Já, má sestra a manžel spolu mrdáme

⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

Já, má sestra a manžel spolu mrdáme
Já vs mladší sestra - na mě není čas Od: klarkao* 03.05.12 14:42 odpovědí: 2 změna: 03.05.12 15:20
Poslední otázky Poradny společnost
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Copyright © 2004-2022 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]
Tento web používá cookies k dosažení potřebné funkcionality. Dalším jeho použitím s tímto souhlasíte. Další informace
Omlouvám se za nedokončení, tady je celý dotaz znovu.
Nikdo nemá právo ti nadávat a bít tě, to si uvědom. Pokud máš nějaké viditelné následky (modřiny apod), tak jdi klidně na policii. Myslím si, že i v dětském domově by snad bylo lépe, než doma. Asi bych se obrátila i na sociálku, pokud ti zakazují jíst, ale otázka je, jaké máš důkazy. Bez nich je to tvrzení proti tvrzení. Co se týče aktivit, to je těžké, mě třeba naši zakázali za trest taky sraz s kamarádkami nebo nějaký víkendový program.
Pokud důkazy nejsou, můžeš zvolit střední školu tak, abys byla před týden na intru někde mimo domov. Já bych to tak určitě řešila...
Já na tyto příspěvky moc často neodpovídám, protože nedokážu posoudit jak to doopravdy je. Prostě na základě výpovědi jedné strany si nelze udělat spravedlivý obraz situace. Co mě na Tvém příspěvku zaujalo je, že je psán bez pravopisných chyb - což svědčí o Tvé vyšší úrovni. Většinou děti nedostatečně vzdělaných (ano servírka je nedostatečné vzdělání) a nezaměstnaných rodičů bývají ve škole slabší a nedosáhnou dostatečného vzdělání. Tím pak negativně ovlivní celý svůj život.
Takže v prvé řadě je potřeba aby sis uvědomila, že to máš těžký, ale máš to pod kontrolou a zvládneš to. Je ti prakticky 15. Je nutný abys dostudovala a pak šla na VŠ. Nejlíp do jiného města, kde budeš bydlet na koleji a budeš obklopena kvalitními kamarády. To znamená, že to musíš ještě asi tak 3 roky vydržet. Soustřeď se na školu, protože na tomto poli své rodiče jednoznačně převyšuješ. Ukaž tomu svářeči a nezaměstnané servírce, že se dostaneš na VŠ a budeš pak vydělávat víc než oni dva dohromady. Taky na vysoké se dá dobře cestovat. Dnes už prakticky každý student jede v rámci projektu Erasmus na nějaký ten semestr ven. Udělej si nádhernej život. Když tady čtu příspěvky nebo vidím v pořadu "krotitelé dluhů" jaký mají lidi problémy, tak to má vždy společného jemnovatele - nedostatečné vzdělání a lenost. Trojka z němčiny, no to se dá spravit, co angličtina? Ta je podstatně důležitější, pokud ji dobře zvládneš, tak si užiješ krásný plnohodnotný život, neskončíš jako socka na pracáku.
