Jaká je masturbace ženy

Jaká je masturbace ženy
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Heroine do schránky Předplatit časopis
| 17. 9. 2020 | 15 komentářů | 66 805
Můžu si sama sebe užít? Můžu. Chci o tom mluvit? Chci, nebo možná nechci. Musím o tom mluvit? Nemusím. A mám vůbec možnost o tom mluvit? To je otázka.
Masturbace u mnoha žen spadá do oblasti nejtajnější intimity, o kterou se s nikým nedělí, a proto se o ní ani příliš nebaví. Nesdílí postřehy, většinou tuto oblast nemají tendenci nijak rozvíjet, přemýšlet o ní, ani si k ní budovat specifický vztah. Stydí se, a to často i samy před sebou. Stud je výraznou emocí, která toto téma doprovází. Stydíme se, když o tom mluvíme, stydíme se, když o tom mluví někdo jiný, stydíme se, když máme přiznat, že si to děláme.
Ponořila jsem se do tohoto tématu, protože mě dlouhodobě překvapovalo, jak je masturbace stále pro hodně žen neprobádanou oblastí zahalenou studem. Promluvila jsem si o přístupu k vlastnímu tělu a intimitě s osmi ženami ve věku kolem 30 let. Některé sdílely své zkušenosti a postřehy rády, některé se styděly. Některé si to dělají a mluví o tom, jiné si to dělají a nemluví o tom, a některé masturbaci vůbec nevnímají jako běžnou součást života.
„Je v pořádku o tom mluvit i nemluvit, dělat i nedělat. Dokud si tohle neuvědomíme všichni, tak budou pořád kolovat stereotypy, že kluci jsou pořád nadržený a my holky jim pomáháme nést to jejich břímě. Holky si to nedělají, holky mají jednoho kluka od patnácti a pak už nic,” popisuje šestadvacetiletá arts managerka Ema, která žije v otevřeném vztahu. Podle ní je legitimní, že se o masturbaci někdo nechce bavit, ale neměli bychom obecně sexualitu nebo intimitu vyřazovat z toho, čím jsme, co utváří naši osobnost. Má dojem, že někdy dochází v této oblasti k určitému mytizování, které na obou stranách vyvolává elitářství.
Společnost v tobě vytváří pocit, že buď to děláš málo, nebo to děláš moc, děláš to špatně.
„Ty o tom mluvíš až moc, ty málo.“ Výchozím bodem, na který Ema upozorňuje, je podle ní uvědomění, že je vše relativní, nic není apriori správně nebo špatně. Každý se musíme řídit intuicí a hledat správné nastavení u sebe. Jedna vedle druhé jsme odlišné osobnosti, s jinými touhami a odlišnou potřebou o takových věcech mluvit nebo si je naopak nechat jen pro sebe. „Společnost v tobě vytváří pocit, že buď to děláš málo, nebo to děláš moc, děláš to špatně. Je třeba, aby se tohle ve společnosti změnilo.“
Často kolem sebe slyším, že masturbace je přirozená věc, kterou se nemusíme učit. Každý přece automaticky ví, jak na to, a proto se o tom nemusíme ani bavit. Už ve školce to většina z nás dělala. Ale s kolika z nás si o tom někdo v dětství promluvil a dal nám informace a prostor o tom více přemýšlet?
Většině z nás to tehdy pravděpodobně rodiče nebo jiní dospělí zatrhli, aniž by nám vysvětlili, že masturbace je přirozená věc a součást života. Něco, o čem se můžeme bavit, a můžeme být ohledně toho zvídaví. Něco, skrze co můžeme poznávat své tělo a budovat si vztah k sobě samým. V pořadu Šeptem na radiu Wave zmiňuje respondentka Míša, že její vzpomínky na masturbaci sahají až do školkového období k poobědovému spánku. Nad její postýlkou se sklání jedna z „tet“ a výstražně na ní gestikuluje, aby přestala dělat to, co právě dělá. Všechny děti musely ve školce poctivě ležet v postýlce viditelně s rukama na peřince. Podobnou reakci a absenci vysvětlení či komunikace takové situace dostala Míša i od svých rodičů.
