Co bude s cenami pšenice v ČR za vojenské operace RF? Situaci posoudil ekonom

Růst cen pečiva v ČR bude pokračovat navzdory soběstačnosti v produkci obilí. České potravinářství nepřímo ovlivní roztržení zavedeného systému dodávek obilí z Ukrajiny a stoupající ceny plynu a pohonných hmot, tvrdí docent katedry světové ekonomiky Petrohradské státní univerzity Vadim Kapustkin. Zhodnotil kroky pro zmírnění tohoto stavu.

V roce 2019 Rusko a Ukrajina společně zajišťovaly čtvrtinu světového dovozu pšenice. V exportu této obiloviny držela RF první místo. Klíčovým odbytištěm byly doposud Egypt, Turecko a státy Afriky. Ukrajina je v celosvětovém žebříčku na 5. místě s vývozem do Egypta, Indonésie, Tuniska a Thajska. Pokračující vojenská operace stávající situaci změnila. Výsevní sezóna na Ukrajině již začala, přitom hlavní logistická trasa přes Černé moře je pro Ukrajinu nyní nedostupná.

Současný stav a jeho vliv na vývoj cen v České republice posoudil docent katedry světové ekonomiky Petrohradské státní univerzity Vadim Kapustkin, Csc.

„Samozřejmě se žádná válečná operace neobejde bez omezení zemědělské výroby. Pokud se jedná o dnešní situaci, tak ta neumožňuje plošný výsev. Jestli bude tato operace pokračovat do budoucna, dojde k zastavení i dalších zemědělských prací. Navíc vojenské operace zpravidla vyžadují více paliv a maziv. Pro zemědělce je pak obtížnější tyto materiály nakupovat. Rostou ceny většiny výrobků nezbytných pro výsevní sezonu, to znamená palivo, hnojiva, jiné chemikálie,“ vysvětlil Kapustkin.

Ruská vláda v polovině března uvalila embargo na vývoz cukru a obilí do zemí Euroasijské ekonomické unie a do třetích států. Expert potvrdil, že tato událost bude mít vliv na globální trh vývozu pšenice a následně povede ke zvýšení celosvětové inflace na potraviny. Kapustkin připomněl, že v řadě evropských států jsou již náznaky nedostatku mouky. „Protože Rusko je světovým dovozcem obilí č. 1, tak limity, které zavádí ruská vláda, se nezbytně promítají do celkového objemu dodávek na světový trh. Snižuje se nabídka a ceny nevyhnutelně rostou,“ prohlásil.

Soběstačné Česko nepřímo ovlivní situace na světovém trhu

Česká republika je tradičním silným vývozcem pšenice. Je v této obilovině soběstačná. Podle údajů z roku 2019 pokrývá vlastní spotřebu na 183 % a v obilovinách ze 154 %. Navzdory tomu na začátku roku 2022 vzrostla cena bílých pekařských výrobků o 20 %, což souvisí se zvýšením výrobních cen (plyn zdražil od 50 do 120 %). Cena pšenice, ale také olejů a tuků se v ČR zdvojnásobila v porovnání s loňským rokem. Na prudký růst cen pečiva upozornil Svaz pekařů a cukrářů.

Celosvětový vývoj se tak promítl i v České republice. Začátkem března potravinářská pšenice na burze v Paříži, která je pro ceny mouky v ČR určující, činila v přepočtu 11 580 korun za tunu. Jedná se o rekord: průměrná cena tohoto druhu obilí v roce 1999 činila 4 603 korun.

Dle Vadima Kapustkina další přesnou prognózu vývoje cen jak v Česku, tak i celosvětově, je obtížně definovat. Logistiku vývozu pšenice bezprostředně ovlivní budoucí vývoj vojenské operace Ruska na Ukrajině.

„Pokud se současné podmínky zachovají, znamená to, že dojde k pokračování bojů, potrvají i překážky s dodávkami obilnin z Ruska a z Ukrajiny. Celkově existují potíže s černomořskými přístavy, skrz které se realizují hlavní dodávky produkce. To všechno se bude nepřímo promítat na dodávky do České republiky. Celosvětová cena obilí bude bez pochyby přispívat k růstu cen pšenice v Česku. Bude to další faktor, který ovlivní růst cen chleba,“ konstatoval expert.

Významnou roli podle Kapustkina hraje také nový způsob platby za plyn, který vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Podmínky úhrady v rublech platí od 1. dubna, novinka již zvedla ceny plynu na světovém trhu. I když v zásadě se platební podmínky nemění, evropským partnerům Gazpromu vadí především v rovině politické. „Obecně platí, že platby budou pokračovat v eurech a následně se konvertují do rublů. Pro Evropu se podmínky nemění. Ve změně způsobu platby existuje přitom politický obsah, který není přijatelný pro Evropu,“ podotkl docent.

Čím lze zabránit prudkému růstu cen chleba?

Rostoucí ceny pečiva pocítili i v sousedním Polsku, kde se rozhodly bojovat s problémem po svém. Připomínáme, že ČR má jednu z nejvyšších DPH na potraviny ve střední Evropě – 15 % (zejména Slováci mají 7 %, Poláci 5 %, Rakušané 10 % a Maďaři 18 %). Pro zmírnění dopadů rostoucí inflace v Polsku zrušili DPH na potraviny na půl roku. Přínos tohoto kroku a stejnou strategii pro Českou republiku zhodnotil Kapustkin jako vhodnou dočasnou možnost.

„Je to možné jako dočasný krok. Částečně kompenzuje tendenci související s růstem cen. Je jasné, že Poláci zrušili pouze 5 %, jde spíše o populistický krok, protože růst cen potravin značně převyšuje tuto číselnou hranici. Nebude to kompletně kompenzovat růst cen, ale přitom ukáže lidem, že polská vláda se nesnaží vydělat na rostoucích cenách, zříká se svého podílu na výnosech do státní pokladny. Z hlediska politického řešení je to v Polsku zcela odůvodněné v Polsku,“ shrnul expert.

V České republice dle jeho slov naopak jde o značně větší procento DPH, které zřejmě přináší významný výnos do státního rozpočtu. „Otázkou je, nakolik je místní vláda připravená na značné snížení rozpočtových příjmů. Proto se stěží český kabinet zachová stejně jako v Polsku. Zde můžeme hovořit o možnosti pětiprocentního snížení DPH. Částečně to kompenzuje růst cen a ukáže obyvatelům, že vláda se o ně stará,“ uvedl.

Dočasné embargo na vývoz pšenice

Svaz českých pekařů a cukrářů navíc navrhoval jako možné řešení omezení vývozu pšenici ze země. Dle Kapustkina podobný krok ovšem sotva bude efektivní, protože Česká republika vyváží přebytek obiloviny. Bude to spíše přispívat ke zlepšení společenské atmosféry.

„Jestli nenarušovat současnou proporci domácí spotřeby a vývozu, omezení či zákaz nejspíše nepovede k žádným výsledkům. Z psychologického hlediska to může částečně uklidnit obyvatelstvo, ale z hlediska vlivu na hospodářské faktory ke změnám nedojde. Světové ceny budou nadále stoupat s ohledem na tendenci ve státech, které jsou klíčovými vývozci pšenice,“ konstatoval Vadim Kapustkin.