Holky předvedou klukovi lesbickou šou
⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Holky předvedou klukovi lesbickou šou
Nastavení soukromí Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou také sloužit ke zpracování dalších osobních údajů (např. jak procházíte naše stránky, jaký obsah Vás zajímá a také volby, které provedete pomocí tohoto okna). My a naši partneři máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Můžeme Vám také doporučovat obsah a zobrazovat reklamu na základě Vašich preferencí. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat na této stránce (vyvolejte znovu okno a nastavte své preference). V případě, že se rozhodnete souhlas neudělit či jej odvoláte, nebudeme Vám moci doručovat personalizovaný obsah a/nebo se Vám bude zobrazovat méně relevantní reklama. Některé údaje zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci "Podrobné nastavení". Vámi provedené nastavení se použije pro webové stránky provozovatele tohoto webu a ostatních vydavatelů sdružení CPEx . Nebudete tak muset provádět volbu pro každého provozovatele zvlášť.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Počítače
Počítačová poradna
Software
Hardware
Internet
Technologie
Windows
Notebooky
Testy
Týden Živě
Google
Microsoft
Apple
Facebook
Intel
AMD
Nvidia
Programování
Linux
Bezpečnost
Sociální sítě
Umělá inteligence
Prohlížeče
Procesory
Grafické karty
Další rubriky ▶
Mobily
Katalog mobilů
Nejlepší telefony
Recenze mobilů
Mobilní aplikace
Smartphony
Chytré hodinky
Focení mobilem
Galerie fotomobilů
Android
iOS
Tarify a mobilní služby
Samsung
Apple
Xiaomi
Realme
Další rubriky ▶
Byznys
IT Byznys
Startupy
Cloud
Kryptoměny
eGovernment
Zprávy z firem
Věda a technika
Věda
Technika
Vesmír
Kosmonautika
Výzkum
Doprava
Vojenství
Zdraví
Elektromobily
NASA
SpaceX
Projekt Artemis
Koronavirus
Hry
Recenze her
Hry pro PC
Hry pro Playstation
Hry pro Xbox
Hry pro Nintendo
Mobilní hry
Herní hardware
Další rubriky ▶
Sledujte nás:
Facebook
Twitter
Instagram
RSS
Láska je láska, Vrcholné umění, Loving Annabelle, Děcka jsou v pohodě. Proč vyobrazení vášně v lesbických romancích působí opravdověji?
Mediatonic Fall Guys: Ultimate Knockdown Sonic
Hry zdarma PlayStation Plus PlayStation
Ve druhé půli dubna mělo kinech premiéru lesbické drama z padesátých let minulého století Carol režiséra Todda Haynese, které posbíralo šest oscarových nominací, pět na Zlaté glóby, ocenění Rooney Mara na loňském festivalu v Cannes pro nejlepší herečku a množství dalších cen.
Vybrali jsme nejlepší filmy, které za zabývají problematikou sexuálních menšin. LGBT+ zahrnuje lesby, gaye, bisexuály a transgender, ale i queer, intersexuální, asexuální a další osoby. V našem výběru najdete výborné komedie, dramata, ale také skvělé dokumenty.
A tak jsme se rozhodli věnovat se filmu v širším speciálu, v němž vám představíme i další filmy s lesbickou tématikou. Už proto, že tyto snímky mnohdy mnohem lépe a hlavně opravdověji než romance heterosexuální zachycují vášeň, touhu, přitažlivost, cit a erotické napětí, jež mezi dvěma dívkami nebo ženami panuje.
Mnozí z vás, kteří jezdí pravidelně na festival do Karlových Varů, si jistě pamatují, jaké pozdvižení tam před sedmnácti lety způsobil švédský film Láska je láska Lukase Moodyssona. Moje léto lásky v yorkshirském městečku prožily dvě dívky ze sociálně odlišných prostředí. A se smyslnou letní romancí z vesnického prostředí přichází i litevská režisérka, usazená v Paříži, Alanté Kavaïté ve filmu Sangaïlé.
V Loving Annabelle na střední katolické školy učitelka literatury a poezie odolává svodům své rebelantské studentky. Ale jen do té doby, než si přizná, kam ji srdce skutečně táhne. Vítězný a Zlatou palmou oceněný snímek Život Adèle přinesl před třemi lety kromě explicitně pojatých sexuálních scén intenzivní emocionální zážitek z realisticky vykresleného vztahu, který budete chtít znovu a znovu zažívat na vlastní kůži.