„Kdo nic neví, nic nemiluje. Kdo nic neumí, nic nechápe, je bezcenný. Ale ten, kdo chápe, ten i miluje, všímá si, vidí… Čím hlubší poznání, tím větší láska… Kdokoli si představuje, že všechny plody dozrávají současně s jahodami, neví nic o hroznech.“ Německý psychoanalytik Erich Fromm takto uvedl svoji knihu „Umění milovat“, kde si pokládá otázku, zda je láska umění nebo příjemný pocit, ke kterému se člověk dostává náhodně a propadne mu až po uši, pokud má štěstí. Svou další argumentaci zakládá na prvním předpokladu, i když bezpochyby většina z nás dnes věří v možnost druhou. Pokud budeme souhlasit s Frommem a tvrzením, že je láska umění, tak pak takové umění vyžaduje znalost a úsilí. Jako když se chceme vzdělat v kterémkoli oboru, třeba v hudbě, malířství či medicíně. Můžeme si v téhle oblasti rozšiřovat teoretické znalosti a posouvat ono umění dál. Teoretickou část můžeme naplnit zvídavostí, promýšlením, zkoumáním, nebo právě otevřenou debatou.
Abychom se ale mohli v této oblasti rozvíjet a téma otevírat, potřebujeme se cítit bezpečně, mít svobodu vyslovit slovo „masturbace“. Celá oblast sexuality je ale velmi intimní téma, které si držíme blízko u sebe. Pocit bezpečí, který je k otevřenému přemýšlení o masturbaci nutný, je z velké části závislý na nastavení společnosti, ve které žijeme, a osobnímu postoji lidí, kteří se kolem nás pohybují. Pokud je postoj okolí hodnotící, nebudeme chtít téma masturbace s ostatními otevírat a tím pádem se v něm ani rozvíjet.
Nechci se mi o těch věcech bavit s lidmi, který tě hned začnou odsuzovat, cítíš tam trapné ticho.
Znovu se zde musíme vrátit k dětství a rodině, která sehrává významnou roli. Už od dětství bychom měli cítit otevřený a pozitivní přístup k tématu sexuality. Měli bychom mít možnost získávat informace a pak s nimi naložit, jak je nám vlastní a přirozené. Ponechat si to jen pro sebe, nebo s někým sdílet, ale hlavně se cítit komfortně. Zdá se to nicméně jako začarovaný kruh. Jak se o tom bavit s našimi dětmi, když o tom vlastně mluvit nechceme, neumíme a ani naši rodiče to s námi neprobírali?
„Dává smysl bavit se o masturbaci. Já tyto věci málokdy sama vytahuju v konverzaci, ale mám kámošky, které s tím nemají problém, a když to nadhodí, tak nemám problém se k tomu vyjádřit a zapojit se do konverzace. Nechci se mi o těch věcech bavit s lidmi, který tě hned začnou odsuzovat, cítíš tam trapné ticho a podobně. Potřebuju pro takový hovor opravdu cítit bezpečí,” říká devětadvacetiletá Tara a dodává, že se strašně ráda a naprosto bez problému baví o sexu, ale spíš z filozofického nebo sociologického hlediska. Pokud však debata zajde hlouběji do jejího osobního prostoru, nechce tyto informace sdílet s lidmi, kteří jí nejsou tak blízcí a není si jista, zda jim může důvěřovat.
Několik žen mi během rozhovorů řeklo, že se o masturbaci baví a nahlas formulují myšlenky prakticky poprvé. Možná to někoho z vás udiví, protože se pohybujete v prostředí, kde je tohle téma samozřejmostí, ale moje potřeba o něm psát vychází z dlouhodobějšího sledování přístupu k takové debatě napříč mými sociálními okruhy. Osm žen, se kterými jsem se o tom bavila podrobněji, je z různorodých, na sobě nezávislých okruhů. Nejspíš tedy není výjimka, že je masturbace věc, která zůstává utajovaná pod peřinou a hodně holek to slovo nahlas prakticky nikdy neřeklo. Může pro ně být zvláštní pocit verbalizovat představy, myšlenky, názory spojené s masturbací. Často se během rozhovoru se mnou zamýšlely, co si vlastně o masturbaci myslí, jak to vlastně cítí, jaký k ní mají samy o sobě vztah, jak to mají vlastně rády.
