Test drucuehťśa za wıdanńam:

© Chudogńe oformlenńa,

 “Rayduha”, 1993

Duanadćať stiľciv

Csastına persha

Starhorodśký Lev

prısẃacsuehťśa Valentınu Petrowıcsu Cataehvu

rozdil pershý

Ṕeźeńcsuc* y «Nymphı»

  U vidbıtomu misty N bulo tack bahato perucareń y pochoronnıch büro, cho zdavaloś, gıtely mista narojueuťśa lısh tomu, chob ïch poholılı, pidstrıhlı, osvigılı holovu vegetalem y zrazu g vclalı u domowınu. A naspravdy u vıdbutomu misty N lüdı narojuvalıś y pomıralı ne csasto. Gıtťa mista N bulo tıcheseńke. Vesńany vecsorı bulı p’yankımı, calügi pid miśacem wıblıscuvalı, yack anthracıt, y vśa moloď mista bula nastiľkı zacochana u secretarcu miśccomu comunaľnıkiv, cho ce zavagalo yi zbıratı cslenśky vneskı.

  Pıtanńam cochanńa y smerty İppalit Matthẃeyevics Varab’yaninov soby holovu ne zabıvav, choť wıdiv na slugby z dev’yatoï rancu do p’yatoï vecsora schtodenno z pivhodınnoeu perervoeu na snidanoc.

  Zrancu, wıpıvshı z zımnoï do kistoc scľankı, yacu prınesla Claudia İvanauna, portsiu haŕacsoho moloca, vin wıchodıv iz napivtemnoï chatınkı na extravağantnu, povnu shlicsnoho vesńanoho svitla ulitsu iḿeny tavarischta Ğuṕernscava*. Ce bula prýemnisha z vulıć, yacky yeah u vidbıtıch mistach. Zliva za wıpuclımı zelenuvatımı scľacamı sriblılıśa hrobtsy büro rıtuaľnıch posluh «Nympha». Pravorucs za maleńkımı, z obsıpanoeu ramoeu wıcon pochnüpleno vaľalıś dubovy zaporosheny y sumny trumla trumľacsıch sprav maystra Ṕeźeńcsuca. Daly «Cyrüľný mayster Piree&Constantine» obićalı svoïm spogıvacsam «holü nihtiv» y «ondulation vdoma». Che daly znachodıvśa hôtel z perucarneeu, a za neeu na claplıcu zemly stoyalo csuť ne zolote teľatco y nigno lızalo, na samotńich vorotach, wıhnıvaeucsu expozıtsiu: 

Chocs pochoronnıch büro bulo bezlics, odnac clientura u nıch bula nebahata. «Milasty prosim» obancrotılıś che za trı rokı do toho, yack İppolit Matthẃeyevics pustıv coreny u misty N, a mayster Ṕeźeńcsuc pıv ğazu y naviť zbıravśa zdatı u lombard svoye naycraschte vitrınne trumlo. 

Lüdı u misty N pomıralı ridco, y İppolit Matthẃeyevics znav ce craschte za buď-coho, bo slugıv v RATSSy, de viv reyestrastratsiu smertey y shlübiv. 

Stil, cho za nım pracüvav İppalit Matthẃeyevics, nahaduvav starý nadhroboc. Livý cutoc yoho buv znıschtený pacücamı. Chıtky yoho nigkı tŕaslıśa pid vagkistü odutlıch papoc tütünovoho coľoru zy zápısamı, z yackıch mogna bulo perevirıtı vsy svidcseńa pro rodı gıteliv mista N y pro ğenealoğicsni dereva wıhotovlenıch na scuti vidbıti nıvy.  

V p'yatnıcü 15 quitńa 1927 rocu İppalit Matthẃeyevics, yack zazwıcsay, prokınuvśa piv vośmoï y zrazu g prosunuv nis u staromodne pince-nez* zy zolotoeu dugcoeu. Ocuľariv vin ne nosıv. Yacoś, wırishıvshı, cho nosıtı pince-nez nehiğienicsno, İppalit Matẃeyevics popŕamuvav do optıca y cupıv ocuľarı bez oprawı, zy pozolocsenımı holóbľamı. Ocuľarı spocsatcu yomu spodobalıś, odnac ginca (ce bulo nezadovho do ïï smerty) zrozumila, cho v ocuľarach vin — wıcapaný Milücov, y vin viddav dioptriï dvirnıcu. Chocsa dvirnıc ne horiv corotcozoristü, do ocuľariv zwıc y nosıv ïch iz zadovoleńam. 

— Bonjour! — prospivav İppalit Matthẃeyevics samomu soby, opuscaeucsı nohı z ligca. «Bonjour» vcazuvalo na te, cho İppalit Matthẃeyevics vstav z pravoï nohı. Scazane prı probujenny «Ğut Morgen» zazwıcsay oznacsalo, cho u parametrach pecsinkı nalashtovana budennisťś, cho u p'yatdeśat dua rokı nastoeu ne pidnimaye y naviť melodıkı u pohody hody bulo znaytı.

