Ikea aneb hrátky na veřejnosti

Ikea aneb hrátky na veřejnosti

Úvod

Finsko

Norsko

Švédsko

Blog

O mně

Více

Anna vs. IKEA aneb švédský příběh o jedné židli

©ColoraMea | email: colora.mea@gmail.com

Pokud patříte k lidem
sedavého zaměstnání, rozhodně chápete důležitost správné židle u stolu. Po
třech týdnech sezení na rozpadlé židličce ze 70. let, která mi na Flogstě byla
poskytnuta, jsem již rozlámaností skoro nespala a rozhodla jsem se tak jednoho
rána, že využiji dne volna a zajedu do IKEA zainvestovat do zdraví.
Jelikož spojení do IKEA je dlouhé
a objíždí se při něm celá Uppsala a přestupuje se, volba jízdy na kole jako
obvykle byla jasná. Navíc jsem si ještě neudělala "žlutou kartu" UL (městská
doprava v Uppsale). Kdybych jen věděla, jak fatální chyba to bude!!!
No zkrátka k věci: dojela
jsem na místo, zaparkovala kolo a poměrně rychle si vybrala potřebnou židli.
Šla jsem tak za jedním zaměstnancem, zda mi může říci, jak je možné židli
dopravit na Flogstu. Bylo hned několik možností:
- zaplatit
IKEA 295 SEK za dopravu a oni mi nákup ještě týž večer dovezou
- objednat
si zboží na internetu a nechat si zboží dovést za minimální poplatek
První možnost jsem jako student
studující ve Švédsku ihned zavrhla, stejně jako i možnost poslední, neboť
krabice byly zrovna objemnějších rozměrů a na kolo bych je nijak nedostala.
Zvolila jsem tak druhou možnost - objednání přes internet, ale...! Zboží je možné
zaplatit pouze švédskou nebo skandinávskou platební kartou. Hmmm...
Jako zahraniční student jsem měla
možnost si nechat kartu ve Švédsku udělat, avšak pouze (!) pokud bych ve
Švédsku byla na 12 měsíců. Já tu jsem jen na deset, takže smůla, nemám šanci na
získání švédského sociálního čísla, a tak si nemůžu v bance otevřít účet...
(Poznámka na okraj: čínským studentů to jde, i když tu jsou "jen" 10 měsíců, já
jako občan EU jsem byla na úřadě odpálkována, že na rozdíl od neeveropských
občanů si nemusím žádat o povolení k pobytu a to mi musí stačit...).
Rozhodla jsem se tak, že si půjčím
kolo. "Alespoň budu mít zážitek..." říkala jsem si. Byla jsem upozorněna, že
nejdříve musím nákup zaplatit. Žádný problém přece... Zaplatila jsem tak a šla do
oddělení Transportní služby. Byť tam ze zákazníků nikdo nebyl, musela jsem si
vzít číslo a vzpomněla jsem si na svou učitelku švédštiny z Prahy, která
mě před tím varovala, že i když jste v krámu sami, VŽDY si to číslo musíte
vzít... To si pamatujte!!! :-)
Vzala jsem si tak lístek a ihned byla
zavolána ke stolečku mladé blonďaté slečny s copánky. Vysvětlila jsem jí,
že bych si ráda půjčila kolo a ona mě upozornila, že je to možné, ale že to zas
tak zadarmo není - musí se jako depozit zaplatit 500 SEK a po vrácení kola do
24 hodin mi peníze vrátí (což mi nečinilo problém), plus 39 SEK si můžu
připlatit jako pojištění, kdyby mi za tu dobu kolo ukradli.
Nic z toho mi nečinilo
problémy a vytasila tak peněženku. "Ne, nejdříve musíte jít k automatu a
tam se zaregistrovat."
A hádejte, co bylo jako hned druhé
povinné políčko po jménu a příjmení... No, ano, švédské sociální číslo ... !!!
Mé řešení, které jsem slečně
navrhla, bylo česky jednoduché... "Tady je moje občanka, opište si číslo, a když
prostě kolo nevrátím, bez problémů mě jako občana EU podle toho dohledáte či se
spokojíte s tím, že vám zůstane 500 SEK, což je smysl daného depozitu..." Na
to mi odvětila, že to neví, jestli může, ale že se jí to zdá jako fajn řešení,
ale že zavolá šéfovi... Mezitím, než přišel šéf, nastal jiný problém...
Vytasila helmu a ať si jí zkusím,
jestli mi je. Jen jsem zvedla svou ruku zpod stolu, kde jsem dřímala svou
vlastní, o dost kvalitnější helmu, a řekla jí s úsměvem, že je to
v pořádku, že helmu mám a lepší... Zato ona se neusmála... "Ale já ti nemůžu
půjčit kolo, pokud si nevezmeš helmu!"
Když jsem jí poprosila, aby to
chápala, že jako nemůžu jet s dvěma helmami na hlavě, doslova nervózní mi
tedy řekla, že jí někam schová, ale že pokud se zjistí, že mi půjčila kolo bez
helmy, tak jestli bych se jí pak nezastala, že jsem tu helmu třeba v krámu
zapomněla, nebo tak... Byť lehce nechápající, souhlasila jsem a ujistila jí, že
tak učiním, načež se trošku uklidnila.
Mezitím volal šéf, že to tedy