„Teď se tady bavím o masturbaci asi poprvé… Teď tu s tebou jsem a zajímá mě, co z toho vzejde, zajímá mě, když mi říkáš o zkušenostech jiných lidí, ale nemyslím, že mě to zajímá tak, abych já třeba vylepšovala svojí vlastní masturbaci. Ale zajímá mě, jak to mají ostatní. Jestli jsou věci, které se mně hlavou vůbec nehoní. Chci se o tom bavit, protože mi to dělá dobře, dává mi to sebejistotu. Ale nemyslím si, že se o tom bavím za účelem získat nějaké tipy. Nicméně tuhle sféru bude třeba do budoucna otevírat. Nikdy jsme to netematizovala, nepřemýšlela jsem o tom. Ne že bych se za ní (vagínu) styděla, ale nemám k ní vztah. Proto mě zajímá, že můžeš objevovat nový sféry, že si něco uvědomíš a v tobě se něco zlepší,“ říká Dita, dvaatřicetiletá učitelka anglického jazyka.
A k tomu naopak doplňuje pětadvacetiletá Zoe: „Žiju asi deset let u tety, která je v tomhle ohledu velmi otevřená, stejně jako moje sestra. Přijde mi to tedy asi normální, protože jsme tyhle témata sdílely od mých patnácti let. Dáváme si tipy na různé hračky. Občas o tom začnu bezprostředně mluvit a některé lidi to až překvapí.“ Její komentář jen potvrzuje, že naše otevřenost k těmto tématům se formuje od malička.
Stále musíme respektovat hranice druhých lidí, protože ne každý je s tímto tématem komfortní, a to je zcela legitimní. Cítíme věci různě na základně odlišných osobnostních rysů a zkušeností. Nechat si tohle téma a oblast nedotčenou jinými je jedna z cest. Jak říká Ema, musíme se řídit intuicí a hledat správné nastavení nám na míru, protože všechno je relativní.
Bála jsem se, že pojmenovávání tomu může vzít to kouzlo. Tu atmosféru kolem toho tvoří fakt, že je to jako zakázané ovoce.
„Já osobně to mám tak, že tohle nechci s nikým sdílet, je to moje, tím pádem to nechci ani řešit s nikým jiným. Jsou to intimní citlivé věci, o kterých nemluvím s lidmi na potkání. Jsou součástí mého vnitřního soukromí, protože jde o moje tělo a to je velmi soukromá věc. Máš vztah sama k sobě se svým tělem a nechceš to ukazovat všem,“ říká třiatřicetiletá single manažerka Zora, se kterou jsem si o tom povídala po cestě autem na festival.
Zajímavou rovinu otevřela Lajla, se kterou jsem se o tom bavila průběžně několik týdnů. V jedné z našich debat zmínila jakýsi strach z „odkouzlení“. Podle ní může odkrývání podrobností o masturbaci nebo komunikace toho tématu s kamarádkami celý akt zcivilnět. „Bála jsem se, že pojmenovávání tomu může vzít to kouzlo. Tu atmosféru kolem toho tvoří fakt, že je to jako zakázané ovoce, něco tajného, o čem se nemluví.“ Ale vlastně se to nestalo, jak pak dodala. Kouzlo nezmizelo a náš rozhovor na tom nic nezměnil.
V jednomu z dílů zmiňovaného pořadu Šeptem zmiňuje respondentka Kristýna, že se jako dospělá snaží téma masturbace otevírat mezigeneračně se svou matkou, a dokonce i prababičkou. I já jsem měla jeden čas podobné tendence, ale nebyla jsem si jistá, zda je správná cesta prohlubovat náš vztah v této oblasti. Když pak moje respondentka Dita v jednom z rozhovorů zmínila, že tohle téma podle ní nemusí být mezigenerační záležitostí, ulevilo se mi, že to cítím podobně.
„Zajímalo by mě, jestli moje babička se o tom někdy s někým bavila, nebo masturbovala… Bylo by super, kdyby naše mamky vzaly tohle téma mezi svoje kamarádky. Nemusíte to řešit mezigeneračně. Ony si to můžou řešit mezi svými kamarádkami,“ říká Dita. Možná nám tedy komunikačními partnery v této oblasti měli být rodiče v dětství a pubertě, ale v dospělosti už není nutné překračovat generační hranice.