Hrdinkami všech těchto filmů byly mladé dívky, které svou sexualitu teprve objevují. Výběr zahrnuje ale i příběhy lesbických párů žen ve středním věku, do jejichž vztahu se pomalu začíná vkrádat stereotyp. V Otřesu mozku ho hlavní hrdinka po vzoru Buñuelovy Krásky dne vyřeší tím, že přijímá dvojí identitu ženy v domácnosti a prostitutky se specializací na bohaté zákaznice.
Jako katalyzátor i spouštěč nahromaděných problémů, které začnou rozleptávat zdánlivě harmonické rodinné soužití Julianne Moore a Annette Bening, zafunguje frajersky uvolněný Mark Ruffalo ve filmu Děcka jsou v pohodě, který byl nominován na čtyři Oscary. Jeho režisérka Lisa Cholodenko je zde zastoupena ještě jejím debutem Vrcholné umění, vyprávěním o ambicích, talentu, moci, lásce, drogách a prolínání umění se životem.
Do komnat lesbického sadomasochismu nás pozve britský režisér Peter Strickland ve své poctě sexploatačním filmům ze 60. a 70. let pod názvem Pestrobarvec petrklíčový. A na závěr si necháme právě Carol s Cate Blanchett a Rooney Mara v hlavních rolích.
r. Lukas Moodysson, Švédsko / Dánsko, 1998
Poněkud nudné a ospalé švédské městečko Åmål. Dvě dívky, zmítané problémy dospívání a citovým zmatením, se v něm rozhodnou pro poněkud jinou cestu lásky, než bývá zvykem. Jak ale může dopadnout láska plavovlasé krásky s tváří filmové hvězdy a introvertní dívky, která je ve třídě spíš trpěná než oblíbená?
Český název autorského debutu sedmačtyřicetiletého švédského režiséra a scenáristy Lukase Moodyssona (Lilja, Mamut ) Láska je láska záměrně připomíná známý stejnojmenný klip Filipa Renče na písničku Lucie Bílé. Původní švédský název Fucking Åmål lze přeložit nejspíše jako Zasraný Amal, což odkazuje na prostředí malého města v západním Švédsku, tak jak je chápe jedna ze dvou hlavních protagonistek vyprávění.
Šestnáctiletá Agnes (Rebecka Liljeberg) se do městečka Åmål přestěhovala se svými rodiči a mladším bráchou před dvěma lety. Ani po této době se nenápadné a introvertní dívce nepodařilo začlenit do kolektivu místních teenagerů. Agnes si je vědoma svého lesbického založení, i když ho dosud tají. Z toho nutně pramení pocity beznaděje, odmlouvání, odmítání komunikace s vcelku laskavými a chápavými rodiči.
Čtrnáctiletá, všemi obletovaná spolužačka Elin (Alexandra Dahlström) naopak spokojeně přijímá obdiv okolí, cítí se však v městečku jako svázaná. Připadá jí, že se tu nic neděje, a touží dostat se odtud do velkého města. Nepochybuje o tom, že ji čeká budoucnost filmové hvězdy, modelky nebo třeba i psycholožky. Zároveň se chce podvědomě vymanit z rodiny, kde má neustále spory se starší sestrou Jessicou (Erica Carlson) i s unavenou maminkou (Jill Ung).
Po náhodném sblížení s Agnes na oslavě jejích šestnáctých však Elin začne pociťovat něco, co dosud nepoznala. Brání se citu tím, že začne chodit s nemilovaným klukem, nakonec však spolu s Agnes, která ji miluje od začátku, dokáže vystoupit před ostatními a přiznat se k lesbickému vztahu. Vztah plný zvratů, který začal polibkem jako sázkou, posléze vyvrcholí triumfálním odchodem obou partnerek, držících se za ruku.
Tvůrce se vyhýbá generačnímu konfliktu a mnohem víc se soustředí se na vnitřní svět dospívajících hrdinek. Otevřeně ukazuje jejich problémy, jejich zmatené pocity i různé způsoby obrany proti nim. Zároveň přesně zachycuje jejich každodenní život, zhusta vyplněný nudou maloměsta. Motiv lesbické lásky pojímá velmi decentně. U obou dívek jde o první citové sblížení a jejich homosexualita rozhodně není explicitní. Důležitá je pro něj odvaha k veřejnému přiznání vlastní identity.
