ČESKÝ AMATÉRSKÝ PÁR ŠUKÁ NA SAMOTĚ U JEZERA

ČESKÝ AMATÉRSKÝ PÁR ŠUKÁ NA SAMOTĚ U JEZERA

Vítejte na stránce strix.websnadno.cz v sekci

       MRAVENEČNÍK VELKÝ ( Myrmecophaga tridactyla)

-      zpracoval PŠ

PAOVCE HŘIVNATÁ ( Ammotragus lervia)

(biochemických) studií je blíže příbuzná ovcím .
- patří do řádu sudokopytníků
- nalezneme ji původně v severní Africe (např. Alžírsko, Tunis atd.), ale rozšířila se i do jižní Evropy , kde byla vysazena, též v ČR, v USA - Kalifornie, Texas, Nové Mexiko
- obývá horské prostředí k čemuž je skvěle přizpůsobena
- hlavní složku potravy tvoří části rostlin ( různé byliny , listy, větve -- cokoli je na dosah)
-paovce mohou dosahovat hmotnosti 40 - 145 kg - záleží zda se jedná o samici či o samce
- doba březosti (doba po kterou čekají mladé) je kolem 150 dní a mohou mít 1- 2 mláďata
- samci se od samic liší tím, že mají velké impozantní rohy, které mohou dosahovat délky víc než 70 cm , a dlouhou hřívou na spodní části krku a samozřejmě bradkou - samice jsou celkově menší a mají samozřejmě menší a slabší rohy
- zajímavost : pokud budete mít štěstí můžete ji vidět i volně v ČR v okolí Plzně - dostala se tam díky úniku zvířat ze zoo a je tam stálá populace, která se tam i rozmnožuje

        VELEMLOK ČÍNSKÝ ( Andrias davidianus)

- patří do třídy obojživelníci ( Amphibia), řádu ocasatí (Caudata), čeledi velemlokovití (Cryptobranchidae´)
- nalezneme ho v Asii, Čína - horské potoky a výjimečně jezera
- žije ve sladkých vodách - podhorské a horské potoky s chladnou a hlavně čistou vodou
- je největším mlokem světa, může dorůstat délky až 180 cm , průměrně váží do 15 kg, ovšem výjimečně mohou vážit až 50 kg
- samci se od samic na první pohled neliší, tudíž zde NENÍ pohlavní dimorfismus
- živí se v podstatě jakoukoli živočišnou stravou, kterou jsou schopni sežrat - žáby , ryby, korýši a může u nich docházet i ke kanibalismu
- dospělí velemloci jsou samotáři, jako mláďáta mohou žít ve skupinách
- velemloci tráví celý život ve vodě
- ve dne se ukrývají třeba pod břehy, balvany, kořeny v podstatě kdekoli to jde a v noci se vydávají na lov
- ve vodě se orientují pomocí čichu a velmi dobře vnímají jakékoli otřesy, změny teplot či změny proudění. na druhou stranu zrak mají velice slabý
- samice klade vejce do nory na dně a tím její starost končí , samec snůšku oplodní a pak ji hlídá - samice klade až 500 vajec, inkubace je cca 60 dní
- mláďata zhruba do tří let věku dýchají žábrami , poté projdou metamorfózou ( proměnou v dospělce) žábry zaniknou a dýchají poté plícemi
- velemloci jsou kriticky ohroženi, v Číně se ocitli na pokraji vyhubení - hlavní příčinou je lov velemloků na maso a některým částem těla velemloků jsou připisované léčebné až zázračné účinky což je samozřejmě nesmyslné , dalším důvodem jejich ohrožení je znečisťování vodních toků , vhledem k tomu žejsou vemi citliví jakoukoli změnu špatně snáší

