Dostala vytrestáno od učitele

🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

Dostala vytrestáno od učitele
Dlouho u nás převládá povědomí, že učitelé by měli dostat přidáno, že vzdělání je základ. Ve všech kulturách byli učitelé přirozeně bohatí a ctěni, jelikož rekrutovali z těch nejúspěšnějších a byli vyhledáváni, aby předali své zkušenosti dětem bohatých a mocných. Ale kdo jsou pedagogové?


V českých školách nejsou učitelé, ale pedagogové. Slovo pedagog pochází ze starověkého Řecka: bylo to povolání domácího či obecního otroka, jehož úkolem bylo, aby dítě šlo z rodiny přímo za učitelem a od učitele opět zpátky k rodině. Narozdíl od učitelů - ctěných mistrů svého oboru - roli pedagoga žádný svobodný člověk dobrovolně nevykonával a nemělo žádnou společenskou prestiž.

Pod pojmem učitel si vybavíme úspěšného vizionáře, který zájemcům ukazuje svoji cestu. Učitel tedy nepotřebuje státní plat , jelikož je díky úspěchu bohatý a vizionáře peníze nemotivují.

Pedagogové by měli akceptovat tento rozdíl mezi pedagogem a učitelem. Neměli by lhát a předstírat, že jsou experty v oboru . Předmětu, kterému vyučují , rozumí obvykle velmi povrchně a profesionálně se jím obvykle neživí (jsou placeni státem z daní). V žádném případě tedy pedagogům nepřísluší hodnotit studenty, na to narozdíl od mistra nemají kvalifikaci .

Učitelem se člověk nestane tak, že vystuduje pedagogickou fakultu. VŠ obory jsou lživě pojmenované jako Učitelství pro 2.stupeň ZŠ a SŠ . Není to učitelství, ale pedagogika. Učitelem se člověk stane přirozeně tak, že vzniknou zájemci, kteří si přejí, aby je učil.


Skutečná role závisí na stupni, kde pedagog působí: na MŠ je vychovatelem. Na 1. stupni ZŠ může být skutečným učitelem, neboť čtení, psaní a aritmetiku využívá dnes každý vystudovaný dospělý profesionálně na vysoké úrovni.

Chce-li se pedagog stát učitelem od 2.st. ZŠ výše, musí se v prvé řadě stát profesionálem. Studenti si ho musí vybrat a on si musí vybrat své studenty. Také musí definovat své vlastní kurikulum odpovídající jeho zkušenostem a jeho cestě. Tyto a další požadavky na reálné vzdělávání jsou v příkrém rozporu se školstvím, paradoxně tedy musí ze školství odejít.

Chce-li být dobrým pedagogem, musí se v prvé řadě zříci hodnocení a učení, pro které nemá kvalifikaci, které přísluší učitelům. Jeho přínos společnosti spočívá ve zprostředkování komunikace mezi učitelem - mistrem, studentem a jeho rodinou.


Začínající pedagog by měl tedy vyhledat mistry svých předmětů a rozmlouvat s nimi. Aprobace mu umožní, aby rozuměl tomu, co mistrova práce obnáší, psychologie, sociologie a vlastní empatie mu umožní udělat si představu, kdo je pro tuto práci vhodný. Od mistra by měl vyzvědět, co člověk musí znát a umět, aby mohl začít pracovat na nejjednodušší pozici v mistrově oboru umožňující další rozvoj. Na základě pravidelných rozhovorů s mistry aktualizuje tematické plány svých předmětů (něco zastarává, naopak bývají zapotřebí nové věci). Tím si osvojuje klíčové kompetence samostatnosti, podnikavosti, komunikace a řešení konfliktů. Při rozhovorech tím může inspirovat ty studenty, kteří tíhnou k tomu nabýt je podobným způsobem.

Poté by měl pedagog přátelsky rozmlouvat se studenty, pomáhat jim objevovat, kým jsou: zkoumat s nimi příčiny jejich emocí, charakteristické rysy jejich osobnosti a záliby. Měl by také poznat rodinu studenta, její hodnoty a její fungování. Měl by s nimi rozmlouvat, co by pro studenta bylo vhodné a všichni by měli dospět ke konsenzu. Toto je výchozím bodem: bez tohoto konsenzu nelze začít vzdělávat. Kdo jej nedosáhne, do školy pouze chodí, ale nic se tam nemůže naučit.

