Česká kunda se neubrání vybavenému černochovi
⚡ VŠECHNY INFORMACE KLIKNĚTE ZDE 👈🏻👈🏻👈🏻
Česká kunda se neubrání vybavenému černochovi
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Přihlášení členové Deník Klubu čtou vše bez omezení.
dřevo by se postupně stávalo nebezpečné i pro návštěvníky a zaměstnance archeoparku. Na snímku ukazuje zničené kusy modelu slovanských hradeb ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.
|
Foto: Deník/Richard Kutěj
Farou dýchala historie, četly se tu dávné dokumenty
Nová stezka pro pěší i cyklisty spojí Skřečoň se Záblatím
O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.
V Archeoparku Chotěbuz-Podobora obnovují chátrající dřevěné palisády, věže a slovanské hradby.
Staří Slované uměli svá osídlení stavět i tak, aby byla co nejhůře dostupná pro případné nepřátele. Stovky let po jejich původním osídlení to dnes poznávají i stavbaři, kteří obnovují chátrající dřevěné palisády, věže a slovanské hradby v Archeoparku Chotěbuz-Podobora. Dostat sem potřebný materiál a vybavení bývá někdy těžký oříšek.
Současné stavby v archeoparku byly dělány tak, aby co nejvěrněji kopírovaly i původní technologické postupy z dávných dob. Jejich zemní části byly umístěny přímo do země. Věrnost historickým stavebním technologiím ale přinesla i postupnou zkázu.
„Veškeré objekty jsme pravidelně ošetřovali potřebnými nástřiky, zvenčí se léta zdálo být vše v pořádku. Postupně jsme ale zjišťovali, že některé kůly jsou například nestabilní při velkých větrech. Dendrologický průzkum pak ukázal, že zvenku zdánlivě zdravé dřevo je napadeno dřevokazným hmyzem a půdními mikroorganismy zevnitř, tedy přímo z půdy,“ vysvětluje při kontrolním dni přímo na místě ředitel provozovatele archeoparku, kterým je Muzeum Těšínska, Zbyšek Ondřeka.
Obnovené modely obydlí dávných Slovanů jsou tedy již nově založeny do betonového základu. Stejně tomu bude také v případě palisád, věží a slovanských hradeb. „Je to takový kompromis,“ podotýká ředitel Muzea Těšínska.
Současným celosvětovým trendem je totiž stavět modely dávných osídlení tak, jako tomu bylo původně.
Týká se to především míst, která naši dávní předkové skutečně osídlovali, což je i případ Chotěbuze. V některých zemích jdou tak daleko, že dané stavby dělají zásadně jen za použití tehdy dostupného nářadí. Běžný návštěvník ale betonové základy nepozná a stavby v Chotěbuzi jinak věrně odpovídají tomu, co zde stálo při původních osídleních.
„Je to výzva, nejtěžší je vzhledem k umístění lokality řešit logistické problémy, musíme dodržovat i podmínky památkového ústavu a archeologů. Není to zkrátka obvyklá stavba,“ popsal pak nelehký úkol po stavební stránce projektový manažer zhotovitele díla Petr Piprek.
Akce potrvá do konce příštího roku a archeopark má nyní lehce omezený provoz.
Lesy, stromy, keře a všechny ostatní dřeviny v městských parcích i samostatně volně rostoucí tvoří jeden ze základních prvků životního prostředí.
Po většinu své existence žil člověk obklopen vegetací. V 19. století došlo k výraznému rozvoji městských aglomerací a příroda se začala obyvatelům nových průmyslových měst postupně vzdalovat. Jak potvrzují výzkumy z ekologie, botaniky, lékařství, psychologie či estetiky, nemůže se člověk bez zeleně a dřevin prakticky vůbec obejít. Takže v dnešní přetechnizované době je ochrana přírody, a tedy i dřevin, doslova životní nutností.
Dřeviny jsou živé organismy, relativně dlouhověké, které mají poměrně nízkou schopnost přizpůsobovat se změnám svého prostředí. Jsou citlivé na řadu lidských počínání ve volné krajině a zejména v sídlech, a tak se jejich ochrany ujímá zákon.
