyři roky. V Kanadě studovala v madrase, islámské náboženské škole, do svých čtrnácti let, kdy jí učitel řekl, že by jí prospělo, kdyby víc věřila a do všeho nešťourala.
"Kdybych vyrostla v muslimské zemi, asi bych v srdci byla nevěřící," přiznává Irshad ve své knize. "Protože ale žiju v tomto koutě světa, kde mohu přemýšlet, vést rozhovory a zabrousit do jakéhokoli tématu, mohla jsem pochopit, že se ještě nesmím vzdát islámu," dodala.
Teroristické útoky z 11. září 2001 proti USA ji přiměly k tomu, aby knihu napsala. Stejně jako zbabělé reakce umírněných muslimů na terorismus páchaný ve jménu islámského Boha. Usámu bin Ládina považuje za neandrtálce a vyzývá muslimy, aby skoncovali s islámskou totalitou.
Irshad zdůrazňuje, že víra ztratila schopnost být zevrubně zkoumána jako ve zlatém věku v letech kolem 750 až 1250 našeho letopočtu, kdy muslimové vymysleli algebru, vyrobili kytaru a založili první univerzitu na světě. Podle ní se musí oživit islámská tradice nezávislého myšlení.
"Dnes věřím daleko více v možnost liberální reformy islámu, než v době, kdy jsem dopsala knihu, protože jsem narazila na mnohem větší podporu," vysvětluje. Dodává, že očekávala drtivou většinu nenávistné kritiky. V poměru ke kladným ohlasům to prý ale nakonec vychází půl na půl, napsal list Ta Nea.
Časopis Globe and Mail její knihu zařadil
Studentka se prvně stydí, ale pak .. frevydeo
Co vytvořila příroda, kunda co stojí za hřích
Studentka se prvně stydí, ale pak .. frevydeo