Jinak k tvé otázce. Samozřejmě, že tě nemá právo nikdo bít, či omezovat. Ale chce to trochu pragmatismu. Pokud budeš vše řešit na sílu, budete mít doma peklo. Zkus ty vztahy tak nějak znormalizovat, dohodnout nějaká pravidla a akceptuj, že se holt staráš víc ty než ostatní. Podívej se na situaci v EU. Krachuje tu Řecko, Španělsko a podobně a kdo to řeší? No přece Německo. Je to spravedlivé? Ne není, ale když to neudělají oni, tak kdo? Ber to, jakože je to holt tvůj takovej úděl, kterej ale za 3 roky skončí. Hodně čti, vyhýbej se sektám, uč se anglicky, vyhýbej se doma konfliktům. No aspoň tady vydíš, že až si budeš hledat partnera, tak ten co chodí 2-3x týdně do hospody není ideální...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz
aktualizace: 21. 07. 2022 | 05:01:11


Já a můj manžel Rubrika: Od srdce i od plic
Čvn 29, 2022 12 0 Od: Petra Vymětalová
Kvě 5, 2022 30 0 Od: Petra Vymětalová
Led 25, 2022 65 0 Od: Petra Vymětalová


Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (17 vyjádření)



Hřejiví plyšáci uleví od bolesti, zahřejí a uvolní
Všechny rubriky Všechny rubriky
Vybrat rubriku
Pohádky a povídky  (355)
   Pohádky  (167)
   Povídky  (5)
   Příběhy pro děti  (177)
PR článek  (75)
Rodina a domácnost  (726)
   Domácnost a bydlení  (130)
   Partnerství a vztahy v rodině  (226)
   Pomoc  (130)
   Tipy pro rodinu  (164)
   Tradice a zvyky  (87)
Těhotenství  (268)
   Porod  (85)
   Těhotenství  (179)
Vaše příběhy  (1 985)
   Chodí do škol(k)y  (62)
   Hlavně když chutná!?  (20)
   Jak se žije jinde  (32)
   Jen tak  (308)
   Jsem máma  (231)
   Kam nechodí slunce…  (72)
   Moje cesta k miminku  (281)
   Od srdce i od plic  (289)
   Rostou jako z vody  (34)
   Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině  (129)
   Trocha nostalgie  (91)
   Určeno pro tatínky  (23)
   Výchova podle…  (89)
   Z našich cest  (351)
VD tipy  (3 039)
   Aktuality  (79)
   Co se jinam nevešlo  (199)
   Co, kde a jak na VD  (262)
   Doporučujeme  (138)
   Kulturní a literární tipy  (1 047)
   Maminkovská dílna  (308)
   PC a internet  (35)
   Pro bezpečí vašich dětí  (64)
   Rozhovory  (102)
   Soutěže  (772)
   Testováno na VD  (84)
Video  (190)
   Písničky  (8)
   Pohádky  (38)
   Pro pobavení  (41)
   Relax  (4)
   Užitečné návody  (11)
   Večerníčky  (78)
   Zvířátka  (10)
Volný čas  (2 466)
   Akce pro děti  (348)
   Cestování  (283)
   Dětské hry  (99)
   Filmy, hudba, divadlo pro děti  (98)
   Knihy pro děti a mládež  (961)
   Tvoření s dětmi  (531)
   Volnočasové aktivity  (260)
Výchova  (623)
   Péče o miminko  (123)
   Výchova školáka  (75)
   Výchova teenagera  (46)
   Výchovné tipy  (319)
   Vývoj a výchova batolete  (105)
   Vývoj a výchova předškoláka  (93)
Výživa  (413)
   Kojení  (49)
   Ostatní  (70)
   Příkrmy  (12)
   Recepty  (143)
   Stravovací návyky  (72)
   Zdravá výživa  (112)
Vzdělání  (432)
   Předškolní vzdělávání  (134)
   Střední školy  (39)
   Vzdělávací kurzy  (8)
   Vzdělávací tipy  (33)
   Vzdělávání dospělých  (5)
   Základní školy  (245)
Zdraví  (665)
   Očkování  (22)
   Onemocnění a léčba  (248)
   Péče o dítě  (119)
   Tipy pro zdraví  (135)
   Úrazy a první pomoc  (30)
   Vývoj dítěte  (24)
   Životní styl  (101)
   Zuby  (20)




© 2004 - 2019 VašeDěti.cz - Mgr. Petra Vymětalová | ISSN 1801-2892 | info@vasedeti.cz
Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie. Další informace
Vyučila jsem se pánskou krejčovou, švadlena a šití mě moc bavilo. Na učňáku jsme byly dobrá parta, pět holek ze třídy jsme šly šít do Severky v našem městě. Daly nás na jednu dílnu k jedný mistrový, takže byla sranda a pořád jsme si dobře rozuměly. Scházely jsme se každý víkend, pak jsme začaly chodit na diskotéky. Ale mě to tam nějak nebavilo, vždycky jsem poseděla nebo protancovala 20 minut a šla jsem domů…
Zato Jarča, ta to vzala s Martinem hopem a chystali svatbu. Museli, Jarča byla těhotná. Na svatbě jsme nesměly chybět. Týdny před jejich dnem „D“ jsme si zkoušely šaty a účesy. Svatbu měli pěknou, vydržely jsme tam až do 5 do rána. Seznámila jsem se tam s bratránkem ženicha. Řekla bych, že jsme si padli do oka. Hodně jsme spolu tancovali a dobře jsme se bavili.