Pedagog poté studenta naučí základům, které si mistr určil, předá mu studenta a hodnocení nechá na mistrovi. Dobře odvedená práce pedagoga se pozná tak, že jsou spokojeni mistr, student i jeho rodina. Takový pedagog pak může být od mistra a rodiny placen, nepotřebuje být státním zaměstnancem. Dobří pedagogové tedy mohou vykonávat svou činnost nezávisle na školách. Státní plat tedy potřebují pouze špatní pedagogové. Ten plat by tedy měl být co nejnižší, aby měli motivaci stát se dobrými pedagogy. Vysoký státní plat pedagogů naopak láká do školství neschopné lidi (schopný člověk se nikdy nespokojí s pozicí státního zaměstnance).


Přirozenou autoritu pedagog získá tak, že naslouchá, že si je vědom, že není učitelem ani psychologem. Přirozenou autoritu pedagog ztrácí, když někomu něco vnucuje: to znamená, že nenaslouchá, že neví, co je pro koho žádoucí. Díky tomu kolektiv studentů špatného pedagoga neuznává a ten musí autoritu nahradit vynucováním kázně. Přirozená autorita a násilné vnucování své vůle jsou opačné pojmy a rozdíl vyplyne, jakmile se studenti ocitnou v situaci, kdy pedagogovi naslouchat nemusí. Důsledkem vnucování je, jak bylo popsáno výše, že se studenti učení vyhýbají místo aby ho vyhledávali. Dospělí lidé, kteří se už nechtějí vzdělávat, jsou objektivním pomníkem špatné práce pedagogů v jejich dětství.

Pedagogovi nebo rodiči se občas stane, že student chce něco opačného než oni. Pokusy lámat vůli manipulací (s takovou z tebe nic nebude), silou (udělej to, nebo...), citovým vydíráním (co já si s tebou počnu) a jinými fíglemi může uspět v tu danou chvíli, ale v dlouhodobé perspektivě rozvíjí zmíněnou patologii a student přejímá tyto vzory neúspěchu do vlastního života.

Dobrou cestou je naslouchat a nechat si vysvětlit postoj studenta (upřímně, ne toxickými řečnickými otázkami typu Jak si to vlastně představuješ? , Co za kravinu sis to zase vymyslel? a podobně). Pokud je postoj dobře zdůvodněný, pak jej respektovat, vysvětlit vlastní postoj a společně hledat řešení akceptovatelné pro oba. Tento přístup je vhodný pro adolescenty mající vlastní názor, mladší děti se v sobě občas ještě tak nevyznají a na vlastním názoru tak nelpí.

Občas naléhavost situace neumožňuje takové řešení. Pro tyto případy je možné se předem domluvit, že přímý příkaz rodiče/pedagoga student ihned poslechne, a v klidnější situaci se pak vše rozebere. Tento přístup funguje, pokud nejsou příkazy zneužívány pro situace, které umožňují diskuzi.

Ve všech případech je autorita založena na důvěře a vnucování důvěru podkopává. Při vnucování student poslechne, protože je přemožen. Vynalézavost a schopnosti studentů ale časem rostou a síly vynucovatelů klesají: je jen otázka času, než student přemůže toho, kdo si vynucuje autoritu (pedagogové se tomu vyhnou tím, že student odejde ze školy, ale odskáčou si to ti, na které to bývalý student přenese). Jelikož byl vzoru vynucování dlouhodobě vystavován (často s pocitem křivdy, a tedy s potřebou msty), nejspíše jej použije, protože na něj dobře fungoval. Potlačená empatie mu pak umožní, aby jej uplatňoval i u vlastních dětí, často se zvráceným uspokojením typu škoda každé facky, která padne vedle .

Vědomi si těchto důsledků, preferují mnozí ne-výchovu, kdy vychovatel nechá dítě bloudit místo toho, aby s ním objevoval cestu. Pokud však dítě nemá morálně dobré vzory, je jimi zneužito a nemá šanci projevit vlastní vůli. Pokud někde morální vzor chyběl, dítě má špatné návyky a potřebuje vedení definované v 19. století Johannem Herbartem. Vedení je ale autoritativní, a proto nemůže být vnucováním. Je lepší aplikovat výchovu, která je vychovateli přirozená (případně zkusit drobné modifikace), než se pokoušet o aktuálně módní výchovu, kterou sám nemá v srdci.


