Dva doktoři opíchají dvě ženy

Dva doktoři opíchají dvě ženy

Search Metadata

Search text contents

Search TV news captions

Search radio transcripts

Search archived websites

Advanced Search

Full text of " Národopisná mapa uherských Slováku , na základě sčítání lidu z roku 1900 = [Ėtnograficheskai͡a karta vengerskikhʺ Slovakovʺ, sostavlena na osnovanii perepisi 1900 g.] "

See other formats

This is a digital copy of a book that was preserved for generations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project
to make the worlďs books discoverable online.

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was nevěr subject
to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books
are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge thaťs often difficult to discover.

Marks, notations and other marginalia present in the originál volume will appear in this filé - a reminder of this book's long journey from the
publisher to a library and finally to you.

Usage guidelines

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken steps to
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying.

We also ask that you:

+ Make non-commercial use of the filé s We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for
personál, non-commercial purposes.

+ Refrainfrom automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the
use of public domain materials for these purposes and may be able to help.

+ Maintain attribution The Google "watermark" you see on each filé is essential for informing people about this project and helping them find
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner
any where in the world. Copyright infringement liability can be quite severe.

About Google Book Search

Google's mission is to organize the worlďs Information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers
discover the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web

at |http : //books . google . com/

r %

»t|

NÁRODOPISNÝ SBORNÍK SVAZEK IX.

iNÁRODOPiSNÁ Mapa

UHERSKÝCH SLOVÁKŮ ' '

NA ZÁKLADĚ SČÍTÁNÍ LIDU Z ROKU 1900.

3THorpa(|)HHecKaa
>rj^ KapTa BeHrepcKHXL CjiOBaicoB^L

cocTanjeHa na ocHOBanin nepoiuicii 1900 r.

VYDAL ]i;n.\jn.

Dr. LUBOR NIEDERLE.
J

■ PRAHA 1903 ÍIPA1'A.

NÁKLADEM NÁRODOPISNÉ SPOLEČNOSTI ČESKOSLOVANSKÉ
A S PODPOROU ČESKÉ AKADEMIE PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ

TISKL AI.OIS WIF.SNF.R.
knihtiskař České akademie cí<:. Frant. Josefa pro \čdy. sl(>ve<;tii>st a tiiriiMii.

'-^- (^( :>'-^

A/s

■TAWPOIO UNIVCMBITV
LIBKAmCB

JUN 2 8 1973

/

ÚVODEM.

Myslím, že české veřejnosti a celému světu slovanskému nepo-
třebuji blíže vykládati, proč jsem se pokusil o sestavení důkladné
národopisné mapy slovenské. Nebylo dosud nic podobného vydáno. Vše,
co bylo, jsou jen úryvky, nebo mapy sice celkové, ale nepropracované
a bez podrobností. A potřeba řádné mapy hlásila se se všech stran.
Národopisné mapy Uher od P. Balogha, jež mne došly během tisku
této knihy, jsou sice důkladné, ale pracovány s hlediska maďarského
na základě statistiky z r. 1890 a k tomu velmi nepřehledné.

Za těchto poměrů, odhodlal jsem se ihned, když se mně dostala
do rukou nová statistika říše uherské z r. 1900, vydaná roku loňského*],
sestaviti na jejím základě mapu národnosti slovenské, ač jsení věděl,
že mapa i při práci a důkladnosti sebe větší nemůže býti bezvadná.
Statistika maďarská není totiž úplně správná ; slovenští vlastenci stěžují
si, že místy bylo sčítáno na újmu živlu slovenského a na prospěch
Maďarů, ba odhadují ztrátu Slováků při posledním sčítání na více než
200 000 duši, — ale jinak než na základě povšechné, stejnoměrné stati-
stiky úřední nelze dnes vůbec vydati podrobnou mapu národopisnou.
Statistika musí jí sloužit za široký, pevný základ, a teprve když výsledky
na mapě graficky znázorněny leží před očima, možno lokálním znalcům
najíti omyly, nesprávnosti a navrhnouti opravy.