Nicméně to nic nemění na věci, že obecně je v naší společnosti ženská masturbace a orgasmus jakousi šedou zónou, zatímco mužské sebeuspokojování se veřejně prezentuje jako něco přirozeného. Společnost nám odmalička utváří v hlavě představu, že ženy jsou tu hlavně proto, aby uspokojily své muže. Ženské potěšení není tak významné téma a nejsme zvyklí to příliš verbalizovat. Ale jak říká Zoe, „je stejně důležitý, ať se udělá kluk nebo holka.“ A platí to i pro masturbaci a pocit svobody to téma sdílet.
Zkusím trochu rozseknout tenhle začarovaný kruh. Ať se o tom bavíme nebo nebavíme, tak se všichni shodneme, že to alespoň někdy děláme, protože je to přirozená lidská potřeba. „Mým hlavním motivem je uspokojení a uvolnění, nedělám to jen pro zábavu,“ říká Karin. Je to něco, co naše tělo vyžaduje. „Naposledy jsem vyloženě pocítila ten fyzický tlak v těle a tu potřebu asi po deseti dnech, co jsem nebyla s klukem. Když bych teď šla domů a rozhodla se, že to budu dělat, tak mi to přijde trošku sprostý, sama před sebou se stydím, ale když cítím, že mám v sobě tu energii, tak všechno jde plynule. Hlavně vím, že mi to pomůže,“ popisuje Dita.
Intuitivní zvídavost přichází už v útlém dětství a kontakt s naším tělem se později většinou stává součástí života. Pokud je tedy masturbace přirozená věc, tak bychom jí měli věnovat pozornost. Proč by zrovna tahle oblast měla být nepromyšlená a odstrčena na okraj našich potřeb? Náš postoj k sexualitě a masturbaci může odrážet náš vztah k sobě samým. Jak řekla Ema, je to součást naší osobnosti. A určitě pomůže, když zkusíme vnímat masturbaci a sexualitu jako umění, které lze rozvíjet, zdokonalovat se v něm a užívat si ho bez studu. „Čím více je v určité věci poznání, o to větší je láska,“ psal kdysi Erich Fromm.
(pozn. red.: jména a osobní údaje byly kvůli soukromí respondentek pozměněny)
Zuzana Trachtová je romistka a antropoložka. V minulosti se věnovala především romské problematice a sociálním tématům, v současnosti se zaměřuje více na oblast kultury a umění. Současně také rozvíjí vlastní projekt Naked (na Instagramu @naked_cz), jehož...
Příspěvek, který se vám nejvíc líbí
asi úplně nerozumím tomu, co chtěla autorka tím opravdu dlouhatánským textem říct. Asi bych to zkrátila: Většina z nás masturbuje bez ohledu na pohlaví. Stejně jako se svou rodinou, známými a kamarádkami svůj sexuální život a to proto, že jej považuju za soukromou a intimní věc mezi sebou a partnerem a nemám důvod o nich žvanit v cukrárně nad kávičkou a dortíčkem, tak považuju i masturbaci za soukromou a intimní věc a nevidím jedinej důvod žvanit o ní s rodinou, známými a kamarádkami ať už by to bylo nad čímkoliv. Toť vše. Obecně mi stále se zvyšující trend "musí (!) se mluvit se všemi o všem, s kýmkoliv o čemkoliv, protože je to zdravé, normální, sdílené a jsem hrdá na: svoje špeky, svůj sexuální život, svoji barvu kůže, svoje zvláštní záliby, a fakt, že se občas potuluji po nocích převlečená za mravenečníka a mám sex s pámelníkovými keři, vždyť je to přece normální...." přijde tak trochu zbytečně užvaněnej. A většinu lidí to nezajímá. Zaplaťpámbů.
Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí
Církve ty by vám daly, 1000x odříkat Otčenáš, ať vás ani nanapadne myslet na hříšné tělo..
Každý týden pro vás vybíráme zajímavé novinky a čtení z Heroine i dalších médií

