Holky se nesmí stydět

⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

Holky se nesmí stydět
Měla bych takový dotaz na všechny kluky. Jednou se mi stal příšernej trapas... Prostě jsem se rozbrečela v přítomnosti mého kamaráda, který se mi delší dobu celkem líbí. Hrozně jsem se bála, že si o mně bude myslet, že jsem nesnesitelná hysterka, ale on mě překvapil. Začal mě objímat a konejšit, že to bude dobrý. Bylo to krásný... Takovou reakci jsem opravdu nečekala. Vždycky jsem si myslela, že chlapům hrozně vadí, když my, holky, brečíme....Velice by mne zajímal Váš názor na ubrečený holky. Tak, prosím, pište...
když děláš ze sebe chudinku uplakanou,slabou,tak dostaneš většinou všechno.Věř mi.Funguje to.Mám to vyzkoušený.Toť můj názor.
Tak to je docela ubohý. Dej si pozor, aby si lidi nezvykli na to, že jsi ubulená a ufňukaná a nestalo se ti jednoho dne, že budeš opravdu nešťastná a někoho potřebovat a ono už to na nikoho to tvoje fňukání nebude platit. Schovej si to na dobu až to bude opravdu opodstatněný.
Já mám spíš pocit, že to chlapi nemají rádi.Když se před nimi rozbrečíte (neúmyslně) tak neví co mají dělat a buď silně nesví a neobratně konejší, nebo se snaží vtipkovat.Prostě tu situaci kdy holky brečí nemají rádi.Snad jen pokud jsou zamilovaní:(
Moc děkuju z Vaše odpovědi. Já jsem se tehdy rozbrečela proto, že už to fakt nešlo udržet (znáte to).No a on byl výbornej. Rozhodně to nebylo neobratné konejšení. Bylo mi v jeho náruči krásně. Mluvil velice taktně a dokonce mě políbil do vlasů. Řekla bych, že to velmi posílilo naše přátelství. Je na mě teďka ještě hodnější, milejší, přívětivější a laskavější než dřív.Kitty, ty jsi napsala něco, co už mě taky napadlo. Myslíte, že je do mě zamilovaný?
zalezi pripad od pripadu. Muj kluk breceni a fnukani nesnasi a tak kdyz uz ani nebrecim protoze tim stejne niceho nedocilim :o) Jinak mame ufnukanou kamaradku a ta nas oba nepredstavitelne vytaci. Ma slzicky pri kazdy kravine, neni s ni zadna sranda ani akce protoze je desne ufnukana
Já mám pocit, že kluci nemají obvykle moc rádi ubrečené dívky. Ale jak píšete, taky záleží na tom kdy brečí a v jaké situaci.Například Helena měla štěstí.Proč sem nepíšou názory i kluci? Také mě toto téma zajímá.
Těžko takto paušalizovat! Obecně ufňukané ženy opravdu nejsou nic moc (a také mi přijdou nepříjemné), ale to bych nijak nesrovnával s tím, když žena má potřebu si občas poplakat. Od toho je pak tady muž, aby ji vzal do náruče, pohladil, dal najevo pochopení a pocit bezpečí. To je to, co žena v takové chvíli nejvíce potřebuje! Mně osobně občasný pláč vůbec nevadí, přijde mi ženský a přirozený a pokud žena brečí přede mnou, je to pro mě důkaz, že mi věří, protože takové chvíle jsou ty z nejintimějších. Odvracet od ženského pláče je stejná zbabělost, jako brečet dvakrát denně kvůli každé hlouposti.
Michale, to je rozumný názor. Asi budeš fajn kluk.
Jsem dost citlivá, tak mívám slzy na krajíčku poměrně často. Po rozchodu s přítelem brečívám při projevech náklonnosti ze stran našich společných známých. Když vidím ty tváře kamarádů (kluků), vážně mě to dostává na kolena.Cítím z nich obrovskou podporu a jakousi úlevu.
Naprosto souhlasím s tím, co napsal Michal. Když holka brečí kvůli každý blbosti, tak mě to spíš odrazuje, ale pokud se rozbrečí prostě proto, že je na tom psychcky špatně, nebo má jinej vážnej důvod, tak je naopak krásný jí v takový chvíli poskytnout pocit a bezpečí a jistoty. To pak může být strašně fajn nejen pro tu holku, ale i pro kluka. Dokáže to hodně utvrdit a prohloubit vzájemný vztah.
Brečet kvůli každé hlouposti... nejvíc mě vadilo, když se některé spolužačky rozbračely ve škole při zkoušení. Ne vždycky, ale většinou to zabralo, kantora obměkčily, pštku jim nenapsal a se slovy: "Ale příště to budeš umět." je posadil. Ale, když je to projev spontánnosti - radosti či smutku z ostatních (Ne kvůli tomu, že se rozlilo míko!), tak proč ne... Proč se stydět za emoce. Když je to někde na veřejnosti, tak samozřejmě nění nejlepší s tím jít hned ven, ale když je to někde ve dvou, tak už je to snad jedno...