Například v Ústavě České republiky je zakotveno \"odhodlání občanů ČR v Čechách, na Moravě a ve Slezsku společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství\". Listina základních práv a svobod zaručuje právo každého občana na příznivé životní prostředí, právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
Do lesa nejen na houby
Většina lidí je stále přesvědčena o tom, že les je jen \"kus přírody\", kam se odjakživa chodilo, případně jezdilo na houby, borůvky, maliny. Místem, kam se uchylují milenci nebo ti, kteří v lese i přes zákaz dělají ohýnky, stavějí stany a zpívají při kytaře. Zvěř prchá do svých doupat, zdevastované mýtiny a někdy i vypálené hektary lesa jen málokdy někoho zajímají. Nejvýše tak lesníky, ale ti mají jen malou šanci vzít lesní piráty \"za pačesy\". Naštěstí jsou u nás i lesy \"pod zákonem\", aby se i naši potomci měli kam vydat, když se jim ve městě nebude dostávat vzduchu k dýchání.
Každý, kdo vstupuje do lesa, je povinen dbát pokynů vlastníka, popř. nájemce lesa a jeho zaměstnanců, říká lesní zákon. K ustanovením chránícím dřeviny na lesních pozemcích patří například zákaz těžit stromy a keře nebo je poškozovat, sbírat semena lesních dřevin, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, vjíždět a stát motorovými vozidly v lese, vstupovat na oplocená a vyhrazená místa. Ale je v nich zakotven i zákaz jízdy na kole, na koni, na lyžích či saních mimo lesní cesty či vyhrazené trasy, kouření, rozdělávání otevřených ohňů a táboření mimo vyhrazená místa. A rozdělávat oheň je zákonem zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
Ochranná pásma
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánů ochrany přírody za památné stromy. Jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Jen tak si mohou další generace připomenout například památné lípy, ke kterým se vážou historické události, v zámeckých parcích jsou pečlivě opatrovány staleté duby, které sem zasadili naši předkové, stromy, které se staly nedílnou součástí dějinných událostí země.
Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo. V něm lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem tohoto orgánu. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu a jsou označeny malým státním znakem České republiky.
Kácení jen s povolením
Povolení ke kácení dřevin vydává orgán ochrany přírody. Není však nutné při důvodech pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění probírky porostů, či při výkonu podle zvláštních předpisů. Kácení z uvedených důvodů musí ovšem být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat.
Náhradní výsadby
Orgán ochrany přírody, který vydal povolení ke kácení, je oprávněn uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci vzniklé ekologické újmy. A může uložit i následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však po dobu pěti let. Kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí ČR.
Pokuty za zničení
Orgán ochrany přírody může uložit pokutu do výše 5000 Kč fyzické osobě, která se dopustila přestupku. Například tím, že nedovoleně mění či ruší stav přírody ve zvláště chráněném území nebo stav památného stromu, nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin, anebo neprovede uloženou náhradní výsadbu dřevin. Na dvojnásobek se může pokuta vyšplhat, pokud dojde ke zničení těchto objektů nebo zařízení určeného k ochraně, označení a vybavení chráněného území, či pokud člověk ohrožuje toto prostředí při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům, nebo poškodí či bez povolení pokácí dřevinu.
Za zničení památného stromu nebo zvláště chráněného území, neuvedení poškozeného území do původního stavu nebo nesplnění uložené nápravy hrozí sankce až 50 000 Kč a v jistých případech až dvojnásobek. Poškodí-li přírodu právnické a fyzické osoby při výkonu podnikatelské činnosti, může jim být uložena pokuta až 500 000 korun, neuvedou-li poškozenou část chráněnou podle zákona do původního stavu, může to být až milión korun.
Řeknete si, že je to trochu moc přísné? Jak ale ochránit přírodu, která má již málem na kahánku?