Ale přes to, že základ mapy, totiž úřední sčítání z r. 1900, není
vždy správný, jsem předem přesvědčen, že mapa tak, jak jsem ji zpra-
coval a vydal, bude v celku mimo dosah těchto nesprávností, a to ze
dvou důvodů. Jednak chyby při sčítání, třebas velmi časté, z největší
části nemají vlivu na kategorie percentuální, podle nichž jsem osady
slovenské roztřídil a na mapu znamenal. Jestliže v osadě A nebo B je
ve skutečnosti více Slováků, než jich udává statistika — zůstane jistě
v největší části případů osada A přes to v kategorii osad na př. mezi
75 — 907oi osada B na př. mezi 25— 507o» — ^ příslušné označení na

•) A magyar kórona országainak 1900 évi népszámlálása. I. A népesség
általános leirása kdzségenkint, Budapest. 1902 (Dr. Vargha Gyula).

mapé se nezmění. Tak tomu bude jistě pravidlem a jen řidčeji
opravou absolutního čísla přeskočí obec z kategorie jedné do kate-
gorie druhé.

Dále jsem všechny důležitější a spornější části mapy (zejména
celou slovensko-maďarskou hranici) poslal před uveřejněním na Slovensko
jednotlivým znalcům příslušných krajů s prosbou za revisi. Revisi
této vyhověno bylo s radostí a některé věrohodné opravy
byly mnou dodatečně na mapě vyznačeny.

Tím vším, jak se domnívám, vyrovnal jsem podle možnosti v do-
statečné míře chyby, jež by mohly povstati z posledních výsledků
sčítání, pokud jest nesprávné.

Při hotovení mapy řídil jsem se následující, pracnou sice, ale
jediné správnou methodou.

Na základě úřední, svrchu uvedené statistiky, v níž jest u všech
jednotlivých obcí říše uherské uvedeno také obyvatelstvo podle při-
znaného jazyka mateřského (anyanyelv), vybíral jsem v každé stolici a
každém okresu ty obce, v nichž ohlášeno bylo aspoň 10% duší sloven-
ských. Obce, kde označeno Slováků pod 10%. ostavil jsem úplně stranou;
několik Slováků sedí pravidelně v obcích po větší části říše. Ustanovil
jsem si obce, kde jich je méně než 107oi ^a čistě neslovenské, jako zase
naopak obce, kde je jich aspoň 907oi za čistě slovenské. U každé osady
s více než 107© Slováků vypočítával jsem pak, kolik procent Slováků
má*), a všechna čísla takto získaná, resp. osady, rozdělil jsem do 5 násle-
dujících skupin:

1. Osady s více než 907o Slováků (na mapě značka •),

2. » s 90—75 > » » . » •),

3. » s 75—50 » » • > » 3),

4. » s 50—25 » » » » » O),

5. » s 25—10 » . > . » ©),
Osady s méně než 107o označeny byly na mapě O.

Stanoviv si tyto procentuální poměry, zaznamenával jsem značky podle
příslušných kategorií na plochy jednotlivých stolic a tím způsobem
jsem obdržel podrobné a správné rozložení slovenských obcí na
půdě říše uherské, z něhož na první pohled vysvitne nejen hranice Slo-
váků, nýbrž i to, co jiným národopisným mapám chybívá : percentuální
rozvrstvení uvnitř slovenské oblasti, to, co bychom zváti mohli plastič-
ností mapy národopisné.

*) Tuto namáhavou a unavující práci (jeť osad těch ke 3000) nebyl bych
asi zmohl sám, kdyby mi obětavostí Národopisné Společnosti Českoslovanské
nebyli dáni k ruce pomocníci (pp. J. Vaník a stud. B. Šrámek a K. Keppert),
kteří největší část této mechanické práce vykonali za mne.

Mapa naše není zhotovena k praktickým účelům, ale k naučným.
Chtěl jsem v ní zachytit co možná přesně stav národnosti slovenské na
počátku tohoto století, aby obraz ten mohl sloužiti za pevný základ
k studiím o její minulosti i k úvahám o osudu budoucím, slovem
k studiím o změnách národní državy slovenské. Tímto účelem dán byl
sám sebou ráz celé práce a speciálně ráz mapy. Snahou mojí bylo umístiti
na mapě pokud možná všechny obce, v nichž statistika obyvatel-
stvo počítala, a u všech předvésti poměr národnosti slovenské. A to
ovšem nelze zobraziti na nějaké celkové stolní mapě Uherska. Proto
nezbývalo, než rozděliti celou oblast severních Uher na řadu mapek
detailních, jež obsahují obyčejně dvě, někdy jen jednu stolici. Odtud
tedy vyšla i forma mapy i nutné doplnění mapy textem, uvádějícím zcela
přesně to, co na mapě jen v hrubších odstínech mohlo býti předvedeno.
Odtud vysvětlí se i technika kresby poněkud hrubá, jež by nedostačila mo-
derní mapě atlantově, ale jež jistě úplně vyhoví svému účelu naučnému
a má tu výhodu, že je lacinější. Kreslil jsem mapy za vydatné pomoci
stud. p. V. Nového sám a z kreseb našich se přímo reprodukovaly.