s tou občankou můžeme tak učinit, tak ať si opíše údaje... A přišlo na
platbu 500 + 39 SEK jako pojištění... Vytáhla jsem z peněženky cash a
podávala jí hotovost... "No to ne, mi to přijímáme pouze kartou..." Nemusím snad
dodávat, že pouze švédskou či skandinávskou kartu.
Volala tak opět šéfovi, který mě
shledal vysoce problematickou osobou a zamítl mi kolo půjčit...
Zbývali mi tak ještě dvě možnosti
- zaplatit IKEA 295 SEK nebo si to odvézt sama. Jelikož celý tento proces trval
skoro již dvě hodiny (!), první možnost jsem zavrhovala ještě více a mé
naštvání rapidně sílilo ze švédské byrokracie, ve které prostě není možnost
něco řešit jinak, než jak je v tabulce předpřipraveno.
Rozhodla jsem se proto jít do COOP
Forum na druhé straně nákupní zóny, že pojedu autobusem. Chtěla jsem si koupit
lístek, ale jelikož jsem s UL ještě nejela, nevěděla jsem jak a co. Opět
se mi naskytlo hned několik možností:
Žlutou kartu jsem neměla a řekla
si tak o dva lístky, neboť jsme si pak z Flogsty potřebovala dostat opět k IKEA
pro své kolo. Lístky mi za hotovost slečna v trafice prodala, ale... Oni již byly
oba platné...!
Když jsem jí na to oznámila, že to
zřejmě chyba, oznámila mi, že to chyba není, že to je jediný druh lístku, co mi
může prodat. Když jsem se jí zeptala, jaký to má smysl, když lístek je platný
70 minut, autobus mi jede na 30, a za tich 40 se na Flogstu podle jízdního řádu
zřejmě nestihnu dostat, takže je to lístek na nic x 2. Následně se naštvala, že si tedy nemám kupovat
lístek, ale mám si ho koupit v autobusu.
Zde však nastal jiný problém:
zapomněla jsem Vám totiž zmínit, že již v bance v Česku mě upozorňovali,
že některé společnosti ve Švédsku akceptují právě pouze švédské/jiné skandinávské
karty. A tím, že jsem se tak chybně spoléhala, že v IKEA vše vyřeším
hotovostí, nebrala jsem si s sebou ani českou kartu, a lístek
v autobusu jsem si tak nemohla koupit.
Pokud jsem chtěla tak jet
autobusem, jediná možnost byla žlutá karta UL, ale tu si můžu koupit pouze na
Centralstation ve městě.... Autobusem jsem tak také jet nemohla.
Celá tato akce trvala již tři
hodiny (!) a já byla tak zoufalá, že jsem měla pocit, že zaplatit 295 SEK by mě
psychicky zdeptalo na věky věků a navíc poslední špetka mé hrdosti nějak
věřila, že to stále nějakým rozumným způsobem půjde vyřešit... Přeci nikde není dáno
zákonem, že každý ve Švédsku musí mít kartu???
Omyl... A tak jsem po další půl
hodině byla ve stavu, kdy jsem si krabice o váze 15 kg snažila uvázat provázkem
kolem těla a odvézt je na sobě... Výsledkem však bylo popadání krabic, jakmile
jsem se poprvé odrazila.
Má hrdost, ale i rozum byl
poražen. Prostě nemám švédskou platební kartu a tak nemám jedinou možnost...
Nemůžu si židli objednat přes internet, neboť nemám švédskou kartu. Nemůžu si
půjčit kolo, neboť nemám švédskou kartu. Nemůžu si koupit ani debilní lístek na
autobus, neboť nemám tu zatracenou kartu!!! Sice jsem měla v peněžence
dostatečnou hotovost, ale byla mi na nic a k ničemu...
Po čtyřech a půl hodinách (!!!)
jsem rezignovala... A zaplatila 295 SEK... Když jsem transport na Flogstu
objednávala, samozřejmě se divili, jak to že chci platit hotově a ne kartou... Ve
výsledku jsem jim dala ještě 5 SEK dýško, neboť nikdo z přítomných neměl
jedinou pětikorunu na vrácení... Ne že bych byla skrblík, ale po takové době a
dané situaci, která mi přišla naprosto absurdní až groteskní, mi i těch 5 SEK
přišel jako výsměch...
Poučení na závěr: ve Švédsku je
silný byrokratický aparát, ve kterém není jediná skulinka pro odlišnost.
Jakmile nejste v tabulkách, nezařídíte nic a nikdo se s vámi nechce
bavit, radši se Váš případ posune na vyšší úroveň, čímž se i protáhne
samozřejmě doba čekání, aby vám na závěr oznámili, že prostě oni nezmůžou nic a
je to vlastně Vaše chyba, neboť Vy v tabulkách nejste a po nich chcete
něco navíc... VY chcete být něco víc, chcete něco speciálního, ale tak to ve
Švédsku nefunguje a to není in. A pokud do Švédska cestujete jako student,
připravte se na to, že vždy budete mimo tabulky.
Těm, kteří tento článek nevzdali a
dočetli až sem, patří můj obdiv, a pokud sem někdy pojedete, přeji Vám pevné
nervy na byrokratickém severu... :-)