Výše zmíněná představa dobré práce pedagoga naráží na realitu státních škol, kde má pedagog na starosti studenty ve skupinách po třiceti, kde jsou studenti zahlcování spoustou věcí (ke kterým mnohdy ani nemají vztah) od ostatních pedagogů, kde každý klade důraz na něco jiného, často protichůdného. Pedagog je také zahlcen spoustou zbytečností: zapisování do třídní knihy, postávání při dozorech na chodbách, chozením na hromadné porady (porada může být produktivní jen při jednotkách účastníků), absolvováním BOZP, DVPP a dalších zfixlovaných školení .

Výchozím krokem je napsat tematický plán co nejvágněji, ideálně tak, aby jeho výstupy měli studenti už na vstupu. Čím vágnější temaťák, tím více svobody při výuce. Dalším krokem je zjištění, kdo co dalšího studenty učí a jaké metody k tomu používá. Poté přistoupit k výuce tak, aby využil klíčových kompetencí nabytých jinde a rozvíjel u studentů ty, kde nad kolegy naopak vyniká. Poté si osvojit techniku vedení produktivního rozhovoru, vystříhat se nešvaru většiny pedagogů, kteří hodně mluví a málo naslouchají.

Domlouvání se s mistry, rodinami studentů a vytváření kompatibilních skupin studentů zabere celý rok. Obsah předmětu v prvním roce je téměř nepodstatný, výuka dle tematického plánu je spíše takovým kořením, které se tu a tam přidá, dochází-li hlavní diskutované téma - studenti samotní. Primární je rozvoj klíčových kompetencí, vzájemné důvěry a nastavení studentů na produktivní přístup.

Statisticky nejspíš většina studentů nebude mít zájem o učitelovy aprobace, jelikož předmětů a oborů lidské činnosti je mnoho a lidé jsou každý originál. Takoví studenti jistě zapomenou vše, co se na hodinách probíralo. Důkazem dobře odvedené práce pedagoga zde je, když takoví studenti neztratili na hodinách ke škole pozitivní vztah a že jsou činorodí v jiném předmětu a nezahálí. Dobrý pedagog nenutí svůj předmět těm, kteří směřují jinam, nesnaží se např. lhát studentovi kutilovi, že znalost biologie je pro něj klíčová. Lákat na svůj předmět by měl pedagog pouze ty, kteří nemají žádné produktivní zájmy. Nikdy nemá smysl někoho přesvědčovat: pokud by se studenta o smysluplnosti nějakého předmětu podařilo přesvědčit natolik, že by se mu věnoval, pak je jen otázka času, než ho někdo jiný přesvědčí o něčem jiném. Přesvědčení studenti nejsou s předmětem identifikováni, nemají pro něj zápal a jejich výkonnost nemůže být nikdy na úrovni jejich potenciálu.

Vlivem špatné výchovy jsou někteří studenti plní nectností. Lžou, rádi ponižují, jsou nestřídmí, zpupní, neupřímní a podobně. Bylo by vhodnější takové umístit do škol zvláštních, kde by se v prvé řadě učili ctnostem, které jsou pro dobře vychované studenty samozřejmostí. Stát však zvláštní školy inkluzí zrušil, a tak se staly zvláštními všechny. Práce dobrého pedagoga se projeví tak, že pokleslí studenti si osvojují ctnosti ve větší míře než řádní studenti neřesti. Většina pedagogů je ale sama plná neřestí, a tak ctnostem učit nemohou. Umístění morálně pokleslého studenta do běžné třídy je pak jako umístění shnilého jablka mezi jablka zdravá: není nic, co by šíření hniloby bránilo.

U dobrých studentů a spokojených učitelů musí dobrý pedagog myslet také na to, jak se zapojit do soukromého vzdělávacího procesu: získávat pozitivní reference, definovat zisk své práce a získat na tomto zisku podíl. Pokud si osvojí nějakou práci na profesionální úrovni a není výdělkem plně odkázán na školu jako zaměstnavatele, je na dobré cestě stát se učitelem.


Učitelé jsou bohatí lidé a peníze nepotřebují. Pedagogové by měli dostat pouze ekvivalent toho, co jim dá úřad práce, aby byli motivovaní komunikovat s rodinou a s učiteli a vydělat si tak. Pokud pedagogům přidáme, nic je nebude motivovat se zlepšovat, budou si moci dělat vše po svém proti zájmům studentů a rozvinou se u nich patologie. Takoví parazitující pedagogové dnes usilují o zvýšení svých platů a tvoří silnou politickou lobby. Pedagogové by tedy měli dostat naopak ubráno na úroveň životního minima, teprve pak odejdou ti neschopní. Teprve pak může role pedagoga získat nějakou společenskou prestiž.