İppalit Matthẃeyevics zasunuv zasochly nohı u dovoyenny shtucsny shtanı, zav'yazav ïch vnızu, biľa ğuľoc, shnurocscamı ta zazemlıvśa v corotky m'yaky csobotı z vuźkımı quadratnımı noscamı. Cserez p'yať chwılın na İppality Matthẃeehvicsu crasuvavśa miśacevý gılet, vsıpaný maleńkımı sribnımı zirocscamı, y povercha fayna lüstrınova marınarca. Zmachnuvshı zy svoyeï sywını craplınkı, cho zalıshılıś pisľa cupelü, İppalit Matthẃeyevics brutaľno poruchav vusamı, leď torknuvśa hrube pidboridďa, proviv schtitcoeu po corotco pidstrıgenomu alüminiyevomu volossü y, shanoblıvo usmichaeucsıś, pirnıv na zustrics teschti — Claudiï İvanauńe, yaca tiľkı zachodıla u kimnatu.

 — Eppole-et, prohrımila vona, — śohodny ya bachıla durnuvatý son. 

Slovo «son» bulo scazane z frantsuźkım pronaunsom. 

İppalit Matthẃeyevics pohľanuv na teschtu zverchu vnız. Yoho rist buv mayge sto visimdeśat p'yať santımetriv y z tacoï wısotı yomu lehco y zrucsno bulo häytıtı* teschtu. 

Claudia İvanauna prodovguvala: 

 — Ya bacsıla mertvu Mary z rozpuschtenım volosśam y operezanu zolotoeu craycoeu. 

Vid harmatnıch zvukiv holosu Clavdiï İvanaunı tŕaslaś csavunna lampa z yadrom, drobınamı* y zapılügenımı scľanımı ćaćcamı. 

 — Ya duge schwıľovana. Peregıvaeu, chob csohoś csacom ne stalośa bı. 

Ostanni slova bulı scazani z tacoeu sıloeu, cho caré volosśa na holovy İppalita Matthẃeyevicsa rozvialośa u rizny storonı. Vin zmorschtıv lıce y accentovano scazav:

 — Nicsoho ne bude, maman. Za vodu wı g zaplatılı?

Wýavľayeťśa, cho ne zaplatılı. Ğaloshi* teg ne bulı pomıti. 

İppalit Matthẃeyevics ne lübıv svoyeï teschti. Claudia İvanauna bula durna y ïï peredstarecsý vic ne dozvoľav spodivatıśa na te, cho vona colı nebuť porozumnishaye. Scupa bula do nadzwıcsaynosti, y tiľkı bidnisť İppalita Matthẃeyevicsa me davala rozhornutıśa ćomu zachoplıvomu pocsuttü. Holos u neï buv tacoï sılı y hustını, cho yomu pozazdrılı b Richard Levove Serce, vid crıcu yacoho, yack vidomo prısidalı coni. Y crim toho,— cho bulo naygachlıvishım,— Claudia İvanauna bacsıla snı. Vona bacsıla ïch zavgdı. Yi snılıśa divcsata u craycach, cony, obshıti govtım drahunśkım cantom, dvirnıkı, cho hraeuť na arphach, archağelı v storogovıch cogukhach, cho huľaeuť nocsamı z calatalcamı, y shpıtsy dľa v'azanńa, yackı samy soboeu strıbalı kimnatoeu, vidtvorüeucsı prınızlıwý zdvin. Porognńa pochıla bula Claudia İvanauna. Na dodacsu pid nosom u neï wıroslı vusa, y cogen vus buv podibný na penzlıc dľa brıtťa. 

İppalit Matthẃeíevics, decho znervovaný, wýshov z domu. 

Biľa vchodu u svi pochnüplený zaclad stoyav, spershıś na líshtvu y zchrestıvshı rukı, trunnıch sprav mayster Ṕeźeńcsuc. Vid systematıcsnıch crachiv svoïch comerciynıch zacsınań y vid dovhotrıvalıch spogıvań vseredınu palücsıch napoïv ocsy maystra bulı yascravo-govtımı, yack u cota, y pomitný u nich vohnıc, cho ne zahasıtı. 

 — Vitanńa lübomu hostü! — zalepetav vin, pobacsıvshı İppalita Matthẃeíevicsa. — Dobrý deń!

İppalit Matthẃeíevics povagno pidnńav brıľ**

 — Yack zdorov'ya teschtıńkı?

 — Dobre, cho yde, nezrozumilo vidpoviv İppalit Matthẃeyevics y, pidńavshy plecsi, posunuv daly. 

 — Nu slava Bohu,— zitchaeucsı scazav Ṕeźeńcsuc,— u minısy sıdımo, shľağ bu trafıv!

Y znovu, schrestıvshı rukı, sperśa na dvery. 

Biľa vorit büro rotuaľnıch posluh «Nympha» İppalita Matthẃeyevicsa znovu zatrımalı. 

Vlasnıkıv «Nymphı» bulo troye. Vonı vraz poclonılıśa İpaalitu ýÆYèäṽúó Matthẃeyevicsu y chorom dovidalıśa pro zdorov'ya teschti. 

