Hodně přísné mrdání
⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Hodně přísné mrdání
Browser wird nicht unterstützt Du verwendest einen Browser, der von Facebook nicht unterstützt wird. Wir haben dich daher an eine einfachere Version weitergeleitet, um dir das bestmögliche Erlebnis bieten zu können.
Offenbar hast du diese Funktion zu schnell genutzt. Du wurdest vorübergehend von der Nutzung dieser Funktion blockiert. Wenn dies deiner Meinung nach nicht gegen unsere Gemeinschaftsstandards verstößt, teile uns das bitte mit .
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Koupit hned teď
Koupit digitální předplatné | 19 Kč
Koupit článek a celé vydání | 18 Kč
Více informací o digitálním předplatném
© 2022 MAFRA, a.s., Cookies ( Seznam )
První, co řeší, jsou jejich fleky! Hodně přísné zvolání. Není mé, ale mého letitého souseda, jehož oblíbenou zálibou je amatérské sledování politiky. Nejradši má předvolební dilema, komu dá tentokrát svůj hlas. Volil snad každou stranu. Občas experimentoval, jindy sáhl po klasice. Chodí každou neděli do kostela, a tak jsem kdysi naivně předpokládal, že volí KDU-ČSL. Byl jsem hodně daleko. „Křesťanství do politiky nepatří,“ říkával mi. „A odkazovat na něj v názvu strany je hřích.“ V posledních letech však vůči ostatním uskupením pociťoval tolik skepse, že se nakonec lidovci ocitli i v jeho hledáčku. Lidé jako on, ani mladí, ani staří, s docela početnou rodinou, s malým domkem mimo město, ale žádní boháči, lidé poctiví, mravní, pracovití, to je pro lidovce ten pravý elektorát.
Tento článek vyšel v deníku MF DNES
Pokud si ho chcete přečíst, můžete si zakoupit toto vydání (včetně příloh) v digitální podobě rychle přes SMS nebo si zakoupit digitální předplatné , aby vám už nic neuniklo. Prohlédněte si také naší nabídku tištěného předplatného nebo akční balíčky .
Tento článek vyšel v deníku MF DNES
za aktuální vydání nebo dle výběru z archivu
za první měsíc, pak za 315 Kč měsíčně
měsíčně za předplatné vybraného dne
za první měsíc, každý další měsíc za 438 Kč
za aktuální vydání nebo dle výběru z archivu
za první měsíc, pak za 315 Kč měsíčně
měsíčně za předplatné vybraného dne
za první měsíc, každý další měsíc za 438 Kč
Celotýdenní předplatné se slevou 28 %. Noviny na 12 měsíců za cenu 9.
Vydejte se s námi na letní putování po více či méně známých koutech naší země.
Předplatné na 3 měsíce. Aktuální zpravodajství a spousta čtení na dovolenou.
Vyzkoušejte libovolný den MF DNES s časopisem jen na 3 měsíce.
Nejčtenější časopis pro ženy o módních trendech, kosmetice, vaření a zdravém životním stylu.
Novinky, nezávislé testy a reportáže ze světa automobilů, moderních technologií a finanční sféry.
Obsahem jsou články o stavbě a domácnosti a čtenářsky zajímavé rubriky jako jsou návody pro kutily a inspirace pro dům a zahradu.
Plnohodnotný společenský časopis pro všechny generace. Důležitou součástí je rozsáhlý televizní program.
Pestrá škála témat z oblasti zdraví, finančního poradenství, stavby, sportu a dalších aktuálních témat.
Pohodové čtení nejen o zdravém životním stylu, historii, vědě a přírodě.
Redakce MF DNES a iDNES.cz jsou největší redakcí v ČR.
MF DNES má oddělení, které se výhradně věnuje investigativní žurnalistice.
Máme redakce ve všech krajských městech. Každý den vaše regionální příloha.
Každý den k novinám tématicky zaměřený časopis zdarma.