S placem je to nekdy zvlastni. Jednou je to hrozne trapna zalezitost a jndy je to zase projev duvery. Dost tezko se da specifikovat kdy je to co. Navic z vlastni zkusennosti vim, ze jsem prose nekdy v citlivejsim rozpolozeni a rozhodi me i blbost, jindy zase ustojim v pohode i docela tezke situace. Nevim, cim to je...ze by hormony? :o)
Kazdopadne nechapu, proc je plac tolik bran jako ryze zenska zalezitost. Snad i chlapi maji emoce, nerikam, ze maji porad brecet, ale kdyz je duvod, tak proc to skryvat. Prece se neni za co stydet.
Jitko, u chlpů je to stejné jako u ženských, jen jsou od mala vychováváni v tom, že oni brečet nesmí, že je to pro ně moc ponižu jící apod. Fakt je, že mají asi trochu chladnější hlevu a jsou trochu odolnější proti nějakým maličkostem, ale svůj stres zase potlačují, což může taky vést k psychickým poruchám, nebo se většina z nich z něj vybíjí třeba jinak. Dvě holky se spolu zavřou v pokoji, pokecají a vybulí se. Dva chlapi zase zajdou do hospody a tam se ožerou. Snadněji se stanou závislými na alkoholu, cigaretách a drogách, zatimco ta ženská se jen vybrečí...
Jestli se pletu, opravte mě...
Ubrečená holka se dokáže u většiny chlapů odepsat. Říkám ubrečená, t.j. nevadí, když ji vyletí slzy 1-2-krát za rok, ale když bulí každou chvíli, nebo dokonce pláčem vydírá, je odepsaná. A odepsaný je i ten chudák, který ji to trpí, bude zneužíván donekonečna. Takovou jenom odkopnout.
Sašo, do jiste míry máš pravdu. Je hnusne, když holka svym pláčem vydírá svěho milého. Některe holyk to mají jako dobrou zbraň, protože ví, že když třeba při hadce začnou brečet, tak to chlapa obměkčí a ať bylo co bylo, tak se ji raději omluvi a přizná svou chybu, než aby ji nechal plakat.
Ovšem daleko větší síla je, když začne plakat muž. Stalo semi to jednou, když jsem se rozcházela s klukem, on začal plakat, strašně mě to vzalo, bylo to poprvé, kdy nějaký muž přede mnou a kvůli mě plakal a strašně mě to vzalo.
Holky mají k pláči blíž, nevím, čím to je, jestli jsou opravdu citlivější, nebo prostě tím povědomím, že ony plakat smí, zatímco klukům se odmalička vštěpuje, že chlapi nepláčou - blbost!!!
Pláč nevyjadřuje vždy vnitřní pocity doslova ... To že kvůli Tobě někdo pláče neznamená, že ten vedle něj co nepláče, nezažívá uvnitř silnější, bolestivější pocity ... Pláč je podle mě taková filtrace a pokud je cílený, tak souhlasím se Sašem :-)
Myslím, že pokud je vztah kvalitní a ten chlap tě má doopravdy rád, vadit mu to nebude, naopak pochopí, že ho potřebuješ a bude se ti snažit být oporou. Věř mi, znám to z vlastní zkušenosti.
Souhlasím, není nic špatného na tom, když chlap pláče. Někdy to může být svým způsobem i roztomilé.
Tak vzpomínám, kdy jsem naposledy bulila. Ani nevim. Ale je fakt, že by měl bejt dobrej důvod. Nemám ráda ty řeči, jak prej jsme slabší pohlaví. Nakonec chlapi omdlívaj u porodů a to se jenom koukaj. Správná ženská má něco vydržet.
Na ZŠ jsem měla jednu kamarádku která se děsně litovala jenom když jí hodili sucho houbu na hlavu. brečela a vždycky chtěla aby jí ostatní utěšovali.
No... říkáte, že nesnášíte ubrečené ženské, ale co když za to ta žena nemůže? Já třeba opravdu brečím poměrně často, ale rozhodně ne nijak cíleně, proto, že bych tím chtěla někoho vydírat nebo chtěla, aby mě ostatní utěšovali. To snad ani na povel nejde?
Mnohokrát se ale rozbrečím třeba i při hádce, ale ne tedy s úmyslem tu druhou osobu nějak vyvést z rovnováhy, naopak to já se pak cítím slabě a poníženě, ale co dělat, když to prostě neudržím...?
