Český Challenge – šikovnej mladík

🛑 VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻

Český Challenge – šikovnej mladík
Nastavení soukromí Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou také sloužit ke zpracování dalších osobních údajů (např. jak procházíte naše stránky, jaký obsah Vás zajímá a také volby, které provedete pomocí tohoto okna). My a naši partneři máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Můžeme Vám také doporučovat obsah a zobrazovat reklamu na základě Vašich preferencí. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat na této stránce (vyvolejte znovu okno a nastavte své preference). V případě, že se rozhodnete souhlas neudělit či jej odvoláte, nebudeme Vám moci doručovat personalizovaný obsah a/nebo se Vám bude zobrazovat méně relevantní reklama. Některé údaje zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Vznést námitku proti zpracování na základě oprávněného zájmu a provést další nastavení soukromí můžete v sekci "Podrobné nastavení". Vámi provedené nastavení se použije pro webové stránky provozovatele tohoto webu a ostatních vydavatelů sdružení CPEx . Nebudete tak muset provádět volbu pro každého provozovatele zvlášť.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám




Momenty Chance ligy: velkolepé vsetínské oslavy a vzkaz pro Duklu



Loučí se FENOMÉN. Deset největších okamžiků Roubíkovy kariéry



Nečekaná zpráva! Legendární Roubík se z ledu přesouvá na střídačku




Jan Kovář o bratrovi, druhém titulu nebo pozvánce na MS: Jet by nebylo fér


GM Motoru Bednařík o bronzu, penězích i kádru. Měl zájem o Sedláka


Medailista Číp o dánském hokeji i mentalitě: Lidé tady nespěchají


Mladík Bukač o Zlínu, Liberci i zraněních: Je třeba brát z nich pozitivní věci


Česká SENZACE! Junioři přetlačili USA a zahrají si o medaile


Domácí Kanada si v klidu došla pro postup přes Švýcarsko


Lotyši svůj zázrak nedotáhli. Po velkém boji skončili na Švédech


Junioři jdou na USA: Šapovaliv v první lajně, napodobí Suchánek Mrázka?