Nové články

Vítejte na stránce strix.websnadno.cz v sekci

Ostatní zoologie

Obojživelníci v zoo Praha, * Plazi v zoo Praha, * Dikobraz

Strixův nebo-li Puštíkův atlas zvířat pro přírodovědné kroužky v zoo Praha

Přírodovědné kroužky v zoo Praha jsem založil v roce 2010. Byl jsem (a stále jsem) si vědom a přesvědčen jak značně chybí znalost přírodovědy, ekologie a ochrany přírody. Jak mnoha dětem chybí pobyt venku, přímý styk s přírodou, jak chybí znalosti a povědomí o našich spolubydlících na planetě Zemi. Snažím se proto něco maximálně dělat a tak vzniká další podnět. Naučit děti pracovat s textem v knihách a jiných publikacích, naučit vyhledávat informace, předložit jim ukázky, co si mají zapamatovat a co by měly umět, jak chodit ven a jak často, co v ní mají vidět a pozorovat, když chodí do našeho přírodovědného kroužku. Jediné co nemohu je, „nalít“ jim to přímo do hlavy, nutit je aby uměly to či ono. To již musí každý z nich sám. V dnešní době je tolik prostředků, od krásných časopisů přes knihy a v neposlední řadě i elektronické „“vychytávky“ ve formě webů, elektronických encyklopedií či dokonce fejsbůku... Již více dělat nemohu, ale třeba to bude stačit, aby to někoho „nakoplo“ k samostudiu jeho vlastního zájmu.

STRIXŮV ATLAS ZVÍŘAT je miniatlas toho všeho, co již bylo někdy napsáno v knihách, časopisech i internetu, ale tento atlas je určen převážně pro potřeby výuky v našem přírodovědném kroužku. Bude na fb stránkách i na webových stránkách strix.websnadno.cz a bude (měl by být) psán jazykem dětí cca 12 -16 let. Tudíž srozumitelně, ne příliš erudovaně (vědecky), ne příliš dlouze ani stroze, protože ani jedno není dobré pro naučení a pro účel věci. A to je, aby naše děti uměly hovořit o životě zvířat, jejich prostředí, ochraně, aby je vůbec poznaly. Tento atlas je součástí i domácích úkolů a i návodem jak jej mají plnit. I v době plného vytížení ve školách (jsem si toho vědom) by si děti měly najít čas na své zájmy, na své koníčky. Jsou to jejich kroužky, jejich zájem. Příspěvky v atlasu by měly být dlouhé tak akorát. Že nevíte kolik toho má být? Pan Werich v jedné pohádce říkal přiměřeně, přiměřeně...

ATLAS zpravovali Klára Pokorná (KP), Tereza Laštovková (TL) a Pavel Švec (PŠ)

-      největší ze všech chudozubých ( Xenartha ), což je bývalý řád savců, dnes se dělí na pásovce a mravenečníky a lenochody, mravenečníci nemají zuby (pásovci, lenochodi ano)

-      dlouhý je kolem dvou metrů, po 142? – 190 dnech vrhá jediné mládě, které váží 1-2 kg, matka ho vozí na hřbetě, pozůstatek po stromových předcích

-      žije v Jižní Americe od jižní Belize po severní Argentinu, obývá hlavně pampy a okraje pralesů, na stanoviště není náročný

-      srst má dlouhou až 25 cm, na ocase až 40 cm, ocas používá jako deštník, slunečník či přikrývku, když odpočívá

-      při chůzi našlapuje na hřbetní stranu chodidla, šetří tak dlouhé a silné drápy, které používá na vyhrabávání mravenců a termitů

-      je to vcelku důvěřivé zvíře, které nás nechá k sobě přiblížit

-      neustále chodí s čenichem při zemi, hledá mravence a termity (potravní specialista), silné přední nohy a silné drápy slouží k rozhrabávání tvrdých hnízd, dlouhým jazykem 60 cm prohledává skulinky, až 120x za minutu kmitá jazykem, na který se nalepí hmyz, ten je nadrcen ostrými papilami v tlamě a silný žaludek rozdrtí tělíčka termitů, mravenečník též polyká malé kamínky jako grit, který pomáhá trávit potravu