Program výhod a slev pro naše předplatitele.
vedoucí magazínu Auto, vedoucí rubriky Test a Zaměstnání
koordinátorka magazínu DNES Speciál
Čtení na tabletech, PC a telefonech
Přístup do archivu Archiv je k dispozici od 17.8.2009
Čtení na tabletech, PC a telefonech
Přístup do archivu Archiv je k dispozici od 17.8.2009
Nastavení soukromí Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou také sloužit ke zpracování dalších osobních údajů (např. jak procházíte naše stránky, jaký obsah Vás zajímá a také volby, které provedete pomocí tohoto okna). My a naši partneři máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Můžeme Vám také doporučovat obsah a zobrazovat reklamu na základě Vašich preferencí. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat na této stránce (vyvolejte znovu okno a nastavte své preference). V případě, že se rozhodnete souhlas neudělit či jej odvoláte, nebudeme Vám moci doručovat personalizovaný obsah a/nebo se Vám bude zobrazovat méně relevantní reklama. Některé údaje zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci "Podrobné nastavení". Vámi provedené nastavení se použije pro webové stránky provozovatele tohoto webu a ostatních vydavatelů sdružení CPEx . Nebudete tak muset provádět volbu pro každého provozovatele zvlášť.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Počítače
Počítačová poradna
Software
Hardware
Internet
Technologie
Windows
Notebooky
Testy
Týden Živě
Google
Microsoft
Apple
Facebook
Intel
AMD
Nvidia
Programování
Linux
Bezpečnost
Sociální sítě
Umělá inteligence
Prohlížeče
Procesory
Grafické karty
Další rubriky ▶
Mobily
Katalog mobilů
Nejlepší telefony
Recenze mobilů
Mobilní aplikace
Smartphony
Chytré hodinky
Focení mobilem
Galerie fotomobilů
Android
iOS
Tarify a mobilní služby
Samsung
Apple
Xiaomi
Realme
Další rubriky ▶
Byznys
IT Byznys
Startupy
Cloud
Kryptoměny
eGovernment
Zprávy z firem
Věda a technika
Věda
Technika
Vesmír
Kosmonautika
Výzkum
Doprava
Vojenství
Zdraví
Elektromobily
NASA
SpaceX
Projekt Artemis
Koronavirus
Hry
Recenze her
Hry pro PC
Hry pro Playstation
Hry pro Xbox
Hry pro Nintendo
Mobilní hry
Herní hardware
Další rubriky ▶
Sledujte nás:
Facebook
Twitter
Instagram
RSS
Nejkontroverznější, nejskandálnější, nejprovokativnější. Nechte se pozvat na náš malý historický exkurz do oblasti filmů o sexu a bourání erotických tabu v umělecké kinematografii.
Jak... Uživatelské prostředí Android
Nejkontroverznější, nejskandálnější, nejprovokativnější. Všemi těmito nej přívlastky se může pyšnit desítka filmů, jež ve své době vyvolala bouřlivé či rovnou odmítavé reakce ze strany mravokárců. Provázely je cenzorské zákazy, soudy, ale i nebývalý zájem publika , lačného po senzaci a prolamování tabu v zobrazení erotických projevů na filmovém plátně.
Filmy o sexu jsou seřazeny chronologicky, od nejstaršího po nejnovější, takže nebudeme jen nahlížet do černobílého archivu. Nacházíme zde počiny ryze umělecké (Extase, Mlčení), dodnes vzbuzující vášnivé diskuse (Saló aneb 120 dnů Sodomy, Korida lásky), současné festivalové hity (Intimita, Zvrácený), i ty, jež zcela otevřeně a přiznaně (Hluboké hrdlo) či skrytě (Caligula) překračují hranici erotiky směrem k pornografii.
Vybrané snímky pochopitelně nemohou poskytnout komplexní pohled na téma bourání předsudků vůči zpodobnění nahoty a sexuality v kinematografii, která není pornografická, ale poslouží vám snad jako úvodní historický exkurz do této problematiky.
Mladá dívka touží po lásce, štěstí a milostném citu, jenže její postarší movitý manžel nedokáže její potřeby naplnit. Je proto osudem vehnána do náruče pohledného inženýra.
Režisér Gustav Machatý po Erotikonu (1929) dál rozvíjí do té doby tabuizovaný motiv zjitřených ženských pudů jako reakce na sexuální frustraci, plynoucí z nemožnosti vlastního uspokojení. A vytváří poetickou romanci o podlehnutí smyslovosti vlastního těla. Obrazově vytříbená symfonie mládí a života s minimálním počtem dialogových scén dodnes ochromuje kamerou Jana Stallicha.
