Čupka kouří ptáka

Čupka kouří ptáka




⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

































Čupka kouří ptáka



Full text of " Píspvky k esko-nmeckému slovníku zvlát grammaticko-fraseologickému. Sestavil Frantiek t. Kott "


See other formats


UNIVERSITY OF TORONTO
LIBRARY



purchased from the
FORD FOUNDATION GRANT



for



EAST EUROPEAN STUDIES



j



I



ARCHIV



PRO



LEXIKOGRAFII a DIALEKTOLOGII.



VYDAVA



III. TŘÍDA CESKB akademie CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.



CISLO 3.

DRUHÝ PŘÍSPĚVEK K ČESKO-NĚMEGKÉMU SLOVNÍKU ZVLÁŠTĚ
GRAMMATIGKO-FEASEOLOGIGKÉMU.



yr^



V PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY,

SLOVESNOST A UMĚNÍ.
10O1.



DKUHt PRISPÉVEK

K ČESKO-IílMECKÉMU

SLOVNÍKU

ZVLÁŠTĚ

GRAMMATICKO-FRASEOLO&ICIÉMU.



SESTAVIL



v v



PRANTISEK ST. ZOTT.



C s.. ^^



'% ,



I



V PRAZE.

KÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY,

SLOVESNOST A UMĚNÍ.

1901.



Tento druhý příspěvek jest sestaven zcela podle zásad zaznamenaných v „Pří-
spěvcích k Česko-německému Slovníku", vydaných r. 1896. Slova nová json
skoro vesměs sebrána z knih.



V Praze, dne 25. srpna 1901.



Fr. Kott.







Tiskem AL0I8A WIE8NEBA v Praze,
knihtiskaře České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.



A.



V nářečích východních se a v nom. vzoru
^duSa' místy zachovalo: meza, věža (na Zlín-
sku), slepica (na Žďársku). Brt. D I. 11.,

II. 253. — O jeho přehlasováni v jihozáp.
Čech. vz Dšk. Vok. 8., na Lassku Mus. íil.
1897. 202., 205. — O jeho přisouváni a od-
souváni v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 15

— O skloňováni substantiv ukončených v —
o, ryba, duša, vládyka atd. vz Gb. Hist.
ml. 111. 1. 174. nn. a koncovka a) nomi-
nativu sing. vzorce ryba, vz Gb. Hist. ml.

III. 1 175,; b) nomin., akkus. a vokat. du-
álu vzorce ,oráč a meč', ib. 103 (sr. -e, -ě,);
cj nomin., akkus. a vok. plur. vzorce ,moře' :
mora, póla, ib. 156 (e, -ě); d) nom., akkus.
a vok. plur. vzorce ,ryba' : hora, luka, hrana,
ib. 178 (-y); e) nom. pl. vzorce ,mě8to':
města, ib. 138. (v nářečích bývá -á: okna);
f) genitivii sing. u ,oráč a meč' : oráča, meča,
koňa (zastr. ; ve východních nářečích posud :
muža, meča), ib. 100. ; g) genit. sing. vzorce
^ub': duba, ib. 25., 31. (Db. Lehrg. 2 168.);
h) genit. sg. vzorce , město': města, ib. 136.
(-u); i) genit. sg. vzorce ,moře': mora, ib.
54 (starých dokladů není ; ve vých. nářečích:
kraj mora, mého srdca. Mor. Brt. D. I. 354.,
Sš. P. 81.); k) gt. sg. vzorce , kámen': ka-
mena, kameňa, ib. 407. (-e) ; 1) gt. sg. vzorce
,ho8ť : hosta, ib. 342., 344. (-i, -a) ; m) akkus.
sg. u ,oráč a meč'; oráča, oráče, oráče, ib.
97.; n) akkus. sg. vzorce ,panoše' ib. 229.
(ve vých. nářečích : zrádca, Sš. P. 105.) ; o)
akkus. sg. u ,hosť: hosta, ib. 342., 344. (-i,
-ě) ; p) nom. akkus. a vok. duálu u ,kámen',
ib. 407., 409. (-y); q) nom., akkus. a vok.
duálu u ,chlap a dub': dva lotra, ib. 45.;
r) v nom., akkus. a vok. pl. vzorce ,dub'
{m. -y): oblaka, záda, prsa, chlada, ib. 53.