Zprávy Lesnictví Dřevařství Myslivost Monitoring médií — Lesnictví a dřevařství Časopisy — Lesnická práce — Svět Myslivosti — Digitální archiv Knihkupectví Inzeráty Kontakty

Zprávy Monitoring médií Lesnictví a dřevařství V krajině IKEA aneb Zelený a ještě zelenější lesnický byznys (hlidacipes.org)

Jen pro srovnání. S tím, že v praxi suché není, tvrdé není a ceny čerstvé ...

Neroste dramaticky, protože fyzicky není. "PALIVOVÉ DŘEVO A KRBOVÉ DŘEVO ...

Mě by jen zajímalo, kolik peněz Lesy ČR dostali loni od MZe v dotacích.

..děkuji vedení LČR s.p. že se brání...nenechte pod záminkou ochrany ...

A nebo takhle - jedna z největších firem v německu : Claus Rodenberg ...

No, tady maj i lepší cenu .... 1m3 borovice s IBC BOX ohniště dřevo pec ...

https://www.idealo.de/preisvergleich/ProductCategory/13872F955323.htm ...

Zhruba před deseti lety jsem prováděl v lese skupinu studentů a profesorů ...
ANALÝZA. Systém certifikací dřeva byl založen především jako ochranné opatření vůči drancování pralesů a obecně cenných lesních porostů především v rozvojových částech světa. To ale v ČR ani náhodou nehrozí, množství dřevní hmoty v našich lesích každoročně stoupá, stejně jako plocha lesních porostů a ČR tak patří mezi nejvíce zalesněné země EU. Přesto se v Česku rozhořel souboj mezi dvěma certifikačními systémy. Více v textu agrárního analytika Petra Havla pro HlídacíPes.org. Po řadu let se generovaly spory a konflikty v tuzemském lesnictví a zpracování dřeva především prostřednictvím soubojů firem nebo zájmových uskupení usilující o zakázky od státního podniku Lesy České republiky (LČR). Dominantní správce dřevní hmoty (LČR), jehož podíl na našem trhu je i po církevních restitucích v současné době asi 58 procent, ale nakonec přešel k takzvanému „senátnímu" způsobu vyhlašování tendrů, kdy se každoročně nesoutěží veškerá plocha lesů spravovaná LČR, ale jen pětina na dobu pěti let. Lesnický byznys byl tak rozložen v čase a navíc mají firmy, neúspěšné v jednom roce, možnost soutěžit o další pětinu zakázek v následujícím roce, což poněkud uklidnilo podnikatelské emoce.
Nové emoce Nové emoce zcela jiného typu ale už startují. Jde o souboj mezi dvěma certifikačními systémy – FSC (Forest Stewardship Council) a PEFC (Programme of the Endorsement of Forest Certification Schemes), přičemž oba z nich deklarují, že dřevo vytěžené z lesa bylo vyprodukováno takzvaným udržitelným způsobem, tedy že pěstování stromů, jejich ošetřování, vysazování a údržba jsou činěny k přírodě blízkým způsobem. V praxi jde tak o to, jestli je podnikání v lesích dostatečně zelené, případně zelenější. Jiná skladby písmenek v názvech obou systémů není na první pohled významná a nelesnická veřejnost oba systémy nerozlišuje a ani fakticky netuší, že existují. Ve skutečnosti jde ale o novou dělící linii, která rozhodne, a už také rozhoduje, o odbytových možnostech dřeva certifikovaného buď jedním, nebo druhým systémem. Dosavadní stojaté vody (nebo spíše lesy) již v tomto směru rozčeřila významná nadnárodní společnost IKEA, která deklarovala, že bude ve své síti prodávat zpracovávat a prodávat pouze produkty ze dřeva certifikovaného FSC. Ten je přitom preferován ochránci životního prostředí, neboť podle nich oproti PEFC skutečně garantuje trvalou udržitelnost produkce dřeva, systémem PEFC je oproti tomu certifikován podstatně větší objem lesních porostů (a tedy dřeva z něj), a to nejen na území ČR, ale i ve světě.
Biodřevo Skutečností ale je, že FSC je opravdu „zelenější" a k přírodě bližší a ukládá například ponechat část dřevní hmoty ve vytěženém lese – to ale na druhou stranu znamená, že taková těžba buď přináší nižší zisky, nebo je výsledkem dražší dřevo. V podstatě „biodřevo", porovnáme-li lesnictví se zemědělstvím a konvenční produkci potravin a biopotravin. Faktem je, že stejně jako se průmyslové zemědělství negativně podepisuje na naší krajině a nesprávné hospodaření zvyšuje riziko eroze a odplývání kvalitní, svrchní části půdy z polí do potoků, řek, rybníků či vodních nádrží, podepisuje se obdobně negativně, se stejnými důsledky, na naší krajině také průmyslové lesnictví. Jen je to méně vidět, už i proto, že lesnictví stojí v našich krajích v porovnání se zemědělství přece jen trochu „v koutě". Jsou to ale právě naše lesy, které také dokáží zadržet nebo nezadržet vodu v krajině, na rozdíl od zemědělské půdy ale jejich retenční potenciál (schopnost zadržovat vodu) a možné rezervy nikdo nespočítal. Udržitelné hospodaření v lesích je tak stejnou výzvou, jako udržitelné, k přírodě šetrnější zemědělství. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od zemědělství neexistuje v Evropě něco jako „Společná lesnická politika", je zákonná úprava hospodaření v lesích věcí jednotlivých členských zemí. A v tom je také klíč, jak české standardy FSC a PEFC vnímat. Rozhodující přitom je, že v ČR platí, jako v řadě jiných oblastí, pro lesní hospodaření přísnější pravidla, než v jiných zemích EU, neřku-li ve světě. To v praxi znamená, že podmínky PEFC jsou pro udržitelnost produkce dřeva dostačující, a to i kdyby znamenaly „pouze" dodržování u nás v praxi platných zákonů, což kritizují zastánci ekologičtějšího FSC.
Stromů i lesů v ČR přibývá Z globálního pohledu lze přitom podotknout, že systém certifikací dřeva byl založen především jako ochranné opatření vůči drancování pralesů a obecně cenných lesních porostů především v rozvojových částech světa. To ale v ČR ani náhodou nehrozí, množství dřevní hmoty v našich lesích každoročně stoupá, stejně jako plocha lesních porostů a ČR tak patří mezi nejvíce zalesněné země EU, i v konkurenci se Skandinávií. Je tak poněkud sebezničující hádat se o to, který certifikát je zelenější, především je ale diskriminující odmítat zpracování dřeva posvěcené tím či oním certifikátem ze strany komerčních subjektů. Je to totiž stejné, jako kdyby někdo nařídil povinně konzumovat jen biopotraviny. Samozřejmě že má být zachována volba mezi FSC a PEFC, ale produkty z těchto systémů by měly být označeny příslušným logem nebo informací na finálních výrobcích tak, aby si mezi nimi mohl spotřebitel vybrat, jako mezi těmi potravinami. Samozřejmě, že má u i nás hospodaření v lesích v dopadech na stav krajiny, půdy i rizika eroze své rezervy. Lze také předpokládat, že v některých parametrech se současná tuzemská legislativa upravující hospodaření v lesích bude zřejmě ještě zpřísňovat jakožto odraz adaptačních kroků na klimatické změny.
Nejsme v bodě nula To však jistě není věcí komerčních prodejců výrobků ze dřeva, ale odborníků z řad šlechtitelů, pedologů a obecně akademického sektoru, který by měl vypracovat podklady a zásady onoho udržitelného lesního hospodaření. Nejsme v bodě nula – v ČR například existuje Český spolek pro agrolesnictví sídlící na České zemědělské univerzitě v Praze sdružující jak část lesnické veřejnosti, tak především zástupce akademické a výzkumné sféry – například z Mendelovy univerzity v Brně a dalších výzkumných institucí. Právě spojení „agrolesnictví" je přitom docela důležité – chování člověka v krajině je totiž nutné posuzovat komplexně, a to jak v té zemědělské, tak lesní. Žádná „krajina IKEA" neexistuje.
Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde .
Státní podnik Lesy ČR letos odvede do státního rozpočtu 3,81 miliardy korun, naposledy do rozpočtu odvedl 2,5 miliardy Kč v roce 2018. Odborové organizace působící u...
„Kdybych měl jmenovat druhého kandidáta na národní park, bude to rozšíření Krkonošského národního parku na Jizerské hory.“ řekl 6. srpna ředitel Krkonošského národního parku Robin...
Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory, uvedla ČT 24. První návrh velkoplošné ochrany krušnohorské...
Hasiči v národním parku České Švýcarsko budou dnes pokračovat ve zmenšování plochy požářiště, zasahují jedenáctým dnem. Za úterý se podařilo plochu zmenšit z 606 hektarů...
Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která z lesních skládek kradla kulatinu a následně ji vozila na zpracování do zahraničí. Způsobená škoda zatím...
Řidiče kamionu, který z lesa odvážel dříví, tento týden na Šumavě brutálně napadli dva cyklisté. Vadilo jim, že se musí na lesní cestě nákladnímu vozu...
Na základě výsledku výběrového řízení byl 20. června jmenován ekonomickým ředitelem Lesů České republiky Dalibor Šafařík.
Koncepce hospodaření ŠLP Křtiny je charakterizována heslem „Pestré lesy pro klimatickou změnu". Na území ŠLP Křtiny je tak realizováno 16 hospodářských modelů dle konkrétních přírodních...
Silvarium.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Dodavatelem obsahu serveru Silvarium.cz a osobou vykonávající redakční odpovědnost je společnost Lesnická práce s.r.o. The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Copyright © 2022 Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.