Machatého symbolická výpověď, plná metaforických zkratek, se stala nejúspěšnějším českým filmem meziválečného období. Režisér si za ni z filmového festivalu v Benátkách odvezl cenu za nejlepší režii. Jiného názoru byl ale Vatikán, který ústy Papeže Pia XII označil film za nemravný a škodlivý. Díky tomuto vyjádření měl snímek problémy s distribucí.
A to kvůli scéně, v níž běží titulní představitelka Hedy Kieslerová podél řeky zcela nahá. V nepornografickém snímku se totiž poprvé objevila nahá žena. Rakouské herečce se díky tomuto skandálu otevřela cesta do Hollywoodu, kde úspěšně vystupovala pod pseudonymem Lamarrová. Její manžel se zde pokusil všechny kopie Extáze skoupit a zlikvidovat. Naštěstí se mu to nepodařilo. V nacistickém Německu byla Extáze zakázána a to ani ne tak kvůli nahotě, jako kvůli židovskému původu Lamarrové.
O hlavní roli ve filmu stála i mladinká Adina Mandlová. Její tehdejší milenec Hugo Haas jí to však rozmluvil s tím, že by nebylo dobré začínat kariéru jako nahá. Když poté Mandlová s odstupem let viděla úspěch Hedy Lamarrové v Hollywoodu, tak ji mrzelo, že Haase poslechla.
Sesterské psychodrama v režii švédského mistra Ingmara Bergmana přitáhlo v jeho rodné zemi do kin více jak milion diváků. Ti všichni nemířili do kina ani tak kvůli působivému vyobrazení odcizenosti mezilidských vztahů, ale hledali v něm mnohem zážitek spíš voyeurský.
Bergman se rozhodl poskytnout intimní vhled do napjatého vztahu dvou sester. Idealistické intelektuálky Ester (Ingrid Thulinová) a živočišné realistky Anny (Gunnel Lindblomová). Annina náruživost a Esteřina potlačovaná sexualita jsou v obou případech projevy tíživé osamělosti. K umocnění pesimistického vyznění a pocitů zoufalosti a klaustrofobie obou hrdinek je děj zasazen do podivného hotelu, obývaného skupinkou liliputánů a jediným číšníkem.
Dusná a svírající atmosféra vyprávění se promítla i do tří proslavených erotických scén, které tehdy vyvolaly skandální reakci a vedly dokonce k obvinění režiséra z pornografie a obscénnosti. Cenzoři je ale nemohli dost dobře vystřihnout, aby tím nenarušili významotvornou rovinu tohoto psychologicko-filosofického dramatu.
Ač se Bergman při natáčení inspiroval svými autentickými dětskými pornografickými představami a vzpomínkami, dnešní diváky sekvence vášnivé soulože neznámé milenecké dvojice ve varieté, masturbace starší ze sester či Annina soulož s barmanem na hotelovém pokoji už asi šokovat nebude. Zůstává ale stále silné podobenství o fenoménu komunikace a neporozumění mezi lidmi, jež by si měli být nejbližší.
Dvoudílný film, pojmenovaný podle barev švédské národní vlajky. Tehdy dvaačtyřicetiletý švédský spisovatel, divadelní a filmový scenárista a režisér Vilgot Sjöman obsadil do hlavní role představitelku jeho psychologického dramatu 491 (1964) Lenu Nymanovou.
Tato blondýnka se stala rebelskou protagonistkou dvoudílného „sexuálně-publicistického traktátu“ Jsem zvědavá, který získal pověst nejdiskutovanějšího snímku s tématikou sexuální revoluce šedesátých let.
Bezprostředně po své premiéře se směl film promítat jen ve Švédsku a Dánsku, zakázán byl např. ve Finsku a Norsku. V USA ho cenzoři povolili po vleklých soudních sporech teprve v roce 1969.
Lena Nymanová vystupuje ve filmu pod svým jménem a ztělesňuje typickou reprezentantku mládeže šedesátých let. Svých exhibicionistickým chováním a frivolním přístupem k životu narušuje rozličné společensko-politické konvence a sexuální tabu. Proti koženému establishmentu se bouří svou sexualitou, kterou neváhá demonstrovat i na místech nejméně k tomu vhodných. Například před očima hradní stráže Královského paláce ve Stockholmu.