Sociální sítě

facebook
twitter
youtube




Foto: Karel Dvořáček, sportyusti.cz

Odchod Jaroslava Roubíka do hokejového důchodu je pro Chance ligu přelomovou událostí. Skončila totiž největší legenda této soutěže.
Na hokej.cz k tomuto tématu připravujeme speciál. Jak na Roubíka vzpomínají jeho bývalí spoluhráči či soupeři?
MARTIN KOUDELKA (bývalý spoluhráč v Hradci Králové): „Hráli jsme spolu kolem šesti let, takže jsme toho zažili hodně. Dobrý bylo, když jsme první a druhá lajna soutěžili, kdo po gólu udělá lepší oslavu. Jarda vymyslel parádu: když dali gól, tak se v rohu celá lajna objala a společně odskákali až před gólmana. To byla neskutečná prdel. Vždycky říkal: Gól je gól. Vidím bránu, dám gól. A Jarda jako trenér? Bude výbornej. On vidí ty detaily, které ti mladí zatím nevnímají. Přeju mu, ať se mu v trénování daří – aspoň tak jako v hokeji."
„Vždycky říkal: Gól je gól. Vidím bránu, dám gól."
Martin Koudelka o Jaroslavu Roubíkovi
ZDENĚK DOLEŽAL (bývalý spoluhráč v Ústí nad Labem): „Jarda je zatím nejlepší hráč, se kterým jsem si zahrál. A to jak hokejově, tak charakterem. Hokejově se asi nemusíme bavit, co to bylo za hráče. Génius. Ale mně snad ještě víc utkvělo v hlavě to, jakej byl člověk a jak mi dokázal vklidu vždycky vysvětlit, co jsem měl udělat jinak nebo líp. To jde ruku v ruce s tím, že si myslím, že bude vynikající trenér. Už když jsem byl v Ústí, tak jsme to všichni věděli. Shodou okolností jsme se o tom i bavili nedávno doma s přítelkyní, že bych si pod ním rád někdy zahrál. A hele, za pár dní je na střídačce. Pro mě je k pousmání, když si vzpomenu na naše rozcvičky z domácích zápasů, které vypadaly tak, že několik hráčů hrálo turnaj v šipkách o večeři. Soupeřův tým se na chodbě rozcvičoval a Jarda jen říkal: Ať se vyblbnou. A de facto jsme tu sezonu snad doma skončili v tabulce domácích zápasů druzí. Myslím, že když bude mít štěstí a dostane šanci, bude jako trenér stejně úspěšný jako hráč."
„Soupeřův tým se na chodbě rozcvičoval a Jarda jen říkal: Ať se vyblbnou."
Zdeněk Doležal o Jaroslavu Roubíkovi
Foto: Karel Dvořáček, sportyusti.cz
PETR PŘINDIŠ (bývalý spoluhráč v Ústí nad Labem): „Roubas byl jednoznačně jeden z nejlepších hokejistů, s kterým jsem měl možnost nastoupit. Jeho vnímání hokeje pro mě bylo něco, co jsem absolutně nikde dřív neviděl. Dokázal na ledě přemýšlet snad několik vteřin dopředu, za mě neskutečná hráčská inteligence. V Ústí jsem měl mít roli hajzlíka na ledě a dávat na Roubase tak nějak pozor, aby po něm v zápase někdo nešel a nezranil ho. Ale když jsem poprvé vešel do kabiny a viděl ho do půl těla, vypadal proti mně jak kulturista, mi v tu chvíli přišlo. Takže jsem si říkal, jestli tady nejsem špatně. Jardo, díky."
„Když jsem poprvé vešel do kabiny a viděl ho do půl těla, vypadal proti mně jak kulturista."
FILIP LUŇÁK (bývalý spoluhráč v Hradci Králové): „S Jardou Roubíkem jsem se potkával v první lize přes deset sezon. Samozřejmě mnohem raději vzpomínám na sezony, kdy jsme spolu hráli v Hradci Králové. Byl jsem u toho, když do Hradce přišel za trenérem Jeřábkem z Chomutova. Od té chvíle se stal opravdovým lídrem v kabině i na ledě. Moc rád vzpomínám na jeho čistou klukovskou radost z každého gólu! Jeho hokejové schopnosti a dovednosti není těžké hodnotit. Byl to vynikající útočník. Uměl dát gól ze střely, z nájezdu, byl nebezpečný před brankou. K tomu měl samozřejmě i skvělou přihrávku, pokrytí kotouče a techniku hole. V Hradci Králové vytvořil famózní ofenzivní duo s Patrikem Fořtem. Co se týče povahových rysů, tak neměl nikdy problém s tvrdou hrou obrany soupeře, nikdy nesimuloval a neoplácel. I díky tomu byl myslím oblíbený i u soupeřů. Chytat proti němu už tak zábavné nebylo, ale každý zápas byl obrovská výzva. Mimochodem já jsem byl v brance Hradce, když dal svůj první gól za Ústí, a to nosem. Myslím, že i jako trenér může být vynikající. Vždycky měl v kabině co říct ke hře našeho týmu, i ke hře soupeře. Jeho zkušenosti jsou obrovské, a když je spojí se svojí láskou k hokeji, tak to může dotáhnout daleko i jako kouč. Moc si ho vážím. Hodně štěstí, Roubas #41 ♥."