Úloha zeleně
Jaký je vlastně úkol zeleně v našem nejbližším okolí? Rostlinstvo přeměňuje kysličník uhličitý a vodu pomocí sluneční energie na kyslík, který potřebujeme k dýchání. Snižuje množství prašných a plynných emisí a hladinu hluku v okolním prostředí, má velký vliv na chování člověka, jeho pocit pohody, výkonnost a duševní zdraví.
Američtí vědci shromáždili údaje, které ukazují, jak se s proměnou prostředí mění například chování dětí. Ty, které si hrály v prostředí, kde převažoval asfaltový povrch, byly více sužovány konflikty, hádkami a násilím. Když se hřiště ozelenilo, problémy takřka ustaly. Co z toho vyplývá?
Člověk žil po tisíciletí v sepětí s přírodou. Toto soužití je mu vlastní, bez něj psychicky i fyzicky strádá. Stejně tak i strom. Roste po desetiletí a staletí uprostřed vesnice či městského parku, odolává civilizaci a tvoří image určitého místa. Najednou musí ustoupit dálnici. A člověk udělá největší chybu, jakou si dokážeme představit - strom pokácí. Citliví jedinci vnímají zbylý pařez stejně, jako by jim odešel ze života někdo blízký. Braňme proto každý strom, chráníme tak zároveň i sami sebe!
Zdroj: Českobudějovické listy
Hasiči pokračují v kontrole míst v Českém Švýcarsku zasažených požárem
Na ČZU v pondělí začíná Evropský kongres ochranářské biologie
BBC: V Číně musí na koronavirové testy také mořští živočichové
Do požárem zasaženého Českého Švýcarska posílá ministryně Hubáčková 100 milionů
Vědci ověřují genetickou diverzitu a klonovou identitu u břízy bělokoré
Jizerskohorské bučiny - první přírodní památka ČR na seznamu UNESCO
19. srpna - Mezinárodní den orangutanů
O následujícím víkendu se bude uklízet v Jeseníkách
Požár v Českém Švýcarsku byl největším v historii České republiky
Hejna hus i vzácní brouci. Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí
Botanici při průzkumu Velké kotliny našli rostliny, které považovali za vyhynulé
Jedinečná fotografická sbírka meteorických rojů vznikala 8 let
Kritická sezóna pro sýčky: vajíčka z téměř poloviny hnízd zůstala neoplozená či zastydla
Hasiči pokračují v kontrole míst v Českém Švýcarsku zasažených požárem
Na ČZU v pondělí začíná Evropský kongres ochranářské biologie
BBC: V Číně musí na koronavirové testy také mořští živočichové
Do požárem zasaženého Českého Švýcarska posílá ministryně Hubáčková 100 milionů
Vědci ověřují genetickou diverzitu a klonovou identitu u břízy bělokoré
Jizerskohorské bučiny - první přírodní památka ČR na seznamu UNESCO
19. srpna - Mezinárodní den orangutanů
O následujícím víkendu se bude uklízet v Jeseníkách
Požár v Českém Švýcarsku byl největším v historii České republiky
Hejna hus i vzácní brouci. Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí
Botanici při průzkumu Velké kotliny našli rostliny, které považovali za vyhynulé
Jedinečná fotografická sbírka meteorických rojů vznikala 8 let
Kritická sezóna pro sýčky: vajíčka z téměř poloviny hnízd zůstala neoplozená či zastydla
FotoStock Photos provided by Depositphotos Enviweb.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Při poskytování služeb nám pomáhají Cookies a Local Storage. Změnit nastavení cookies . Více informací o ochraně osobních údajů a jejich používání
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Přihlášení členové Deník Klubu čtou vše bez omezení.
dřevo by se postupně stávalo nebezpečné i pro návštěvníky a zaměstnance archeoparku. Na snímku ukazuje zničené kusy modelu slovanských hradeb ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.
|
Foto: Deník/Richard Kutěj
Farou dýchala historie, četly se tu dávné dokumenty
Nová stezka pro pěší i cyklisty spojí Skřečoň se Záblatím
O společnosti
Kariéra
Kontakt
Mojepředplatné.cz
Všeobecné smluvní podmínky
Zásady zpracování osobních údajů
Cookies
Zpracování dat
Práva subjektů údajů
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s. všechna práva vyhrazena.