Přesně za 7 měsíců jsme se vzali. Mě bylo osmnáct let. Bylo nám spolu fajn, bydleli jsme u mých rodičů. Všude jsme chodili a všechno jsme dělali spolu. V devatenácti se nám narodil syn Michal. Byla jsem šťastná. Ale né na dlouho. Manžel začal hodně pít, začal chodit do hospody rovnou z práce. Domů se chodil jen najíst a vyspat. Hodně se změnil, Míši si vůbec nevšímal. Dal přednost svým svobodným kamarádům. Pak mi přestal dávat peníze. Našim jsme tenkrát dávaly 1500,-Kč na vodu a elektriku. Pak jsme měli půjčku, brali jsme si na splátky televizi a ledničku. To bylo dohromady 1050,-Kč. Mateřskou jsem měla kolem 2700,-Kč. Takže když jsem to poplatila, moc toho nezbylo. Byla jsem rozhodnutá, že si s ním večer promluvím. Čekala jsem na něj do půl druhý, pak jsem usnula. Ráno jsem zjistila, že nebyl vůbec v noci doma. Byla jsem hrozně naštvaná, že zas někde „chlastá“, ale na druhou stranu jsem měla strach, jestli se mu něco zlýho nestalo .A hned jsem to zjistila. Šla jsem k němu do práce a když jsem šla kolem HOSPODY U JELENA, tak mě viděla z okna číšnice a volala na mě, že tam manžel včera seděl do půl jedný a neměl na zaplacení. Dlužil tam něco přes 500,-Kč. Strašně jsem se styděla a dluh zaplatila. Toho jsem pak litovala. Měla jsem říct, že když nalívali jemu, tak ať chtějí peníze po něm.
Ještě ten den jsem mu sbalila věci a čekala jsem, jestli dorazí. Měl připravený tři velký tašky a batoh. Vyjímečně přišel kolem 19 hodiny, ale stejně z něj byl cítit alkohol. Ani si nevšiml těch tašek a stoupl si ke mě a řekl mi, že si musíme promluvit. Než jsem stačila něco říct, tak mi řekl, ať mu neskáču do řeči, že teď bude mluvit on. A tak jsem se dozvěděla, že si našel jinou, ale že se nemusím bát, protože ji má v práci a se mnou bude doma. To mě docela vyrazilo dech, s tím jsem fakt nepočítala. Pak dodal, že na něj čeká dole, že si přišel jen pro peníze a jdou někam posedět. Já myslela, že ho praštím. Místo peněz jsem mu dala ty sbalený tašky. Začal na mě řvát, ať mu dám aspoň 200,-Kč. Když poznal, že se mnou nehne a nic nedostane, tak vzal tašky a odešel. Lehla jsem si k malýmu a dlouho jsem brečela. Ve dvaceti jsem se rozvedla.
Přístup k vodě se u dětí liší podobně jako náhled společnosti na koprovou omáčku. Zatímco jedny nemůžete dostat z vany, druhé
Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí
Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo
Zebro dobre jsi udělala!Já jsem taky taková a řešila bych to úplně stejně.Nezáleží jak dlouho se znáte ale jak dobře.Umění je vybrat si při dnešní rozvodovosti pro sebe toho správného chlapa.MNOHO žen i vzdělaných mají titul peníze,ale muže si prostě vybrat neumí.Přitom je to snadnější než se zdá.Jak jsem vypozorovala,vesnické,obyčejné ženy mají štastnější osobní život než ty co dělají velkou kariéru.U nich bývá větší rozvodovost.A zebro tobě fandím!Všechno zlé je pro něco dobré.
holky,děkuju za podporu…
ted si tu pročítám,co jsem tu před léty psala,hi…
ted jsem znovu vdaná,už 6 let štastně,,že by další příspěvek?no uvidíme..