Mapu školní, celkovou a přehlednou bude možná nyní na základě
této vydati snadno. Ostatně má podobnou velmi dobrou k vydání při-
pravenu p. J. Párička v Ružomberku, kterou jsme k této knize ne-
mohli připojiti jedině proto, že by byl náklad velice vzrostl.

Má-li mapa naše nad jiné výhodu nepopiratelnou ve způsobu
jakým je zobrazena národnost obcí, má ještě jednu novou důležitou
stránku: je totiž jedinou novější a velkou mapou severních
Uher s názvy slovenskými.

Zhotoviti mapu s podrobnou slovenskou nomenklaturou je práce
i dnes velmi obtížná. Pan Fedor Houdek v Ružomberku uveřejnil
sice s několika spolupracovníky v III. — IV. ročníku skalického Hlasu
(1901 — 1902) seznam (maďarsko-slovenský) osad ze stolic slovenských,
za nějž jim a zejména p. Houdkovi přísluší všechna chvála a uznání.*)
Ale seznam ten přece není úplný, chybíť ze severu Uher část stol.
abauj-tornajské, stol. boršodská, ze středu komárenská, ostřihomská,
pešťsko pilišská atd., chybí i leckteré osady v ostatních stolicích sloven-

*) /''. Houdek, Příspěvky k miestopisu Slovenska. Hlas. IlI - IV. Vedle Houdka
přispěli k nim zvláštními články jcste pp. J. Bodnár, D. J Minárík a Podjavorský.
Dále zde slušno uvésti pilně sestavený, ale také neúplný přehled jmen od Podtatran-
ského v Sborníku mus. slov. spol. III, 8 (srv. Čas. m. spol. II, 23) a Článek P. Křižka
•Slovenské miestné názvy* (SI. PohF. 1S92, 65 si.), jenž však přihlížel k starým
historickým názvům. O jiných sbírkách srv. poznámky při popisu jednotlivých stolic.

Starší práce cennější, ale velmi neúplné jsou tyto: J. M. Korabinsky^ Gtogr.-
Historisches und Producten-Lexicon von Ungarn. Pressburg 1786; J. von Lipsky,
Rcpertorium aller Oerter und Gegenstánde die in der . . . Chartě des Kónigreiches
Ungarn, Croatien, Slavonien etc. vorkommen. Ofen 1808; Lud. Xagy, Notitiae
politico-geographico-statisticae inclyti regni Hungariae. Budac 1828; Lad Bárto-

ských. Také mne mnohá jména maďarská, jen slovensky přepsaná,
pohádala, abych znovu dal zjistiti, neznají-li domácí obyvatelé názvů
slovanských. Kdo by si srovnal seznam p. Houdkův s mým, našel by
mnoho odchylek. Na druhé strané potkával jsem se s tou obtíží, že se
mi maďarská jména v statistice z r. 1902 neshodovala s maďarskými
názvy staršího seznamu a starších map, a to proto, že od r. 1898 ma-
ďarská vláda usilovně a od kořene počíná maďarizovati stará jména obcí.
Jak se názvy v posledních letech mění, vidéti nejlépe ze srovnání jen
poněkud starších map s novými. Známá Gonczyho mapa z r. 1886
má na př. ještě v hontské stolici jména slovenská, třebas po maďarsku
psaná: Pierg, Viszoka, Pocsu vadlo, Beluja, Kolpach, Szenográd, Mla
donya, Badin, Zahora atd., ale novější vydání už Hegybánya, Magaslak,
Bacsófalva, Béld, Tópatak, Szénavár, Legend, Bádyon, Erdómeg a po-
dobně. Ostatně jsou dnes obce, u nichž se užívá i trojích názvů.