 — Zdorova, zdorova,— vidpoviv İppalit Matthẃeyevics,— cho yi robıťśa! Śohodny zolotu divcsıncu bacsıla, rozpletenu. Take bulo snowıdďa. 

Trı «nymphı» perehľanulıś y holosno zitchnulı. 

Vsi ci rozmowı zatrımalı İppalita Matthẃeyevicsa u dorozy, y vin, ne tack yack zazwıcsay, prýchov na slugbu tody, colı hodınnıc, cho wısiv nad lozunhom «Zrobıv svoye dilo — y ydı», pocazuvalı p'yať chwılın deśatoï. 

İppalita ýÆYèäṽúó Matthẃeyevicsa za vısoký rist, a osoblıvo za vusa, obizvalı, u zacladi Macıstom, chocsa u spravgńoho Macısta niakıch vusiv ne bulo. 

Vısunuvshı iz yaschtıca stolu sınü povsťanu podushecscu, İppalit Matthẃeyevics poclav ïï na stileć, zadav vúsam prawıľnoho napŕamcu (paraleľno liniï stolu) y siv na podushecscu, trishkı pidwıschtueucsıś nad tŕoma svoïmı coleğamı. İppalit Matthẃeyevics ne boyavśa hemoroeu, vin boyavśa protertı shtanı y potim corıstuvatıśa sińoeu povsteeu. 

Za vsima manipuľatsiamı soẃećcoho slugbovća slidcuvalı duoye molodıch lüdey — gentlemen y ledy. Gentlemen u sucńani na vaty marınarcy buv cilcom prıhnicsený slugbovoeu atmospheroeu, zapachom alizarınowıch csornıl, hodınamı, yackı csasto y vagco dıchalı, a asoblıvo suvorım placatom «Zrobıv svoeu spravu — y ydı». Chocsa sprawı svoyeï gentlemen u marınarcy che ne pocsınav, ale pitı yomu vge cholilośa. Yomu zdavaloś, cho sprava, za yacoeu bin prýshov, nasti öşlÆYèäṽúóẃĎŬŭŃʐžáńŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭ ľkı neznacsna, cho cserez neï soromno turbuvatı tacoho wıdatnoho sıvıho hromaďanına, yackım buv İppalit Matthẃeyevics. 

ýÆYèäṽúó İppalit Matthẃeyevics y sam rozumiv, cho u gentlemena dilo scromne, cho vono pocsecaye, tomu, rozcsınıv shwıdcozshıvacs #2 y tsmaknuvshı, zahlıbıvśa u paperı. Ledy u dovhomu jackety, obshıtim blıscucsoeu csornoeu taśmoeu, posheptalaś z gentlemenom y, haŕacsa vid soromu stala poviľno nablıgatıśa do İppalita Matthẃeyevicsa. 

 — Tavarischt,— scazala vona,— de tut...

Gentlemen u marınarcy radisno zitchnuv y nespodivano dľa sebe harknuv:

 — Poyednatıśa! ýÆYèäṽúó İppalit Matthẃeyevics uvagno podıwıvśa an perıľća, cho za nımı stoyala cseta. 

 — Narojenńa? Smerť?

 — Poehdnatıśa, — povtorıv gentlemen u marınartsy y rozhubleno ohľanuvśa vpravo-vlivo. 

Ledy éàŕŔǵ«»ẒľŤťŤťinńa. ýÆYèäṽúó İppalit Matthẃeehvics zy vpravnystü focusnıca vźavśa za robotu. Zapısav starecsym pocsercom imena moloýÆYèäṽúóẃĎ ďat v hrubi knıgcy, suvoro dopıtav svidkiv, za yackımı narecsena zbihala nadvir, dovho y nygno dychav na quadratny sstamp y, pidvivshıś, wıtıscuvav ïch na posharpanıch paspostach. Prýńav vid moloďat dua rubly y wıdav quıtanciu, İppalit Matthẃeehvics scazav, posmychnuvshıś:«Za vcsınenńa taïnstva»,— y pidvivśa u veś svi zrist, za zwıcscoeu wıŕacsıvshı hrudı (svoho csasu vin nashıvav corset). Hruby govty promeny sonća legalı na yoho plecsach yack epoletı. Wıhľad u ńoho buv deschto smyshný, ale nezwıcsno sẃatcowý. Dvoyacovihnuty linzy pience-nez promenılıśa bilım proĵectornım svitlom. Molody stoyalı, yack barancy. ÆYèäṽúóẃĎŬŭŃʐžáńŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàȟȞŕŔǵ«»ẒľŤť

«»ẒľŤť

ÆYèäṽúóẃĎŬŭŃʐžáńŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàȟȞŕŔǵ«»ẒľŤť

ŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàȟȞŕŔǵ«»ẒľŤť

ŬŭŃʐžáńŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàȟȞŕŔǵ«»ẒľŤť

ŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàŕŔǵ«»ẒľŤťẒľŤťẒľŤťŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàŕŔǵ«»ẒľŤťŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàŕŔǵ«»ẒľŤťŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàŕŔǵ«»ẒľŤť.«»ẒľŤťŸíṕṔÿĵĴĽŢţṭľéàŕŔǵ«»ẒľŤťť