Čarnogurský: Pokud by se v USA chtěli zabývat Hershovým článkem, zřídili by vyšetřovací výbor
Expremiér Slovenska a advokát Ján Čarnogurský se vyjádřil k pokračujícímu zvyšování počtu občanů odmítajících službu v armádě. Také vysvětlil příčinu rychlého jednání vlády o darování odepsaných stíhaček MiG Ukrajině a nejspíše malou pravděpodobnost změny zahraniční politiky Slovenska kvůli článku o výbuších na Nord Stream.
Na Slovensku od začátku roku roste strach z možné mobilizace kvůli konfliktu na Ukrajině. Pověřený ministr obrany Jaroslav Naď informoval, že od začátku roku již více než 40 tisíc lidí podepsalo prohlášení, v němž odmítají vojenskou službu z náboženských důvodů nebo kvůli svědomí. Přitom v minulém roce bylo podobných prohlášení 1500.
Formulář obsahující prohlášení o odepření mimořádné služby lze na Slovensku podat od roku 2006. Pokud dojde k mobilizaci, tento dokument umožňuje dané osobě vyhnout se této povinnosti z důvodu morálních a náboženských postojů. Avšak v případě válečného stavu nebo ohrožení státu zůstává tomuto občanovi pracovní povinnost.
„Pokud by došlo k situaci, kterou nikdo neplánuje, k mobilizaci, tak stejně je ten člověk mobilizovaný, ale nedostane zbraň do ruky, nýbrž půjde kopat zákopy nebo půjde do nemocnic,“ informoval ministr obrany Jaroslav Naď. Branná povinnost na Slovensku platí pro muže ve věku od 19 do 55 let.
Pan ministr, který společně s vládou podporuje Kyjev dodávkami zbraní, přitom obvinil bývalého premiéra a předsedu strany SMER Fica a jeho stranického kolegu, poslance Luboše Blahu z rostoucích obav občanů. Jiný důvod tohoto společenského trendu vidí expremiér SR a bývalý místopředseda československé federální vlády Ján Čarnogurský.
„Extrémní nárůst počtu prohlášení o odmítnutí vojenské služby souvisí podle mého názoru s nesouhlasem s postojem NATO (do kterého bohužel patří i Slovensko) ke konfliktu na Ukrajině. Předseda vlády Eduard Heger řekl na parlamentním výboru v Bratislavě, že jestliže tak rozhodne NATO, Slovensko pošle na Ukrajinu i vojáky. Slováci nechtějí jít bojovat na Ukrajinu na straně NATO (neboli Ukrajiny), proto jich tolik podepsalo prohlášení o odmítnutí vojenské služby,“ uvedl bývalý premiér.
Více zbraní pro Ukrajinu
Slovensko již dodává zbraně na Ukrajinu. Nejde jen o houfnice Zuzana-2, které měly být původně zčásti vyráběny pro Armádu SK, ale také o děla. Kromě toho byl na Ukrajinu poslán raketový systém protivzdušné obrany S-300. Místo něho by měl být na Slovensku umístěn systém Patriot, který však zatím nedorazil. Navíc Německo založí na Slovensku centrum pro opravy poškozené vojenské techniky z Ukrajiny.
Během mimořádného setkání lídrů evropských států v Bruselu se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil 9. února na slovenského premiéra Eduarda Hegera se žádostí o dodávky stíhaček MiG na Ukrajinu. Jedná se o jedenáct letounů MiG, vyřazených z provozu v minulém roce. Pan premiér Heger přitom Zelenského ujistil, že vynaloží maximální úsilí, aby jeho požadavku vyhověl.
V reakci na jednání a možnost předání další vojenské techniky svolala opozice v čele se stranou SMER-SD mimořádnou schůzi Národní rady za účelem projednání ústavnosti podobného rozhodnutí. Schůze plánovaná na 14. února byla nakonec zrušena kvůli nepřítomnosti a pracovní zaneprázdněnosti pana ministra obrany.
Podle názoru Čarnogurského otázky o darování stíhaček MiG Ukrajině nejsou pro Slovensko urgentní. „Otázka není naléhavá, protože žádné MiGy ze Slovenska nezmění ruskou převahu na obloze nad Ukrajinou. Pouze nekvalifikovanost slovenské vlády prezentuje otázku jako naléhavou,“ poznamenal politik.
Také podle něho tento krok neodpovídá zájmům zemí ani nesouvisí s podepsanou v minulém roce smlouvou o obranné spolupráci se Spojenými státy.
„Slovensko nemá žádný zájem na předání letadel Ukrajině. Opakuji, jen nekvalifikovanost současné slovenské vlády považuje předání letadel za slovenský zájem. Nemyslím, že by smlouva o DCA měla vliv na tuto otázku,“ zdůraznil ve svém komentáři Čarnogurský.
Vyšetřování ohledně Nord Stream 2, prováděné americkým novinářem, neovlivní politiku Slovenska
Na sociálních sítích se okrajovým tématem minulého týdne stala publikace amerického investigativního novináře Seymoura Hershe. Ve svém rozsáhlém výzkumu uvádí argumenty prokazující, že se USA bezprostředně podílely na podzimních výbuších plynovodu Nord Stream 2, kterými měl brzy proudit levný ruský plyn do Evropy. Jedním z tradičních odběratelů zdroje bylo také Slovensko. Americká administrativa přitom závěry studií popírá a označuje za lež.
Investigativní článek ovšem nebude mít vliv na zahraniční politiku SR a dalších spojenců NATO, myslí si Čarnogurský. „Spíš si nemyslím, že by měl článek Seymoura Hershe vliv na politiku Západu vůči Rusku. Média hlavního proudu na Západě Hershův článek zamlčují a zpochybňují. Deep state funguje proti článku Hershe. Pokud by se v USA chtěli vážně zabývat Hershovým článkem, v Kongresu by zřídili vyšetřovací výbor a předvolali by jako svědka Jaka Sullivana a další, jejichž jména Hersh ve svém článku uvádí. Svědci by museli vypovídat pravdu, jinak by jim hrozilo vězení. Přijímám sázku o 100 €, že americký Kongres nezřídí vyšetřovací výbor,“ řekl Ján Čarnogurský.