-      mraveniště a termitiště nikdy zcela nezničí, zajišťuje si tak pravidelný přísun potravy, teritorium asi 3 km2

-      velmi rád se koupe, dobře plave

-      pohlavně je dospělý je za 2 -4 roky, v zajetí se dožívá až 25 let, v přírodě značně méně

-      cestovatel Kapler uvádí: „ Správce plantáže se setkal s mravenečníkem a domníval se, že ho skolí dlouhou dýkou. Způsobil mu však jen lehké poranění. Tu se zvíře obrátilo, objalo ho a drželo ho tak pevně, že se nemohl ani hnout. Oba upadli na zem. Celou hodinu volal správce o pomoc, než přispěchali lidé. Teprve pak zvíře správce pustilo a uteklo. Správce byl tak zřízen, že ho musili odvézt do nemocnice v Paramaribu, kde si pobyl několik měsíců.“

-      patří do čeledi turovití ( Bovidae )

-      velké zvíře , váha krav kolem 500 – 600 kg, býků kolem 900 – 1200 kg

-      zbarven je tmavě hnědě, v létě je srst kratší, v zimě delší

-      rozšířen je v Polsku, Bělorusku, Litvě, Rusku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, na Kavkaze, tedy v oblastech mírného podnebného pásu v Evropě, kde byl však téměř vyhuben. Poslední zbytky populace žila do 19. stol. V Polsku. Odchytem z volné přírody, spoluprací se zoologickými zahradami se druh na světě udržel

-      zubr se živí trávou, bylinami, travinami, výhonky, pupeny a kůrou měkkých dřevin a jehličnanů

-      bionomie , nebo-li způsob života. Žije ve stádech jako ostatní příslušníci turovitých, jejich velikost se liší dle ročního období. V zimě mají stáda 20 – 30 kusů. Stáda s krávami vede stará zkušená kráva. Zhruba ve 3 letech se od stáda oddělují mladí býčci. Pak žijí osamoceně nebo v pánských tlupách. Zubři jsou aktivní ve dne i noci, ale těžištěm jejich aktivity je ráno a pozdní odpoledne. Přes den hodně odpočívají. Rádi se koupají v písku, mají rádi i vodu, ale bahnění v kalištích jako u jelenů pozorováno nebylo. Dokáží i rychle běhat a v nebezpečí i vysoko skákat navzdory své mohutné postavě. Rozmnožování : Pohlavně jsou dospělí ve 2 až 3 letech, zubři mají říji v srpnu do září. Doba březosti je 260 – 270 dní, kdy kráva rodí jedno, velmi vzácně dvě telata.

-      v současnosti žije ve volnosti, v oborách a zoo kolem 3000 zvířat. Což není mnoho, ale pro záchranu druhu to stačí...

OCELOT STROMOVÝ ( Leopardus tigrinus)

-      patří mezi tzv. malé kočky, ty mají úzkou a svislou zornici, jen rys, manul a jaguarundi ji mají kulatou. Malé kočky neumí řvát jako tygr nebo lev a je to proto, že mají zkostnatělou jazylku, proto jen předou, jako domácí kočka, která sem patří také

-      postavou připomíná kočku domácí

-      váží asi jako domácí kočka kolem 2 kilogramů

-      mají úzkou a svislou zornici, s výjimkou rysů, jaguardů nebo manul, kteří mají zornici kulatou. Mají zkostnatělou jazylku, na rozdíl od velkých koček, u kterých je částečně chrupavčitá. Kostěná jazylka omezuje pohyblivost hrtanu, malé kočky proto nedokážou řvát, ale mohou příst nepřerušovaně při nádechu i při výdechu, Malé kočky konzumují potravu přikrčené, s končetinami pod tělem.