Zebro, jsi dobrá!Taky jsem zastáncem raději říznout hned,bolí to víc, ale kratší dobu, než se pomalu pižlat a trápit a určitě se stejným výsledkem.Držím palečky,ať najdeš (nebo možná už máš) někoho spolehlivějšího, zodpovědnějšího a hlavně toho, který tě bude mít rád! A nejen tobě to přeji:-) *
Tak já sem vystřídala hodně kluků než sem potkala svého muže.Ten první ta láska ta byla v 15letech,on byl o tři roky starší a měl těch vztahů už dost za sebou.Naučil mě líbat!On to do ted neví a ani mu to nikdy neprozradím,člověk musí mít to své tajemství,no ne?Pak jich bylo asi osum dalších každý měl jinou povahu ale většinou to byli hodní kluci a takoví co neví co je sex.Taky sem snima nespala to čekalo až na mého budoucího muže,toho sem poznala na letišti.Zrovna sem jela s rodiči na dovolenou do Řecka a nerada protože kamarádky jeli na kolách někam stanovat tak sem byla dost naštvaná a uražená.U letadla se mě utrhlo ucho od kabelky a všechno se sní vysypalo no trapas jak hrom od tamponu až po šmínky skončilo to bod schodama do letadla!A samozdřejmě ten co stál za mnou hodně ochotný mě pomoci byl můj „muž“!?
Po pěti letech chození sme se vzali ted už nikam nelétáme a kabelka mě už dlouho nespadla ale spomínám na ty chvíle ráda jako by to bylo včera.Dnes sme spolu 16let a jako by to bylo včera!Tak to byl můj příběh,jo a máme čtyři děti a samé kluky tak jen doufám,že budou mít taky takové štěstí jako já a táta.Vanda36
Ahoj Zebro, opravdu obdivuju tvou rozhodnost, jak jsi to perfektně zvládla a přeju hodně štěstí v dalším počínání.
Zebro gratuluju, zvládla jsi to na jedničku. Takový člověk si nezasloží slitování.
Ahoj, určitě Ti je tak líp, představ si toho Tvého drobečka, že by se musel dívat na takového tatínka. Přeju jen vše nej. Určitě poznáš lepšího chlapa – teda pokud jsi ho již nepoznala!!!
Zebro, myslím si, že jsi udělala rozumnou věc. Kdybys mu to tolerovala, určitě by se to stupňovalo a bylo by to ještě horší. Sice v té chvíli Ti určitě do smíchu nebylo, ale doufám, že teď s odstupem času si říkáš, že všechno zlé je k něčemu dobré, nebo to tak není?
Zebro, obdivuji Tvou odvahu se s Tvým případem takhle veřejně svěřit….
A zároveň obdivuji Tvou odvahu to tak vyřešit…
I když asi neexistuje jediná možná cesta a každý má možnost volby…. řešit nebo nechat tak….
Je prima, že jsi šťastná! Gratuluji!
jÁ JSEM SE VDÁVALA V 19 A MĚLA JSEM PODOBNÝ SCÉNAŘ VE 24 JSEM SE ROZVEDLA A BYLA JSEM STRAŠNĚ ŠTASTNÁ,ŽE MÁM SVOBODU,TED JSEM,ALE OPET VDANÁ A UŽ BYCH TO NIKDY NEMENILA.DRŽÍM TI PALCE
Teda, jak to tak tady čtu tak se nestačím divit…u nás je to vyřešeno jinak – nejsme manželé a s největší pravděpoobností se jimi ani nikdy nestaneme:-)…ale možná jsou takováhle rychlá řešení lepší než lhaní, vytáčky, nerozhodnost – to ubližuje podle mě všem lidem v okolí daleko více, než „radikální řez“ – to ale opravdu ne každý dokáže
To nic není. Mně řekl manžel po devíti letech manželství/znali jsme se 4 roky před svatbou/, že ho to nebaví a chce jít pryč, pak jen tAK utrousil, že už půl roku má jinou.Taj jsem mu řekla jestli chce tak ať jde, ale hned. Sebral se a šel v devět večer.Za dva měsíce nás rozvedli na první stání za 15 minut.