— PHpo'ia -a 3. os. pl. ve vých. nářečích:
prosa, noša. List. fil. 1898. 95. — Změny
hlásky a oj ^ na Hořicku, vz Hoř.. 73, h)
v jihozáp. Čech., vz Dšk. Vok. 8. nn. ; c) na
Hornoostravsku, vz Lor. 7.; d) vůbec, vz
Gb. Hist. ml. III. 2. 443.

a spojka: A posmívati se budou jemu a
ubičují ho a uplijí a zabijí jej a třetího
dne z mrtvých vstane. Bibi. král. Mar. 10.
34. A viděl jsem jinou šelmu vystupující ze

Eott: Dodatky k česko-něm. slovníku. II.



země, a měla dva rohy podobné beránkovým
a mluvila jako drak a všecku moc první té
šelmy provozuje. Ib. Zjev. 13. 11. 12. (Roz-
bor král. 53.). Vezmi pryskyřici a vosk a
aloe a staré sádlo a dřevěný olej ; vezmi
róži a šatlatu (?) a fiolu a balšán. Maš. ruk.
46. a., 191. a. Vz Mus. fil. 1899. 100. Cf
Básník (zde). — A uvádí s důrazem slovo
n vStu: Masť apostolorum celí všecky hlízy
i také rány a to maso hnilé a vše vyjie
(všecičko maso vyjí). Potom aby se (ne-
mocný) položil v teplo, aby se mohl upotiti ;
a takým obyčejem a parnosti (akk. pl.) skrze
pot ven vyžene. Maš. ruk. 204. a, 209. b. Vz
více v Mus. fil. 1899. 99. — Na počátku zá-
vétí. (Nemocný) bude-li krev půštěti a pátý
den se polepší {— hle, věru, zajisté); Ktož
zítra (z jitra, z rána) naň (na kámen pan-
czer) hledí, a toho dne nic jeho hrdinnějšího
nebude. Maš. ruk. 40. b., 295. a. Vz tamtéž
více dokladů. — A. v platnosti sf.vrznvad z^
a zajisté, a věru. Vezmi tu masť a maž
miesta črvená na tváři. A tof mine (uhři-
vosť). Maš. ruk. 213. b. Vz více v Mus. fil. 1899.
99. — A = ale. Pacholík narozený u Vá-
hané bude hněvivý a načas přieznivý. Maš.
ruk. 24. b. Vz ib.

Řecké Kcci překládali čeští bratří, kladouce
za ně: a, i, ale, avšak, než, nebo, protož,
tedy, pak, potom, poněvadž, když, že, takže,
zatím, ač, až, ať, aby, ještoby, jakž, vztažné
zájmeno, přechodník, neboje vynechali. Pří-
klady vz v Rozb. král. 53.-54.

á dříve : aa : kraal. Šb. — -á koncovka
a) nom., akkus. a vok. pl. vzorce ,znamení';
mění se přehláskou v -ie, -é a zúžením v »';
ve vých. nářečích jest -á místy zachováno:
psaná. Vz Gb. Hist. ml. III. 1. 168., Brt. D.
1. 68.; bj gt. sg u ,znamení': znamená, Gb.
ib. 164. (ve vých. nář. posud : do náručá,
bez trápená ; slov. znamenia). — Přípona -á
3. os. pl. ve vých. nářečích: klečá, hořá,
ležá, prosa atd. Gb. Hist. ml. III. 2. 26.,
List. fil. 1898. 95. — Kráceni á ve skloňo-
vání vzorce ,ryba', vz Gb. Hist. ml. III. 1.
182. nn. — Změny hlásky á a) na Hořicku,
vz Hoř. 73., b) v jihozáp. Čech., vz DŠk.
Vok. 8. Vůbec vz Gb. Hist. ml. III. 2. 443.



á — aj 1.



ft. Vz Gb. Hist. ml. III. 2. 443. — Pří-
pona 3. 08. pl. ve vých. nářečích: choďa,
seďa, robJi křik. Vz Gb. Hist. ml. III. 2. 27.,
List. fil. 1898. 95.

a. Vz Gb. Hist. ml. III. 2. 443.

aa = d: kraal (dříve). Sb.