„Moc rád vzpomínám na jeho čistou klukovskou radost z každého gólu."
DAVID BERNAD (bývalý spoluhráč v Ústí nad Labem): „Jarda Roubík, tohle jméno snad nepotřebuje ani komentáře, ne? Stačí nahlédnout na statistiky a všem musí spadnout brada. Když jsem přišel do Ústí jako hokejové ucho , tak už jsem o té legendě něco málo slyšel. Netrvalo to dlouho a poznal jsem, v čem je Jaroušova síla. Když měl svoji pohodu a klid, tak byste chtěli hrát všichni s ním a nikdo proti. Protože to byl jeden z nejgeniálnějších hráčů, co jsem poznal. Chytrost a přesnost nahrávek ve hře 5 na 5 byla neskutečná. Ale při přesilovkách? Víc než neuvěřitelný... Všechny přesilovky se točily okolo něj a není divu. Vždy si to s někým jednou, dvakrát vyměnil, poté zvedl hlavu, udělal krok, a když jste byli na tom místě, kde vám řekl, že být máte, většinou vám ten puk s lehkostí, elegancí a klidem přistál na hokejce. Za zmínění stojí i ta jeho pověstná střela tahem. Vždy zatáhl puk za sebe, tak jak se to učí malé děti, a s milimetrovou přesností trefoval horní kouty branek. Byl to výborný hráč, ale i přirozený vůdce do šatny. Tam uměl zařvat, pochválit, povzbudit, vysvětlit, pomoct i zjednat si respekt. Byl prostě neodmyslitelnou součástí týmu a držel ho pohromadě spolu se staršími hráči. Pro mě to byl nejen perfektní hokejista, ale i skvělý člověk v kabině i mimo ni. Znám ho jako hrozného pohodáře, který nikdy nezkazí žádnou legraci. A když jste potřebovali pomoct nebo poradit, snad nikdy neváhal! Úplně jako poslední věc bych na něj práskl, že hraje výborně šipky. Vždy většinu porážel, takže by mě zajímalo, odkud má takový trénink."
„Tohle jméno snad nepotřebuje ani komentáře, ne? Stačí nahlédnout na statistiky a všem musí spadnout brada."
Foto: Karel Dvořáček, sportyusti.cz
MARTIN ČECH (někdejší kapitán Třebíče a dlouholetý protihráč): „Já Jardu Roubíka poprvé zaregistroval v Hradci Králové, kde hrál s Patrikem Fořtem. To byl vyhlášený útok. Pamatuju si, že vždycky, když hrál proti nám, tak nám dával z pravého kruhu gól do víka... Nevím, jak to dělal, ale vždycky nám ho takhle dal. To bylo jeho stanoviště. Že odehrál přes tisíc zápasů a získal přes tisíc bodů, to je neuvěřitelné. Vždycky v první lize zářil. A nikdy to nebyl zákeřný hráč. Pro mě je to největší legenda téhle soutěže."
„Vždycky, když hrál proti nám, tak nám dával z pravého kruhu gól do víka... Nevím, jak to dělal, ale vždycky nám ho takhle dal."
DAVID VŠETEČKA (bývalý obránce Chomutova či Písku a dlouholetý protihráč): „Jarda Roubík byl technicky velmi vybavený hráč. Hráli jsme proti sobě strašně moc zápasů. Vždy byl hladovej po gólech a vždy byl rozdílový hráč. Těžko se mi ho bránilo, byl šikovnej na puku a předvídal hru, takže vždycky vyřešil situaci daleko rychleji než ostatní. Už jen počet zápasů a kanadských bodů mluví za vše. Myslím si, že odchází poslední ikona Chance ligy, protože tohle už nikdy nikdo nepřekoná... Do trenérské kariéry mu přeju hlavně elán a chuť. Má zkušenosti a je jen dobře, že se je rozhodl předat mladším hráčům."
„Myslím si, že odchází poslední ikona Chance ligy, protože tohle už nikdy nikdo nepřekoná."
David Všetečka o Jaroslavu Roubíkovi
Foto: Karel Dvořáček, sportyusti.cz