Ve škole jsem se taky kolikrát rozbrečela při zkoušení, jak tu někdo zmiňoval a dotyčného musím ujistit, že to pro mě tedy nic příjemného nebylo... Proto prosím neodsuzujte, když nevíte, jak to doopravdy je.
Já třeba brečím taky často a z různých pohnutek, nejčastěji vzteky, prostě ze mě vztek jde krom jiného i slzami. Nebo radostí, pohnutím, když vidím někho jiného plakat, tak se někdy rozbrečím taky. Zkrátka to tak mám, už se za to nestydím.
Ještě jsem nezažila, aby někdo brečel cíleně, aby něco získal, takže mi to přijde sympatické, když se někdo rozpláče, je to hrozně lidské a takový člověk je většinou citlivý i k ostatním.
Měla bych takový dotaz na...Vadí!!!! Já to nesnáším, je to hysterická reakce, mnohdy jen kalkul pro vydírání. Nesnáším když přede mnou kdokoliv bulí, natož aby to byla holka. Strašně mě to znechutí, ta holka si to u mě ještě víc pokazí. Fakt to nesnášim!
Vadí!!!! Já to nesnáším,...jak to píšeš,také to nenávidím,moje spolužačka je velká hrdinka,domina jak prase,někdy s ní to bylo utrpení,nascistka atd,mi jsme pro ní byli jen povl,když přišlo k matuře,tak se sesypala jak hromádka z karet,nezvládla to a po celou dobu měla všude za prdelou matku,to byla pro všechny fakt síla,ubrečená chudinka!!!!
Ženy mají dvě mocné zbraně: slzy a líčidla. Naštěstí se obou nedá použít současně.
Jsem taky ubrečená, ale brečím jen doma a tam mě nikdo nevidí, protože bydlím sama.
jsou velký frajly,ale jak příjde do tuhého jsou totálně v p....i,vyřvali by potok slz,hysterky odporný,tím se mi pak zošklivý,fak takový nemusím!!!!jinak znám normální nenamýšlenou a řeší vše v naprosté pohodě,taky to není bloncka a to je asi tím!!!!!!
Musím jednoznačně a bez výjimky přiznat: slzy jsou na mě mocná zbraň, působí silně a vždy - od mé vlastní matky, přes všechny milostné románky až po úplně cizí dívky a ženy - pokaždé mě to dojme a dostane. Ten cit je v tom okamžiku silnější než cokoli jiného (láska, ošklivost, radost, odpor) a také nejrychleji vzplane. Nutí mě jednat, mluvit, a jsem schopný dotyčné osobě pomoct téměř jakkoli bez ohledu na vlastní situaci. Moje babička mi s úsměvem říkala "těšitel zarmoucených". Má to ovšem i svá úskalí - jednak toho může druhá strana zneužívat (jak už popsali jiní), jednak moje enormní snaha může být chápána i dost jinak... :-)
Jsme tým lékařů, terapeutů, kosmetiček, odborníků pracujících ve zdravotnictví, v oboru fitness a ekologie. Náš web funguje od roku 1999 a patří mezi nejnavštěvovanější weby zabývající se zdravým životním stylem v ČR.
Odesláním souhlasíte s právní doložkou doktorka.cz. Odhlásit se můžete v patičce mailu.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli, nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.
Nutné cookies pomáhají, aby byla webová stránka použitelná tak, že umožní základní funkce, jako jsou navigace stránky a přístup k zabezpečeným sekcím webové stránky. Webová stránka nemůže správně fungovat bez těchto cookies.
albatrosmedia.cz www.albatrosmedia.cz
Preferenční cookies umožňují, aby si webová stránka zapamatovala informace, které mění, jak se webová stránka chová nebo jak vypadá. Je to například preferovaný jazyk nebo region, kde se nacházíte.
Statistická cookies pomáhají majitelům webových stránek, aby porozuměli, jak návštěvníci používají webové stránky. Anonymně sbírají a sdělují informace.
Marketingové cookies jsou používána pro sledování návštěvníků na webových stránkách. Záměrem je zobrazit reklamu, která je relevantní a zajímavá pro jednotlivého uživatele, a tímto hodnotnější pro vydavatele a inzerenty třetích stran.
Neklasifikované cookies jsou cookies, které v tuto chvíli neumíme klasifikovat. Pracujeme na jejich klasifikaci s poskytovateli jednotlivých cookies.
Seznam domén, na které se váš souhlas vztahuje: [#BULK_CONSENT_DOMAINS#]
Prohlášení o cookies bylo naposledy aktualizováno 21.7.2022 Cookiebot
[#IABV2_TITLE#] [#IABV2_BODY_INTRO#]
[#IABV2_BODY_LEGITIMATE_INTEREST_INTRO#]