Komorní film s přirozeným projevem mladých představitelek je zpracován v minimalistickém duchu, vzdáleně připomínajícím styl amerických nezávislých nebo dánského hnutí Dogma 95. Snímek zaznamenal velký úspěch nejen v domovském Švédsku nebo Dánsku, ale po celém světě.
Ve Švédsku se stal nejúspěšnějším filmem roku a vřele byl přijat i na festivalu v Karlových Varech v roce 1999, kde získal Zvláštní cenu poroty i Cenu diváků. Doteď si pamatuji, jak právě tento titul před sedmnácti lety tento festival zcela opanoval.
r. Lisa Cholodenko, Kanada / USA, 1998
Stropem prokapávající voda doslova změní život mladé a ambiciózní dívky Syd (Radha Mitchell), která pracuje jako asistentka v redakci slavného newyorského fotografického časopisu Frame. Ač se Syd snaží, její život není takový, jak by si představovala. Utápí se v nanicovatém vztahu s přítelem Jamesem (Gabriel Mann) a v práci se zatím neposunula dál, než že vaří kávu ostatním.
Jednoho dne si všimne mokré skvrny na stropě v koupelně a zazvoní u sousedů, kteří nad ní bydlí. Tak se seznámí s kdysi slavnou uměleckou fotografkou Lucy Berliner (Ally Sheedy) a její přítelkyní a milenkou Gretou (Patricia Clarkson), jež bývala dvorní herečkou německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera.
Setkání obrátí životy Lucy a Syd naruby. Lucy a Greta jsou na heroinu závislé narkomanky, které si žijí ve vlastním světě, plném drog a nekonečných party. Lucy svou fotografickou kariéru před časem vzdala. Už deset let nepublikuje ani nevystavuje, ale stále fotí. Syd si půjčí její práce a ukáže je vydavateli Frame.
Vzájemná přitažlivost obou žen přeroste do vášnivého vztahu. Lucy jede se Syd na malý výlet, během něhož vytvoří odvážné fotografie své nové milenky v posteli. Po návratu opustí Gretu a chce přestat s drogami. Navrhne Syd, aby fotografie, zachycující odraz jejich vášnivého vztahu, vyšly ve Frame. Greta o Lucy bojuje, musí ale bojovat i s heroinem, a tento boj končí tragicky.
Jednapadesátiletá americká scenáristka a režisérka Lisa Cholodenko (Laurel Canyon, Dlouhá cesta zpátky, Děcka jsou v pohodě) ve svém debutu přišla s vyprávěním o ambicích, talentu, moci, lásce, drogách a prolínání umění se životem. Syd je za místo v redakci uměleckého časopisu vděčná, ale posunout se v hierarchii arogantních kurátorů pro ni není snadné. Zjištění, že její sousedka je slavná fotografka, jí otevře vítané možnosti.
Obě ženy jsou k sobě přitahovány vzájemnou fascinací. Lucy lichotí adorující zájem krásné Syd, spojený s nabídkou na velký profilový článek. Syd je zas fascinována nespoutaností bohémského světa svůdné umělkyně, jíž nabízí cestu ven z drogového kruhu, do něhož upadla.
Jeden z nejúspěšnějších lesbických filmů posledních dvaceti let byl oceněn množstvím cen. Ty vyzvedávaly jak výkon Ally Sheedy (Cena torontských filmových kritiků za nejlepší ženský výkon, Cena losangeleských filmových kritiků za nejlepší herecký výkon), tak kameru (nominace na cenu Independent Spirit za kameru) a scénář (Cena za nejlepší scénář na MFF Sundance v roce 1998).
r. Paweł Pawlikowski, Velká Británie, 2004
Příběh Mony (Natalie Press) a Tamsin (Emily Blunt). Setkaly se náhodou a během jednoho parného léta se spřátelily. I přesto, že jedna je pravým opakem té druhé. Přes prvotní obavy z jejich rozdílných povah a zázemí, přerostl jejich vztah do vzájemné fascinace a přitažlivosti.
Šestnáctiletá Mona, žijící v yorkshirském městečku, se seznámí s vrstevnicí Tamsin, která zde tráví prázdniny v panském sídle. Obě dívky jsou krajně odlišné. Mona mluví dialektem a zdá se oproti kultivované a vzdělané Tamsin hrubá a neotesaná. Má za sebou sexuální zkušenost se starším mužem a o své budoucnosti si nedělá žádné iluze. Překvapivě dobře však kreslí a jak se ukáže, je nadána mimořádnou inteligencí.