Ábel, e, m. Novočes. gt. e a -a. Us. Vz
Gb. Hist. ml. III. 1. 79.

Abraham. Pojde Abrahamovi husi pást
= umře. Phld. 1897. 744.

Abrahamista, y, m. Vlč. Lit. II. 1. 83.

AbrahamoYÍna v Přisp, oprav. v. : Abra-
hámoviny. '

Absoluéní bulla. Pal. Děj. V. 2. 491.

Absorpční. A. stroj chladicí. Ott. XII.

Aby. Kuku tak uměla podati (malé děvče),
aby velká panna byla. Har. J. 137. — A. =
třebas. Bať može dať, abě tó zlatku. U Císa-
řova na Mor. Mtc. 1899. 43. — S významem
příslovečným na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
347.

Abyssini, sekta. Vz Har. I. 291.

Abyste m. abyste v bibli. Modlete se,
a. nevešli v pokušení. Luk. 22. 40. Vz Rozb.
kral. 44.

Accessista, y, m., z lat. Pal. Pam. 63.

-ace. Substantiva v -ace mají v gt. pl.
-c i -cí: obligac i obligací. Gb. Hist. ml. III.
1. 210.

Aeetylen, u, m. rr hořlavý plyn, nové
svítivo. Vz Nár. list. 1899. č. 8., 1898. 215.
Osvětlování acetylenem. Vz KP. VII. 486. nn.

-ač, -áě: dokonavač, Hus I. 186., do-
mněvač, III. 196 , odstrkač III., 196., pře-
byvač I. 38., zpěvač I. 314. (Mus. 1898.
242.). Sr. List. fil. 1899. 256. Sam. Smetana
v Pbfd. 1897. 264 navrhuje: Zo slovies tvo-
řené a osobu oznaČujúce podstatné jmená
mají ač: udavač, pomahaé atd. ; vylučujú
sa len jednoslabičné: žráč, dráč, spáč, tkáč
atd. a z dvojslabičných : oráč. — -áč mají
neživotné a hlavně od substantiv odvozené
šlová: pekáč, roh — roháč, plech — plecháč,
kov — kováč, kolo — koláč atd. Sr. Lor. 36.

Ač ve vStách podmiňovacich ^si quidem):
Pacholek narozený v Levoni přebude-li
třidceti a tři léta, tehdy, ač Bóh dá, přídě
k sedmdesáti letům. Mas. ruk. 24. a.

-ačom koncovka instr. sg. vzorce ,kuře'
Na Frýdecku. Brt. D. I. 102.

Adam z Vinoře, f 1599. Vz Flš. Pism. I.
398.

Adamant, u, m. =: kámen. Maš. ruk.
292. b.

Adámek Kar. a dr. A. Ed. a j. vz Jub.
Eeistř.

Adamité. Vz Pal. Děj. ID. 1. 430., IV.
1. 404.

Adamovský, míst. jm. u Hovězí. Vek.

Admirál. Babočka admirál, vanessa ata-
lanta, motýl. Vz Stein. 16., Exl. 50.

Adnominalný. A. spojení. Vz Mus. fil.
IV. 328.

Adstaiit, a, m., z lat. z=i dobrý musi-
kálský mládenec. 1673. Mtc. 1898. 394.

Advent. Kdyby kdo o a. tančil, opadalo
by ovoce. Brt. v Hlídce 1899. 103.

Adverbia ukončená v -o místo v -ě.
Va -o.



Advokát. Jebo rada byla nad všecky
a-ty; Na to a-ti jdou jako raci na hracho-
vinu. Smi. IV. 33., 47. Chce-li na tobě a.
kabát, dej mu také hned vestu. Mor. <^^8.
1. Vín. 328. Organisace a-tů. Vz Ott. Kiz.
I. 196 nn.

Aerar = stát jakožto podmět práv ma-
jetkových. Ott. Říz. L 125.

Aesthesiometrie, z řec. zz měření únavy
žáků. VzVěst. VIL 264.

Aesthetický. A, studia Palackého. Vz
Pal. Pam. 367. nn.