No to asi chtělo hodně kuráže! A ve dvaceti letech kor.To tě teda obdivuju a přeju hodně štěstí :))
Taky obdivuji tvou rozhodnost. Okamžitě vyhodit chlapa „živitele“ je docela kuráž, i když pije a má milenku. Jiné to řeší domluvami, druhým dítětem apod.
Klobouk dolů – spálit všechny mosty.
Zebro,jsi dobrá, že jsi to dokázala takhle rychle jednou provždy vyřešit… mnohá by se ještě doprošovala…přeji hodně „manželského štěstí“:-)
Meggie, to teda klobouk dolů…..
Gratuluju a přeju,ať vám štěstíčko vydržíí
Teda Zebro, to je síla! Já jsem měla (mám) štěstí, v 16-ti letech jsem se zamilovala do jednoho chlapce. Po 6- ti letech jsme se vzali, teď máme dvě děti a doufám, že spolu budeme celý život.
Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.
You have successfully joined our subscriber list.
Nekonečná inspirace pro vás i vaše děti, aby vám spolu bylo fajn.
Portál VašeDěti.cz už od roku 2004 přináší rady a užitečné tipy, jak si čas se svými dětmi užít.
Kromě tisíců článků jsou tu pro vás připraveny také oblíbené soutěže , rozmanité speciály , inspirativní e-booky ke stažení a tipy na dárky pro děti .

DNES JE 24.7.2022  A SVÁTEK MÁ KRISTÝNA
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-32
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-32

Výherci v soutěžích

Výherci v soutěžích
Čtenářské příběhy ze života, nevěra, erotika, láska, milování, rozvod, nesoulad mezi partnery, domácí násilí, agrese ve vztahu, sobectví, nezájem, žádosti o rady. Pro všechny ženy.
Minulý týden jsem si přečetla příběh čtenářky Kláry „Když dva chtějí, ale nemohou být spolu“. Rozhodla jsem se, že se s vámi také podělím o to, s čím bojuji. Možná tím Kláře i ostatním, kdo prožívají podobné trápení, trochu poodhalím druhou stranu mince. Mám totiž úplně opačné starosti.
Manžel je oční lékař a já zdravotní sestra. Pracujeme spolu v naší soukromé ordinaci. Jsme spolu čtyřiadvacet hodin denně. Den co den. Už sedmnáct let.
Věřím, že je smutné, když se dva mají rádi, a nemohou být spolu. Jenomže ono je to možná ještě těžší, když spolu dva musejí být neustále. I když se také mají rádi.
Klidně se přiznám, že ponorkovou nemoc pociťuji velmi silně. Například když můj muž telefonuje, já už předem přesně vím, co bude říkat. Vadí mi způsob, jakým si myje ruce, že smrká, jak se tváří, když vypisuje recepty... Zkrátka někdy mi vadí i to, že dýchá. Jsem si jistá, že jemu na mně také vadí spousta maličkostí, kvůli nimž jsem pro něj občas nesnesitelná. Dělat úplně všechno společně je opravdu náročné. Žít, pracovat, jíst, spát, odpočívat o víkendech, jezdit na dovolené. Přesto ho mám moc ráda a vím, že takový náš život prostě je a bude. Lidé, kteří žijí podobně, vědí, že potřebují nadhled, humor a toleranci v mnohem větší míře než páry, které žijí „standardně.“ Ráno si dají pusu, každý odkvačí na svou stranu do práce, odpoledne se sejdou doma a povyprávějí si, jak se měli. A už se moc těší na pár dní společné dovolené. My se naopak těšíme na to, kdy drahá polovička zmizí z dohledu, doslechu a dosahu alespoň na hodinu. Jsou to pro nás vzácné chvíle soukromí a odpočinku.