Mona bydlí nad hospodou s bratrem Philem (Paddy Considine), který se však po návratu z vězení dal na víru a rozhodl se přeměnit rodinný podnik na duchovní centrum. Mona poslouchá svého bratra s ironií, ale i se strachem. Směje se jeho přesvědčení o „znovuzrození“ jako řešení vlastní násilnické minulosti.
Mona touží zažít něco, co vybočuje z prázdnoty jejího každodenního života. Už ji přestávají bavit bezcílné alkoholové orgie, občasný sex bez lásky i domov, plný bratrových křesťanských „sjezdů“. Chce pryč, chce utéct od bratra a ve velkém domě s rozlehlou zahradou, kde tráví léto Tamsin, nachází to, po čem toužila. Učí se poznávat filozofy, skladatele, pije to nejlepší víno.
Navzdory společenským rozdílům se zrodí mezi dívkami křehké přátelství. Spojují je mimo jiné i jejich zážitky se smrtí blízkých. Moně zemřela maminka na rakovinu, Tamsin zase sestra Sadie na následky anorexie. A také něco víc, co přerůstá do intimní roviny.
Dívky se spolu smějí, tancují, líbají se. Stráví spolu noc. Přátelství se rychle mění v erotický vztah, zobrazený s velkou cudností. Mona však před koncem prázdnin poznává, že ji Tamsin lhala a že ji využila v okamžicích letní nudy. Vyjde mj. najevo, že její sestra nezemřela. Mona se s tím však díky své silné osobnosti dokáže vyrovnat.
Britský režisér polského původu Paweł Pawlikowski (Žena z pátého patra, Ocarem za nejlepší zahraniční film ověnčená Ida) natočil komorní prázdninový příběh podle stejnojmenného románu Helen Cross. Převzal z něj však jen ústřední motiv vztahu dvou dívek z odlišných sociálních vrstev. Pominul tak umístění děje do období bouřlivých hornických stávek v osmdesátých letech a naopak přidal postavu Monina bratra Phila.
Zredukováním počtu postav vypíchl onu opojnou, komickou i tajemnou romanci dvou odlišných dívek, jejichž charaktery se v průběhu vyprávění vybarvují. Ve spolupráci s polským kameramanem Ryszardem Lenczewským pak akcentoval vizuální stránku v malebných impresionistických obrazech krajiny i pečlivě vybraných interiérů. Jednoznačnou dominantou však je souhra obou mladých hereček, podávajících civilní a naprosto přesný výkon.
Příběh učitelky literatury a poezie Simone (Diane Gaidry) a její studentky se odehrává na střední soukromé katolické škole. Problémová a rebelantská dcera senátorky Tillmanové Annabelle (Erin Kelly) je sem poslána svou matkou za trest poté, co byla vyloučena ze dvou předešlých škol.
A hned po nástupu si Annabelle svým chováním a oblékáním proti sobě postaví vedení školy. Představená školy, matka Immaculata (Ilene Graff), na ni naléhá, aby se podřídila řádu školy a sundala budhistický růženec, který nosí na krku. To ona odmítá. Jak se později svěří, dostala ho od první osoby, do níž byla v životě zamilovaná. A tou osobou nebyl muž.
Se svou orientací se svěří na dívčím dýchánku trojici svých spolubydlících z koleje. Cat (Gustine Fudickar), Kristen (Michelle Horn) a Colins (Laura Breckenridge). Zakřiknutá Colins vyniká v hodinách literatury slohovými pracemi, ale trápí ji psychické problémy, kvůli nimž si fyzicky ubližuje. Vůdčí party Cat si ji za to nemístně dobírá, Kristen se snaží být neutrální.
Výrazná Annabelle vztahovou hierarchií mezi čtveřicí dívek řádně zamíchá, i když se nesnaží v souboji dvou rebelek s Cat zbylé dvě dívky přetáhnout na svou stranu. Mnohem víc ji zajímá někdo jiný. Její učitelka Simone, které dává od prvních chvil najevo, že ji přitahuje.
Citlivá, empatická a přemýšlivá Simone se vůči jejím dravým návrhům snaží zachovat dekórum. Až příliš jasně a zodpovědně si uvědomuje případné důsledky podlehnutí citu ke své studentce. Pomineme-li stejnost pohlaví a naprosté tabu vztahu učitel-student, pak je tu ještě nezletilost Annabelle.