Paul (Marlon Brando) je Američan ve středním věku, jehož manželka spáchala sebevraždu. Jeanne (Maria Schneiderová) je mladá Francouzka, která se má brzy provdat za začínajícího filmového režiséra Toma (Jean-Pierre Léaud). Při hledání bydlení se oba střetnou v opuštěném bytě a jejich náhodné setkání vyústí do anonymního sexu.
Bez znalosti svých jmen a bez ohledu na jazykovou bariéru se začnou scházet mezi čtyřmi prázdnými stěnami, kde se oddávají nespoutané touze, jíž jsou vzájemně přitahováni. U něj se sváří pocit zrady ze strany manželky s pocitem viny za její smrt. Je totálně duševně vyprahlý a jen skrze animální sex probouzí své smysly k nějakému vnímání. Ona je přitahována jeho komplikovanou a tajemnou osobností a neuvědomuje si, že se řítí do sebedestruktivní náhražky vztahu, v níž je jen prostor pro realizaci Paulových obsesí.
Italský filmař Bernardo Bertolucci natočil film v 31 letech. Hlavní roli Paula svěřil tehdy sedmačtyřicetiletému Marlonu Brandovi, který do něj autobiograficky otiskl část své vlastní složité osobnosti. V duchu herectví, pěstovaného v Actor´s studiu vytvořil vzrušující, ale pro její chování zároveň odmítanou postavu, která je rebelem i loserem, citovým deprivantem i hrdým nositelem vnitřní síly, bouřící se proti společenským konvencím.
Brando umí být stejně důvěryhodný jako sebelítostivá a trpitelská troska, jako manipulátor, který při praktikování análního sexu pronáší co nejobscénnější výrazy. Rouhá se Bohu i institutu rodiny „Svoboda je vražděna egotismem rodiny“ a burákové máslo přitom rozhodně nepoužívá na přípravu snídaně. Možná právě kvůli dvěma inkriminovaným scénám análního sexu (druhá je ta s nehty) byl snímek v USA uváděn v kinech ve stejné kategorii jako pornofilmy.
Skandál ale opět vyprchal a nám zůstává dílo, které dodnes vábí všemi svými složkami. A je jedno jestli začneme Brandovým herectvím, Bertolucciho citlivou režií, jazzovým soundtrackem Gata Barbieriho nebo kamerou „malíře filmového plátna“ Vittoria Storara, který zalévá obraz oranžovou barvou vášně.
Pokud bychom hledali nejvýdělečnější film historie z hlediska poměrů nákladů a tržeb, nebyl by to žádný hollywoodský blockbuster, ale právě tento první legálně distribuovaný pornografický snímek z počátku sedmdesátých let. S rozpočtem 22 tisíc dolarů vydělal celosvětově 600 milionů dolarů.
Bizarní je už jeho námět. Mladá žena, která není spokojena se svým sexuálním životem (přeloženo nezažívá orgasmus) navštíví svého lékaře, který odhalí, že trpí anatomickou zvláštností. Má totiž klitoris v hrdle. Díky více než názorné praktické léčbě nakonec dojde okamžiku, kdy zažívá vyvrcholení při orálním sexu.
Nejslavnější americký pornofilm vznikl v New Yorku a učinil pornostar z Lindy Boremanové, vystupující na filmovém plátně pod pseudonymem Linda Lovelaceové (1949–2002). Jeho velkou předností je sympatický nadhled a humor, s nímž je ústřední téma pojednáno. Technická kvalita filmu je vzhledem k žánru překvapivě dobrá, včetně působivé barevné obrazové složky a satirického hudebního doprovodu, který zahrnuje mimo jiné též parodii reklamního songu na Coca-Colu.
Americká cenzura ho prve zakázala, ale na nátlak veřejnosti ho musela uvolnit, protože v Americe té doby by se našel asi jen málokdo, kdo by ho nechtěl vidět.
