Blondýnka Marsha May zjistí jaké je to mít velké černé péro v prdelce

🔞 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

Blondýnka Marsha May zjistí jaké je to mít velké černé péro v prdelce

Ilustrační foto

|
Foto: DENÍK/Jiří Sejkora




Břeclav,
Evropská dobrovolná služba,
Lednice,
Madrid,
grant,
zdravotní postižení,
léto


Chcete tady mít zveřejněný svůj příspěvek?
Posílejte ZDE



O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů



Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.

Břeclav – Grant ve výši 15 288 eur, čili asi 380 tisíc korun, získalo Evropské centrum mládeže Břeclav na školící kurz zaměřený na problematiku zdravotních postižení a sociálního vyloučení.
„Účastníci se blíže seznámí se třemi druhy postižení: zrakovým, sluchovým a handicapem sociálního vyloučení. Díky simulacím budou mít možnost přímo na sobě si vyzkoušet, co život s daným typem postižení obnáší," uvedla manažerka projektu Jana Parolková. Kurz nese anglický název See New Possibility in Disability a uskuteční se v Lednici od sedmého do čtrnáctého září.
Kromě zjištění, co obnáší život s postižením nebo společenským vyloučením, dojde mimo jiné na přednášky odborníků. „Vysvětlí, jakým problémům musejí handicapovaní denně čelit a jak jim lze co nejúčinněji pomoci. Součástí programu budou dále diskuse a exkurze do institucí pracujících s postiženými, kde si mladí lidé mimo jiné vyzkouší pomůcky pro sluchově a zrakově postižené," doplnila Parolková.
V létě Evropské centrum mládeže Břeclav vyšle první dobrovolníky na projekt Evropské dobrovolné služby. Bývalá učitelka Olga Neprašová stráví jedenáct měsíců v dánském městě Rejsby. Další dobrovolnice, studentka Markéta Knop-Kostková, bude deset měsíců působit v organizaci ve španělské Majadahondě poblíž Madridu.

Úvod > Moje kniha > Jednou jsem v práci zkoušela, jaký je to mít koule

Úvodní stránka
Mapa stránek
RSS
Tisk


© 2015 Všechna práva vyhrazena. | Tvorba www stránek zdarma

Vytvořte si vlastní web zdarma! Moderní webové stránky za 5 minut
Dala jsem si do kalhot dvě rajčata z Alberta a nutila jsem Tomáše, aby mi je upravil tak, jak se správně nosej a on mi řekl, hele, vole, jako dobrý, ale tohle ne! Tobě je skoro padesát, mohla bys bejt moje máma a já ti tady nebudu upravovat koule, to po mně Renčo nemůžeš chtít.
Pak jsem ještě žádala Davida a ten mi to teda taky odmítnul, řekl mi, že jsem cvokna. Tak jsem si ty koule vyndala, umyla je a snědla. Panebože! Snědla jsem svoje koule, jsem asi ...prase? Negendre prase? Bez respektu k mužům? Chtěla bych snad dokonce mít i ptáka? A měla bych ho, kdyby mě husu napadlo koupit si v Albertovi i mrkev?
Naštěstí si na tyhle otázky nedokážu odpovědět. A protože nejsem debil, tak se na to nikdy nezeptám nikoho, kdo by mi na to uměl odpovědět, protože tuším, že ty odpovědi by nemusely být milý a já bych pak mohla bejt i lítostivá. I když!
Byly to jen takové kryptokoule - jestli to slovo krypto používám správně, jsem líná koukat do slovníku cizích slov. Ať to znamená cokoliv - kryptokoule jsou v pořádku.
Nicméně, já si myslím, že jsem uplně normální, obyčejná ženská a že to prostě každou jednou napadne úplně stejně jako kluky a chlapy napadá, jaký je to mít prsa a zkoušej si nacpat pod tričko pomeranče a melouny a prostě něco, cokoliv, aby měli jako kozy a mohli si pak na ně zkoušet podprsenky. Chvíli jsem dokonce i přemejšlela o tom, jestli nejsem trapná, na chvíli jsem o sobě prostě zapochybovala a bylo mi to líto, hodně líto. Jako ... Renčo, jo, ty jsi kámo, ale tohle vole po mně nechtěj. Co je to za kamarádství? A to jsem neudělala nic zlýho, jen jsem si prostě dala do kalhot dvě rajčata. Někdy si připadám taková odcizená, odcizená od ostatního světa a vzdálená od lidí, některé kolegyně mi dokonce na rovinu řekly, Renčo, ty snad nejsi normální ...Proč tady chodíš s rajčatama v kalhotech? A já jsem jim řekla, protože zkouším, jaký to je mít koule. Co je na tom tak nenormálního? To mi teda vysvětlete.
Ne, prosím, neodpovídejte, umím si na tuhle otázku - jako na jednu z mála otázek, které si denně pokládám - odpovědět sama.



30.10.2009
Autor: CloudySky



Hodnocení: 268 / 121
Zobrazeno: 30052x



Informace

RSS
SiteMap
O stránce
Naše redakce
Zapojte se
Podpořte nás
Mapa kategorií
Reklama
Kontakt



Doporučujeme

JAKnaSEX.cz Sexy-sluzby.cz Sexy-eshop.cz


© 2000-2022 Polohy.cz | Všechna práva vyhrazena


Již zde bylo napsáno spousta článků o tom co a jak a proč mít či nemít umělé poprsí. Všechny je znám, protože tímto vším jsem si musela projít.


Ano, mám umělá prsa a rozhodla jsem se, že i já přispěji i svou troškou do mlýna.


Nad tím, že si nechám zvětšit prsa jsem přemýšlela již od svých 16ti let, kdy bylo jasné, že já nebudu jedna z nejobdařenějších a čím starší jsem byla tím jsem si byla jistější.