©2022 NextPage Media, s.r.o. | ISSN 2694 - 7072 | Finmag | Peníze.cz | Ušetři.peníze.cz | Peniaze.sk | Daňové přiznání online
Tištěnou Heroine seženete také u našich partnerů

Předchozí článek
Další článek

Ochrana soukromí Google |
ZOOU |
Seznam článků |
RSS |
Kontakt |
Zpět na začátek ↑

Je opředená mnoha tabu a předsudky, ale přitom vám zaručí orgasmus, naučí vás poznat vlastní tělo a radovat se při sexu. Objevte tajemství ženské masturbace.
Smyslem masturbace je dosažení orgasmu bez pomoci jiného člověka. Závisí jen na vás, zda při dáte přednost stimulaci klitorisu, nebo hlubokému vaginálnímu průniku, například s pomocí vibrátoru.
O ženské masturbaci se obvykle nemluví tak často jako o mužské masturbaci. Statistiky ukazují, že pouhých šedesát procent žen je ochotno přiznat, že masturbují, protože je toto téma stále ještě opředeno předsudky a zbytečnými tabu. Přitom je ženská masturbace zcela normální součástí zdravého sexuálního života a ničím, za co byste se měla stydět.
Ve skutečnosti je ženská masturbace mimořádně důležitá k tomu, abyste se naučila poznávat své tělo, dekódovat jeho reakce a dosáhnout spokojenějšího sexuální života. Pro mnoho žen je totiž mimořádně obtížné dosáhnout vyvrcholení pouze při sexuálním styku a masturbace jim právě při dosahování orgasmu může významně pomoci.
Studie ukazují, že ty ženy, které pravidelně masturbují a dokáží si masturbaci vychutnat, jsou v sexuálním životě mnohem aktivnější a žijí plnějším sexuálním životem než ty, kterým masturbace nic neříká. Navíc významně častěji dosahují vyvrcholení při sexu. Odborníci předpokládají, že je tomu tak právě proto, že při masturbaci objevily své tělo, umí se samy sebe dotýkat a dokáží využít své erotogenní zóny. Vzhledem k tomu, že znají reakce svého těla, dokáží "navigovat" i svého partnera a zajistit si tak lepší prožitek při sexu.
Nejčastější formou ženské masturbace je sebeuspokojování za pomoci prstů. Sedněte si nebo lehněte do pohodlné pozice s nohama široce rozkročenýma a použijte své prsty k stimulaci klitorisu a oblasti kolem něj. Pokud je vám to příjemnější, můžete zkusit dát nohy blíž k sobě a tím tak zvýšit stimulaci klitorisu jemným tlakem.
Začněte objevovat svou vagínu; jemně rozevřete malé i velké stydké pysky a kružte svým ukazováčkem kolem poševního vchodu. Právě tady se nachází velké množství nervových zakončení a jedná se o velmi citlivou oblast. Nepřestávejte se stimulací klitorisu, k níž můžete použít ostatní prsty.
Podle citlivosti klitorisu, která je u každé ženy jiná, můžete zvolit buďto přímou stimulaci a pohyby prsů od shora dolů, nebo jemné krouživé pohyby. Najděte si rytmus, který vám vyhovuje, a dovede vás pomalu k vyvrcholení.
Stejně tak můžete k masturbaci využít i předmětů, které vám umožní vaginální průnik, případně i souběžnou stimulaci klitorisu. Nejčastěji ženy používají vibrátory a další sexuální hračky, ale využít můžete i předměty denní potřeby, jako je například elektrický kartáček (samozřejmě nikoli ten konec, se kterým si čistíte zuby).
Celá řada žen raději masturbuje s předměty například ve sprše nebo ve vaně než pouze v posteli. Použití erotických hraček při masturbaci představuje také alternativu pro ženy, kterým z nějakého důvodu nevyhovuje dráždění s pomocí prsů a ruky.