Bestsellery




Novinky




Připravujeme




Oceněné






Domů
Young adult
YA současná literatura
Některé holky ano



Některé holky ano
Jennifer Duganová



Morgan je na konci posledního ročníku nucena přestoupit na jinou střední školu poté, co se ukáže, že být homosexuál je v rozporu s kodexem chování její školy. Tam se seznámí s Ruby, která má dva koníčky: opravuje svůj modrý Ford Torino a účastní se soutěží krásy, aby splnila sny své despotické matky. Ty dvě se postupně sbližují. Ale zatímco Morgan nechce, aby jejich rodící se vztah zůstal utajen, Ruby ještě není připravena vyjít s pravdou ven...


299 Kč


- ušetříte 45 Kč (15 %)




254



Kč s DPH


Skladem


Žánr
YA současná literatura YA romantika



Ke stažení


pdf

Ukázka.pdf






V současné době nejsou vytvořena žádná uživatelská hodnocení.


Pro autory, média a blogery

Kontakt pro média
Informace pro autory
Informace pro blogery



Kariéra

Příběh knihy
Redakce
Markeťáci
IT partička
InovAM
Stážisti
Volná místa



Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. Uvedené se týká pouze případů podléhajících EET.

Zákon uvádí, že můžeme ukládat cookies na vašem zařízení, pokud jsou nezbytně nutné pro provoz této stránky. Pro všechny ostatní typy cookies potřebujeme vaše povolení. Tato stránka používá různé typy cookies. Některé cookies jsou umístěny službami třetích stran, které se objevují na našich stránkách. Kdykoliv můžete změnit nebo zrušit svůj souhlas prostřednictvím Vyjádření o souborech cookie na našich webových stránkách.
Zjistěte v našich Zásadách ochrany osobních údajů více o tom, kdo jsme, jak nás můžete kontaktovat a jak zpracováváme vaše osobní údaje.
Uveďte prosím ID svého souhlasu a datum, kdy nás budete ohledně vašeho souhlasu kontaktovat.
Morgan, elitní atletka, je na konci posledního ročníku nucena přestoupit na jinou střední školu poté, co se ukáže, že být homosexuál je v rozporu s kodexem chování její soukromé katolické školy. Tam se seznámí s Ruby, která má dva koníčky: opravuje svůj modrý Ford Torino z roku 1970 a účastní se místních soutěží krásy, aby splnila sny své despotické matky. Ty dvě se postupně sbližují. Ale zatímco Morgan - svobodná, hrdá a odhodlaná začít znovu - nechce, aby jejich rodící se vztah zůstal utajen, Ruby ještě není připravena vyjít s pravdou ven...
Uživatelskou recenzi mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé
Jaké to je, narodit se do klučičího těla, i když jste holka? A jak se dá po roční pauze začlenit do ...
Stevie se po skončení školy nudí doma, ale kontaktuje ji majitel kempu Sunny Pines u městečka Barlow...
MacKenzie moc dobře ví, jaký dopad má smrt někoho blízkého na ty, kteří zůstanou. Sama si takovým sm...
Avery hudbu využívá jako únik. Ale po tom, co ji její nejlepší kamarádka zradí, ani dokonale sestave...
Druhorozený Albert se po tragické smrti bratra vrací na Pražský hrad, aby převzal dědičný úřad. Náhl...
Anna má skvělé rodiče, koníčky, spoustu přátel, první lásku. Jenže její idylku naruší Ana. Není to n...
Meiko a její přátelé se musí vyrovnat se situací, která jim obrátila život vzhůru nohama. Vší silou ...
Tajemné starověké symboly, lahodná jídla od laskavých babiček, ohromující umělecká díla i moderní te...
Skoro každá holka se někdy zamilovala do svého nejlepšího kamaráda, herce nebo zadaného kluka. Matyá...
Maruška se musela z jižních Čech přestěhovat do Prahy, protože se její rodiče rozvedli a máma chce v...
Léto sedmnáctileté Abby Turnerové neprobíhá úplně podle jejích představ. A tak si napíše seznam dese...
Květa miluje anime. A ze všeho nejvíc filmy japonského tvůrce Hajao Mijazakiho. Když se musí s mámou...
Nadějná fotografka Josie strávila půlku života stěhováním. Když se s mámou po letech vrací do Nové A...
Lily při jedné obzvláště nudné hodině chemie nedává pozor a čmárá si na lavici slova oblíbené písnič...
Charlie dřív ani ve snu nenapadlo, že by ho Nick mohl taky mít rád, ale teď spolu oficiálně chodí. N...
Zajímá Vás, jaký knižní hit právě vychází, na jaké zboží je výhodná sleva, jaká běží soutěž o ceny? Přihlášením k odběru našich e-mailových novinek souhlasíte se zpracováním osobních údajů .
2022 © Albatrosmedia.cz, Albatros Media a.s.