Aírikán, u, m, = aksamitnik, sagetes^
rošt. Hoř. 99.

Agama, ještěr. Vz Ott. XIL 228.

Agglutinace ve filosofii rr spojeniny^
jichž složky jsou patmy na př. : vojevůdce,
Krč. Assoc. 99. Vz Splynutí.

Agglutinující jazyky snaží se mluv-
nický tvar hláskovitě označiti. V z Ott. I.
444., XIII. 148. b.

Agloskop, u, m. A. u kouzelné svítilny.
Ott. XIV. 1010.

Ahatas y, í. == Agatha. Na sv. Ahatu.
Maš. ruk. 41. a.

-ach. Koncovka lok. pl.: Vránách t. j.
Vraňach, nč. Vraňanech; strč. Gb. Hist. ml.
III. 1. 77. Vz -ag. U vzorce ,znamení' ve
vých. Čech.: v psaňach. Val. a laš. Brt. D.
I. 68., 114. Cf. -ich a násl. -ách. — U vzorce
,oráč a meč' (dial.), Gb. H. ml. III. 1., 110.,
111.; u vzorce ,ryba': rybách (chodsky, las.
a slez.). Ib. 181.

-ách. Koncovka a) gt. pl. m. -ův u Jindř.
Hradce: mnoho vojákách; také u vzorce
,město': mnoho suknách. Šb. D. 20. Cf. Gb.
H. ml. III. 1. 58., 64., 141.; h) lok. pl. «>
u vzorce , chlap a dub': robách, vz Gb. H.
ml. III. 1. 62.; /Sj u vzorce ,oráč a meč
(dial.): o kónách, íb. IIL 1. 110., 111 (-íchi;
y) u vzorce ,ryba': rybách, ib. III. 1. 181.
(-och, -ech); 8) u ,vládyka': vládykách, vz
ib. IIL 1. 199., (-ích, -ieeh, -ech, -och); f>
u ,panoše', vz ib. III. 1. 231., 232. (iech,
-ich, -ech); t,) u vzorce ,duše', ve vých. ná-
řečích místy posud : na raezách, dusách, ib.
III. 1. 213. (-ích); -rj) u vzorce ,mě3to':
v ruchách, slovách (Hus I. 128., 271.), v mě-
stečkách, na křidlách, ib. III. 1. 143. (hlavně
po A, cA a & a někdy po Z a r) ; &) u vzorce
,kosť: kosfách (dial), vz ib.' IIL 1. 343.,
348. (-ech, -iech); i) u vzorce ,moře': na
polách, ve vajcách, slov. poliach, Brt. D I.
52., Gb. H.ml. IIL 1. 158. (-ích) ; xju vzorce
.znamení', ve vých. nářečích: psaňách, Brt.
D. I. 68., 114. (-ích); i.) u vzorce ,pam':
paňách. Vz Gb. H. ml. lU. 1. 240. (-iech,.
-ich; nč. -ích).

Achkati, achzen. Ticho a. Koll. Bás. 27»

Aj :=z ecce. Aj poslové sboru vypravují.
Pal. Děj. IIL 2. 198

aj se v starší době na Lašsku často pře-,
hlasovalo v ej: hajduk — hejduk, prodaj —
prodej, tajný — tejný. Mus. fil. 1897. 202.
Také v jihozáp. Oech. Dšk. Vok. 16. nu. —
Aj =: ani. Ty sa nezdržíš toho aj před
cizíma. Val. Čes. 1. X. 37.

aj i jest důraznější než pouhé i: žáby'
su aj i jedovaté. Lor. 70.



Ajnstendr — Amen.



Ajiiíítendr, a, m. irpo»eZ obecni. Na Hané
přeď r. 1848. Oes. 1. IX. 239.

-úk. Vz List, fil. 1899. 258., Lor. 85.,
Vest . VII 39.

Ak — ne. Byťa tam? Ak. V Pádolí. Jrsk.
XXIH. 376.

Akťideiiťiií hoblík v knihtiskárně. Ott.
XIV. 44tí.

Akciový. Nejstarší a. společnosť v Čech.
r. 1497. Vz Pal. Děj. V. 1. 407. A. sládek.
zz sládek akciového pivováru. Mtc. 1899.