Publikování, šíření nebo jakékoliv jiné užití obsahu pro jiné než osobní účely uživatele, je bez písemného souhlasu VLTAVA LABE MEDIA a.s. zakázáno. Toto ustanovení platí také pro RSS kanály a jejich obsah.
V Archeoparku Chotěbuz-Podobora obnovují chátrající dřevěné palisády, věže a slovanské hradby.
Staří Slované uměli svá osídlení stavět i tak, aby byla co nejhůře dostupná pro případné nepřátele. Stovky let po jejich původním osídlení to dnes poznávají i stavbaři, kteří obnovují chátrající dřevěné palisády, věže a slovanské hradby v Archeoparku Chotěbuz-Podobora. Dostat sem potřebný materiál a vybavení bývá někdy těžký oříšek.
Současné stavby v archeoparku byly dělány tak, aby co nejvěrněji kopírovaly i původní technologické postupy z dávných dob. Jejich zemní části byly umístěny přímo do země. Věrnost historickým stavebním technologiím ale přinesla i postupnou zkázu.
„Veškeré objekty jsme pravidelně ošetřovali potřebnými nástřiky, zvenčí se léta zdálo být vše v pořádku. Postupně jsme ale zjišťovali, že některé kůly jsou například nestabilní při velkých větrech. Dendrologický průzkum pak ukázal, že zvenku zdánlivě zdravé dřevo je napadeno dřevokazným hmyzem a půdními mikroorganismy zevnitř, tedy přímo z půdy,“ vysvětluje při kontrolním dni přímo na místě ředitel provozovatele archeoparku, kterým je Muzeum Těšínska, Zbyšek Ondřeka.
Obnovené modely obydlí dávných Slovanů jsou tedy již nově založeny do betonového základu. Stejně tomu bude také v případě palisád, věží a slovanských hradeb. „Je to takový kompromis,“ podotýká ředitel Muzea Těšínska.
Současným celosvětovým trendem je totiž stavět modely dávných osídlení tak, jako tomu bylo původně.
Týká se to především míst, která naši dávní předkové skutečně osídlovali, což je i případ Chotěbuze. V některých zemích jdou tak daleko, že dané stavby dělají zásadně jen za použití tehdy dostupného nářadí. Běžný návštěvník ale betonové základy nepozná a stavby v Chotěbuzi jinak věrně odpovídají tomu, co zde stálo při původních osídleních.
„Je to výzva, nejtěžší je vzhledem k umístění lokality řešit logistické problémy, musíme dodržovat i podmínky památkového ústavu a archeologů. Není to zkrátka obvyklá stavba,“ popsal pak nelehký úkol po stavební stránce projektový manažer zhotovitele díla Petr Piprek.
Akce potrvá do konce příštího roku a archeopark má nyní lehce omezený provoz.
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:
Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů , Technický provoz stránek , Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení , Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery
Podrobné nastavení Rozumím a přijímám
Pondělí 22. srpna 2022, svátek má Bohuslav
iDNES.cz
☰
Zpravodajství
Domácí
Zahraničí
Krimi
Kraje
Volby
Ekonomika
Kultura
Finance
Revue
Volby
Senát 2022
Kandidáti do Senátu
Ukrajina
Kraje
Praha a střední Čechy
Brno
České Budějovice
Hradec Králové
Jihlava
Karlovy Vary
Liberec
Olomouc
Ostrava
Pardubice
Plzeň
Ústí nad Labem
Zlín
Sport
Fotbal
Hokej
Formule
Vuelta
Tenis
Atletika
Basket
MMA
Z voleje
Výsledky
Ostatní
Magazíny
Ona
Auto
Bydlení
Technet
Mobil
Tahle slečinka je snad závislá na kouření čuráků - freevideo porno
Wendy James a hrubé černé péro - freevideo porno
Taková prdelka okouzlí každého muže! - freevideo porno