Za těchto okolností nebylo by mi bývalo možno docíliti slovenské
nomenklatury v té úplnosti, kterou podávám, kdybych nebyl doznal účin-
livé pomoci u svých starých i nových přátel na uherském Slovensku
a v Praze. Se vzácnou ochotou vyhovovali mi pánové dále uvedení, a do
lístko/ého katalogu ke jménům maďarským připisovali slovenská jména.*)
Abecední slovník na konci knihy připojený chtěl jsem původně sesta-
viti sám. Ale během práce dověděl jsem se, že p. Stan. Klíma, učitel
v Záběhlicích, známý pracovník na poli československém, pomýšlí vydati
něco podobného. Vybídl jsem jej tedy, aby mi ze všeho materiálu, jejž
jsme byli oba dosud sebrali, abecední slovník sestavil. Pan Klíma práci
tuto ochotně přijal a velmi pečlivě vykonal.

Touto organisací, úsilím a všestrannou pomocí stalo se, že dílo
mé v poměrně krátké době bylo hotovo, poskytujíc potěšitelný a úspěšný

lomatides, Comitatus Gómoriensis notitia hist. geogr. statistica. Leutschoviae 1805 až
1808. Ostatní starší méně důležitou literaturu viz na př. u Šafařika Gesch. d. slaw.
Sprache und Lit. 374. Z novějších uvádím V. Horný ánszkého >Geogr. Lexicon des
Kónigreichs Ungarn. 1858, J. Dvorzsdka >Magyarország helységnévtára* (Budapest,
bez data) a J. Jekelfalussyho »A magyar korona országainak helységnévtárac.
Budapest 1895.

*) Na mnohých místech setkal jsem se s názvy, jež se i valně lišily od seznamu
Houdkova nebo Lipského, zejména v čísle, v rodě a v různé délce samohlásek.
V těch případech mohl jsem ovšem do mapy zapsati jen jeden, v textu jsem však
uváděl různá jména vedle sebe. Ostatně prosím, aby se při používání map při-
hlíželo vždy i k textu, poněvadž na mapách jména častěji jsou méně čitelná (také
krácena). Ale i tak doufám, že mapa naše daleko je vzhlednější, než podobným
způsobem vydaný atlas Baloghův (kreslený prof. Kocsárdem), o němž srv. více
v závěru. Zde je také vhodné místo, abych připomenul, že jsem se pokud možná
bylo přidržoval pravopisu slovenského, a psal tudíž ne, ie, de, ač se slabiky ly vy-
slovují měkce né, té, dé. — Že všechny mnou uvedené názvy, pres hojně jim věno-
vanou pozornost, nebudou úplné správné, je každému znalci zjevno. Opraviti je
a doplniti bude věcí další kontroly, o niž pro dobro věci snažně žádám. Ostatně
.upozorňuji už zde na doplňky vzadu připojené.

příklad společné práce československé. Ze všech, kteří mi pomáhali,
v prvé řalé zasluhuje uznání a díků Národopisná Společnost Česko-
slovanská, která nejen ochotně přistoupila na návrh miij, vydati tuto
knihu nemalým nákladem, ale i přípravy s vydáním spojené obětavé
podporovala a tak dílo umožnila. Po Národopisné Společnosti došel
jsem největší a nejúčinlivější podpory při spracování nomenklatury a při
revisi výsledků u nejlepších pracovníků a vlastenců slovenských. Jsou
to pp. Mich. Algover v Bal. Ďarmotech, Lud. Bpor v Naďlaku, Jul. Botto
ve Velké Revúci, Dušan Fajnor v Čáčově, Milan Fric v Nacflaku, Jan
Holuby v Zem. Podhradí, Jos. Homolka v Bardiově, Fedor Houdek
v Ružomberku, Svět. Hurban Vajanský v Turč. Martině, AI Kardoss
v Dolném Kubíně, Andrej Kmeť v Prenčově, Milutín Křižko v Brežnici,
Lud. Mičátek v Novém Sadě, Štefan Mišík v Hnilci, Jan Párička v Ru-
žomberku, L. Rizner v Zem. Podhradí, M. Šimonovič v Cerové, Jos.
Škultéty v Turč. Sv. Martině a Pavel Zoch v Modré. V Praze mi ru-
ským materiálem vypomohl p. prof. V. z Cintulů, při korrektuře pak
stud. p. J. KFučka a zejména mnohou radou a ochotně koUega prof.
Jaroslav Vlček.