221.

Akkord. Vz. Mus. 1850. II. ř. 63. nn.

Akkuiiiulatoi', u, m. Elektrická doprava
na drahách pomocí arů. Us. Vz ku př. Nár.
List. 1899. č. 76. odp.

Akkusativ sing. zz nom. při vzorech:
, chlap a oráč' jest z pravidla zastaralý a
vzácný : před císař, před král, za kněz, jíti
za muž. Vz Gb. H. ml. III. 1. 26., 97. Dvojí
akkus. u Husa. Vz Programm akadem. gy-
mnasia na r. 1894. str. 19. Akk. miry v Maš
ruk. Vz. Mus. fil. 1898. 208. a 1899. 95.
Akkus. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 62.

Aksamítnik, a, m. Vz Ott. XII. 226.

á la guerre, hra v karty.

Aksend, u, m. zz odvod. U Polné. Hoš.

-ál, áí, ala: nosál, ožhrala atd. Vz Lor. 34.

Albert Eduard dr., prof. a spis. f 26/9.
1900. Vz Nár. list. 1900. č. z též doby.

Albieri Pav. ::= Jan Muček.

Albini-braendlinovka, y, f., druh ruč-
nice Vz. Ott. XIII. 188. b.

Ale po větě podmíněné, uvedené spojkou
pakli: Narozený v Dvablíženci nemá činiti
velikých chodeb ; pak-li učiní, ale varuj se
vod (rr ale aspoň); Pak-li nemáš živice,
ale pryskyřice smrkové. Maš. ruk. ^21. b.,
204 b. Tímto zpfzsobem užívali také Řekové
někdy své spojky áXlá zz: aspoň (v post-
posici). Sof. Ant. ti SŤit' av ccUcc vvv a' sz'
ciqpíAoífi' éyó zz aspoň nyní ještě. Kla. —
Ale stává v Z. pod. z pravidla na prvním
miste, ale: . . , v pekle ale kdo spovídá «e
tobě. Z. pod. VL 6.

Ale hde zz ne, nikoli. Byťs tam ? Ale hde.
U Císařova. Mtc. 1899. 39.

Aleš Mik. Vz Jub. II.

Alexandreida. Vz Hans. Neb. 171.

Alexandrie, dle ,paní'. Vz Gb. H. ml.
ni. 1. 244.

Alexí. O sklonění sr. Geb H. mi. IIL
1. 134.

Alimentační, z lat. A. žaloba (na ži-
veni dítěte). Ott. Éíz. L 87.

Aljozufek, Jusofek, fku,^ m. rr bylina
hojící břišní nemoci. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

AUodisace, e, f. A-ci provésti. Ott. Éíz.
I. 95.

AUoťhroitový. A. hornina (bludovit).
Mus. ol. II. 15.

Almužna = vMSlek. Us. fiakristů. Kukla
134.

Almužník, a, m. Pass. (Mus. 1861. 141.).

Almiižnový zápis. Wtr. Živ. vys. šk. 105.

Alterace, e, f. Pije z a-ce n: z lítosti,
z rozčílení. Kla., Hoř. 88.

Alumn-us,^ a, m. z=: student do kolleje
přijatý. Wtr. Živ. vys. šk. 240.



Alún = alaun. MaŠ. ruk. 186 a, 188 a.
Alois =: ibiSeJiy z něm. Eibisch. Sbor.
č. II. 17.