-      žije v severní části Jižní Ameriky, z Kostariky do jižní Ameriky, kde obývá husté tropické lesy

-      v biotopu se často zdržuje na stromech a je to samotář

-      potravu tvoří většinou malí obratlovci, ptáci, malí savci

-      až pětina jedinců bývá melanická, to jest, že jsou černí

-      ohrožený druh, kácení pralesů, lov pro kožešinu

-      ve starší literatuře ho můžeme nalézt pod jménem tigrillo

-      žije v jz Kanadě až po sz Mexiko, vysazena ve Španělsku

-      ovce, na rozdíl od koz, nemají kozí bradku, podocasní žlázy a samci v době říje nepáchnou, naopak u nich najdeme předoční a meziprstní žlázy, ploché čelo a samci mají do kruhu stočené rohy

-      ovce tlustorohá je statné zvíře s nápadně světlým zadkem

-      rohy samců jsou spirálovitě stočené do dokonalého kruhu, průměr až půl metru, rohy jsou dlouhé tak metr a mohou vážit 6- 15 kg, u samic jen mírně zahnité, dlouhé tak 30 cm

-      obývá horské louky a světlé lesy na úpatí hor

-      jsou to toulavá zvířata, pohybují se ve stádech 10 - 20 (50) jedinců, složených buď ze samců nebo samicemi s mláďaty

-      v létě vystupují na alpínské louky 2600 – 4500 m.n.m., v zimě jdou do nížin (vertikální migrace)

-      spásá byliny, trávy, listy a výhonky dřevin

-      dokonalý pohyb v horách, na příkrých svazích běhá 40 -50 km/hod, skáče až 9 m

-      vůdčím zvířetem v pánské tlupě je vždy nejsilnější beran, ten s největšími rohy, časté souboje o postavení, při kterých se sokové staví na zadní nohy a čelně se srážejí rohy, na podzim bojují o samice

-      mláďata jsou kojena 4 – 6 měsíců, pohlavně dospívají v 10 -11 měsících, ale aktivně se rozmnožují ve 2. až 3. roce, samci až po sedmi letech

-      nejvyšší známý věk je 24 let

-      na Aljašce a v Britské Kolumbii žije příbuzná ovce aljašská ( Ovis dalli). Je menší, má slabší rohy. Vytváří dvě barevné formy, bílou a tmavou. Způsob života je obdobný jako u o. tlustorohé

LACHTAN JIHOAFRICKÝ - (Arctocephalus pusillus) (čt pchk)

Zařazení: savci – šelmy – ploutvonožci – lachtanovití

Lachtan jihoafrický patří mezi ploutvonožce. Do této skupiny patří šelmy, jejichž končetiny se přizpůsobily životu ve vodě a přeměnily se v ploutve. Mezi další ploutvonožce patří tuleni, mroži, rypouši, čepcolové.

Patří mezi výborné potápěče, dokážou se ponořit až do hloubky 200 m a pod vodou vydrží kolem 8 minut.

Jak již napovídá název, kolonie těchto lachtanů se vyskytují na jihozápadní pobřeží Afriky, nicméně část populace je i na jihu Austrálie. Kolonie mohou čítat až několik tisíc jedinců a samci si hájí své samice (harém), před ostatními samci.

Samci jsou mohutní, kolem 180 – 230 cm dlouzí a váží až 350 kilogramů; samice jsou proti nim drobnější a váží od 60 do 120 kilogramů.

Potrava lachtanů se skládá především z ryb, ale na jejich jídelníčku se objevují např. i olihně, krabi a někdy i ptáci. I lachtan se ale může dostat na „jídelní lístek“. Jejich přirozenými nepřáteli jsou žraloci bílí, kosatky, hyeny čabrakové.

Páření probíhá v listopadu a prosinci, kdy se samci se samicemi shromažďují na pevnině. Samice jsou březí skoro 12 měsíců, ale z této doby je embryo (plod) 4 měsíce v tzv. latenci (utajená březost), což znamená, že se dostane do klidového období (přestane se na určitou dobu vyvíjet). Díky tomu se pak mláďata rodí synchronizovaně v příznivém ročním období (z naší fauny je to např. u srnek).