Share on Facebook
Share on Twitter

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz


← Předchozí
1
…
13
14
15
…
28
Další →



Daniel Klíma vyhrál, Petr Chlupáč se proměnil na leadera a Jan Kvěch odjížděl sanitkou!



Příběh nefalšovaného plochodrážního bohéma bude na speedwayA-Z!



Hynek Štichauer kraloval plzeňským Borům!



Matyáš Hlaváček a Kamil Peuker v Kostěnicích neprohráli!



Markéta vrátila prvoligový úder a Jan Kvěch mohl slavit i druhé místo se Žarnovicou!



Petr Chlupáč se zapsal mezi vítěze Memoriálu Jiřího Hurycha!



Petr Marek s jedničkou na zádech se stal jedničkou kolibřího předzávodu Memoriálu Jiřího Hurycha!



Tým ACCR zažil v Pardubicích smůlu i radost z nejlepšího výsledku!



Kopřivnice vede tabulku první ligy!



Robert Chmiel rozdal karty na úvod, Adam Bednář v závěru!





Vydavatel:
Antonín Škach - Angličtina v České Třebové
Habrmanova 1895
560 02 Česká Třebová
Tel.: 604534551
e-mail: vydavatelstvi@speedwaya-z.cz

ISSN: 1802-9728

Šéfredaktor:
Antonín Škach
tony.skach@speedwaya-z.cz

Vedoucí fotograf:
Pavel Fišer
pavel.fiser@speedwaya-z.cz

Kancelář Německo:
Werner Schauer
werner.schauer@speedwaya-z.cz

Členové redakce:
Kiril Ianatchkov
Zdeněk Hrbáček
Karel Herman
Eva Palánová

Webmaster:
Aleš Zemina

© Všechna práva vyhrazena.
Faktické údaje zde publikované je
možné používat i bez předchozího souhlasu pro šíření dobrého jména
české ploché dráhy, jen je v tomto případě potřebné uvádět zdroj
speedwayA-Z.cz


Matyáš Hlaváček a Kamil Peuker v Kostěnicích neprohráli!

Markéta vrátila prvoligový úder a Jan Kvěch mohl slavit i druhé místo se Žarnovicou!


Daniel Klíma vyhrál, Petr Chlupáč se proměnil na leadera a Jan Kvěch odjížděl sanitkou!


Příběh nefalšovaného plochodrážního bohéma bude na speedwayA-Z!


Hynek Štichauer kraloval plzeňským Borům!


Matyáš Hlaváček a Kamil Peuker v Kostěnicích neprohráli!


Markéta vrátila prvoligový úder a Jan Kvěch mohl slavit i druhé místo se Žarnovicou!


Daniel Klíma vyhrál, Petr Chlupáč se proměnil na leadera a Jan Kvěch odjížděl sanitkou!