-am a) m. -ém koncovka dat. pl u ,oráíí'
a meč*: nožám. Laš. Brt. D. I. 112.; h) m,
-ám koncovka dat. pl. vzorce ,ryba' : rybám.
Slez. Gb. H. ml. IIL 1. 181., (-ám); c) m.
-m koncovka dat. pl. u ,znameni': psaňam
(dial.). Vz Brt. D. L 68., ím a násl. -ám.
-ám koncovka dat. pl. m. -ům dial. a)
u vzorce: ,chlap': chlapám, vz Gb. H. mí.
IIL 1. 59. ; h) u vzorce .vládyka' : sluhám,
ib. III. 1. 199. (-óm, -ům); koncovka dat.
pl. a) u vzorce , panoše' (není dokladů), vz
ib. i?31. (iem, -ím, -em, -óm, -uom, -ům);
b) u vzorce ,ryba' : modlám, ib. 181. (-om,
-um, -am); c) u vzorce ,duše': dusám; ve
východních nářečích místy posud : slepicám,
růžám (zlíň., dolnobeč.). Brt., Gb. HI. 1. 212.;
d) u ,host a kosť (dial): hostám, kosťám,
ib. 343., 347. (-em); e) u vzorce ,mě8to':
městám, kamuám, nosidlám, slovám, ib. 136.,
141. ; f) u vzorce ,moře' v některých východ,
nářečích: polám, Brt. D. I. 114. (laš.), Gb.
H. ml. III. 1. 158. (-óm); g) u vzorce , zna-
mení' (dial.): psaňám, Brt. D. I. 68. (val.,
místy i lašsky), sr. im; h) u vzorce ,paní':
paúám (ve východ, nářečích místy posud).
Vz Gb. H. ml. IIL 1. 240., -iem, -ím.

-ama koncovka dat. a instr. duálu a) u ,vlá-
dýka': vládykama, vz Gb. H. ml. III. 1. 198.
(-oma) ; b) u vzorce ,panoše', vz ib. 230 (-ěma,
-ema, -oma) ; c) u ,ryba' : rybama (m. -ama bý-
vá -oma od sklonku XIV. stol.: mezi dvěma
krajinoma; v dat. bývá v nč. -oum: k ru-
koum), vz ib. 178.; d) u vzorce ,duše': du-
šama, vz ib. 209., (-ěma, -ema, -oma); e)
u vzorce ,město' : křídlama, vz ib. 138. (-oma,
-ma). — -ama koncovka instr. pl. a) u vzorce
, chlap a dub' (m. -y): chlapama (v dial.
místy : chlapami), vz Gb. H. ml. III. 1. 63.,
64.; b) u ,oráč a meČ' (laš. dešcoma), Brt.
D. I. 113.; c) u .vládyka' (m. -ami, v obec.
mluvě), Gb. H. ml. IIL 1. 200.; d) m -ami
u vzorce ,ryba': rybama, vz Gb. H ml.
III. 1. 181. (ami); e) u vzorce ,město'
(v obecné mluvě): slovama, mněstama, vz
ib. 136. 144. (-y); f) u vzorce ,moře' (ve
východ, nářečích) : polama, vz ib. 1.59., 160.,
Brt. D. I. 19. (zlíň.); g) u vzorce , znamení'
(han., laš., val.): staveňama. Brt. D. I. 68.,
II. 75., Gb. H. ml. III. 1. 170. (-ími).

-áma koncovka instr. duálu u vzorce
paní'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 240., -iema, -íma.

Amar, u, m. Aby jedl letkvař amar. Maš.
ruk. 209 a.

Ambosolo, a, n. =: sázka dvou čísel do
lotterie.

Ambrosie, e, f., eufrasia, rostl. XV. stol.
List. fil. 1898. 198.

Ambrovonný. A. modrosť. Smi. IV. 35.

Ambroži Jur, spis. slov., 1694. — 1746.
Vz Vlč. Lit. slov. I. 17., Vlč. Lit. II. 1. 110.

Ambrož. Klášter sv. A-že, nyní celnice
u I^rašné brány v Praze. Jrsk. XIX. 358.

Amen. Smrti naší amen z:z už je konec.
Hoř. 88. To vám je vskutku tak jako amen.
Phld. 1897. 117. Teď jsem ti všecko vypo-
věděl od otče a,ž do amen. Šml. IX. 12.

1*



Amerika — AntoS.



Amerika. Kdo dělat nechce, nechť je to
kde chce, darmo ae nenají ani v Americe.
Mus. ol. 1898. 107.

Amerling Kar. dr. Vz Jub. II., Nár. list.
1899. 6. 185. 9.