Ani jeden extrém není dobrý. V obou případech jsou podle mne partnerské vztahy vystaveny velkému tlaku.
V poslední době mi dochází nadhled, humor i tolerance. Jsem bezdůvodně vzteklá a napjatá. Na sebemenší maličkost reaguji nepřiměřeně. Stačí, aby mi muž řekl dobré ráno, a začínám zuřit. Hledám na něm chyby a sama sebe přesvědčuji, že za to může on, protože se změnil. Pak si však uvědomím, že ten, kdo vyhledává zbytečné konflikty, jsem já. Čím víc zůstává v klidu, tím víc mne štve. Nějak se s tím v poslední neumím poprat.
Poraďte mi nějaký spolehlivý recept, jak zůstat klidná a nerozčilovat sama sebe. Máte-li podobné zkušenosti a způsob života, zajímalo by mne, jak pracujete se svou (většinou zbytečnou) averzí. Jak se srovnat ve vypjatých chvílích „ponorkového syndromu“?
17.3.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 
Oznámkovat (hodnocení jako ve škole):
1 
2 
3 
4 
5 

Ráno jdeme skoro současně do práce, manžel přichází domů daleko později než já, nejvíc se vídáme v neděle a protože máme velký byt, tak to u nás někdy vypadá, že spolu nemluvíme, protože pracujeme i doma každý u svého počítače.Dovolené trávíme společně a protože máme oba dva zaměstnání, kde neustále mluvíme, jsme rádi, že máme doma klid.
MK: To jo, manžel je celkem kliďas, ale když už je toho vrchovatě, tak vybuchne a to mizím, protože bych mohla přijít k úrazu.
A co takhle trávit víkendy každý zvlášť? Pokud nepracujete i tehdy... Jinak těžko radit. Jak Ti začne vadit i to, že dýchá, tak nejlepší lék je si od sebe odpočinout - ale to asi víš už sama. Takže se drž.
Hano, jsi dobrá, že jsi to vydržela tak dlouho. Já bych s partnerem pracovat nemohla ani nechtěla - nechtěla bych s ním sdílet vše, a nemoct se těšit, že přijdeme z práce, a začne ten náš společný čas. Takže zkus pracovat jinde, a hlavně si udělej dovolenou - a sama nebo s kamarádkou.
To tě obdivuju, já bych to nevydržela - jsem starej vztekloun a to by nedělalo dobrotu být spolu pořád.. Kolikrát mi stačí, že přítel mlaská u jídla a jsem naštvaná, že nemám chuť s ním komunikovat..
hned mě napadlo, domluvit se s jiným kolegou a vyměnit se. Ty jdi načas pracovat k jinému doktorovi a manžel ať si k sobě vezme jeho sestřičku. Nebo kdyby to nešlo, tak po práci si jděte aspoň na dvě, tři hodiny každý jinam. Ty s kamarádkou na kávu, do kina, manžel třeba na fotbal nebo s kamarády do fitka. Nic jiného mě nenapadá.
Přiznávám se, že bych byla raději na pracáku, než se vidět s drahým 24 hodin. Ne. Ne.
dadka: to máš 100% pravdu, nesnáší řešit problémy. Ale je to opravdu kouzelné, až vypění a vybuchnou. To potom vyjde na světlo věcí,co?
No a nemůžeš jít pracovat jinam a manžel aby zaměstnal jinou sestru?
MK: Chlapi taději zatnou zuby a nekomentují naše zlozvyky a zvyky. Ale určitě jim také lezeme, jako oni nám, v něčem na nervy.
Souhlasim s tim, že svůj volný čas spolu trávit nemusíte. Každý má určitě své zájmy.
To si nedovedu představit, chtělo by to změnu místa. Pokus se to taktně navrhnout. To aby asi lezlo na nervy všem, ikdyž ho máš ráda. Třeba to taky tak cítí a neřekne to.
Určitě máš nějaké známé ve svojí branži, tak se zkuste apoň na čas vyměnit. Nedovedu
Porno Přátelé
Amatéři šukají na misionáře – domácí amatérský sex
Domácí porno s touto nadrženou teenkou v sexu!