Slaný – 27. července 1974
Léto roku 1974 nestálo prý za nic, během žní pořád pršelo a obilí se sklízelo jen velice obtížně. Poslední červencový víkend však patřil mistrovství republiky jednotlivců. Čerstvý ledařský mistr světa Milan Špinka kraloval dubnovým úvodním kolům na pražské Markétě a plzeňských Borech, v nichž neztratil jediný bod. Třetí podnik ve Slaném však postavil všechno naruby a leader průběžné klasifikace doplatil mimo jiné na mazanost Miroslava Rosůlka, jemuž ten den přinesl zelený vavřínový věnec díky poslechu československého rozhlasu. Když se Milan Špinka druhý den na staré dráze v libereckých Pavlovicích vrátil k vítěznému konceptu, nemohl ještě ani zdaleka tušit, že jej maličký slánský bojovník na poslední chvíli svým způsobem připraví o titul mistra republiky.
Setkání v červenci
Pardubičtí a slánští závodníci odešli na nástup před ostrým startem jejich letošního červencového extraligového střetnutí. Na hraně depa zůstal Miroslav Rosůlek. A jak už to chodí, běžné klábosení se stočí směrem k plochodrážní minulosti. Milan Špinka se prve magazínu speedwayA-Z svěřoval s vizí generační obměny pro světový pohár družstev, kterou si do Svítkova přijel ještě jednou ověřit na vlastní oči.
„Hele, ty jsi taky jeden z těch, co mě připravili v roce 1974 o titul,“ obrací se náhle se smíchem k Miroslavu Rosůlkovi. A co na to současný slánský trenér?
„Po čtyřiceti letech je těžký si na všechno vzpomenout, jak se to tenkrát všechno semlelo,“ povzdechne si. „Dost jsem padal a hodně na hlavu. Začalo to třetím závodem, který se jel ve Slaném…“
A další polozapomenutý plochodrážní příběh začíná ožívat.
Večerní závod startuje již před druhou odpolední
Slánské depo se začínalo plnit účastníky třetího podniku mistrovství republiky jednotlivců. Chyběl Stanislav Kubíček, jehož místo ve startovní listině zaujal Emil Sova. V pohotovosti zůstával i Aleš Dryml se sedmnáctkou, jelikož v boxu s devítkou nechybí motocykly a mechanik, ale závodník nikde.
„Zrovna jsem si užíval volna na chatě Jana Holuba na Dvořišti,“ vysvětluje Miroslav Rosůlek, který byl oním mužem, po němž byla největší sháňka. „Bylo to tam fajn a rád na to vzpomínám. V tu sobotu jsme seděli venku u ohně, poslouchali rádio, grilovali kuře a popíjeli pivo. Zkrátka pohoda.“
Časové znamení ohlásilo třináct hodin. „Zrovna vysílal motoristický pořad Pozor zákruta,“ blíží se současný slánský trenér k drastickému ukončení poklidného jihočeského odpoledne s přítelkyní. „Najednou mi skoro vyrazilo dech, když se z rádia ozvalo, že se dnes jede mistrovství republiky jednotlivců na ploché dráze ve Slaném. Úplně jsem na to zapomněl!“
Šok byl dokonalý! „Polilo mě horko,“ připouští Miroslav Rosůlek, jemuž ovšem hrál do karet, že závod byl naplánován jako večerní pod umělým osvětlením. Nicméně postavit se na jeho start znamenalo co nejrychleji překonat dvě stě kilometrů z jižních Čech do Slaného.
„Tenkrát moje Škoda 1202 STW neoplývala velkou rychlost,“ popisuje nástrahy cesty. „A byl velký problém to stihnout. Musel jsem ještě odvézt slečnu domů a pak rychle do Slaného. Vzpomínám si, když jsem těsně před závodem přijel na stadión, viděl jsem svého mechanika Toníka Fořtíka, jak mi ohřívá motorku. Jak mě viděl, křičel ‚kde jsi, ty ču…‘. Rychle jsem se oblíkl do kombinézy a za chvíli závod začal.“
Miroslav Rosůlek poprvé přijel na startovní rošt rozjížďky s číslem tři, v jejímž cíli byl druhý za plzeňským Václavem Hejlem a před Zdeňkem Majstrem. Jiří Štancl, druhý muž průběžné klasifikace, přitom vyšel bodově naprázdno. Stejně tak i suverén dubnových závodů Milan Špinka v první jízdě. Právě s ním se Miroslav Rosůlek měl utkat v páté jízdě, avšak vše nabralo rychlý konec.
„Hned jsme při startu přetrhli pásku,“ vzpomíná Miroslav Rosůlek. „Já stál u prken. Nezaváhal jsem a ukázal na Milana. No, a rozhodčí ho vyloučil. Neříkám, že jsem na tom taky neměl trochu viny, ale smůlu měl Milan. Tenkrát byl z toho dost naštvanej‘ a já se mu nedivím, já bych byl taky.“
Milan Špinka sice svou další jízdu vyhrál, ale nakonec skončil s pěti body až dvanáctý. Oproti dubnu to byl závod naruby a medailisté prvních dvou kol obsadili nečekaně spodní příčky. Petr Ondrašík byl sedmý, Jiří Štancl osmý a Petr Kučera dokonce až třináctý. Triumfoval Jan Hádek s třinácti body, zatímco Miroslav Rosůlek se svým velkým kamarádem Janem Klokočkou měli o jediný bod méně.
„Čekal nás rozjezd,“ pokračuje hrdina našeho vyprávění. „Ten ale pro mě nedopadl moc dobře. Ve třetím kole mi v nájezdu praskla hřídelka v předním kole a já skončil v kotrmelcích a pořádně zbouchanej‘. To se projevilo hned druhý den v Liberci, kdy jsem odjel jenom jednu jízdu. Nešlo to…“
Naděje umřela skutečně až poslední
Seriál mistrovství republiky v sezóně 1974 zahrnoval osm závodů, z nichž se každému závodníkovi počítalo pět nejlepších výsledků. Slánský výpadek Milana Špinky proto jeho zlaté ambice nenarušil. A to tím spíše, mával-li druhý den v Liberci opět z nejvyššího stupínku pódia. A stejně tak počátkem srpna, kdy v Pardubicích vyhrál všech pět svých jízd.
V ten moment mu ke korunovaci, od níž jej již přede dvěma lety dělil jediný tabulkový bod, scházel onen pověstný krůček. Ten však na ploché dráze může být stejně přímočaře krátký jako nečekaně záludný. Ve třech závěrečných závodech potřeboval pouze patnáct mistrovských bodů do průběžné tabulky, které se tehdy dávaly za třetí místo. Přitom jej mohl ohrozit prakticky jen Jiří Štancl a to jedině za předpokladu svých třech prvenství.
Prozatím trojnásobný šampión, jehož v sedmdesátých letech dokázal z trůnu sesadit pouze Václav Verner roku 1971, však začal pracovat, abychom dnes v souvislosti s ním používali oslovení mistr s velkým písmenem M. Druhý den po Liberci vyhrál Čakovice a dal
Nadržená francouzská amatérka se udělá v zelených šatech (Maya Angel)
Kompilace žhavých kundiček
Sexy 50 ka si to udělá