My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Za lásku se člověk nesmí stydět!

Morgan, elitní atletka, je na konci posledního ročníku nucena přestoupit na jinou střední školu poté, co se ukáže, že být homosexuálka je v rozporu s kodexem chování její soukromé katolické školy. Tam se seznámí s Ruby, která má dva koníčky: opravuje svůj modrý Ford Torino z roku 1970 a účastn í se místních soutěží krásy, aby splnila sny své despotické matky. Ty dvě se postupně sbližují. Ale zatímco Morgan - svobodná, hrdá a odhodlaná začít znovu - nechce, aby jejich rodící se vztah zůstal utajen, Ruby ještě není připravena vyjít s pravdou ven... ...celý text

od nejnovějších ▾
dle oblíbenosti / palců ▾ dle hodnocení ▾
Fajnovka s dobrým koncem. Rychlá a jednoduchá knížka na čtení, která občas dokáže úplně pohltit. Nesnášela jsem každé nesmyslné/nepotřebné drama kdy se dámy udobřily a o větu později se hned zase rozhádaly, ale tak to asi nakonec funguje i v běžném životě.
Ke konci se to bohužel trochu rozplizlo. Pár rozhovorů vůbec nedávalo smysl a zkrátka to působilo poněkud "doklepaně".
První polovina ovšem super, obě holky měly dost zajímavé osobnosti a životní okolnosti - vlastně mě možná víc bavilo číst o jejich životech než o jejich vztahu, který místy působil trochu uměle.
A tentokrát tam zůstalo poměrně dost chyb a překlepů, což u CooBoo nebývá zvykem. Stane se :).
Některé holky ano jsou hrozně moc fajn LGBT young adult contemporary!
Moc mě bavila hlavně první polovina, kde se hlavní hrdinky nemohly vystát. Párkrát jsem se i zasmála nahlas!
Příběh byl napsaný neskutečně čtivě a byť celou dobu tak nějak víte, jak vše dopadne, tak chcete stále číst dál.
Za mě moc moc fajn čtení s krásnou obálkou.
Tak tohle bylo geniální! Láska dvou holek s tím že každá se s tím že je lesba vyrovnává úplně jinak a každá má jinak podporující okolí. To bylo tak skvěle vykreslené. Bohužel ne všichni se doma a u nejbližších shledají s pochopením a podporou a tady to autorka skvěle zpracovala, zároveň to ale nebylo nijak smutné a depresivní. Obě hlavní hrdinky jsem si zamilovala, i když u Ruby mi to trvalo trochu déle. Bavily mě jejich koníčky a hlavně ta chemie mezi nimi, to bylo boží. Úplně jsem cítila to jiskření, jako kdybych stála hned vedle nich. Navíc se to úplně úchvatně četlo, stránky mi až moc rychle mizely pod rukama a já měla najednou přečteno. Moc skvělá queer knížka, které nemám co vytknout a vám ji moc doporučuji. Jediná chyba byla velká početnost překlepů, korektura tady opravdu nebyla dostatečná. Po příběhové stránce ale naprostý skvost!
Nádhe
Pomoc s autem
Priváty v Brně zažily tuhle akcičku
Šukání nahé české herečky asiatem