Pondělí 25. července 2022, svátek má Jakub

Sexuální nátlak od učitelů zažilo 10 % studentů



PRAHA -
Dvě třetiny studujících jedné z pražských fakult zažily nějaké obtěžování od vyučujících. Skoro pětina posluchaček a posluchačů má zkušenost s nevítanou sexuální pozorností, kterou jim kantoři či kantorky projevovali. Desetina mladých lidí se pak dokonce setkala se sexuálním nátlakem.


Témata:
Sexuální obtěžování ,
analýza ,
Akademie věd ,
Česko

Náramek s andílkem strážným z chirurgické oceli.


Lidovky.cz

© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Provozovatelem serveru Lidovky.cz je MAFRA, a.s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 519/11, PSČ 150 00, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a.s. je členem koncernu AGROFERT.


Sledujte nás na

Facebook
Twitter
Instagramu



Sexuální oběžování (ilustrační foto)


foto: Shutterstock


Vyplývá to z výzkumu mezi sedmi stovkami studujících, který nyní v publikaci o sexuálním obtěžování zveřejnil sociologický ústav akademie věd.
"Pokud naše zjištění porovnáme s výsledky zahraničních studií, ukazuje se, že jsou do velké míry srovnatelné," uvedla socioložka Marta Vohlídalová.
Podle ní to ukazuje, že české prostředí není natolik specifické, jak by se mohli někteří domnívat. Podotkla, že výzkum se uskutečnil na jedné fakultně, není tedy reprezentativní.
Běžná součást výuky
Česká společnost podle autorek nové analýzy o sexuálním obtěžování ve vysokoškolském prostředí není k tématu příliš citlivá. Často ho považuje za uměle vytvořený problém, který se do Česka dostal ze zahraničí. Obvykle se vše zlehčuje. Když už se případ uzná, pohlíží se na něj jako na selhání jednotlivce. Studující přitom obtěžování kvůli pohlaví popisují jako běžnou součást výuky, uvádí analýza.
Sexuální obtěžování je podle popisu odborníků nevítané, nevhodné a urážlivé chování. Sahá od nemístných komentářů, poznámek a vtipů přes zvaní na soukromé schůzky, dotyky, osahávání až po výhrůžky a nátlak.
Nevhodné komentáře
"Jednoznačně nejvíc zkušeností mají studenti a studentky se zesměšňujícími poznámkami o mužích a ženách, jejich vzhledu, schopnostech a vlohách k určitým povoláním, které patrně patří k běžnému koloritu vysokoškolského prostředí," uvedla Vohlídalová.
S takovými komentáři se setkalo skoro 54 procent studentek a 48 procent studentů. Většina z nich je slyšela opakovaně.
Na prsa místo do očí
Tři z deseti vysokoškolaček jejich vyučující okukovali. Zažilo to i 13 procent studentů.
Erotické vtipy
Úplně neobvyklé při výuce není ani vyprávění eroticky zabarvených historek a vtípků. Aspoň jednou je slyšelo 27 procent posluchačů a 23 procent posluchaček.
Nemravné poznámky
Přes 14 procent mladých žen a přes 12 procent mužů se stalo terčem sexuálně laděných poznámek o svém chování či komentářů ke svému vzhledu od kantorů nebo kantorek.
Zajdeme na skleničku?
Skoro každá pátá studentka dostala od vyučujících pozvání na skleničku či schůzku, ze studentů to byl každý dvanáctý.
Nenápadné dotyky
S dotyky či "jiným narušením osobního prostoru" má zkušenost osm procent dívek a sedm procent chlapců.
Když se se mnou vyspíš...
Ze sedmi stovek dotázaných pak 12 studentek a jeden student uvedli, že se s nimi vyučující snažili navázat intimní vztah. Nabídku sexu za určité výhody či pod pohrůžkou zažila jedna studentka a jeden student. Jeden student řekl, že se proto se svou učitelkou sblížil.
"Přestože se procento studujících, kteří se s tímto typem obtěžování setkali, může jevit jako relativně malé, v absolutním počtu za všechny studující na všech vysokých školách v ČR může představovat nezanedbatelný počet ohrožených studentů a studentek," míní Vohlídalová.
Jak reagovat?
Výzkum také ukázal, že kolem 70 procent studujících neví, jak by měli případ sexuálního obtěžování řešit. Mnozí by uvítali ve školách zavedení přesného postupu a pravidel. Univerzity podle analýzy zatím žádnou prevenci nemají.