Všem v:;ddvám iipfunnc diky!

V Praze v květnu 1903.

Lubor Niedalc,

Celistvá sídla Slováků rozkládají se, jak známo, v severní části
Uher a sice v stolicích, nesoucích tyto maďarské officiální názvy:
Pozsony, Nyitra, Bars, Hont, Zólyom, Trencsén, Tiirócz, Árva, Liptó,
Szepes, Sáros, Zemplén, Ung, Abauj-Torna, Gomor, Nógrád, — po Slo-
vensku: PreSporok, Nitra, Tekov, Hont, Zvolen, Trenčín, Turec, Orava,
Liptov, Spiš, Šaryš, Zemplín, Užhorod, Abauj-Torna, Gemer, Novohrad.

K témto stolicím připojuje se na hranici ještě stolice Boršod (Borsod)
s většími ostrovy slovenskými, pak Pešť-Piliš (Pěst Pilis-Solt-Kiskun),
Ostřihom (Esztergom) a Komárno (Komárom).

Probereme nyní osídlení Slováků v pořadí stolic od západu
k východu.

Stolice prešpurská.

V stolici prešpurské počíná hranice čisté slovenské oblasti (s více než
507o Slováky) na řece Moravě a sice přesně vzato u Hochštetna a jde na
jih přes Zohor, Stupavu, Bystrici k Dúbravce u Devína, odkud se obrací
k východu kolem Prešpurka přes Lamač, Račišdorf, Vajnory k Farné. Řeky
Moravy za hranici neudávám proto, že Devínská Nová Ves má jen 147o a
Devín jen 27 7^ Slováků; Prešpurk sám nemá přihlášeno ani 20 7o Slo-
váků. Od Farné obrací se k Ivance, Slovenskému Gróbu a odtud obloukem
přes Schweinsbach, Šenkvice, Šaríiji k Čataji a vedle Německého Gróbu
k Pustě-Fedymeši, Abrahámu a kolem Mačadu ku vsi Nebojsa a pak podél
dráhy na sever k Středě nad Váhem. Vezmeme- li v úvahu oblast aspoň
s 257o Slováků, pak možno sice připojiti Devín, a pod Nebojsou sestoupiti
o osadu níže do osady Hody, ale to tvoří celkem úchylku velmi nepatrnou.
Ostrůvek osad pod Sencem (KráFová, Krmeš a Borša) je nepatrný. Teprve když
bychom připojili i osady s 25 — lO^o dostaneme se níže a pak možno za
hranici vzíti Moravu až ke vtoku, Dunaj až k Prcšpurku, Malý Dunaj až
k Edbázfé a odtud čarou přes Jánošházu, Heď, Galantu k dráze na Středu.

Národopisný Sbornfk. Sv. IX. 2

10

Oblast slovenská v prešpurské stolici je bez cizích ostrovů, vyjímaje
německý Limbách u Pezinku a několik měst, kde statistika našla značnější
zlomek Maďarů (Sv. Jur, Pezinek, Modra, hlavně Trnava). Němců je však
všude dosti roztroušeno zejména ve Velkých Levárech, Malackách, Středě,
Stupavě, Šapu, Grínavě, Senci, většinou německý je Devín a Petržalka
(Ligetfalu) na druhé straně Prešpurka. Větší počet Čechů je ohlášen v Dim-
burgu, Devíně, Trnavě a hlavně Hochštetně. Dcvínská Nová Ves je s větší
části chorvatská, také v Chorv. Gróbě přihlášeno více Chorvatů než Slo-
váků, v Lošonci je malý zlomek (něco přes 87©) Rusínů. V celé stolici
i s Prešpurkem je Slováků 164.585 na 367.502 obyvatel tedy 447o, bez
Prešpurka 51%.

Podrobný přehled slovenského osídlení je tento (osad v celku 148):

Okres: Felsňcsallókoz (Horní Čalókez).

Hideghét

V8eho oby v.

153

Slovákfí

25 137,

Okres : G a 1 a n t a.

Barakony

Barakun

167

145

86-7 7

Galánta

Galanta (Galanda)

2982

317

106 .

Gány

Gáň

330

257
Zrzka teen vyšetřena u gynekologa
S mladými blondýnkami na lodi
Zaplatí si luxusní kurvičku

Dva doktoři opíchají dvě ženy

Report Page