Nastavení soukromí Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou také sloužit ke zpracování dalších osobních údajů (např. jak procházíte naše stránky, jaký obsah Vás zajímá a také volby, které provedete pomocí tohoto okna). My a naši partneři máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Můžeme Vám také doporučovat obsah a zobrazovat reklamu na základě Vašich preferencí. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat na této stránce (vyvolejte znovu okno a nastavte své preference). V případě, že se rozhodnete souhlas neudělit či jej odvoláte, nebudeme Vám moci doručovat personalizovaný obsah a/nebo se Vám bude zobrazovat méně relevantní reklama. Některé údaje zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci "Podrobné nastavení". Vámi provedené nastavení se použije pro webové stránky provozovatele tohoto webu a ostatních vydavatelů sdružení CPEx . Nebudete tak muset provádět volbu pro každého provozovatele zvlášť.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám

Veronika Matoušková
1. srpna 2014
•
05:00

Léto je doba dovolených. Spousta z nás míří za hranice naší republiky, a proto nás lehce může něco překvapit. Tedy – mohlo by, pokud byste zrovna nečetli tento článek.
10. 8. 2022
•

Vyplatí se stopovat za sex?
Česká prsatice Lucie Wild slaví narozeniny s přáteli
Zkušené maminy se lížou

Ikea aneb hrátky na veřejnosti

Report Page