HRABÁČ KAPSKÝ – (Orycteropus afer) , čt pchk

Zařazení: savci – hrabáči – hrabáčovití

Hrabáč byl dříve řazen kvůli své podobnosti s mravenečníky mezi chudozubé, ale v dnešní době má pro svou jedinečnost skupinu sám pro sebe. Dříve se v literatuře nazýval také „kutoš“ od slovesa kutat.

Rozsah jeho domoviny je na jih od Sahary. Je to samotářský živočich, který obývá africké savany, kde nachází dostatek své potravy. Vypadá velmi bizarně. Protáhlé čelisti jsou podobné mravenečníkovi, uši připomínají zajíce, ocas jakoby patřil klokanu a na povrchu těla má štětiny jako u prasátka. Na nohách jsou velmi silné drápy, které slouží k hrabání nor (kutání).

Jedná se o potravního specialistu (živočich, který se živí pouze jedním druhem potravy). V noci obchází termitiště a mraveniště, silnými nohami s drápy rozhrabává jejich části a pomocí lepkavého jazyku nachytává termity a mravence. Vždy rozhrabe jen část, protože kdyby zničil celé, už by se k němu nemohl vrátit a o potravu by tak přišel.

Přes den je ukrytý v norách, které si hloubí a aktivní je především v noci, kdy mu nehrozí tolik nebezpečí. Hlavními predátory hrabáčů jsou lvi, levharti, hyeny a vlastně jejich jedinou obranou jsou jejich drápy, kterými mohou nepříteli zasadit nepříjemnou ránu.

Samice hrabáče je březí přibližně 7 měsíců. Mládě po porodu váží 1,6 kilogramu a 4 měsíce saje od matky mléko. Vypadá svraštěle a až po několika týdnech kožní záhyby zmizí. Matku mláďata následují od druhého týdne života, v 9-ti týdnech už krom mléka spořádají i nějaké termity, a v 16-ti týdnech dochází k odstavu. S matkou zůstávají až do věku dvou let.

V zoologických zahradách se termiti nahrazují speciální rozmixovanou kaší, která se skládá z mletého masa, psích granulí, kondenzovaného mléka, sušeného hmyzu, vody, …

PES PRALESNÍ ( Speothos venaticus)

-      pes pralesní nebo též dříve pes lesní

-      délka těla je okolo 70 cm a váží 5 – 7 kg, tedy poměrně malý pes

-      tvarově (morfologicky) se podobá spíše kunám, je podsadité postavy na nízkých nožkách, má širokou tlamu a tmavé zbarvení, což nebývá u psovitých šelem ( Canidae) běžné, dále má kulatou mozkovnu stejně jako kuny

-      žije v pralesích a bažinatých savanách, většinou tam, kde je voda

-      velmi dobře běhá, plave a potápí se, v tomto prostředí shání i potravu, která je velice pestrá, od bezobratlých až po větší obratlovce, často loví velké hlodavce aguti, při lovu tvoří smečky, která dobře koordinuje (spolupracuje)

-      samice může mít až tři vrhy ročně, mívá 4-5 mláďat

-      je to denní zvíře, v noci spí ukrytý v norách, žije ve smečkách okolo 10 jedinců

-      často je chován v zajetí, kde se i dobře rozmnožuje

KAPUSTŇÁK JIHOAMERICKÝ ( Trichechus inunguis)

-      „nebyly zdaleka tak krásné, jak je popisuje Horatius“, píše Kolumbus

-      Sirény, Sirény... a Odysseus svým lodníkům zacpal uši voskem a sám se nechal uvázat ke stožáru, aby unikl lákání Sirén (bájných dívek), odtud pojmenování savčího řádu Sirenia

-      patří do savčího řádu sirény ( Sirenia), žijí v mořích, říká se jim též ochechule či mořské krávy, středověcí mořeplavci měli pro ně poetický název – mořské panny, ačkoli tato zvířata nejsou, řekněme, to z hlediska lidského vnímání, příliš krásná. Mořské panny proto, že samice mají mléčné žlázy na prsou a značně připomínají ženská ňadra. I při kojení je mládě drženo ve svislé poloze. Proto ten příměr. Ale také, že námořníci ženy viděli jen v přístavech. Tento řád má 5 druhů, z nichž je jeden zcela vyhuben (koroun bezzubý). Koroun je nejrychleji vyhubeným druhem savce člověkem - od objevení druhu to člověk stihl za 27 let!