Annabelle se snaží pomáhat, přemlouvá ji, ať tolik nevzdoruje, ale i ona cítí, že jí dívka není lhostejná. Přichází první letmé doteky, pohledy, postupně flirtování tak žhavé, že by se jím dál krájet prostor mezi nimi. Učitelka sice udržuje vztah se svým kolegou, ale oba cítí, že to není ono.
Mnohem lépe se cítí s Annabelle, kterou pozve během jarních prázdnin do svého domku na pláži. Tam dívka objeví na stole dopis od mladé ženy Amandy, o níž jí předtím její profesorka sdělila, že si byly blízké a že zemřela. Zde jí pak vyjeví plnou pravdu. Ona mladá žena z fotografií, jimiž se často probírá, nezemřela, ale opustila jí a tím jí zlomila srdce.
Ono otevření se sobě navzájem pak vrcholí na školním večírku, kde Annabelle zpívá na pódiu skladbu. Dívá se své učitelce upřeně do očí a ona ví, že její milostný obsah je určen jen jí. Simone musí na vzduch, Annabelle jde za ní a poprvé se společně milují. Ona vášeň, něha, důvěra, vše co bylo dosud potlačováno, se najednou v jednom milostném aktu propojí.
Jejich románek je ale prozrazen a matka Immaculata (teta Simone) povolává na školu vládní úředníky. Simone s nimi odjíždí v autě a Annabelle jí tiskne do ruky onen budhistický růženec, na němž tolik lpěla. Přichází do jejího pokoje, kde se ještě před pár hodinami milovaly a nachází tam své fotografie. Film ale obsahuje ještě alternativní závěr na DVD, kde se obě ženy potkávají v domku na pláži.
Loving Annabelle je celovečerním debutem režisérky Katherine Brooks (1976), který posbíral množství festivalových ocenění. Autorce se v ní podařilo zachytit vášeň mezi učitelkou a její studentkou skrze pohledy a doteky se silou takřka hmatatelnou, k čemuž napomáhají herecké výkony obou svůdných představitelek. Jak již bylo řečeno, to erotické napětí mezi nimi by se dalo krájet.
Vztah dvou lesbiček ve středním věku naruší a rozvrátí objev muže, který se kdysi stal anonymním dárcem spermatu, poslouživším při umělém oplodnění jejich touze po vlastních dětech. Tyto dospívající děti, starší osmnáctiletá dcera Joni (Mia Wasikowska), mířící po prázdninách na univerzitu, a její o tři roky mladší bratr Laser (Josh Hutcherson), se nyní rozhodnou biologického otce najít a poznat.
Mise je úspěšně splněna a oni zjišťují, že u obou jde o stejného dárce. Eskalaci vzájemných sympatií a projevovanou radost z obohacení o prvek, který zúčastněným v jejich životě chyběl, ale nesdílejí v rodině všichni stejně.
Zvláště Nic (Annette Bening), zastávající až dosud v rodině dominantní, chtělo by se říci mužskou roli, jen stěží může se svým upjatým chováním konkurovat světáckému kouzlu nově příchozího Paula (Mark Ruffalo). Neznámý cizinec, uchvacující z jejího pohledu její nejbližší, zafunguje jako katalyzátor i spouštěč nahromaděných problémů, které začnou rozleptávat zdánlivě harmonické rodinné soužití.
Paul je přitažlivý muž ve středním věku, který si začne roli znovuobjeveného tatínka náramně užívat. Svým potomkům imponuje bezstarostným přístupem k životu, nezatíženým jako u jejich matek odpovědností rodičovské výchovy. Jeho frajerská uvolněnost, v kombinaci se schopností empatie, se stane pokušením a zkouškou nejen pro děti, ale i pro Jules (Julianne Moore). To, jak v ní obstojí či spíše ne, se stane příčinou kolize ve vztahu dvou partnerek, jež se přenáší i na jejich děti.
Nečekejte ale žádné bergmanovské dušezpytné rodinné drama, v němž by se pod tíhou mravního selhání začaly obnažovat staré křivdy. Režisérka Lisa Cholodenko ve svém čtvrtém celovečerním filmu klouže víc po povrchu a skrze své hrdinky ukazuje cestu na konstruktivní řešení manželských krizí. Rodina a letitý vztah, založený na
Čeští amatéři – brunetka má chuť na péro
Tři chlapi venku postříkají jednu ženu
Holka se několikrát udělá drážděním pičky