(Itálie/Francie 1975) - r. Pier Paolo Pasolini
Umělecká alegorie, prostřednictvím níž se silně levicově orientovaný italský filmař Pier Paolo Pasolini vyrovnává s fašistickou minulostí vlastní země i její konzumní kapitalistickou přítomností.
Již název Saló odkazuje k názvu italského lázeňského městečka Lago di Garda na břehu Gardského jezera, jež se stalo v letech 1943 až 1945 hlavním městem Italské sociální republiky. Toto loutkové zřízení bylo vytvořené s podporou nacistického Německa a jeho hlavním úkolem bylo zastřít skutečný stav věcí ve fašistické Itálii po invazi spojeneckých vojsk na Sicílii.
Situace na severu země byla ale jiná a Němci zde po svrhnutí Mussoliniho nastolili krutý teror, na jehož základě mučili, týrali, popravovali i brutálně zabíjeli nejen partyzány, ale i nevinné lidi z řad civilního obyvatelstva. Pro Italy proto zůstává toto město mementem hrůz páchaných nacistickým režimem.
To je ale jen jedna rovina tohoto podobenství. Pasolini v trilogii života, sestávající se z adaptací slavných předloh Dekameron (1971), Canterburské povídky (1972) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974), oslavil víru v radostnou a spontánní erotiku, která se stává požitkem. V Saló ale navazuje spíš na svůj Vepřinec (1969), metaforicky ukazující proměnu těla lidského ve zvířecí. A jde ještě dál, když sex prezentuje jako něco vynuceného, co slouží k despotickému uspokojování společenských závazků. Jeho dílo proto nevyznívá eroticky ani pornograficky, ale vzbuzuje v divákovi pocity značně nelibé.
Pasolini se inspiroval nezfilmovatelným románem markýze de Sade, jenž se sestává z detailního popisu čtyřměsíčních sadistických orgií na zámku finančníka Durceta. Zaktualizoval jeho přesah a ukázal, jak daleko může dojít zneužití moci v rukou úzké skupiny lidí.
Čtveřice vysoce postavených hodnostářů fašistického zřízení si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim mají po následujících několik měsíců sloužit jako prostředníci k naplnění všech jejích rozkoší. Včetně těch nejzvrácenějších. Absolutní moc, již nad svými obětmi mají, zneužijí k jednání, ponižujícímu veškerou lidskou důstojnost. Nutí je k perverzním hrátkám a nakonec je umučí k smrti.
Pasolini v duchu Sadeho předlohy stupňuje kruhy pekla, jimiž jsou oběti nuceny projít. A vy se připravte na to, že se sadistické nechutnosti budou stupňovat. I na to, že pojídání exkrementů je jen začátek. Upalováním bradavek, řezáním genitálií a skalpováním vše vrcholí ve slavné „kukátkové“ scéně s hudbou Ennia Morriconeho.
Přiznám se, že film jsem poprvé viděl v roce 1998 v rámci Projektu 100 a ač ho mám doma na DVD, neodvážil jsem se dosud k druhému zhlédnutí. Natolik je jeho vyznění patologické, surové a otřesné.
Pasolini tento film zamýšlel jako první ze zamýšlené trilogie o smrti. Ta měla navázat na trilogii života. Natočení dalších snímků a ani premiéry Saló se ale režisér nedožil. V noci z 1. na 2. listopadu 1975 byl v Ostii za dosud nevyjasněných okolností brutálně ubit baseballovou holí. V třiapadesáti letech. Za tento čin byl odsouzen jakýsi mladý prostitut Pelosi, který strávil osm let ve vězení.
Další z řady uměleckých snímků, neprávem označovaných za pornografii. A zároveň jeden z nejodvážnějších filmů o erotické posedlosti, natočený podle skutečné tragické události z roku 1936. Majitel nevěstince Kišico se zamiluje do mladé gejši Sady a dají prostor své vášni.
Dívka postupně úplně ovládne milencovu mysl, což oba dohání ke stále mimořádnějším sadomasochistickým excesům. Oba ale vědí, že jejich láska může dojít naplnění pouze smrtí. Proto se domluví na tom, že Sada Kišicu ve chvíli vyvrcholení při sexuálního aktu uškrtí a poté mu uřízne genitálie. Uschovává je až do doby, než ji za několik dní přijde zatkn