Premium
Hlavní ekonom tuzemské Trinity Bank a autor knižních rozhovorů s řadou nositelů Nobelových cen za ekonomii Lukáš...

Premium
Starý mladý, který má v sedmdesáti o generaci mladší ženu, aby honil věčné mládí? Do takového klišé se Michal Horáček...

Premium
Na první pohled je křehká a plachá. Vše má ale svůj důvod. „Nejsem klasická domina z pornofilmu, po takové ani většina...
Všechny akční letáky na jednom místě!

Pondělí 25. 7. 2022, svátek má Jakub
Školský ombudsman Ladislav Hrzal za tři měsíce ve funkci přijal stovky podnětů od pedagogů, rodičů i žáků. Přímo na místě musel na základě stížnosti řešit problémy dvou škol. Zakladatel ankety Zlatý Ámos Hrzal nastoupil do funkce v polovině září. Jeho úkolem je zejména řešit vzájemné vztahy ve školách a školských zařízeních a zabývat se spory, které mají znaky šikany.
Většinou se lidé na ombudsmana obracejí s jednoduššími případy, například s řešením drobných prohřešků proti školnímu řádu, stanovení úvazků učitelů a problémy ve vztazích mezi učiteli nebo mezi rodiči a učiteli. Časté byly stížnosti na hodnocení didaktických testů u maturitních zkoušek. Hrzal většinou odpovídal písemně.
Kvůli stížnosti navštívil dvě školy, ale do terénu zavítal častěji. "V dalších dvou školách jsem se seznámil se způsobem prevence šikany a jiné dvě jsem navštívil, abych nasál praxi učitelů oceněných Zlatým Ámosem," uvedl Hrzal. Do besed o šikaně se vedle žáků zapojila také rodičovská sdružení a zástupci učitelů i dětských organizací. Účast na dalších podobných besedách přislíbila dcera zesnulé učitelky ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně, uvedlo ministerstvo.
Ombudsman také jednal s nevládními organizacemi, mimo jiné se zástupci České středoškolské unie a členy Národního parlamentu dětí a mládeže. Sešel se také s krajskými koordinátory prevence a vystupoval na konferencích.
V lednu Hrzal své zkušenosti projedná s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD). Pracovníci ministerstva by pak měli přijmout opatření, která by měla zabránit opakování zjištěných problémů.
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
Za největší přínos výuky na dálku považují žáci devátých tříd i jejich rodiče to, že podporuje samostatnost. Jako problém vnímají přetěžování úkoly a prací,... více
Skloubení prezenční a distanční výuky bude pro některé učitele náročné, časově i psychicky. Myslí si to ředitelé oslovených moravskoslezských škol. Výuka ve... více
Další žáci základních škol se vrátí do školních tříd od pondělí 30. listopadu. Bez omezení půjdou děti z prvního stupně a 9. třídy, další třídy druhého stupně... více
Nákup jednorázových roušek do zásoby zaměstnává rodiče dětí prvních a druhých tříd, kteří se příští týden vrátí do škol. Podle ředitelů škol v Olomouckém kraji... více
Víte, jak funguje prodej limitovaných tenisek? Proč nakupovat tenisky jako investici? Jak při nákupu nenaletět? Jaké trendy sneakers letí v létě a jaké se budou nosit na podzim?... více
© 2006 EMPRESA MEDIA, a.s. Publikování či další šíření obsahu těchto webových stránek bez písemného souhlasu vedení internetové redakce časopisu Týden je zakázáno. Kompletní pravidla využívání obsahu najdete ZDE . Tento server využívá agenturní zpravodajství České tiskové kanceláře (ČTK). Publikování či další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je zakázáno bez písemného souhlasu ze strany ČTK.
Tento portál mediálně zastupuje ARBOmedia s.r.o. Zásady používání Cookies v reklamním systému. Nastavení soukromí
Redakci můžete kontaktovat na emailové adrese internet@tyden.cz . V případě technických problémů pište na adresu webmaster@tyden.cz . Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.
2006-2022 © Created by Sabre s.r.o.




O projektu

Aktuality




ADRESA
K
Parádní mrdačka s kozatou číčou zakončená výstřikem
Amatérské porno: Sex s holkou z párty
Strčil to mezi kozy dvacítce