• -ami koncovka instr. pl. u vzorce a) ,chlap
a dub' (m. -y): chlapami (dial. místy chla-
pámi), vz Gb. H. ml. III. 1. 63., 64; 6) .oráč
a meč': deščami (laš. desčoma), nožami
(laš.. vz násl. -ámi), Brt. D. I 113., Gb H.
ml. III. 1. 111., 112. (-i); c) ,vládyka': s slu-
hami, vz Gb. ib. 199. (-y, -mi, -ama); d)
,kámen*: kamenami, vz ib. 407., 410. (-y);
e) , panoše', vz ib. 232. (-ěmi, -emi, -ema, -i);
/) ,ryba': rybami, vz ib. 181. (-ama, oma,
-mi, -ma, -y); h) ,duše', ve východ, nářečích
dosud: dušami (val., laš., slez.), slepicami,
Gb. H. ml. III. 1. 214.; i) .kosť': kosťami
(dial.), ib. 343., 349. (-mij; k) ,město': zrnami,
kopíčkami, Hus III. 45., I. 290., městami,
kamnami, Gb. H. ml. III. 1. 136, 144, (-y),
sr. násl. -ámi; 1) ,moře': polami, Brt D. I.
19. (zlin.), Gb. H. ml. III. 1. 159., 160. (-i); I
m) , znamení' : psaňami. Brt. D. I. 68., II. 75.,
Gb. H. ml. III. 1. 170. (-imi).

-ámi koncovka instr. pl. u vzorce a) ,chlap
a dub' : chlapami (místy dial.), Gb. H. ml.
III. 1. 63., 64.; 6) ,oráč a meč': nožámi
(místy dial.), ib. 111, 112. (-i); c) ,ryba':
kravami (místy na Mor.), Brt. D. I. 39., Gb.
H ml. III. 1. 181. (-áma, -oma, -mi, -ma,
-y); d) , město': městámi (val.), Brt. D. I.
60.; e) ,paní': paňámi. Vz Gb. H. ml. III. 1.
240. (-iemi, -ími, -íma).

Amilca, y, f., z lat. Spravili amíku =:
pokonali, vyrovnali se. Slov. Zát. Př. 13J a

Amnestovanec, nce, m. Mladý a. Šml.
II. 35.

Amonien, u, m. Přičiniž k tomu tolikéž
amonien. Mas. ruk. 182 a.

Amosenci. Vz Ott. II. 191.

Ampažůra, y, f. = kořalka. Us. fiakrů.
Kukla. 134.

Amslerovka, y, f., druh ručnice. Ott.
XIII. 188 b.

Amsterdam či AmsteldamfYz Krok. 1897.
361. Sel až do Amstrdamu n: daleko. Hoř. 88.

An z: a on, ana, ano. O skloňováni vz
Gb. H. ml. I. 1. 453. Položí (ten kámen) na
oéši, ana plna vody. Maš. ruk. 292 a.

-an, -an : bočan, hubaň, řepaů. Sr. Lor. 34.

-an u jmen obyvatelů. Vz List. fil. 1899.
452.

Anakoluth v obecné mluvě na Císařov-
sku na Mor. Vz Mtc. 1899. 159.

Anatas, u, m,, nerost, vz Mtc. 1900. 388.
' Anatomace, e, f., z řec. izi anatomie. Dač.
1. 198.

Anatomie. Ces. literatura o ní, vz Jub.
II c 1—4.

Anče, stran sklonění vz Káče.

Ančiěka, y, f. rz: řeřicha lučni. Hoř. 107.

Anděl, a; odchylkou vok. sg. andeli, Us. ;
akkus. sg. anděle, Brt. D. 54., akkus. pl.
anděle. Beck. Vz Gb. H. ml. III. 1. 83.
Stran pořekadel a přísloví slovenských vz
Zát. Př 296 a.

Andělíček. Slyšel už a-čky zpívat (už
mu bylo zle). Hoř. 121.



Andělíka čí ámrtolno žehná. Slez. Čea
1. VIII. 53.

Anděli-um, a, d. "zz evangelium. Jičín. Kat
150.

Andef. Na to hledáš, a mistři nevra

Kozb. III. 735.

Andílek. To je a. 8 rohama (Šelmovsl
dívka). Hoř. 118.

Zlobivá studentka si užívá s ředitelem
Toužila po orgasmech v autě s vibrátorem
Vojede asijskou děvku z ulice

Report Page