Dr. Andy Wakefield
klade rodičům dětí s autismem srdcervoucí otázku:
„Je to krize.“
„Co se stane s těmito dětmi, až tu jejich rodiče už nebudou?“
"No, kdo se skutečně postará o naše děti, až my, jejich rodiče, už nebudeme mezi nimi? Mým dnešním hostem je Andrew Wakefold a možná se ptáte, proč je hostem právě k tomuto tématu. Pojďme to zjistit. Dobré ráno, Andy.
Tohle je problém, který je nutné řešit. Je to krize. Co se stane s těmito dětmi, když jejich rodiče už nebudou nablízku?
Začalo to velmi zajímavě před mnoha lety, kolem roku 2011. Byl jsem na konferenci a matka, která tuto konferenci organizovala, měla těžce postižené dítě, nemluvící. Ten večer u večeře se mě zeptala, zda bych jí nezplodil dítě. Možná si říkáte, jak zvláštní žádost to byla, ale nešlo jí o sex s Andym Wakefieldem. To, co chtěla – a její důvody byly naprosto upřímné a inspirující – bylo mít zdravé dítě, které by mohlo vyrůst a starat se o jejího syna, až ona sama zeslábne nebo zemře. Nebylo to jen upřímné, bylo to nesmírně dojemné.
A tehdy jsem si pomyslel, že o tom musím napsat scénář. Je to tak mimořádný příběh. A chtěl jsem v něm udělat dvě věci. První bylo odklonit se od sporné a složité otázky příčin. Chtěl jsem se zaměřit konkrétně na problém, který nedá spát milionům amerických rodičů, milionům rodičů po celém světě. Co se stane s mým dítětem, až tu nebudu?
Protože svět jim nerozumí a rozhodně je nemiluje ani se o ně nestará. Zemřou na ulici.
To se musí změnit a je třeba se tím zabývat. Zruinuje to celou zemi.
Takhle situace vypadá v tuto chvíli, Paulsone. Ty to víš až příliš dobře. Obvykle to nakonec padne na sourozence, na zdravé sourozence těchto dětí, aby se o ně starali, když rodiče už nejsou nablízku. Přesně jak naznačuje tato kniha. Jenže tím přijdou o svůj vlastní život. Tito zdraví lidé jsou vytrženi z pracovního procesu, vyřazeni ze společnosti, aby se starali o své postižené sourozence – jak jsi řekl, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Dopad na populaci, dopad na ekonomiku je u tohoto stavu naprosto obrovský. Proto je potřeba něco udělat, a to hned. Je třeba na tento problém upozornit.
A zjistili jsme, ty i já, že když se toto téma dostane do médií, do podoby knihy nebo filmu – v tomto případě snad obojího – mnoho lidí si to přečte, bude to pro ně zábavné, ale zároveň se s tímto problémem seznámí a budou chtít změnu. Budou chtít něco udělat."