-      sirény jsou býložravé, velmi dlouhá střeva až 20x přesahují délku těla

-      orientují se sluchem a hmatem, méně již zrakem

-      jejich prostředím je voda, zvíře akvatické, na břeh nevystupují, pod vodou vydrží 2 -5 min, při spánku až 15 min na jedno nadechnutí

-      žijí jednotlivě, v párech i menších stádech

-      jsou to nekonfliktní zvířata, neútočná, pomalá, rozvážná

-      kapustňák jihoamerický ( Trichechus inunguis) patří mezi nejmenší zástupce čeledi Trichechidae, má štíhlejší tělo, protáhlé přední ploutve bez kopýtek (ostatní druhy je mají)

-      jako jediný obývá sladkovodní vody, nanejvýš smíšené (brakické) v Jižní Americe, řeky a jezera Amazonské pánve, biotopem jsou zarostlé řeky a jezera a laguny s teplotou vody 22 -30 stupňů C

-      žije ve skupinách 4 -8 jedinců

-      samice je březí 1 rok a rodí 1 mládě

-      dnes žije v přírodě asi 10 000 kapustňáků

  SERIEMA RUDOZOBÁ ( Cariama cristata)

-      patří k největším po zemi pobíhajícím ptákům po pampách Jižní Ameriky, Bolívie, Brazílie, Argentina

-      mají dlouhé nohy, dlouhý krk, dlouhý ocas, krátká zakulacená křídla, která k letu využívají málo, jsou vynikajícími běžci, 50 -70 km/hod

-      často velice mocně volají, hlavně ráno a navečer

-      jsou k vidění jednotlivě i v párech, někdy i v rodinných skupinách

-      nejčastěji loví bezobratlé i malé obratlovce – žáby, hlodavce, ještěrky, hady a ptáky

-      hnízdo je vždy na stromě 1 -5 m vysoko, je to hromada větví zpevněná listy, vymazaná blátem a dobytčím trusem, stavba trvá asi 30 dní, samice snáší 2 -3 vejce, sedí většinou samice, mláďata krmivá, po 14 dnech vyskočí z hnízda a následují rodiče, za 5 měsíců jsou velké jako dospělé seriemy

-      seriemy jsou u domorodců oblíbeny, protože loví hady, doma ochočené slouží na hlídání jako domácí

BAŽANT TIBETSKÝ ( Crossoptilon crossoptilon)

- patří do řádu hrabavých ( Galliformes)

- patří mezi tak zvané " ušaté bažanty". To proto, že má na hlavě bílá pírka svým tvarem připomínající uši

- nalezneme ho v Asii - od Tibetu a severní Indie až po střední Čínu

- biotop - hory , lesy - smíšený , listnatý les i jehličnaté lesy, může se vyskytovat až do výšky 4300 m.n.m.

- potrava - v podstatě se jedná o všežravce, protože jeho potravu tvoří jak rostliny tak i bezobratlí živočichové. Samozřejmě složení a  rozmanitost potravy záleží na tom,co ve svém biotopu nalezne

- jedná se o větší druh bažanta, protože hmotnost samce může být až kolem 2,5 kg , samice z pravidla váží o něco méně ( do 2 kg)

- na první pohled nepoznáte samce od samice, tudíž zde není žádný sexuální dimorfismus ( česky pohlavní dvojtvárnost )

- samice snáší kolem 5 vajec a doba inkubace je 24 dnů

- mezi zaj
Dívčí masturbace video
Šukání padesátky
Claudia a její hry, německé retro porno

ČESKÝ AMATÉRSKÝ PÁR ŠUKÁ NA SAMOTĚ U JEZERA

Report Page