Díky podpoře svého partnera, jsem se rozhodla do toho jít ještě před dětmi a to z jednoho důvodu - užila bych si je vůbec po dětech?


Takže když mi partner řekl, že mě plně podporuje, tak začalo klasické martýrium - výběr doktora. Podle mě je to nejklíčovější věc z celé operace, protože si doopravdy musíte vybrat někoho, komu věříte, protože mu přeci jen svěřujete do rukou jednu ze svých velmi intimních partií.


Po 2 měsíčním pátrání, jsem se dohodla s panem doktorem Krejčou z PEMu, který mi vše vysvětlil, měl se mnou trpělivost, což je docela důležité, protože přeci potřebujete vědět, jak se zachovají implantáty, když vystřelí airbagy?!? :-)


Před operací jsem o plánovaném zákroku řekla jen nejbližšímu okolí - rodině (pochopení jsem se příliš nedočkala) a nejbližším přátelům.


Zákrok proběhl díky skvělé péči bez komplikací a já se probudila se zabandážovaným hrudníkem a pocitem, že mám na prsou pytel písku. Po chvíli mi došlo, že to není pytel písku, ale že je to mé poprsí.


Ráno přišel převaz a já je poprvé viděla, musím říct, že jsem byla nadšená, byly přesně takové, jaké jsem je chtěla! Ano, sice to trošku bolelo a prsa byla lehce nateklá, ale byly moje a světe div se poprvé jsem nespočítala všechna žebra.


Rekonvalescence je nejdůležitější období po zákroku - díky podpoře partnera, který se o mě skvěle staral během prvních 2 měsíců (to znamená domácí práce, nákupy, vaření a spousta dalších aktivit) jsem to zvládla bez problémů a po 2 měsících mi pan doktor potvrdil, že už jsou prsa moje a nehrozí žádné komplikace.


To je ta zdravotní stránka - s okolím to bylo o něco vtipnější, všichni mi zírali na hrudník a ptali se jeden druhého, jestli jsem byla prsatější vždycky, nebo mi bylo pomoženo. Musím říct, že je to ze začátku docela vtipné, časem je to takové podivné a pak si zvyknete, protože po čase zapomenete, že takhle velká prsa nemáte od začátku, ale vlastně přes noc.


A jaká jsou na dotek? Po operaci jsou nateklá, spíše bolestivější, ale to je jen tak ten první měsíc, potom začíná proces měknutí. Přiznám se, že jsem čekala, že změknou maximálně do 6ti měsíců, bohužel to v mém případě nebyla pravda. Mám totiž sportovní postavu a pevnější prsní svaly, proto to trvalo rok, ale stojí to za to. Po roce byla prsa krásně měkká a na dotek byste silikon vůbec nepoznali!


Dnes to už je pár let co mám nová prsa a musím říct, že tento zákrok vřele doporučuji všem, které to chtějí udělat hlavně samy pro sebe, protože vy s nimi budete žít. Prsa vám zvednou sebevědomí a tak nějak vyváží Vaši postavu.

Pánové pozor Nákupem prsou to bohužel nekončí, protože poté se rozjede kolotoč celoživotního vylepšování a zkrášlování. (Nákupy podprsenek, korzetů, setů, triček s výstřihem, halenek s výstřihem, vlastně komplet nového šatníku a k tomu i kabelek, a botiček, aby to ladilo) No a když již není co nakupovat tak se zjistí, že prsa mohou být ještě větší, blíž u sebe, nebo naopak dále a celé (včetně operace) se to opakuje. Jedná se zhruba o cyklus 2-10let. Jak u které ženy.
Ne že bych o tom uvažovala, ale jen by mě zajímalo, jak to s nimi vypadá po nějaké době ... Jestli je žena může mít až do smrti a nevypadá to děsně, nebo jestli si implantáty musí nechat ve vyšším věku odstranit a vypadalo by to ještě děsněji...
Záleží na typu implantátu, nicméně se většinou po 15ti letech doporučuje výměna, ale je to individuální. Každé tři roky je doporučena kontrola ultrazvukem, aby se zjistilo zda se stěna implantátu nezmenšuje a podle toho se pak rozhodne o výměně..
Děkuji, to ovšem ani trochu neodpovědělo na mou otázku :D :D
Jde o to, že když uz konečně máte prsa, tak se jich nechcete zbavovat... Dost často si je ženy nechávají počase ještě zvětšit... a neznám nikoho kdo by byl tak starý, měl implantáty a vypadalo to hrozně.
Pokud už by k tomu došlo, tak si ta žena prostě nechá jen udělat další operaci (zmenšit, zvětšit, naplnit...)
Zajímalo by mě, na kolik taková operace vyjde. Já mám prsa velká až až a je to k ničemu. Nechápu holky co mi závidí, když už teď vidím jak klesají a klesají...Proto si je chci nechat zpevnit. Nevíte někdo jestli mi i tento zákrok později zabrání v kojení? Nechci si je nechat vyplňovat, jen je trochu pozdvihnout, tak si taky říkám, že bych mohla počkat až po dětech prtž pak budou bohužel ještě níž...
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat kolik takový zákrok stojí...


Jaké je to, mít rád?
Jaké je to, milovat?
Na to ještě neznám odpověď.
Snad se ji dozvím zrovna teď.

© 2009-2022 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
Portál Verše.cz Vám přináší ty nejlepší zamilované básničky a mnoho dalších.

Kozatá brunetka se nechá vystříkat od nevlastního bráchy
České porno: Daniel přijde na challenge a parádně ošuká Wendy Moon
Šukání hubené, roztomilé slečny Alexis Brill