Bydlení
Cestování
Cvičení
Dárky

Finance
Fitness
Svatba
Štěstí
Nakupování
Těhotenství
Partnerský vztah
Vánoce

Zamilovanost
Zdraví

Chyba : Email není ve správném formátu.
OK : Váš email byl úspěšně zaregistrován.
Až 80% žen masturbuje. (A odborníci se shodují v tom, že 19% to jen nepřizná:-) Konec konců, masturbace je nejspolehlivější způsob, jak dosáhnout orgasmu. Sexuologové dokonce tvrdí, že je vysloveně zdravá. V neposlední řadě s ní ani neriskujete onemocnění pohlavní chorobou. A jak si ji tedy pořádně užít?
1. Vyberte si to správné místečko a čas Důležité je vybrat si pro tuto bohulibou činnost jak správný čas, tak i místo, kde vás nikdo nebude rušit. Ujistěte se, že o děti je postaráno, a nemohou vás nepříjemně překvapit. Nezapomeňte zkontrolovat i svůj mobilní telefon (popř. vypněte vyzvánění). Nešiďte se a udělejte si hezkou atmosféru – vonné svíčky, esenciální oleje, uklidňující hudba.
2. Poznávejte se Dejte si záležet na zkoumání svého těla. Lehněte si na postel, nebo tam, kde je vám to pohodlné. Do jedné ruky uchopte ruční zrcátko a druhou rukou si masírujte intimní partie. Seznámení s vlastním tělem je při cestě k dokonalému orgasmu zcela nezbytné.
3. Najděte své erotogenní zóny Začít můžete například tak, že si natřete prsty lubrikačním gelem, nebo olejíčkem a začněte se v intimních partiích lehce dráždit. Můžete se hladit i celou dlaní přes klitoris a stydké pysky – zjistíte tak, jaká část vašich intimních partií je na dotyk citlivější. Můžete při tom zkoušet masírovat i svá ňadra a hladit si celé tělo .
4. Celé vaše tělo můžete proměnit v erotogenní zónu Navlhčete si prsty vodou a nechte ji po kapkách stékat na vaše rozpálené tělo. Jemně se dotýkejte svého krku, bříška a potom zajeďte rukou prudce do oblasti třísel. Simulujte situaci opravdového sexu s partnerem, zavřete oči a zapojte fantazii !
5. Experimentujte Jakmile máte prozkoumána svá nejcitlivější místečka, můžete zkusit trochu zaexperimentovat. Výhodou masturbace je také to, že můžete vyzkoušet třeba i to, čeho se při sexu s partnerem zdráháte, nebo se stydíte to svému protějšku navrhnout. Také můžete vyzkoušet nové pohyby nebo svalové stahy vagíny a uvidíte, zda se tím váš erotický prožitek nějak zintenzivní. Zasuňte prsty, nebo něj
Nádherné lesbičky v akci
Lynn Stone ukazuje, jaké jsou české ženy v sexu
Rychlý prachy studentka co ráda běhá

Jaká je masturbace ženy

Report Page